Sendwix AKU

Architekt Karel Prager (1923–2001)

Zveřejněno: 18. 6. 2016

Ve dnech 2. 2.–24. 2. 2016 se v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze konala výstava „150 let SIA“ věnovaná 150. výročí trvání SIA – „Spolku architektů a inženýrů v království Českém“, jejíž kurátorkou byla Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.

Architekt Karel Prager (1923–2001)
Obr. 1: Obytný trojdům v Bělocerkevské ulici

Výstava byla koncipována jako putovní, na 66 velkoformátových panelech bylo připomenuto dílo významných architektů i ateliérů za dobu fungování SIA [1]. Jeden z panelů byl věnován tvůrci výrazných děl druhé poloviny 20. století Karlu Pragerovi, od jehož úmrtí letos uplyne 15 let.

Život autora

Narodil se 24. 8. 1923 v Kroměříži, maturoval během druhé světové války a studovat mohl až po jejím skončení a otevření vysokých škol. V letech 1945–49 absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, v letech 1949–51 pracoval ve Stavoprojektu v Ostravě a v letech 1951–66 v Krajském projektovém ústavu v Praze. Od r. 1966 byl vedoucím architektonického ateliéru Gama v Praze [2].

Vliv sovětské architektury

Z časových údajů životopisu je zřejmé, že začal projektovat v době tzv. sorely, vlivy sovětské architektury na veškerou tvorbu u nás. V tomto stylu Prager vytvořil bloky obytných domů v Ostravě-Porubě a po příchodu do Prahy v letech 1952–53 blok tří pětipodlažních obytných domů v Bělocerkevské ulici č. 10–14 v Praze 10. Vliv sorely je zřejmý z toskánských sloupů u jednotlivých vstupů do domů, z ozdobných mříží balkonů, zdobení nad vchody apod. (obr. 1). Dalším Pragerovým dílem ve stylu sorely je Výzkumný ústav sdělovací techniky A. S. Popova v Praze 4, ulice Novodvorská č. 138. Ústav, který tvoří hlavní budova s postranními křídly, byl postaven v letech 1955–58. Později byl začleněn do podniku Tesla a nyní pod názvem Bes Net Prague s r.o. slouží jako administrativní budova pro řadu společností. Pro tyto účely byl rekonstruován, ze střech byly odstraněny konstrukce s telekomunikačním zařízením a z budovy vnější dekorace (obr. 2) [3].

Obr. 2: Výzkumný ústav v ulici Novodvorská
Obr. 2: Výzkumný ústav v ulici Novodvorská

Unikátní stavba

V následujících letech Karel Prager projektoval nově založený Ústav makromolekulární chemie ČSAV (ÚMCH) v Praze 6 na Petřinách. Vytvořil špičkovou stavbu, která snese srovnání se světovou architekturou té doby. Komplex tvoří sedmipodlažní budova laboratoří, ke které se ze strany připojuje nízká, obloukovitě prohnutá budova vstupu s kancelářemi, posluchárnou a dalšími provozy. Železobetonová konstrukce je kryta lehkými závěsnými panely v modrozelené barvě, štítové zdi drobnou mozaikou. Na opláštění architekt spolupracoval s ředitelem ústavu Otto Wichterlem (1913–1998). Výstavba probíhala v letech 1958–65 (obr. 3). V parčíku před ústavem je umístěn pomník Ottovi Wichterlemu, který proslul zejména jako vynálezce gelových očních čoček. Pomník má tvar obráceného keře, kde je na každém kořínku uveden jeden z Wichterleho patentů. Pro město Košice ve východním Slovensku Karel Prager projektoval nemocnici a polikliniku na podobném principu.

Obr. 3: Ústav makromolekulární chemie ČSAV
Obr. 3: Ústav makromolekulární chemie ČSAV

Další jeho tvorba

Již během stavby ÚMCH začal Karel Prager pracovat na projektu budov Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a studentské koleje s menzou v Praze 8 v ulici V Holešovičkách a v ulici Pátkově u mostu Barikádníků. Projekt byl hotov již v r. 1965, ale stavby postupovaly pomalu a kolej byla dokončena až r. 1980. Styl budov fakulty poněkud připomíná ÚMCH, opět je zde výšková budova učeben doplněná nízkou budovou administrativy a další nízkou budovou se školním reaktorem (obr. 4). Fakultu od budov kolejí odděluje dopravní křižovatka, pod kterou vedou spojovací cesty. Koleje budované ve druhé etapě tvoří dvě výškové budovy na betonových terasách (obr. 5).

Obr. 4: Matematicko-fyzikální fakulta UK
Obr. 4: Matematicko-fyzikální fakulta UK
Obr. 5: Koleje u fakulty
Obr. 5: Koleje u fakulty

Zvítězil v soutěži na přestavbu bývalé peněžní burzy

V průběhu stavby fakulty a kolejí Karel Prager ve spolupráci s Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem v r. 1966 zvítězil v soutěži na přestavbu bývalé peněžní burzy z let 1936–38 v sousedství Smetanova divadla na provizorní sídlo Národního shromáždění. Předpokládalo se, že v budoucnu se na Letné postaví nová budova parlamentu a tato přestavěná budova se stane kulturním a kongresovým centrem navazujícím na Václavské náměstí a Smetanovo divadlo. Podmínky soutěže byly obtížné, muselo být zachováno průčelí burzy a budova se musela vejít na omezenou plochu. Karel Prager tento problém vyřešil postavením „domu nad domem” při dodržení všech podmínek včetně dostavby a propojení Smetanova divadla. Během stavby však v r. 1968 došlo ke změně Národního shromáždění na Federální shromáždění, čemuž se stavba musela přizpůsobit. Přesto byla úspěšná, ale Karel Prager nebyl žádoucí a o určitých věcech se nesmělo mluvit ani psát. Budoucí využití budovy zkomplikovala výstavba magistrály v místech, kde měl být park. Po přestavbě malostranských paláců na parlamentní budovy sem byla v r. 1992 umístěna rozhlasová stanice Svobodná Evropa, což přineslo další komplikace. Dnes je budova součástí Národního muzea, se kterým má být v budoucnu propojena podzemní chodbou (obr. 6).

Obr. 6: Bývalé Federální shromáždění
Obr. 6: Bývalé Federální shromáždění

Tři pavilóny Projektového ústavu hl. m. Prahy

Drobnější stavbou Karla Pragera z let 1967–73 jsou tři pavilony Projektového ústavu hl. m. Prahy v parku v sousedství Emauzského kláštera, které jsou opláštěny v podobné barvě jako ÚMCH. V jedné z nich byl i Pragerův ateliér Gama (obr. 7). Na konci šedesátých let si Prager postavil i vlastní rodinný dům v Praze 4 v ulici Nad Lomem, který je však výrazně změněný nástavbou. Tu provedl Pragerův zeť projektant Jan Louda.

Obr. 7: Projektový ústav hl. m. Prahy
Obr. 7: Projektový ústav hl. m. Prahy

Národní divadlo

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. stol. v Praze probíhala rekonstrukce Národního divadla a výstavba provozních budov na parcele vzniklé zbouráním Kourových domů. Původní projekt vytvořil Bohuslav Fuchs [4] a po jeho smrti pokračoval Pavel Kupka ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů, který prováděl i rekonstrukci historické budovy ND. V prostoru do Národní třídy měla vzniknout polyfunkční budova, ale v době, kdy se již budovaly základy, bylo rozhodnuto, že místo ní vznikne komorní scéna ND a projektem byl pověřen Karel Prager. Ten musel vycházet z daného stavu a mimo jiné řešit problém zvukové izolace a vnitřní akustiky budoucí Nové scény. Ve spolupráci s profesorem Libenským pokryl fasádu skleněnými panely. Budova byla dokončena v r. 1983, ale vyvolala a stále vyvolává rozporuplné názory (obr. 8). Prager se podílel i na projektu restauračních prostor v další budově směrem do klášterní zahrady.

Obr. 8: Nová scéna ND
Obr. 8: Nová scéna ND

Většina jeho prací vycházela z vítězných návrhů

Karel Prager se během svého života zúčastnil více než 150 architektonických soutěží národních i zahraničních a jeho realizované práce většinou vycházely z vítězných návrhů těchto soutěží. Bohužel řada z nich se nerealizovala, např. z plánů na přestavbu Smíchova se postavila jen budova dnešní Komerční banky ve Štefánikově ulici č. 22 a sousední obytný dům s komerčními prostorami v přízemí. Byly dokončeny v r. 1992 a zejména banka v podobě komolého jehlanu poutá pozornost (obr. 9). Další Pragerovy projekty jako nová zástavba Košíř či projekt nové radnice v Holešovicích se nerealizovaly.

Obr. 9: Komerční banka na Smíchově
Obr. 9: Komerční banka na Smíchově

Devadesátá léta

V devadesátých letech se Karel Prager zabýval i rekonstrukcemi, hlavně rekonstrukcí Dvořákovy i výstavní síně Rudolfina [5] i rekonstrukcí v domě U Černé Matky Boží od Josefa Gočára [6]. Ve všech případech je Pragerův zásah zvenčí téměř neviditelný, ale plně funkční.

Poslední jeho práce

Poslední Pragerovou velkou realizací je bytový a komerční soubor U Kříže v Praze Jinonicích. Vznikl v letech 1996–99 ve spolupráci se Z. Stýblem a Z. Janečkem. Podél ulice U Kříže jsou po obou stranách postaveny obytné domy s balkony, na okraji v podobě zaobleného bloku, na který navazuje zvnějšku jednodušší budova Fakulty sociálních věd UK se studentskou kolejí a menzou. Proti ní je na druhé straně ulice Knihovna společenských věd T. G. Masaryka. Celý soubor staveb je jednotně červeně zbarvený a působí vesele a přívětivě, jako by předával radost z práce, kterou architekt zřejmě při projektování cítil (obr. 10). Komplex byl oceněn jako Stavba roku 1999.

Obr. 10: Obytný komplex U Kříže
Obr. 10: Obytný komplex U Kříže

Jeho díla patří k těm nejlepším

Další projekty obytných staveb již Karel Prager nestačil dokončit, ale dílo, které vytvořil, patří k tomu nejlepšímu, co v dané době u nás vzniklo. Karel Prager zemřel 31. 5. 2001 v Praze.

Literatura

[1] Radomíra Sedláková: Úvodní přednáška při otevření výstavy 150 let SIA. Fakulta stavební ČVUT Praha, 2.2.2016.

[2] Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. Paseka, Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-245-7

[3] Zdeněk Lukeš a Petr Kratochvíl: Praha moderní IV. Velký průvodce po architektuře 1950-2000. Paseka, Praha 2015. ISBN 978-80-7432-653-0

[4] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r.o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2013). Bohuslav Fuchs, architekt, urbanista, designer a teoretik architektury.

[5] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r.o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2014). Architekti Josef Zítek a Josef Schulz.

[6] www.stavebnictvi3000.cz. Vydavatelství Vega s r.o. Autoři Milan Kašpar a Alena Michálková (2011). Josef Gočár, nejvýznamnější žák Jana Kotěry.

¹) Doc. Ing. Milan Kašpar, CSc., Fakulta stavební ČVUT Praha, kasparm@fsv.cvut.cz; Alena Michálková, kaspmich@volny.cz
Autor: ¹)
Fotografie: Alena Michálková

Diskuze k článku

Článek zatím nikdo nekomentoval. Vložte komentář jako první.

Více článků

Architekt a pedagog Rudolf Kříženecký (1861–1939)

Architekt a pedagog Rudolf Kříženecký (1861–1939)

Koncem letošního roku bychom měli vzpomenout 155 let od narození Rudolfa Kříženeckého, který byl významným architektem i pedagogem [1].
celý článek

Josef Zasche, český architekt německého původu

Josef Zasche, český architekt německého původu

Tímto článkem bychom chtěli připomenout, že kvalitní architekturu první poloviny dvacátého století v Československu netvořili jen architekti české…
celý článek

Architekt Antonín Wiehl, tvůrce a představitel české neorenesance (1846–1910)

Architekt Antonín Wiehl, tvůrce a představitel české neorenesance (1846–1910)

Jméno architekta Antonína Wiehla, od jehož narození letos uplyne 170 let, už není příliš známé, přesto, že kolem staveb, které vytvořil a staveb…
celý článek

Kotlíkové dotace a vlastníci domů

Kotlíkové dotace a vlastníci domů

K napsání tohoto článku mě inspiroval jeden televizní pořad, ve kterém jsem na vlastní oči viděl, že i Senátor parlamentu ČR není právně gramotný a…
celý článek

Stránky stavebnictvi3000.cz používají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. (beru na vědomí)