Dekadence šikmých střech

Aktualizováno: 14. 2. 2013

Norma ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení z února 2011 je stále předmětem živých diskusí. Jednou z jejích velkých koncepčních změn je přístup k tzv. pojistné hydroizolaci střechy pod skládanou krytinou, kdy je krytině ponechána de facto pouze funkce ozdoby. Mnohé body normy nápadně podporují konstrukční skladby pomocí asfaltových pásů.

Dekadence šikmých střech

Norma ČSN 73 1901 jako konec klasických střech?

Vedoucím týmu zpracovatelů normy o navrhování střech z roku 1999 a zároveň její zcela prvotní podoby z roku 1977 je doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. V roce 2006 se Technická normalizační komise (TNK) číslo 65 Izolace staveb shodla na potřebě revize. Až v roce 2009, uvádí se v [1], byl na zasedání TNK 65 pracovníky Centra technické normalizace (CNT) DEK představen koncept revize předmětné normy a plánovaný časový harmonogram. Zpracovatelé revize – Ing. Tokar a Ing. Káně z CNT DEK – odpovídají v [1] na otázku, v čem jsou hlavní koncepční změny normy oproti verzi z roku 1999:

Jednou z velkých koncepčních změn je přístup k pojistné hydroizolační vrstvě střechy. Jsme přesvědčeni, že pojistná hydroizolace, tak jak je dnes pojmenovaná, je chápána nepřesně. Ve většině případů vrstva, kterou takto nazýváme, neplní funkci pojistné hydroizolace, čili pojistky proti závadě či poruše hlavní hydroizolační vrstvy, ale je to nezbytná součást hydroizolační konstrukce jako celku. Tím se mění přístup k navrhování vrstev střech se skládanou krytinou. Pokud umísťuji pod skládanou krytinu pojistnou fólii, nedělám to proto, abych se pojistil proti poruše krytiny, ale proto, že se ve střeše nacházejí detaily, jako úžlabí, nároží, větrací tvarovky apod., o kterých předem víme, že se jimi do střechy dostanou srážky, nečistoty apod. Fólie, kterou do takovéto střechy umísťuji, má zajistit systematický odvod proniklých srážek a ochranu vrstev pod sebou. Termín pojistná hydroizolace by se měl do budoucna používat opravdu jen pro ten případ, kdy do střechy umísťujeme ještě jednu hydroizolační vrstvu navíc, která přebírá hydroizolační ochranu v případě poruchy hlavní hydroizolační vrstvy.

Zajímavou skutečností je očividný fakt, že vypracováním normy ČSN 73 1901 byl pověřen obchodní řetězec s přímou vazbou na své technické středisko a svou expertní a znaleckou kancelář. Zde můžeme hledat vysvětlení, proč je výsledná norma více obchodní než technická. Tento směr je patrný z mnoha normativních bodů, které až příliš nápadně podporují řešení konstrukčních skladeb šikmých střech pomocí asfaltových pásů, nejlépe v kombinaci s tepelným izolantem umístěným nad krokvemi.

Texty v normě, jak pravil v [1] jeden z jmenovaných tvůrců ČSN 73 1901, „jsou považovány za doporučení a dobré rady.” Bude-li se jimi řídit např. svépomocný stavebník nebo firma, aniž by si zajistili odborné posudky včetně kulatého razítka, nesou i přes to v plném rozsahu odpovědnost za případné následné komplikace!

Architekt a projektant může legálně zvolit vlastní, odlišné řešení. Musí si ho ovšem umět obhájit, dojde-li k potížím. To ale nezáleží jen na technické inteligenci návrhu, byť i velmi výrazné. Misky vah mohou převážit posudky přivolaných znalců a expertů, kteří z nekvalitního provedení nebo nevhodných náhrad materiálů odvodí – s odvoláním na normu – nevhodnost návrhu. Řeklo by se, takový je prostě život, kdyby nad celou věcí nevyčníval jeden nápadný aspekt. Totiž:

Odborná obec je zaskočena

Špičkových odborníků na problematiku šikmých střech se skládanou krytinou je v České republice málo. O to více vyniká váhání nemalé její části nad technickou náplní normy, či dokonce její přímé odmítnutí. „Vzhledem k tomu, že je ČSN 731901 platná od února 2011, není objektivní a trpí značným množstvím zásadních technických nedostatků a další návazné normy (ani „Pravidla”) nejsou dokončeny, nezbývá než nahlédnout do DIN, která na rozdíl od ČSN stanovuje jasně a zřetelně zásady nutné k vytvoření technicky dokonalých stavebních celků,” říká např. technický poradce formy Dörken Ing. Karel Bulín.

V následujícím textu uvedeme nejdůležitější z odborných věcných námitek, kterým TNK 65, ovládnutá lidmi ze soukromé firmy, bez valného zájmu čelí. V závěru pak přinášíme citace z normy.

Dekadence šikmých střech

Šikmé střechy se nepříliš zdařilými zásahy samotných autorů ČSN 731901 potácejí v bludišti nejasných, zavádějících a mnohdy zbytečných definic a ustanovení. Výsledkem pak mohou být projekční návrhy, podle kterých střechu nelze zrealizovat vůbec a nebo jen za předpokladu nestandardních postupů, které šikmé střechy zbytečně komplikují a prodražují.

Konstrukční skladby za podpory asfaltových pásů mohou být při navrhování a realizaci šikmých střech za určitých podmínek jistou alternativou, ale rozhodně se nedají zobecňovat. Na druhé straně rozumíme tomu, že by bylo obchodně poněkud nerozumné nevyužít příležitosti a nezajistit si prostřednictvím vlastních normativních teorií a vlastních odborných posudků a návrhů prodej vlastního materiálu.

V dnešní uspěchané době je jen málokdo ochoten potýkat se s molochem legislativy, zvláště v podmínkách, kdy o názory a zkušenosti opravdových odborníků a znalců problematiky šikmých střech nikdo z pověřených zpracovatelů z pochopitelných důvodů nestojí. Je to však velká škoda, neboť následky poneseme všichni ... pardon, téměř všichni!

Zpracovateli prezentovaná nápadně jednoduchá marketingová řešení navíc podporovaná podobně smýšlejícím Cechem KPT, plná polopravd a zavádějících informací, tak nemusí být zlatou stezkou pro ostatní, kteří se ve svém oboru vyznají a kteří „šikmé” střeše opravdu rozumějí. I zde platí, že cestou ke zdařilému, dlouhodobě funkčnímu výsledku je kombinace vhodného jakostního materiálu a zodpovědného řemeslného zpracování.

Původní, zažitý termín pojistná hydroizolace se mění na: a) doplňková hydroizolační vrstva, b) doplňková vodotěsnicí vrstva, c) pojistná vodotěsnicí vrstva, d) pomocná vodotěsnicí vrstva.

Nyní přinášíme vybrané citace z předmětné normy. Upozorňujeme čtenáře, že jde občas o zábavné, občas o smutné čtení.

6 Dokumentace střechy a výměna informací

6.1 Není-li návrh střechy vyžadován podle příslušných předpisů8) doporučuje se jej zaznamenat v podobě a rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby podle příslušného právního předpisu9).

6.4 V případě, že návrh řešení střechy není zaznamenán podle 6.1, stává se autorem návrhu střechy subjekt, který střechu zrealizoval.

8) Např. zákon č. 183/2006 Sb. 9) Viz vyhláška č. 499/2006 Sb.

Komentář: Pozor na projekční návrhy, odborné posudky s absencí kulatého razítka. Odpovědnost za případné následné komplikace nese v plném rozsahu zhotovitel!

3 Termíny a definice

3.16 Vodotěsnicí vrstva, vodotěsnicí konstrukce zabraňuje pronikání atmosferické, provozní nebo technologické vody do střechy nebo prostředí pod ní.

Poznámka: Na střechách se uplatní především vodotěsnicí vrstvy skládané, pro ně platí ČSN 73 0607 a povlakové, pro ně platí 73 0606. Zásady volby vodotěsnicích vrstev jsou podrobněji uvedeny v ČSN 73 0600.

8.21 Sníh a led

8.21.6 V oblastech s větším výskytem sněhových srážek, zvláště pokud v oblasti leží sněhová pokrývka déle, se nedoporučuje navrhovat střešní okna. Střešní okna nemají být navržena ve střešní ploše, kde se počítá se skluzem sněhu po krytině. Pokud se střešní okna navrhnou, je třeba s nimi navrhnout opatření, která zabrání namáhání oken pohybem sněhu a ledu a nevyřadí okna z funkce.

8.21.9 Sněhové zachytávače nezabrání zcela skluzu sněhu po střeše a pádu sněhu ze střechy. Sněhové zachytávače mohou posunout rovinu skluzu sněhu nad povrch střechy a tím přispět k ochraně částí krytiny a konstrukcí nad krytinou před poškozením od pohybujícího se sněhu a ledu a rozdělit množství pohybujícího se sněhu po střeše a padajícího ze střechy na menší části, a tím zároveň snížit dynamický účinek pohybu sněhu.

8.21.4 Vyloučit dopad sněhu na terén u části obvodu stavby lze umístěním štítu nebo dostatečně velkou atikou nad chráněnou částí obvodu budovy.

8.21.3 Zabránit zcela pohybu sněhu vlivem gravitace lze návrhem ploché střechy.

8.21.21 Z důvodů obdobných jako v 8.21.18 se v horských oblastech doporučuje, aby v přesahu střechy byla tepelněizolační vrstva.

8.22 Vzduchotěsnost

8.22.5 Je-li vzduchotěsnost střechy závislá pouze na vrstvách z fólií lehkého typu, musí být zajištěna použitím nejméně dvou takových vrstev (parotěsnicí vrstva, doplňková vodotěsnicí vrstva).

8.23 Vlhkostní režim konstrukce

8.23.5 Větrací otvory musí být konstrukčně navrženy a na střeše umístěny tak, aby nedošlo k jejich zakrytí ležícím sněhem nebo ledem na střeše. Pokud zakrytí může nastat, je třeba posoudit vliv zakrytí na vlhkostní stav a režim střechy.

8.23.7 Parotěsnicí vrstva brání vysychání vody (zateklá do skladby střechy, zabudovaná, kondenzát) ze skladby střechy směrem do interiéru.

8.31 Volba materiálů

8.32.6 Pro provedení spojů plastových fólií svařováním, slepováním v přesazích nebo přelepováním přesahů musí být podklad souvislý a tuhý s pevností v tlaku alespoň 60 kPA.

8.35 Trvanlivost dřevěných konstrukcí a prvků

8.35.1 Trvanlivost dřevěných prvků, které jsou do konstrukce zabudovány s vlhkostí vyšší než 20 % nebo mohou být v konstrukci vystaveny dodatečnému působení vody (např. v důsledku kondenzace), je třeba zajistit větráním.

8.35.2 Doporučuje se, aby dřevěné nosné prvky byly přístupné pro kontrolu, opravu nebo obnovu chemické ochrany dřeva po celou dobu užívání konstrukce.

9.3 Parotěsnicí vrstva

9.3.5 Parotěsnicí vrstvy se navrhují z natavitelných asfaltových pásů, svařitelných plastových a pryžových fólií nebo fólií lehkého typu.

9.3.6 Parotěsnicí vrstvy mají ležet. Jsou-li na nesouvislém podkladu, musí být podklad uzpůsoben tak, aby spoje materiálu použitého pro parotěsnicí vrstvu byly podloženy.

9.3.8 Doporučuje se volit takový konstrukční princip střechy a takový postup výstavby, aby se parotěsnicí vrstva realizovala na souvislém podkladu shora.

9.14 Vzduchová vrstva a větrání

9.14.2 Vzduchové vrstvy střech se obvykle větrají. Je-li vzduchová vrstva (meziplášťový prostor) účinně větraná, jsou několikaplášťové střechy vhodné pro odvedení zabudované vlhkosti z konstrukce střechy.

Poznámka: Dimenze větrání jednoplášťových, dvouplášťových a tříplášťových střech jsou uvedeny v příloze D.

Komentář: ...v příloze D však zmínka o dimenzi není a v příloze E se dovíme, že při sklonu 25–45° je minimální tloušťka větrané vzduchové vrstvy 100 mm!

8.27 Vzájemné ovlivňování materiálů v konstrukci střechy, korozní namáhání

8.27.4 Tvorbu výluhů z vrstev, prvků a konstrukcí střechy je třeba omezit uzavřením jejich povrchu vhodným opatřením.

Dekadenti šikmých střech

Oproti ČSN 73 1901:1999 došlo k úpravám požadavků na střešní konstrukce v návaznosti na vydané ČSN EN. Dále jsou upraveny požadavky na provádění střech s ohledem na nové poznatky z praxe:

např. ČSN EN 74 3305 Ochranná zábradlí – Základní ustanovení

ČSN EN 73 6121 Stavba vozovek – Hutněné asfaltové vrstvy – Provádění a kontrola shody

Zpracovatelé: DEK a.s., technické středisko ATELIER DEK, IČ 27636801 – Ing. Luboš Káně, Ing. Jiří Tokar ve spolupráci s KUTNAR-IZOLACE STAVEB, expertní a znalecká kancelář, IČ 11222701, doc. ing. Zdeněk Kutnar, CSc.

Předpověď

Z těchto důvodů, například ve spojení s konstrukčními a řemeslnými pochybeními z minulosti, můžeme očekávat, že rekonstrukce šikmých střech bude stále aktuální téma s nárůstem potenciálu.

Literatura a zdroje:

[1] Bohuslávek, Petr: Navrhování střech a hydroizolací brzy podle nových norem, tzb-info.cz, vydávo dne 12.7.2010.

[2] Bulín, Karel: Dekadence šikmých střech. Přednáška na semináři Dřevostavby v praxi 6, pořadatel Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Rigips, hotel Skalský dvůr 1. – 2. 11. 2012.

1 Čerpáno z podkladů a informací uvedených v odkazech na literaturu
Autor: RNDr. Jiří Hejhálek1)
Fotografie: Helena Hejhálková

Diskuze k článku

Článek zatím nikdo nekomentoval. Vložte komentář jako první.

Více článků

Stavební technické normy na scestí

Stavební technické normy na scestí

Lidé více či méně chápou stavební normy jako institut definující minimální kvalitu stavebních výrobků a provádění staveb. Vedle diskusí, jsou-li…
celý článek

Požární bezpečnost sendvičových panelů v kontextu změn technických norem

Požární bezpečnost sendvičových panelů v kontextu změn technických norem

Požární bezpečnost konstrukcí ze sendvičových panelů tvořených kovovým pláštěm a tepelněizolačním jádrem se dostává do popředí s tím, jak roste…
celý článek

Leninský přístup k úsporám energie

Leninský přístup k úsporám energie

Příspěvek píši z pozice člověka, který se pohybuje v tvrdém konkurenčním prostředí trhu s nemovitostmi, neberoucího žádné stavební dotace, platícího…
celý článek

Důvody pro změnu ČSN 73 0540-2

Důvody pro změnu ČSN 73 0540-2

V říjnu 2011 vyšla nová verze ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky“. Toto nové znění bylo však shledáno v rozporu s legislativou…
celý článek

Stránky stavebnictvi3000.cz používají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. (beru na vědomí)