Domovní energetika v našich rukou (Editorial říjen 2018)
V posledním záříjovém týdnu jsem se obrátil na tři česká ministerstva s dotazem, jak je to s plněním evropské výzvy 20-20-20 z roku 2007. Před lety okolo ní proběhl bombastický cirkus, jakoby šlo o poslední šanci k záchraně lidstva. České stavitelství tehdy vyvinulo horlivost a výzvu si přeformulovalo podstatně po svém; pojďme ale k věci.
Dvě ministerstva (MMR a MŽP) se obratem ozvala, že tuto agendu řeší MPO, zejména jde-li o výstavbu a bydlení. A to mně skrze mluvčího telefonovalo, že MPO specifická data nemá, ale že brzo odpoví aspoň v obecné rovině.
Tím to skončilo, jak asi správně tušíte. V té době jsem v autě, což je jediné místo, kde mě zastihne vládní zpravodajství (do domu k nám nesmí), uslyšel, že paní Angela a její EU chystají o třetinu zredukovat emise a energetickou náročnost aut. Nepochybuji, že emise a náročnost beztak nikdo nezměří a nespočítá, avšak když to bude nutné, tak si výsledky vymyslí. Jak snadné to je, živíte-li se za státní peníze agendou kolem globálního oteplování!
Ve věcech globálního oteplování nápadně roste agresivita a slepota všech „neziskových“ pohůnků. Nedávno mi na e-mail přilétla zpráva o tom, že CO2, který se hromadí v atmosféře, se rozpouští v oceánech na kyselinu uhličitou H2CO3. A že, když se lidstvo neprobere, rozpustí tato kyselina ulity korýšů, korálové útesy atd. Cituji:
Právě korálové útesy reagují negativně na změny životního podnebí vyvolané globálním oteplováním. Dle Institutu pro výzkum klimatu v Postupimi je zřejmé, že pokud bude narůstat teplota a kyselost moří, bude do 20 let nenávratně poškozeno 70 % celkové světové plochy korálových útesů.
Jak úžasně "přesná" čísla! Až na to, že soudruzi z NDR, kteří „nikdy nedělají malé chyby“, nevědí, že kyselina uhličitá nic neokyseluje. Je naopak bytostně důležitá pro podmořskou faunu i floru a následně i tvorbu korálových útesů atd. Mnozí z řečených soudruhů ji pijí ve formě sodovky nebo sodovkových limonád, prosycených plynem CO2 a živi jsou až tak, že píší vědecké nesmysly.
A co se týče řečených aut, globální oteplování mají zabrzdit elektromobily. Ovšem pokud budou poháněny (místo benzínu či nafty) elektřinou, kterou nejprve ČEZ vyrobí z uhlí a se ztrátami pošle po síti do nabíjecích stanic, budou taková auta "oteplovat" planetu a moře podstatně víc, než benzínová. A to nemluvím o bateriích, jejichž výroba se také neobejde bez emisí a "oteplování".
Sektorem, který úředně emituje nejvíc „škodlivin“, je bydlení a výstavba. To tvrdí politici, a sice proto, což je třeba stále připomínat, protože bydlí každý, a nikdo se tedy nemůže vymlouvat, že neotepluje planetu. Jenže i když ve strašidlo jménem CO2 uvěříme, neznamená to, že je naše záchrana stát. S ekologií bychom byli mnohem dál, kdyby stát na základě snížení daní, zrušení dotací a obnovení trhu svěřil ochranu klimatu a energetickou soběstačnost až na jednotlivce a rodiny. Lidé naštěstí nejsou dokonalí, ale k ekologii mají vždy blíž, než úřad nebo politik.
Už dnes lze postavit a opravit dům tak, aby energii ze sítí čerpal jen minimálně nebo vůbec. Kdyby teď vypnuli proud, jak dlouho to vydržíme? Jestli odpověď zní, že sotva pár hodin, vybudujme si dům tak, aby co nejméně energie ztrácel a sám si ji vyráběl i bez státního „dobrodiní“. Kdysi to tak bylo a budoucnu by to tak mělo být dvojnásob. Mimo jiné i proto, aby nás bez boje nezabral každý násilník jen tím, že vypne proud!
Energetická soběstačnost na úrovni rodiny je možná i dnes, navíc na vysoké technické úrovni. Základem je ostrovní fotovoltaika a solární termické panely. V zimě nás chrání před ztrátami účinné zateplení. Za slunných zimních dní pak vytápíme sluncem; tomu podřídíme velikost a umístění oken, architekturu a orientaci domu. V létě se chráníme před přehříváním, o kterém oficiální česká tepelná technika tvrdí, že v zateplených domech neexistuje.
Jenže když ostré letní slunce vniká okny do interiéru, rozpálí fasádu a střechu až k 80 °C a interiér nad 30 °C a činí tak týdny, k čemu je takové ujištění? Řešením jsou okna, které propouštějí sluneční záření jen když chceme, stínicí technika, světlé fasády i střechy a chladivá okolní zeleň. A další opatření.
Ale to už předbíhám. Mnohem více najdete uvnitř tohoto časopisu a v jeho dalších vydáních.
