Dřevostavby: fakta a dogmata

Aktualizováno: 20. 9. 2003

Ačkoliv podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů představuje i ve vysoce vyspělých zemích desítky procent - od 70 % ve Skandinávii, 65 % v USA a Kanadě až po 10 % v Německu [1], v České republice se tato procenta počítají na prstech jedné ruky. Domácí výrobci dřevostaveb a dřevozpracující firmy si lámou hlavu, proč tomu tak je a lze-li tento stav změnit.

Dřevostavby: fakta a dogmata

Nízký podíl dřevostaveb ve výstavbě rodinných domů v ČR

Nejčastěji bývá tento extrém zdůvodňován českou konzervativností. Češi prý od pradávna chtějí jen kamenná sídla a jiná pokládají za »papundeklová«, dočasná, podřadná, pro chudé atd.

Náklonnost k tradičním hodnotám může být významná, na druhé straně si ale Češi nesporně umějí vybírat racionálně. K českému nezájmu o dřevostavby možná přispívá malá osvěta. Většina lidí ví o dřevostavbách příliš málo na to, aby je mohla objektivně porovnat s jinými typy staveb.

Obr. 1: Ilustrační fotografie nové dřevěné stavby.

Na poli osvěty se prosadila spíše zájmová seskupení výrobců cihel a pórobetonu. Jde o seskupení, která se záhy po pádu komunismu dostala většinou pod rozhodující zahraniční vliv. V soutěži o přízeň lidí obsadila rychle nejdůležitější pozice a naše dřevaře ponechala odpočívat na vadnoucích vavřínech bývalé slávy z dob, kdy dřevo šlo na export a tuzemcům se říkalo »nemáme«.

Našim dřevařům a dřevozpracujícím firmám to zní možná tvrdě. Ale statistiky nejsou vlídnější. Podle finančního monitoringu, který si od firmy A-Connect nechává zhotovovat společnost Médea (největší subjekt v českých rukou u nás, jenž se zabývá nákupem reklamních ploch a časů v tisku, televizi a rádiích), utratili výrobci materiálů pro těžká zdiva za reklamu v letech 2000 - 2002 jen prostřednictvím této agentury 67,2 mil. Kč (viz obr. 2). Naproti dřevaři a dřevozpracující firmy jen malý zlomek uvedené sumy, rozmělněný do izolovaných reklamních případů, ve kterých nebylo propagováno dřevo jako stavební materiál, nýbrž nějaký produkt nebo úspěchy firmy. Jenže zákazník postupuje obráceně: prvotně si vybírá typ mate-riálu pro svůj dům a teprve potom tvar a uspořádání domu, dodací lhůtu a prověřeného realizátora.

Obr. 2: Finanční prostředky vkládané do propagace dřevostaveb jsou relativně nízké.

Ne že by byl nedostatek nadšenců, kteří obětavě propagují dřevostavby. Pořádají pravidelná i příležitostná setkání, kterých se účastní celebrity od politiků až po průmyslníky. Zde se fandové dřeva navzájem ujišťují o svém přesvědčení, vše v přátelském duchu myšlenkového souznění. Ale k tomu, aby dřevostavby ukously z mnohamiliardového koláče rodinných staveb důstojný díl, nestačí asi jen komorní akce ve stylu Sdružení rodičů a přátel dřevostaveb.

Za třináct let kapitalismu v ČR se celé odvětví dřevozpracujícího průmyslu dopracovalo k zhruba dvouprocentnímu [1] podílu dřevostaveb na celkovém objemu nově postavených rodinných domů. Startovací pozice přitom nebyla v zemi, známé lesním bohatstvím a vyspělým dřevozpracujícím průmyslem, vůbec špatná. Chce-li se dnes odvětví rychle vypracovat až na nějakých 15 až 20 %, což v současné době představuje krajíc až 10 mld. Kč tržeb za rok, nemělo by mařit čas, ale přilákat do svého Sdružení miliony Čechů, jak to dávno před nimi cílevědomou reklamou udělali cihláři a pórobetonáři. Cihláře to něco stálo a na něco to přijde také dřevaře. Jinak budou o rychlém nástupu dřevostaveb v České republice jen snít. A jejich potenciální zákazníci budou chovat o dřevu strnulé představy ze zašlých dob.

Obr. 3: Norský experimentální rodinný dům, ve kterém masívní dřevo o velkém objemu pomáha stabilizovat teplotu během dne.

Dřevostavby - Fakta a dogmata

Jedna z ustrnulých myšlenek, která mnoha lidem s ekologickým cítěním brání kývnout na dřevostavbu, říká, že v České republice je nedostatek dřeva. Myšlenka zavání politikou: platí axióm, že vše, co komunisti zanechali, bylo ve zbědovaném stavu. Z toho plyne, že i lesy byly poničeny a bude ještě trvat, než se je podaří obnovit. Ve skutečnosti se v naší republice vytěží necelé 3/4 z toho, co v lesích v plném zdraví naroste do těžebné velikosti a zbytek je nevyužit. A stejně jako Česká republika jsou na tom i další evropské země bohaté na lesy, včetně Skandinávie, Německa, Rakouska atd. Dřeva je zkrátka přebytek, ale u nás se o tom skoro nic neví.

Jak je to s hořlavostí dřeva

Další představa říká, že dům ze dřeva hoří jako z papíru. Je známo, že dřevo opravdu hoří. Jeho chování při vzniku a v průběhu požáru je ale neobyčejné a pro mnoho lidí neznámé.

Požáry v bytech vznikají hlavně vznícením snadno hořlavých materiálů - textilií, nábytku, plastů, technických hořlavin atd. - v důsledku špatného zacházení s otevřeným ohněm a elektrickými spotřebiči nebo pro vadný stav energetických rozvodů a neodbornou manipulaci s nimi. Typ stavební konstrukce za vznícením téměř nikdy nestojí a nehořlavá staviva celkem logicky ničivý oheň z lidských obydlí nevytlačila, ani jeho katastrofální důsledky. V kritické situaci, když už požár zuří, projevuje dřevo obdivuhodnou odolnost a hlavně - hoří předvídatelně.

Obr. 4: Masivní dřevo se ve Skandinávii používá do svislých - nosných i nenosných - konstrukcí, které slouží i jako tzv. akumulační stěny.

Zatímco drobné dřevěné předměty snadno shoří, u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do cca centimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí nebo až zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku. Vůči vysokým teplotám je zbylý dřevěný masiv, i po odtěkání ligninu a pryskyřic, velmi odolný a navíc si zachovává výbornou mechanickou tuhost a pevnost. Dřevo v takto extrémních podmínkách dokáže odolat řadu hodin - na rozdíl od prakticky všech ostatních stavebních materiálů - a vyčkat zásahu hasičů. Je popsána dnes již řada případů, kdy po požáru zůstal zachován ohořelý systém dřevěných nosných trámců domu, zatímco např. ocelové nosníky se pod vlastní tíhou v žáru zhroutily.

Technické vlastnosti dřeva

Často se lidé domnívají, že dřevo je jako stavební materiál méněcenný. Mýlí se. Dřevo má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, mezi všemi stavebními materiály téměř nejlépe akumuluje teplo (srovnej s obr. 7) a zcela jedinečným a pro zdraví velmi příznivým způsobem pracuje se vzdušnou vlhkostí.

Obr. 7: Dřevo mezi všemi stavebními materiály téměř nejlépe akumuluje teplo

Tepelná akumulace u dřevostaveb

Ve Skandinávii, kde je tradice dřevostaveb a technická a teoretická základna v celosvětovém měřítku na nejvyšší úrovni, se používá v poslední době dřevěný masiv do svislých - nosných i nenosných - konstrukcí, které také slouží jako tzv. akumulační stěny. U nás se akumulační stěny v dřevostavbách - zřejmě ze zvyku - navrhují z betonu nebo plných cihel. Zde tvoří nápadný prvek, kterému se podřizuje vnitřní dispozice a který výstavbu zdržuje a vnáší do ní »špinavý« mokrý proces. Fyzikálně však beton, který uvolňuje akumulované teplo rychleji než dřevo, je nezbytný v akumulační konstrukci dřevostavby snad jen tehdy, je-li požadováno rychlé ustálení vnitřní teploty (např. po důkladném vyvětrání).

V dřevostavbách s dobrou tepelnou izolací a řízeným režimem větrání není beton nutný, což ukazuje např. norská zkušenost. Na obrázku 3 je norský experimentální rodinný dům, ve kterém masivní dřevo o velkém objemu pomáhá v domě stabilizovat teplotu během dne. Slunce ohřívá během dne dřevěnou stěnu z masivního dřeva, umístěnou za prosklenou fasádou na jižní straně. Kvůli tepelné setrvačnosti tohoto materiálu (dřeva) se teplo během noci pomalu z dřevěné stěny uvolňuje...

Dřevo a stabilizace vzdušné vlhkosti

Dřevo se příznivě účastní i tvorby vnitřního mikroklima. Suché jehličnaté dřevo obsahuje podle terminologie normy ČSN 49 1109 až do 22 hmotnostních % vody, což znamená, že na každých 100 kg dřevěné sušiny připadá až 22 l vody. Ustálená, dlouhodobá vlhkost dřeva v dřevostavbě je cca 10 %, což představuje přibližně 55 l vody v jednom krychlovém metru. Voda není ve dřevu pevně vázána, ale kolísá v závislosti na vlhkosti vzduchu. V jednom m3 dřeva může být ukryto od 25 až do 200 l/m3 vody (druhý údaj odpovídá vlhkosti 35 % - bod nasycení vláken) a dřevo se chová stále jako suché až polosuché.

Je-li vlhkost vnitřního vzduchu nízká, uvolňuje dřevo vlhkost do prostoru a naopak. Dřevo ve větším množství tak slouží jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základní předpoklad pro zdravé bydlení. K výměně vlhkosti mezi dřevem a vzduchem přispívá i vysoká difúzní propustnost dřeva pro vodní páru se součinitelem d = 0,09·10-9 s (beton: d = 0,013·10-9 s, malta vápenná: d = 0,031·10-9 s).

Obr. 5: Většina dnešních dřevostaveb je k nerozeznání, podud jde o vzhled, od cihlových staveb

Dřevostavby jen pro chudé?

Lidé často nevědí, co je to dřevostavba, a proto ji nechtějí. Od svého domu očekávají, že je bude reprezentovat, jenže pod dřevostavbou si většina Čechů představí srub z hrubé kulatiny, v lepším případě stavbu sbitou z fošen a prken. Je to jeden z praktických výsledků podfinancované a navíc nesprávně promlouvající reklamy. Mladí lidé se často podivují, že většina dnešních dřevostaveb je, co se týče vzhledu, k nerozeznání od cihlových staveb (viz obr. 5). Nadchnout tyto lidi pro dřevostavby je nejlepší ještě mnohem dříve, než o stavbě vůbec zauvažují. V době, kdy mladý člověk zahájí přípravy ke stavbě, je už většinou pozdě.

Co se týče dřevěných domů výhradně pro chudáky: V celém světě existuje nepřeberné množství příkladů, kdy dřevo posloužilo jako základní stavební materiál pro vkusné, reprezentativní i honosné rezidenční stavby. S kamennými stavbami si v ničem nezadají, naopak je v mnohých směrech předčí a bydlení v nich v nich bývá zdravější. Rozsáhlé sídlo, či spíše reprezentativní palác, kde jako klíčový stavební materiál bylo využito dřevo, obývá i nejbohatší muž světa, počítačový magnát Bill Gates.

Životnost dřevostaveb

Další ze smyšlenek říká, dřevostavby rychle chátrají a nic nevydrží. Také se říká, že v důsledku toho dávají banky na dřevostavby horší úvěrové podmínky. Pravda je opět jinde.

Standardně na úvěrovém hypotéčním trhu platí, že pro neobývanou dřevostavbu se za tzv. technickou hranici životnosti definovanou bankami pokládá 60 až 70 let a pro kamennou stavbu 100 let. Technická životnost nemá podle bankovního zdroje Wüstenrot na ochotu banky poskytnout úvěr ani v jednom případě praktický vliv, protože úvěry se poskytují nejvýše na 30 let. Za jistinu hypotéčního úvěru se pak bere odhad tržní hodnoty domu v místě jeho umístění v okamžiku dokončení výstavby, vychází se také z pořizovací ceny. Použité materiály nehrají v úvěrové smlouvě roli. Snad jedinou nevýhodou dřevostaveb může být, že vzhledem k vysoké rychlosti výstavby montovaných dřevostaveb nelze ručit rozestavěnou stavbou.

Obr. 6: Dřevěný masív v konstrukcích s tepelně akumulační funkcí.

To, že české banky kladou technickou životnost dřevostaveb - zcela bez technického důvodu - o desítky let menší než životnost kamenných staveb, působí na trhu s nemovitostmi jako princip, podle kterého hodnota dřevostavby s přibývajícím časem ubývá mnohem rychleji. Škodlivost takového »principu« může být obrovská. Proti jeho působení se neubrání ani sebelepší dřevostavba, ani právně vzdělaný odborník.

Pokud jde o skutečnou životnost zejména obývaných staveb, pak ta je u dřevostaveb i kamenných staveb mnohem větší než tzv. technická. Nelze ale jednoznačně rozlišit, má-li delší život dřevostavba nebo kamenná stavba. Při dobrém konstrukčním řešení stavby a bezchybném provedení závisí životnost obou typů hlavně na údržbě. Obvykle mnohem dříve, než obývaná stavba zcela dožije, je spíše podrobena zásadní rekonstrukci, po které začíná žít de facto znova.

Konstrukční pravidla

Co není předsudek, ale strohá pravda, je, že v České republice chybí široká základna stavebně tesařských firem, které by uspokojovaly a zároveň také podporovaly místní poptávku po dřevostavbách. Ze svého okolí většinou každý zná několik stavebních firem, ale žádnou stavebně tesařskou. Když se laický zájemce rozhoduje, z čeho postaví dům, dřevostavbu mu nikdo ze sousedství nedoporučí, a pokud by na ni trval, nikdo mu většinou neporadí.

Obr. 8: Předsazená Trombeho stěna v dřevěné stavbe slouží za dne k čerpání tepla, které se akumuluje do dřevěných konstukcí a v noci uvolňuje.

Zásady, podle nichž se zhotovuje dřevostavba se výrazně liší od kamenných staveb. Velkou pozornost je třeba věnovat přípravě. Nelze vsadit na to, že nedostatky v projektu se během realizace levně překlenou různými dozdívkami, předělávkami atd., jako tomu bývá u mokré výstavby. Projekt je nutné svěřit odborníkovi s dostatečnou zkušeností a vlastní výstavbu stavebně tesařské firmě, o níž platí totéž. Obvodové stěny středoevropských dřevostaveb jsou vyjma srubových staveb navrhovány jako vícevrstvé, neakumulující s dostatečnou vrstvou tepelné izolace. Sled vrstev je podobný jako v případě standardního souvrství šikmé střechy. Důraz je kladen na zabránění vzdušné infiltrace obvodovou konstrukcí a potažmo zamezení nevítané kondenzace uvnitř obvodového souvrství v zimě. Přestože dřevo má schopnost absorbovat velké množství vlhkosti, vede nezvládnutá kondenzace bez možnosti následného odpařování k jeho zahnívání. Proto se hned za interiérovou desku z dřevotřísky, sádrokartonu či masivu umísťuje paronepropustná fólie. Naopak se (oproti střechám) většinou vynechává pojistná (difúzní) hydroizolace mezi tepelnou izolací a fasádní deskou a někdy i odvětrávaná mezera. Na rozdíl od běžné cihlové výstavby jsou možnosti laické svépomocné výstavby dřevostavby velmi omezené.

Literatura a zdroje:

[1] Bílek, Vladimír: Dřevěné vícepodlažní domy a bytová výstavba v ČR. Sborník přednášek ze semináře Dřevostavby, Volyně 2003.

Kontakty:
Vega společnost s ručením omezeným
U Náhona 529/17, 503 01 Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové 3
Tel.: +420 495 518 802
E-mail: vega (zavináč) vega (tečka) cz
http://www.vega.cz
(aktualizace kontaktu: 30. 11. -1)
Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Fotografie: Archiv Vega, s.r.o.

Diskuze k článku

počet příspěvků: 2, poslední 11.07.2018 11:57, vstoupit do diskuze

Více článků

Obliba dřevostaveb v Česku rok od roku stoupá

Obliba dřevostaveb v Česku rok od roku stoupá

Podíl dřevostaveb na trhu roste, zákazníky láká rychlost výstavby i nízké náklady. Domy na bázi dřeva jsou totiž dobře tepelně izolované, ušetří…
celý článek

Co vás čeká před začátkem stavby domu

Co vás čeká před začátkem stavby domu

Při plánování výstavby nového domova vás čeká řada nezbytných rozhodnutí a úkonů, se kterými vás krátce seznámíme. Zásadní je výběr místa, kde budete…
celý článek

Studenti ČVUT dokončili solární dům

Studenti ČVUT dokončili solární dům

Tým Českého vysokého učení technického v Praze byl v lednu 2012 jako vůbec první zástupce z České republiky vybrán do finále 6. ročníku mezinárodní…
celý článek

Rakouský architekt vsadil na dřevostavbu
RD Rýmařov s materiály fermacell

Rakouský architekt vsadil na dřevostavbu RD Rýmařov s materiály fermacell

Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí…
celý článek

Stránky stavebnictvi3000.cz používají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. (beru na vědomí)