EKO - pěnový polystyren

Recyklací pěnového polystyrenu (PPS) podle patentovaného receptu firmy SEPAS vzniká nový stavebně izolační materiál s jedinečnými tepelně technickými vlastnostmi, jenž byl nazván EKO - polystyren. Při stejné hodnotě součinitele tepelné vodivosti jako u PPS má EKO polystyren více než trojnásobnou hodnotu součinitele difúze vodní páry, kterou lze navíc technologicky řídit v širokém rozmezí podle způsobu použití.

Vrstva z EKO - polystyrenu funguje jako výborná tepelná izolace a zároveň jako difúzně propustná hydroizolace - to vše v jednom. Nový materiál tím do jisté míry slučuje výhodné vlastnosti »čerstvého« pěnového polystyrenu z prvovýroby a výrobků z minerálních vláken, tj. nízkou tepelnou vodivost a malý difúzní odpor. Na rozdíl od vláknitých izolací ovšem u EKO - polystyrenu z principu odpadá nutnost chránit izolační vrstvu (např. pomocí difúzní fólie) před provlhnutím a vnikáním proudícího vzduchu do hloubky pod povrch izolace. EKO - polystyren totiž nepropouští kapalnou vodu, jen tlakovou, a není »profukován« a tudíž hluboko pod povrchem podchlazován okolním proudícím vzduchem.

Jak se vyrábí EKO polystyren

Technologie výroby byla patentována v Československu a ve vyspělých průmyslových zemích světa od roku 1982. Je princi-piálně velmi jednoduchá, jak je typické pro většinu velkých a geniálních vynálezů. Odpadní pěnový polystyren je nejprve rozdrcen na relativně velké hrudky (nikoliv až na samostatné strukturní buňky PPS). K této »drti« se přidá předem spočtené množství tzv. koplenu (obch. název pro kuličky styroporu o velikosti zrnek máku, jež jsou výchozí surovinou, ze které se vypěňuje PPS) a směs se promíchá. Aby po zamícháni kuličky koplenu nespadly na dno reakční nádoby, ale rovnoměrně se »nalepily« na hrudky, je drť předem ovlhčena. Následuje dvoufázové tepelné zpracování - nejprve se směs za normálního tlaku předehřeje (přitom částečně »nakyne«), poté se naostro zahřeje ve formách, kde za konstantního objemu a vysokého tlaku proběhne expanzní reakce. Při ní se zrnka koplenu několikanásobně zvětší, »zakousnou« se do hrudek recyklovaného pěnového polystyrenu a spojí drť mechanickými a fyzikálními vazbami do kompaktního celku. Povrch desek a dílců z EKO polystyrénu se pro účely izolací na závěr upraví nehořlavým minerálním povrchem.

Vlastnosti EKO - polystyrenu

Difúzní propustnost

Výsledný materiál má pórovitou strukturu. Rozměry pórů závisí na poměru vstupních surovin a technologii zpracování. Laicky řečeno, mezi původními hrudkami recyklátu zůstávají kanálky, jimiž mohou pronikat volné molekuly vodní páry. To je příčinou nízkého difúzního odporu materiálu. Voda materiálem ale procházet nemůže: vzhledem k malým rozměrům kanálků a vysoké hydrofobiditě polystyrénu se uplatní gravitační (vlastní tíže) kapilární mechanismy transportu.

Zvyšováním a snižováním obsahu koplenu ve směsi lze řízeně ovlivňovat parametry EKO (difúzi, pevnost, hmotnost apod.) až na úroveň běžného pěnového polystyrenu.

Teplotní vodivost

Hodnota součinitele teplotní vodivosti EKO - polystyrénu je stejná jako měl použitý pěnový polystyren recyklát. Vliv látek, které se při výrobě EKO - polystyrenu přidávají do drtě, je zanedbatelný pro jejich velmi malý objem (cca 30 %) a také proto, je během reakce nedochází k chemické změně. Výpočtová hodnota součinitele teplotní vodivosti pro polystyren je l = 0,04 W.m^-1.K^-1.

Stabilita vlastností

Stabilita vlastností EKO - polystyrénu je podle vyjádření výrobce dána délkou doby, během níž se stabilizoval použitý recyklát. To znamená, že je v každém případě vyšší než u čerstvého polystyrenu, který jistou dobu fyzikálně a chemicky relaxuje do dlouhodobé stabilního stavu.

Cena

V současné době je cena EKO - polystyrenu o ca 30 % nižší než u běžného pěnového polystyrénu. Po nabytí účinnosti nově připravovaného zákona, podle kterého budou výrobci plastových výrobků povinni financovat jejich sběr a likvidaci po jejich použití nebo skončení životnosti, se tato cena podle tvrzení firmy SEPAS ještě o několik procent sníží.

Prolomí Němci hranici nedůvěry

Přestože EKO - polystyren není nijak horká novinka, jeho prosazení v České republice není jednoduché. Naráží na nezájem, nedůvěru, v horším případě na otevřený, argumentací nepodložený odpor. Podle Aloise Palackého, generálního ředitele a předsedy představenstva firmy SEPAS, je díky jeho firmě česká republika dnes, i přes všechny peripetie, pravděpodobně nejdál v řešení otázky likvidace odpadů z pěnového polystyrénu, dokonce dál než Německo. Odpadní pěnový polystyren - to jsou dnes především obaly všeho druhu. Brzo se však vynoří velké množství pěnového polystyrenu z dosloužilých tepelných izolací staveb. „Je povinností stavebního odvětví,“ říká Alois Palacký, „vrátit tyto hory polystyrénového odpadu zpět do stavebnictví a ušetřit přírodu další ekologické zátěže“. Přestože je pěnový polystyren umělou hmotou, je jeden z mála materiálů, který se dá opakovaně čistě recyklovat Ostatně v sousedním Německu podle něho tato situace již uzrává.

Po zdlouhavých technických jednáních jsme od Němců získali zakázku na stavbu a sanaci, kde je EKO polystyren odvětranou součástí souvrství stavebních konstrukcí bytových domů.

Polystyren ze starých lepených zateplení se čistě recyklovat nedá. Neprodyšné izolační vrstvy, které předčasně dosloužily pod lepidly a stěrkami, kde se usadilo mokro, lepené spoje povolily na zvětraných površích a poryvy větru postupně uvolnily technické kotvy, se stávají problémovým stavebním odpadem. Takto poškozený zateplovací systém je nefunkční a hrozí jeho odpadávání.

Zdá se, že Němci si všimli přednosti EKO polystyrenu, který ve spojení se vzduchovou vrstvou a vápeno-cementovou omítkou v systému nemá negativní vedlejší účinky.

Nabízí se otázka: „Čeká česká stavební obec až se jí novina o přednostech EKO polystyrenu a možnostech jeho využití donese z ciziny?“