Elektrické podlahové rozvody OBO Bettermann

Architektonické koncepce současných stavebních objektů provázejí rozmanité požadavky na způsoby uložení souvisejících technologických rozvodů, které stále častěji opouštějí prostor stěn a migrují prakticky do všech částí stavebních objektů. Setkat se s nimi lze především nad podhledy nebo v podlahových strukturách.

V případě podlah nelze ovšem nikdy opomenout skutečnost, že je třeba jejich využití k uložení různých instalačních rozvodů zohlednit nejen v projektu vlastního technologického zařízení, ale i v základním stavebním řešení.

Specifické požadavky, které nemusí být běžnými postupy zpracování stavebních částí projektů dostatečně podchyceny, provázejí především elektrické podlahové rozvody. Jejich konečnou podobu ovlivňuje především:

  • konstrukce podlahové struktury,
  • druh podlahové krytiny,
  • údržba povrchu podlahy,
  • tloušťka podlahové krytiny,
  • tloušťka a druh mazaniny,
  • zátěž podlahy,
  • okolní teplota,
  • druh a množství uložených rozvodů,
  • požadavky na flexibilitu konfigurace,
  • estetické požadavky,
  • bezpečnostní požadavky.

Podlahový systém

Při výběru optimálního podlahového systému je třeba respektovat všechny právě uvedené požadavky. Jejich značná různorodost vede ovšem k nutnosti volby mezi více podstatně odlišnými systémovými řešeními.

V praxi se nejčastěji využívají systémy s kabelovými úložnými kanály zcela zalitými pod vrstvou mazaniny, ve kterých je přístup jen k jednotlivým přípojným místům (systém OBO – EÜK na obr. 1).

Obr. 1: Systém zalitých kanálů OBO – EÜK

Výběr nejvhodnějších provedení přístrojových vývodů (obr. 2), které mechanicky i elektricky chrání jednotlivé skupiny v podlaze uložených přípojných míst, závisí především na předpokládané zátěži, druhu podlahové krytiny, způsobu její údržby a tloušťce podlahové mazaniny. Předností zalitých kanálů je úplné skrytí kabelových tras před všemožnými účinky provozu v uvažovaném prostoru. Nevýhodou je naopak nutnost protahování kabelů skrz skrytě uložené kabelové kanály.

Obr. 2: Systémy otevřených kanálů

Při velkých množstvích kabelů, zejména datových, nacházejí proto své uplatnění stále častěji systémy otevřených kanálů uložených v mazanině. Jejich krycí víka kopírují pochozí úroveň podlahy, takže je lze kdykoliv dodatečně sejmout. Kabely se do nich ukládají shora, bez nutnosti zdlouhavého protahování. Nevýhodou je v tomto případě narušení celistvosti povrchu podlahové krytiny a z toho plynoucí snížená odolnost vůči případnému zatékání kapalin při mokrém procesu čištění. Nicméně s kvalitními systémy značky OBO lze obě tyto nepříjemnosti bez problémů zvládnout, včetně možnosti jejich estetického zakomponování do celkového prostorového řešení (obr. 3).

Obr. 3: Zakomponování otevřených kanálů do celkového prostorového řešení

Na mnoha stavbách s bohatou technologickou výbavou se lze setkat také s dvojitými nebo dutými podlahami. V těchto případech lze kvalitní provedení přístrojových vývodů z obr. 2 vsadit přímo do otvorů v pochozích povrchových panelech, bez nutnosti aplikace dalších, doplňujících prvků. Kabely se v těchto případech ukládají zpravidla těsně nad nosnou strukturu podlahy, tedy do prostoru mezi nosným podlahovým betonem a pochozími panely dvojité resp. duté podlahy, převážně do lehkých plechových nebo mřížových kabelových žlabů.

Nicméně invence architektů nezná mezí. U firmy OBO Bettermann jsou proto v této oblasti k dispozici i další specifická systémová řešení. Za příklad mohou sloužit ploché pochozí kanálové systémy k montáži na povrch podlahy, kanálové systémy k zalití do nosné struktury podlahy nebo speciální kanálové systémy pro malou tloušťku povrchové mazaniny.

Přístrojové vývody

Jejich podobu ovlivňuje v prvé řadě druh podlahové krytiny a předpokládaný způsob její údržby. Všemožné kombinace těchto parametrů dali postupně vzniknout celé řadě vývodů OBO (obr. 2). K dispozici jsou řešení pro převážně suchou údržbu podlah krytých koberci, plovoucí, parketové nebo PVC povrchy podlah s vlhkou údržbou i pro mokrou údržbu povrchů s dlaždicemi, kamennou dlažbou nebo různými epoxidovými povrchy.

Podle norem na podlahové rozvody se považuje za standardní lokální zátěž přístrojového vývodu 150 kg. V kanceláři hodnota postačující, ale např. v autosalonu zcela nedostatečná, protože zátěž kola přejíždějícího automobilu bude bezesporu podstatně vyšší (obr. 4). Totéž platí pro velké plochy hypermarketů nebo objektů infrastruktury, se strojním čištěním podlah, případně výměnou světelných zdrojů pomocí pojízdných zvedacích mechanizmů. Při použití běžných přístrojových vývodů pro administrativní prostory dochází u těchto aplikací k rozpraskání dlažby nebo jiné křehké podlahové krytiny ve výplni víka přístrojového vývodu. Přesvědčit se lze o tom ostatně na podlaze mnoha hypermarketů.

Obr. 4: Přístrojový rozvod se zesílenou konstrukcí pro zvýšenou zátěž v podlaze autosalonu

Řešení je přitom velmi jednoduché. Stačí pouze využít přístrojové vývody se zesílenou konstrukcí a ukotvit je odpovídajícím způsobem do struktury podlahy. Možné provedení jednoduchého vývodu pro zátěž až 2 tuny přináší obr. 5. Je vhodný pro jednu silovou zásuvku 230 V a jednu až dvě datové zásuvky a představuje ideální řešení přípojek pro předváděcí stojany nebo mrazicí boxy na nejrůznějších prodejních plochách. Jeho víko je opatřeno pryžovým těsněním, takže jej lze v uzavřeném stavu bez problémů zahrnout do ploch s mokrou strojní údržbou podlahy.

Obr. 5: Jednoduchý vývod pro zátěž až 2 tuny

Zcela odlišnou koncepci využívá přístrojový vývod UDHome z obr. 6. Jedná se o kompaktní, ekonomicky zajímavé řešení pro standardní zátěže, určené k přímému zabetonování do povrchové vrstvy podlahové mazaniny. Osadit jej lze do podlah s plovoucí krytinou, klasickými parketami apod. Součástí vývodu je i krabice do podlahové mazaniny.

Obr. 6: Přístrojový vývod UDHome k zabetonování do povrchové vrstvy podlahové mazaniny

Jinou variantu přístrojového vývodu ilustruje obr. 7. Jedná se o systém různě velkých přístrojových nástavců typové řady T4/T8 pro 4 nebo 8 přístrojových modulů. Výhodou je umístění přístrojů několik centimetrů nad úrovní podlahy vylučující možnost zatečení vody nebo jiné kapaliny z jejího povrchu do přístrojů. Nevýhodou je trvalá přítomnost nad úrovní podlahy, takže se využití tohoto řešení omezuje zpravidla jen na umístění pod pracovními stoly, konvektory apod.

Obr. 7: Přístrojové nástavce pro 4 nebo 8 přístrojových modulů

Rozvody k pracovištím ve velkoprostorových kancelářích lze však řešit nejen samostatnými podlahovými rozvody, ale také jejich kombinací s přístrojovými podlahovými sloupky nebo sloupy podlaha – strop, analogicky obr. 8. Přípojná místa lze pak přivést až do úrovně stolů a odstranit tak v mnoha případech nepříjemné shluky kabelů na podlaze.

Obr. 8: Kombinace podlahových rozvodů s přístrojovými sloupky

Instalační přístroje pro podlahové rozvody

Všechna provedení přístrojových vývodů OBO mají jedno společné. Lze je osadit klasickými instalačními přístroji s montážní deskou i menšími přístroji s modulem 45 × 45 mm. Klasické instalační přístroje jsou větší a jejich maximální možný počet se tak musí v některých přístrojových vývodech, oproti přístrojům velikosti 45 × 45 mm, redukovat. Pro plné využití možné kapacity přístrojových jednotek podlahových systémů je proto výhodné dát přednost aplikacím přístrojů s modulem 45 mm.

Optimální řešení představuje v těchto případech systém Modul 45 od OBO. Zahrnuje celou řadu jednoduchých i vícenásobných variant silových zásuvek, včetně verzí s pootočením zásuvky o 33°, které dovoluje neomezené využití zástrček s 90° kabelovým vývodem, stejně jako celou škálu řešení pro datové a audiovizuální rozvody.

Autor: Ing. Jiří Burant
Foto: Archiv firmy