ETICS se zvýšenou mechanickou odolností

V současné době se na trhu objevují systémy dodatečného zateplení (dále jen ETICS) se zvýšenou mechanickou odolností. Nejen odborná veřejnost, ale zejména investoři si kladou otázku z jakého důvodu. Odpověď je jednoduchá. Již první zkušenosti s životností ETICS ukázaly, že v oblastech, kde jsou vystaveny zvýšenému mechanickému namáhání, dochází velice často k jejich poškození.

Jednalo se samozřejmě o lokality na sídlištích, kde je vyšší koncentrace mládeže, od které nelze očekávat vztah k dílu, na které nemusela přispět. Ostatně podobně tomu bylo i v době státních dotací mezi dospělými. Poničené ETICS jsou dodnes k vidění prakticky všude. Typická poškození od úderů míčem, kontaktu s jízdními koly a mopedy atd.

V posledních letech přistoupil také problém s častějším výskytem intenzivních bouřek, spojených s krupobitím. Zde všude dochází často nejen k poničení, ale až ke zničení ETICS. Poměrně dlouho se přitom nikdo nepokusil o odborný odhad namáhání, kterému je fasáda při krupobití vystavena.

Pominu-li vandalismus, setkáváme se s poškozeními, která jsou znázorněné na obr. 1 a obr. 2. Jedná se o poškození krupobitím. Oba snímky byly pořízeny v létě roku 2010 v Průhonicích, bouřka trvala cca 10 minut.

Obr. 2: Fasáda po krupobití na dalším objektu, Průhonice 2010

Ve spolupráci se švýcarskou zkušebnou EMPA jsme se v naší společnosti pokusili namodelovat zatížení, které krupobití může způsobit. Pro tento účel jsme rozdělili kroupy do 5 kategorií, jak ukazuje obr. 3. Z obrázku je patrné, jakou výpočtovou energií dopadají různě velké kroupy na povrch stěny. A zároveň není potřeba složitě počítat, že podobnou energii v rázu těžko snese většina běžných systémů se základní vrstvou na cementové bázi, které jsou dnes nejčastěji používány.

Obr. 3: Rozdělení krup do 5 kategorií podle velikosti a odpovídajícímu rázovému zatížení v J, stanovenému podle metodiky EMPA (viz text)

Jak byl problém vyřešen a jaké možnosti se nyní nabízejí

Jako řešení byla zvolena základní vrstva z materiálů vyztužených volně rozptýlenými uhlíkovými vlákny na organické bázi s označením Carbon, název je odvozen právě od uhlíkových vláken. Parametry při rázových zkouškách předčily očekávání. Odolnosti základní vrstvy s jedinou standardní sklotextilií se pohybují mezi 17 J (jednosložková ) a 60 J (dvousložková). To jsou hodnoty, které dlouhodobě zaručují odolnost i vůči velmi brutálnímu namáhání.

Když k tomu přičteme i významné zlepšení odolnosti fasády (ETICS) proti teplotním změnám, způsobeným slunečním zářením, pak je to také řešení pro tmavé a intenzivní barevné odstíny. To je další výhoda: stejnou odolnost lze garantovat i pro černou fasádu. Systémy s názvem Carbon (ochranná známka), Kevlar, Impactum apod. se dodávají na evropský trh od roku 2006 a potvrzují svou odolností oprávněnost své existence. Mezitím jde vývoj dál a nabízí se otázka, zda má smysl deklarovat odolnost v rázu 100 J za nemalé peníze, když nejvyšší reálné zatížení krupobitím je 27 J.

Na obr. 4 je v 5000násobném zvětšení snímek uhlíkových vláken, rozptýlených v armovacím materiálu a působící stejně jako rozptýlená výztuž v betonu.

Obr. 4: Uhlíková vlákna rozptýlená v armovacím materiálu působí stejně jako rozptýlená výztuž v betonu. Snímek z elektronového rastrovacího mikroskopu, zvětšení 5 000×

Proč bylo použilo právě uhlíkové vlákno

Je prokázáno, že mezní tahové napětí uhlíkového vlákna je cca 20× vyšší, než mezní napětí titanového vlákna srovnatelného průřezu. I to byl jeden z důvodů, proč bylo použito vlákno uhlíkové. Jaké jsou praktické výhody materiálů Carbon?

  • Cenový rozdíl, ve srovnání s běžnými materiály, není zásadní, když uvážíme, že se jedná o evropsky certifikovaný systém, který nabídne vysokou užitnou hodnotu a dlouhodobou jistotu mechanicky odolné fasády. V současnoti je již při opravách škod po krupobití akceptované také navýšení nákladů (pouze u některých pojišťoven) jako opatření pro prodloužení životnosti.
  • Velmi časté jsou požadavky investorů na zvýšení mechanické odolnosti ETICS v některých definovaných úsecích, např. vstupy, soklové oblasti.
  • Proti cílenému vandalismu samozřejmě napomáhá nic, ale to se dostáváme již do jiné roviny problému
¹) Ing. Jan Loukotka, technický ředitel – prokurista společnosti Český Caparol s.r.o. a Caparol Slovakia s.r.o.
Autor: Ing. Jan Loukotka
Foto: Archiv firmy