Mikroorganismy na povrchových vrstvách ETICS jako mimo jiné následek boomu 90. let

V 90. letech minulého století došlo k prudkému a nepříliš koordinovanému boomu zateplování. To se často prezentovalo jako „všelék“ na problémy bytových domů, postavených panelovou technologií. Prudký nárůst požadavků vedl k používání levných materiálů a často neověřených technologií. Kombinace s nezaškolenými a nezkušenými realizačními firmami měla za následek snížení kvality. Důsledkem dnes je biotické zasažení povrchů objektů, zejména zateplených.

Díky tomu při chůzi po našich sídlištích, sanovaných právě v tomto období, máme dnes možnost často vidět množství ploch napadených mikroorganismy (řasy a plísně). Nejen že napadené plochy nejsou vůbec pěkné, navíc řasy a plísně jsou pro lidi často zdraví škodlivé. Rostou tedy požadavky na opravu zasažených ploch. S nimi se množí inzeráty a billboardy s nabídkami na omytí a opravu fasády. Bohužel často bez znalosti, jaké děje na povrchu fasády probíhají. Abychom se o dějích dozvěděli více a také věděli, jak fasády správně opravit, nechala naše společnost v tomto roce provést průzkum fasád. Následující článek výsledky tohoto průzkumu shrnuje.

Mikroorganismy na omítkách kontaktních zateplovacích systémů

Zadavatelem úkolu byla společnost Český Caparol s r.o., řešiteli potom ČVUT Praha, katedra pozemního stavitelství, mikrobiologický ústav VŠCHT Praha a Technopark v Kralupech nad Vltavou.

Vybírali jsme objekty podle následujícího klíče:

  • Panelové domy z 80. let minulého století, dodatečně zateplené s příspěvkem z dotačních programů.
  • Povrchové úpravy silikonovými a akrylátovými omítkami.
  • Stáří objektů 8–12 let.
  • Byly vybrány lokality, které jsou dlouhodobě klasifikovány jako místa se znečistěným ovzduším: Ostrava, Chomutov, Čelákovice.
Detail vpravo – biotické zasažení po 7 letech užívání

Metodika výzkumu

Vzorky – obrusy a výřezy z povrchových souvrství byly dopraveny na následující odborná pracoviště:

  • Technopark Kralupy a Laboratoř molekulové spektroskopie VŠCHT v Praze,
  • Katedra konstrukcí pozemních staveb Fakulta stavební ČVUT v Praze.

Na těchto odborných pracovištích proběhla základní kultivace plísní a řas a následovala chemická analýza omítkových směsí.

Kultivace plísní a řas probíhala následovně:

  • Kultivace plísní po 4 dnech.
  • Jako základní kritérium hodnocení bylo zvoleno procento pokrytí dna misky plísní.
  • Pro průkaz přítomnosti řas bylo potřeba 2 měsíců růstu.
  • Po tomto období následovala identifikace skladby plísní.
Rozsah rozvoje plísnív procentech

Příklady stavu fasád při odběrech vzorků:

Ostrava Výškovice jako reprezentant.

Nejčastější druh plísně je alternaria alternata (čerň střídavá1).

U všech odebraných vzorků byl přesně zdokumentován materiál, doba dodání, typ ETICS, typ povrchové úpravy a porovnán s údaji dodavatele systému (dodacím listem). Následně byl proveden chemický rozbor s důrazem na určení typu pojiva.

Tímto způsobem se podařilo shromáždit údaje o materiálech, které byly používány pro zateplování objektů v druhé polovině 90. let minulého století. Celkem bylo odebráno 37 vzorků a lze prohlásit, že se jedná o reprezentativní výběr materiálů, používaných v určitém období.

Výskyt rasna severních stranách

Co bylo zjištěno:

  • Vliv orientace fasády – vyšší výskyt Alternaria na severních stranách, u dalších plísní již orientace nehrála vyšší roli.
  • Míra zasažení plochy měřena procentuálním pokrytím misky kultivovanými řasami.

Závěrečné vyhodnocení

Zasažení řasami

  • Kultivace po dobu 2 měsíců.
  • Výskyt hlavně na neosluněných stranách.
  • Jihozápadní strany nejodolnější.

Chemické složení omítkových směsí

  • Pojiva ze vzorků ve velké většině neodpovídala pojivům, která avizovali správci objektů dle dodaných podkladů výrobci.
  • Především akrylátové omítky byly na bázi polyvinylacetát-ethylen, což je pojivo jiných vlastností a lépe mísitelné se silikony.
  • U omítek, které byly v dodávkách označeny jako silikonové, nebyl dle infračervené spektroskopie silikon přítomen. Dokonce ani při další extrakci. V rámci korektnosti podotýkám, že se doposud nikdo nezaobíral otázkou rychlosti vyplavování silikonu z pojiva, jako důsledku hydrotermálních procesů v povrchu zateplené fasády.

Závěr

Závěrem uvedu, že naše společnost je vybavena vědomostmi, praktickými zkušenostmi a materiály pro úspěšné řešení problematiky výskytu řas a plísní na ETICS.

Základem jsou kvalitní materiály, vyrobené nejmodernější technologií nanokrystalické mřížky NQG. Pracujeme s bezoplachovými biocidy, které jsou registrovány u MZ ČR.

K dispozici je tým zkušených pracovníků, působící ve všech regionech ČR. Proto směřuji můj apel na ty subjekty, které se chtějí do opravy fasád svého domu pustit, obraťte se tam kde o problematice něco vědí. A poznámka na úplný závěr. Nešetřete na údržbě. V naprosté většině případů, kde byly vzorky odebírány, nebyla prováděna údržba vůbec žádná.

¹) Čerň střídavá (Alternaria alternata) je druh vřeckovýtrusné houby, způsobující skvrny na listech nebo poškození různých orgánů u celé řady druhů rostlin. Náleží mezi významné alergenní houby (u lidí způsobuje sennou rýmu, popřípadě až astma). Je hojně rozšířena po celém světě.
Autor: Ing. Jan Loukotka
Foto: Archiv firmy a Shutterstock