Mýty a fakta o šedém pórobetonu

Přestože uplynul již více než rok, kdy společnost Pórobeton Ostrava prošla komplexní rekonstrukcí výrobního zařízení, která umožňuje souběžnou výrobu pro podnik typických šedých pórobetonových tvárnic, ale také bílých pískových tvarovek, zkušenosti z trhu nejen v České republice ukazují, že šedé popílkové tvárnice nejsou zdaleka jen minulostí, ale naopak jejich prodej vykazuje stoupající tendenci.

Je proto namístě si připomenout, že šedý pórobeton není zdaleka pouze levnou ekonomickou variantou, ale technicky i fyzikálně plnohodnotným výrobkem, který plně obstojí v konkurenci zdicích materiálů.

Zkreslující fakta

Jedním z nejčastějších mýtů je tvrzení, že popílek po spalování uhlí, který je používán jako plnivo v šedých tvárnicích, obsahuje toxické prvky a je radioaktivní.

Není tomu tak. Popílek je surovina, nikoli odpad, která je používaná v široké škále stavebních hmot, ať už se jedná o beton, na kterém stojí Váš dům, omítky, malty a stavební lepidla, ale také cement a plniva do barev a tepelně izolačních nátěrů.

Popílek není nic více než zbytek po vyhoření organických látek z přírody vyňaté horniny zvané uhlí. Zcela jistě nelze zpochybnit tvrzení, že uhlí není ani radioaktivní, ani jedovaté, ale za nepřístupu vzduchu pod tlakem a teplotou formovaný biologický materiál pravěkých rostlin v jezerních pánvích a říčních deltách. Pochopitelně jako kterýkoliv minerál nebo hornina může obsahovat stopová množství přírodních radionuklidů, ovšem právě množství přírodních radionuklidů je velmi přísně sledováno vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a limity musí být minimálně 1x ročně dokladovány výrobcem zkouškou v akreditované zkušební laboratoři.

Také ekotoxicita popílků je velmi často vděčným tématem pro nekorektní marketingová tvrzení, a to zejména díky obsahu těžkých kovů, ovšem i zde je skutečnost poněkud odlišná. Těžké kovy, respektive jejich stopová množství se jistě mohou v popílcích vyskytovat, ovšem šedý pórobeton není popílek. Je to mineralogický komplex o vysokém pH, kde jsou případné výskyty těchto kovů imobilizovány v cementové matrici. Tento proces se nazývá solidifikace.

Pravdou ovšem je, že šedý pórobeton je technicky naprosto srovnatelný materiál s pórobetonem bílým. Naopak například jeho tepelná vodivost je nižší než u pórobetonů s pískovým plnivem a také sorpční charakteristiky pro vodní páru jsou příznivější.

Portfolio výroby

Nyní k vlastnímu portfoliu výroby. Na první pohled by se mohlo zdát, že nabídka s jedinou produktovou řadou pórobetonu se specifikací P2,5 450 je chudá a nenabízí staviteli dostatečný sortiment k realizaci stavby. Tvárnice od společnosti Pórobeton Ostrava však vzhledem k svému tepelnému odporu, pevnostním charakteristikám a akustickým vlastnostem vyhovují pro vnější tepelně izolační zdivo, vnitřní nosné zdivo i příčky.

V porovnání s nejlehčími pórobetony, u kterých v souvislosti s všeobecným trendem snižování energetické náročnosti budov dochází ke snižování objemové hmotnosti tvárnic, mají sice mírně horší tepelně technické parametry. Na druhou stranu disponují vyšší pevností, která se podle nedávno velmi diskutované problematiky mikroseizmické odolnosti může ukázat jako velmi důležitý, ne-li klíčový parametr.

Jak ukázala stavební praxe z pohledu uplynulých 20 let, snaha o upřednostňování jednoho fyzikálního parametru na úkor celkové vyváženosti stavby z hlediska technického i z hlediska užívání vede často k poruchám stavebních konstrukcí a tím spojených dodatečných nákladů na jejich sanaci.

Tvárnice společnosti Pórobeton Ostrava jsou nikoli pouze vyváženým kompromisem z hlediska komfortu a užitných vlastností výrobků zabudovaných ve stavbě, ale také výsledkem dlouhodobé zkušenosti v oblasti životního cyklu stavby.

Díky zásadní modernizaci výrobní technologie v roce 2014 je nyní v sortimentu společnosti ucelený stavební systém v tradiční šedé verzi i v nové bílé variantě. Tvárnice v šířkách 250, 300 a 375 mm lze volit hladké s kapsou nebo s kapsou, perem a drážkou. Příčkovky se vyrábí v šířkách 50, 75, 100, 125, 150 a 200 mm. Nechybí ani nosné a nenosné překlady, stropní nosníky, stropní vložky či zdicí malty a stěrkovací omítky.

Tepelně technické parametry

Jedním z kritérií, kterým se orientují zákazníci při výběru stavebního materiálu, je tepelný odpor tvárnice, respektive součinitel prostupu tepla. Obě tyto hodnoty vycházejí z materiálové hodnoty součinitele tepelné vodivosti λ. Právě touto hodnotou se zákazníci prvotně orientují ve smyslu, čím nižší je tato hodnota, tím je výrobek energeticky úspornější. Ovšem pro stanovení požadovaného součinitele prostupu tepla (nebo tepelného odporu) je stejně důležitá i tloušťka zdiva a tedy stavební šířka tvárnice.

Účinnost tepelné izolace obvodového zdiva je také ovlivněna vlhkostí přítomnou ve zdivu. Producenti zdicích materiálů deklarují hodnoty měřených vlastniostí výrobků při laboratorních ustálených podmínkách, což je cca 23 °C a 55 % relativní vlhkosti vzduchu. Pomineme-li vlhkost tvárnic v čase expedice, skladování a vlastní výstavby, zajímá nás jejich ustálená vlhkost v zabudovaném stavu, tedy kdy slouží zákazníkovi.

Pokud architekt správně navrhne zdivo tak, aby jeho celoroční vlhkostní bilance byla vysoko ve prospěch odparu, pak se skutečná vlhkost tvárnice ve zdivu může blížit její vlhkosti při laboratorním měření. V zimním období, kdy je venku mráz a na tepelné izolaci zdiva záleží nejvíc, může být skutečná tvárnice v obvodové zdi i sušší, než v laboratoři. Zcela to platí pro její ochlazovanou vrstvu na straně sousedící s venkovním prostředím, kdy je součinitel lambda v takových místech i lepší, než v laboratoři.

Tuto část shrňme konstatováním, že šedý i bílý pórobeton od společnosti Pórobeton Ostrava a.s. je vhodný pro výstavbu domů i jednovrstvou technologií. Například s tvárnicí tl. 375 mm lze postavit nízkoenergetický rodinný dům na úrovni požadavku bez dodatečného zateplení.

Akustika

V době nárůstu ceny energií potřebných pro vytápění, ale i ochlazování stavby je zcela logické, že výrobci zdicích materiálů hledají řešení, jak vyrobit co nejlehčí, a tudíž tepelně izolační zdivo. Ovšem co zvukově izolační vlastnosti stavby? Tento technický parametr jakoby zcela vypadl z požadavků na komfortní bydlení. A přitom urbanizace krajiny, neustále se zmenšující stavební pozemky, hustší zástavba kladou stále vyšší důraz právě na zvukovou neprůzvučnost stavby.

Ne zcela náhodou naše společnost vyrábí tvárnice s objemovou hmotností 450 kg/m3. Tato hodnota představuje uvážlivý kompromis mezi výhodou pórobetonových tvárnic z hlediska tepelného a akustického.

Je zde jedno podstatné ALE ! Nejenže neexistuje ideální zdivo bez omítek, stejně tak neexistuje ideální zdivo s omítkou. V technické praxi je nemálo cest přenosu zvuku stěnou, které bezpečnostní rezervu instalací omítky snižují. Jsou to zejména:

  • navazující konstrukce na obvodové zdivo – překlad, příčka, nosník 2 až 4 dB,
  • přenosy vlivem vlastní netěsnosti při výstavbě – nevyplněné spáry mezi tvárnicemi 2 až 4 dB,
  • přenosy vlivem zabudování potrubí a rozvodů elektřiny 1 až 3 dB,
  • vliv talířových hmoždinek při kotvení vnějšího zateplení 3 až 4 dB.

Nelze tvrdit, že všechny výše uvedené cesty snižující akustické vlastnosti nastanou vždy a působí kumulativně, ale nastat mohou. A odhlučnění stavby je technicky a ekonomicky náročné, v mnoha případech až neproveditelné. Je proto legitimní přemýšlet, zda vzduchová neprůzvučnost není právě ten podstatný parametr při volbě zdiva.

Závěr

Pórobeton Ostrava je ryze česká společnost s více jak 50letou tradicí, která vyrábí obě varianty pórobetonu v uceleném stavebním systému. Příslušné výpočty i zkušenosti z praxe ukazují, že díky pevnosti a objemové hmotnosti (P2,5/450) v bílé i šedé variantě, se podařilo najít kompromis mezi objemovou hmotností, tepelně izolačními i akustickými vlastnostmi a pevností.

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: Pórobeton Ostrava

1) Pórobeton Ostrava