Na staveniště s „kalkulačkou“

Na společné tiskové konferenci ČKA (Česká komora architektů) a ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) byl kromě jiného představen důležitý nástroj pro veřejné zadavatele – Program pro stanovení předpokládané hodnoty projektových činností architekta a inženýra pro pozemní či krajinářské stavby.

Tisková konference se konala 16. června 2015 na zrezivělém torzu letitého kolesového parníku (nad nímž ovšem zaplesá srdce každého milovníka technických památek), zakotveném na Vltavě nedaleko Palackého mostu. Pokud se pokusíme být vtipní – onen on-line software s lapidárním názvem „kalkulačka” je jistým vyvrcholením úsilí odborníků ve stavebnictví o to, aby stanovování ceny projektů nestálo naopak na vodě a bylo v přímé úměře s konečnou kvalitou staveb.

Otázka způsobu zadávání nejen veřejných zakázek se stala v poslední době snad tím nejpalčivějším, rozhodujícím problémem našeho stavebnictví. Zdá se, že doslova hýbá stavebním světem, protože nejasnosti, nesrovnalosti v této oblasti nejen často v důsledcích plní soudní síně různými korupčníky, ale především značně komplikují práci projektantů, aby úspěšně vyhověli zadavatelům staveb a nedostali se, když stavba spadne, nakonec před porotu i oni.

Levné stavby mohou být pořádně drahé

Platí to ostatně obecně – když v nějakém konkursu zvítězí ten, jehož nabídnutá cena nebyla nejnižší, automaticky se v poslední době hledají „šedé eminence”, korupce. Když se nakoupí mizerné, ale laciné počítače či propisovačky do kanceláří, prostě se vyhodí, pořídí ty „správné” a jede se dál. Zvládne to bez většího rizika v podstatě i laik, má-li ovšem upřímnou, nekalými úmysly neovlivněnou snahu.

Ve stavebnictví je to složitější – točí se zde jednak velké peníze, pro různé lobbisty značně přitažlivé. A pak, o konečné kvalitě, provozuschopnosti a stavební obtížnosti budoucího díla má představu jen opravdový odborník. A i on, zvlášť když jde o velkou a komplikovanou stavbu, nepracuje s jistotami, ale jen s odhady, byť vysoce kvalifikovanými.

Avšak když se na odborníka nedá, most může spadnout, betonová dálniční vozovka se po několika letech bourá a staví nová, špatně postavená vila se opravuje a opravuje. Tyto vícenáklady výrazně navýší původní, neuváženě investovanou cenu.

Jak se shodli představitelé obou stavebních komor, architekti a stavební inženýři, kteří jinak díky svým odlišným úkolům při realizaci staveb stávají občas i proti sobě, výběr zpracovatelů projektů pouze na základě nejnižší ceny, která je veřejnými zadavateli často považovaná za jediné kritérium při výběru zhotovitele veřejné zakázky, je skutečně velkým nebezpečím.

Stav, kdy je rozhodujícím kritériem při výběru dodavatele prací cena, poškozuje totiž ve svém důsledku jak dodavatele, pro které mohou být podmínky likvidační, tak investory, kteří při stlačení nákladů na minimum nemohou dostat práci v odpovídající kvalitě. Zároveň zadavatel veřejné zakázky při uplatnění jiných kritérií než nejnižší ceny musí často a pod velkým tlakem vysvětlovat důvody svého rozhodnutí. Lze si jistě snadno představit, jak těžké je třeba pro starostu zvláště menší obce s nevelkým rozpočtem odolat „šikovnému” lobbistovi s až podezřele lacinou, ale pro takového zastupitele výhodnou nabídkou. Projektanti jistě chtějí vydělat, ovšem pro mnohé je důležitější udržet dobrou pověst a možnost nést plnou odpovědnost za výsledek své práce. A ta odpovědnost je v případě stavbařů nemalá.

„Mezi nejzávažnější mylné představy patří, že projektanti navrhují drahé stavby z důvodu toho, aby měli vysoké honoráře, protože čím dražší stavba, tím vyšší honorář projektanta. Nebo také to, že závazný honorář je kartelovou dohodou prosazovanou Komorami. Slýcháme i to, že nízká cena nevadí, že naopak vede ke zlepšení situace na trhu. Nic z toho není pravda, je nyní na nás, abychom se pokusili veřejnosti objasnit, jak je tomu ve skutečnosti,” upozorňuje na řadu mýtů, které na stavebním trhu figurují, předseda ČKAIT Pavel Křeček.

Snaha poskytnout zejména veřejným investorům pomůcku pro kvalifikovanější cenový odhad začínala mít jasnější obrysy už v prosinci loňského roku, kdy (rovněž obě citované komory) společně nabídly veřejné správě zpracování manuálu pro veřejné zakázky, který bude obsahovat jasnou definici rozsahu a obtížnosti stavebních a projektových prací, a zároveň – v případě projektových prací – i jejich časovou náročnost a cenu. Jak už jsme psali jinde, o tento materiál následně projevilo velký zájem Ministerstvo pro místní rozvoj a aktuálně se jedná o formu jeho zadání tak, aby bylo možné vypracovaný dokument následně zařadit například do systému prováděcích předpisů k novému Zákonu o veřejných zakázkách.

Stačí ťuknout do tlačítek

Zcela praktickým výsledkem spolupráce obou komor je tedy nyní vytvoření zmíněného on-line Programu pro stanovení předpokládané hodnoty projektových činností. Členové komory architektů měli aplikaci k dispozici už od dubna 2015, na parníku ji tedy poskytli všem veřejným zadavatelům, uvedli do širší praxe. Software je, jak jsme se přesvědčili, dobře a jednoduše ovladatelný, jednoduše je i dosažitelný, a to na webových stránkách obou komor: (www.cka.cz, wwww.ckait.cz).

Zadáním několika parametrů příslušné stavby program okamžitě vypočte potřebné hodinové náklady, nezbytné pro projektové činnosti architektů a inženýrů podle typu, kategorie obtížnosti a požadované ceny pozemní či krajinářské stavby. Program bude užitečný jak pro veřejné zakázky, tak pro privátní investice.

Hodnoty hodinové dotace přitom odpovídají nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby nebo její části v souladu s příslušnými právními předpisy (například stavební zákon, související závazné předpisy, technické normy atd.). Program je dostatečně „pestrý” – nabízí možnost výběru kategorie náročnosti stavby nebo její části, zahrnutí honoráře hlavního projektanta do celkového rozpočtu, zadání průměrné hodinové sazby projektové kanceláře apod.

Z rozhovorů odborníků z obou komor je zřejmé, že to zásadní, co od aplikace očekávají, je možnost, že i v podstatě laický zadavatel snadno a hlavně včas odhalí na první dojem nápadně výhodnou nabídku, která však později naroste o vícepráce, jež mnohdy převyšují i plánovanou cenu celé realizace. Hodnoty – počty hodin nutných ke zpracování jednotlivých fází projektu – vycházejí z mnohaleté zkušenosti členů obou komor a inspiraci autoři čerpali i z obdobných pomůcek ze zahraničí. Kalkulačka byla před představením veřejnosti testována a laděna ve zkušebním provozu členy komor.

A jaký napsat epilog? Profesní komory architektů a inženýrů, jak výše uvedeno, předpokládají, že zavedením „kalkulačky”, která by dokázala rozpoznat podezřele nízkou nabídkovou cenu, za niž není možné získat kvalitní stavební projekt, nejen pomůže zadavatelům při správném rozhodování, ale dokonce navrhují, aby účastníci řízení, kteří se přihlásí s takovou „podměrečnou” nabídkovou cenou, byli z řízení vyloučeni, pokud nedokážou předloženou cenu vysvětlit.

Zbývá už jen „jediné”. Vytvořit kalkulačku na stavení práce, popř. řízení celého stavebního projektu. Jsou tu o řád větší peníze, výdělky i ztráty.