Návrat k tradici: Kroměřížský zámek zdobí keramická střecha Tondach
Panorama Kroměříže si bez charakteristické červené zámecké střechy snad ani nelze představit. Málokdo by přitom na první pohled poznal, že střešní krytina nedávno prošla rozsáhlou obnovou – do historické podoby zámku totiž zapadá naprosto přirozeně.
Když se řekne Kroměříž, většině lidí se vybaví rozlehlé náměstí, podloubí a hlavně zámek, jehož věž je vidět téměř odevšad. Teprve zblízka ale vynikne, jak je celý areál rozlehlý a kolik detailů ukrývá. Ze zámeckého nádvoří se dá projít do zahrady, v sálech zaujme bohatá výzdoba a za nenápadnými dveřmi čekají sbírky, které by obstály v kterékoli evropské metropoli. Zámek pokrývá nová keramická krytina v červeném odstínu, která přirozeně navazuje na jeho historickou podobu.
Rezidence, která přežila válku i ničivý požár
Historie zdejšího biskupského sídla sahá do poloviny 13. století, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku povýšil Kroměříž na město a nechal zde vybudovat hrad. Renesanční zámek vznikl později, za působení biskupa Stanislava I. Thurza. Za třicetileté války však sídlo výrazně poškodila švédská vojska a dnešní podobu mu dala až velká barokní přestavba ve druhé polovině 17. století. Podíleli se na ní italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Další těžká zkouška přišla v roce 1752. Rozsáhlý požár zasáhl celé město, zničil druhé patro zámku i část patra prvního a poškodil desítky okolních domů. Obnova trvala dvacet let. Právě tehdy získaly zámecké interiéry část své pozdně barokní a rokokové výzdoby a vznikl také dnešní Sněmovní sál, vysoký přes dvě podlaží. Stavba, kterou dnes obdivujeme jako dokonale komponovaný celek, je tedy ve skutečnosti výsledkem mnoha obnov, oprav a citlivých zásahů. Každá generace k ní přistupovala s jinými možnostmi, ale se stejným úkolem: zachovat ji těm, kteří přijdou po ní.
Pod střechou Tizian, rukopisy i příběhy císařů
Mimořádná hodnota Kroměříže nespočívá jen v samotné architektuře. Zámeckou obrazovou sbírku výrazně rozšířil ve druhé polovině 17. století biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Dnes patří kroměřížská obrazárna k nejvýznamnějším sbírkám svého druhu u nás. Návštěvníci zde najdou díla evropských mistrů od gotiky po rokoko, mezi nimiž vyniká slavný Tizianův obraz Apollo a Marsyas. Zastoupen je i Anthonis van Dyck a další významní malíři.
Stejně pozoruhodná je zámecká knihovna. Fond všech zdejších knihoven čítá kolem 60 000 svazků, více než 400 rukopisů a téměř 200 prvotisků. Když člověk stojí mezi historickými knihovními skříněmi a zvedne hlavu k malovanému stropu, snadno zapomene, že několik metrů nad ním začíná úplně jiný svět – svět mohutných trámů, spojů, latí a střešní krytiny. Přitom právě ten rozhoduje o bezpečí všeho, co se nachází pod ním.
Zámek byl také svědkem významných politických událostí. V roce 1748 zde pobývala císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Štěpánem a dvorem. V letech 1848 až 1849 se ve zdejším sále scházel Ústavodárný říšský sněm, později známý jako kroměřížský. Roku 1885 se zde setkali rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr III.
Místo okouzlilo Miloše Formana i další filmaře
Není divu, že si zámek oblíbili také filmaři. V roce 1983 jej na čtrnáct dní obsadil štáb Miloše Formana při natáčení filmu Amadeus. Později se zde natáčela například série Marie Terezie, Královská aféra nebo pohádka Peklo s princeznou. Od roku 1998 jsou zámek, Podzámecká zahrada a Květná zahrada společně zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Nejde přitom jen o ocenění krásy jednotlivých staveb. Výjimečný je celý komponovaný soubor rezidence a zahrad, který se v Kroměříži dochoval v mimořádné celistvosti.
Střecha má rozlohu více než půl hektaru
Právě nad těmito cennými prostory se nacházela historická střecha, jejíž stav už nebylo možné řešit pouze dílčími opravami. Rozsáhlá obnova střech probíhala pět let a dokončena byla na jaře 2024. Obnoveno bylo přibližně 5 200 metrů čtverečních střešní plochy, tedy více než půl hektaru. Rozsáhlou obnovu střechy nechalo uskutečnit Arcibiskupství olomoucké.
„Hlavním impulsem rekonstrukce byl havarijní stav historické střechy. Cílem byla stabilizace celé konstrukce, dále pak ochrana unikátních interiérů a zajištění dlouhodobé životnosti. Celkově byla střecha obměněna v impozantním rozsahu 5 200 m²,“ popisuje Pavel Kotrla, manažer marketingu společnosti H&B delta s.r.o., která zajišťovala obnovu krovu a pokládku nové krytiny.
U historických staveb se skutečný rozsah poškození často ukáže až po odkrytí jednotlivých vrstev. Tak tomu bylo i v Kroměříži. Projektová dokumentace sice poskytla základní představu o stavu konstrukce, po sejmutí krytiny se ale odkryly části krovu, které vyžadovaly rozsáhlejší tesařské zásahy, než se původně předpokládalo.
Řemeslníci museli rozhodovat, které prvky lze zachovat, kde je možné historické dřevo lokálně opravit a kde už je nutná výměna. Smyslem památkové obnovy totiž není automaticky nahradit všechno staré novým. Naopak. Cenná je právě schopnost ponechat maximum původní konstrukce a nový materiál použít jen tam, kde je to technicky nezbytné.
Zámek zůstal otevřený návštěvníkům
Rekonstrukce probíhala v pěti etapách na jednotlivých zámeckých křídlech. Zásadní podmínkou bylo zachování návštěvnického provozu. Pod střechou se dál konaly prohlídky, v obrazárně zůstávala vystavena cenná díla a v knihovnách byly uloženy tisíce historických svazků.
Nad právě opravovanou částí proto vždy vznikla ještě jedna, provizorní střecha. Mohutné ochranné zastřešení chránilo odkrytý krov i interiéry před deštěm, větrem a náhlými změnami počasí. U běžného rodinného domu může krátké odkrytí konstrukce znamenat komplikaci. U památky této hodnoty by jediná prudká bouřka mohla způsobit nenahraditelné škody.
Provizorní zastřešení současně vytvořilo pracovní prostor, v němž mohli tesaři a pokrývači postupovat bezpečněji a bez tak výrazné závislosti na počasí. V určité fázi tak zámek získal neobvyklou podobu: nad jeho historickou střechou se vznášela druhá, technická konstrukce, která se s postupem prací přesouvala z jednoho křídla na další.
Právě tato část rekonstrukce dobře ukazuje, jak málo z náročnosti podobných projektů je nakonec z ulice vidět. Výsledkem má být střecha, která působí naprosto samozřejmě. Za touto samozřejmostí se však skrývají roky příprav, statických posouzení, koordinace, tesařského řemesla i každodenní kontroly detailů.
Bobrovka na kroměřížský zámek zkrátka patří
Pro novou střechu byla vybrána pálená taška Tondach Bobrovka 18 × 38 s kulatým řezem, v červeném odstínu a s tradičním šupinovým krytím. Právě bobrovka patří k materiálům, které jsou s historickými střechami neodmyslitelně spojeny. Díky menšímu formátu se dobře přizpůsobuje složitějším tvarům, umožňuje citlivé řešení detailů a na velkých plochách vytváří jemnou, pravidelnou strukturu. U zámku přitom nebylo důležité, aby nová krytina přitahovala pozornost. Právě naopak. Měla přirozeně navázat na charakter stavby, respektovat její proporce a zachovat pohled, na který jsou obyvatelé i návštěvníci Kroměříže zvyklí.
Šupinové krytí vytvářejí dvě vrstvy tašek, přičemž spáry spodní vrstvy překrývá vrstva horní. Výsledkem je charakteristický rytmus připomínající rybí šupiny. Jde o způsob pokládky, který je náročnější na množství materiálu i přesnost práce, na historických objektech má však své opodstatnění nejen estetické, ale také funkční. Pálená keramická krytina zde propojuje tradiční výraz s vlastnostmi současného výrobku. Střecha tak může působit historicky věrně, aniž by se rezignovalo na dnešní požadavky na kvalitu, přesnost a dlouhodobou odolnost.
Obnova kroměřížského zámku nakonec získala také ocenění v prestižní soutěži Tondach Pálená střecha 2024 v kategorii historických staveb. Pro realizační firmu je to uznání řemeslné úrovně, pro návštěvníka však zůstává největší pochvalou skutečnost, že si nové střechy téměř nemusí všimnout. V panoramatu města působí, jako by tam byla odjakživa.
Závěrem…
Pokud právě přemýšlíte, kam vyrazit za architekturou a bohatou historií, Kroměříž si určitě zaslouží místo na vašem seznamu. Zámecké sály, zahrady i samotné město mají své kouzlo v každém ročním období. A až se budete procházet pod červenými střechami zámku, zkuste se na chvíli podívat také vzhůru. Uvidíte v nich nejen práci zkušených řemeslníků, ale i pečlivě zvolenou krytinu, která pomáhá chránit všechno cenné, co se pod ní ukrývá.
Zdroje:
[1] Zpracováno z tiskové zprávy wienerbergeru: Památka UNESCO i komunitní sál dokazují, že moderní materiály nejsou jen pro novostavby
[2] Podpůrné zdroje informací o zámku: www.zamek-kromeriz.cz
