Obdoba francouzského Versailles se nachází nejen ve slezských Rudolticích, ale i v Měšicích
Ve Slezsku, ve třetí zemi Koruny české, v obci Slezské Rudoltice, je v opravě zámek, na kterém jsme s naším novinářským blokem a objektivem již byli. Touha poznat další podobné místo nás nyní zavedla do obce Měšice, na východ od Prahy. Protože také v Čechách, první zemi Koruny české, se nachází obdoba francouzského Versailles.
Po projití bránou se před námi naskytl pozdně barokní zámek z let 1767 až 75, rozšířený v letech 1780 až 90 o boční dvorní křídla, se symetricky řešeným soudobým hospodářským předdvořím. Jižně od zámku je francouská zahrada přecházející v anglický park.
Zámecký areál nechal postavit František Václav Nostic-Rieneck podle architekta Antona Haffeneckera. Hlavní průčelní obdélníková budova je dvoupatrová. Na střeše kryté pálenou bobrovkou je od roku 1775 první hromosvod instalovaný v Čechách, obdobné konstrukce přírodovědce Benjamina Franklina. Ve stejně řešených protilehlých fasádách vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní rizality. Krajní rizality jsou od přízemí výše rozčleněny hladkými pilastry, mezi nimi nad okny prvního poschodí ční římsy a štukové ozdoby a v podstřeší, na malém segmentovém štítu, kartuše.
Když se řekne Slezské Versailles …
Kdo by neznal Versailles, město a zámek ve Francii situované 17 kilometrů od centra Paříže, někdejší sídlo francouzských králů. Málokdo však ví, že i u nás, přesněji ve třetí zemi…
Ve středním rizalitu, v přízemí mezi portály, jsou sloupy s jónskými hlavicemi nesoucí balkon, okovaný mříží. Nad tím, přes výšku dvou podlaží, jsou na krajích dva hladké pilastry, mezi nimi dva polosloupy, obojí s korintskými hlavicemi. Podstřešní štít je trojúhelníkový, obklopený bohatou kartuší a s ciferníkem hodin jdoucími od roku 1774. Nad okny se nacházejí ozdobné římsy s rokokovým štukem.
Fasáda mezi rizality, stejně jako fasáda bočních front, je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi. Nesou římsu pod okny druhého poschodí. Plocha mezi okny je vyzdobena volutovými konzolami. K přilehlému parku se patří doplnit, že jedinečnou sbírkou vzácných dřevin patřil v 19. století k nejvýznamnějším arboretům u nás. Vedle jiného zde obdivujeme čtyři sochy v nadživotní velikosti, studnu i východ, chcete-li vchod do podzemní únikové zámecké chodby.
Komunikace, zámek, park, hospodářský dvůr, vesnice, bažantnice i aleje na zdejším rovinatém území vytvářejí v Měšicích jedinečný památkový celek. Nemá obdoby ani ve středoevropské architektuře a představuje zásadní mezník v české zámecké architektuře.
Aby Moravě nebylo líto, že Čechy a Slezsko mají své Versailles, i tato, v pořadí co do velikosti druhá země Koruny české, má na co být pyšná. V Jaroměřicích nad Rokytnou, ve městě jižně od Třebíče a kousek od Moravských Budějovic, stojí barokní zámek se zahradou, s vícero sochami bohů a bohyň, onu franouzskou perlu připomínající. Někdy příště se podíváme i tam.
