Osobní zkušenost s lokální větrací jednotkou KORAVENT 100

Použití větrací jednotky je jeden ze způsobů, jak do místnosti přivést čerstvý vzduch. Kolik je zapotřebí investovat a jak funguje? O tom je následující článek.

V článku se dozvíte:

Proč větrat

Jako malý jsem měl možnost bydlet v řadovém domě v klidné části města Hradec Králové, díky čemuž jsem často pobýval na čerstvém vzduchu a v případě, že jsem byl doma, otevřel jsem okno a větral.

Už od mala jsem byl zvyklý na čerstvý vzduch. Nyní však vím, že si lze zvyknout i na vzduch vydýchaný. Ukazuje to zejména pohled na více jak 90 % zavřených oken prakticky v jakémkoliv bytovém domě. Dlouhodobě setrvávat v těchto místnostech se však nedoporučuje.

Otevřená okna a pravidelné větrání jsou zejména v zimních měsících stále spíše výjimkou. Spousty lidí tím nevědomky dává přednost tepelné pohodě před vlastním zdravím

Důvodem je vydechovaný vzduch, který obsahuje přibližně 100x více oxidu uhličitého CO2 (40 000 ppmv), než vzduch venkovní (400 ppmv). Delší pobyt v nevětrané místnosti proto vede k rychlému nárůstu CO2, přidušení a dlouhodobě i k chronickým zdravotním potížím.

Dle ASHRAE (American Society of Heating, Refridgerating and Air) se doporučuje pobyt v místnostech s hladinou CO2 do 700 ppmv. V následujícím výpočtu pak lze zjistit, za jak dlouho této hranice dosáhneme (http://www.stavebnictvi3000.cz/vypocty/6-vetrani-v-byte-a-dome/?do=calcForm-submit). V mém případě byl přírůstek CO2 v 1 m3 542 ppmv/hod. Při 8hodinovém spánku bych tak teoreticky mohl dosáhnout hranice větší než 4500 ppmv.

Co to znamená? Problém, který lze vyčíst z následující stupnice:

  • do 1000 ppmv je zdravotně akceptovatelná koncentrace CO2. Doporučuje se pobývat v prostředí do 700 ppmv, při vyšším CO2 bývají stížnosti na pocit těžkosti anebo je cítit štiplavý zápach,
  • od 1 000 ppmv se začíná dostavovat celková ospalost,
  • od 2 500 ppmv vznikají trvalé zdravotní potíže,
  • nad 5 000 ppmv (přípustný expoziční limit, PEL) předepisuje ASHRAE časově omezený pobyt (< 8 hod.), který se krátí s rostoucí koncentrací CO2
  • nad 25 000 ppmv (nejvyšší přípustná koncentrace, NPK) hrozí smrt udušením.

Základní poučka by tedy mohla znít: větrat, větrat, větrat. Ale to by bylo moc jednoduché. Případ, který jsem počítal, se totiž nevztahoval k pokoji, kde jsem vyrůstal, ale k ložnici bytového domu v centru města. Jeho pořízení mělo spousty výhod, ale zároveň i velkou nevýhodu. S otevřeným oknem jsem si do místnosti pustil kromě čerstvého vzduchu i značný hluk, který byl nepříjemný zejména v noci.

Zdravotní účinky hluku

Jak dokáže hluk ovlivnit naše zdraví se lze dočíst na stránkách státního zdravotního ústavu. [1] Dozvíte se například, že se hluk prokazatelně projevuje změnami fyziologických reakcí během spánku, jako jsou změny tepové frekvence, známky probuzení na EEG (spící si toto probuzení často následně neuvědomuje), změny v trvání stádií spánku, zvýšená pohyblivost ve spánku, obtížné usínání, probuzení v noci nebo příliš brzy ráno a zkrácení spánkového času.

Dalšími následky mohou být změny v hladinách stresových hormonů, kardiovaskulární onemocnění (hypertenze a infarkt myokardu), deprese (u žen) a jiné psychické poruchy, zkrácení očekávané délky života a zvýšený výskyt pracovních úrazů. V rovině psychologicko-sociální je pak popisována ospalost a únava, rozmrzelost a zvýšená denní dráždivost či snížená výkonnost. Prahová hodnota (hodnota, od které se daný účinek může začínat vyskytovat u populace s normální citlivostí) pro subjektivně vnímanou poruchu spánku je uvedená v publikaci GPG EEA jako hlukový ukazatel pro noc Ln 42 dB.

Klid, nebo čerstvý vzduch?

V jistém slova smyslu jsem byl zahnán do kouta a každý večer řešil otázku, zda otevřít okno nebo ne. Věděl jsem, že v dnešní době existují i další řešení jak přivést čerstvý vzduch do místnosti. Snad všechny jsou popsány i v našem článku Způsoby větrání bytů a rodinných domů (http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zpusoby-vetrani-bytu-a-rodinnych-domu/). Na mně tedy bylo pouze vybrat tu nejvhodnější variantu.

Proč jsem si vybral větrací jednotku KORAVENT 100?

V prvé řadě jsem si sepsal věci, které od řešení očekávám. Za dobré finance jsem chtěl zejména přivést čerstvý vzduch a zabránit hluku. Dalším požadavkem bylo nerušit sousedy. Nepotřeboval jsem nutně vzduch předehřívat či mít možnost přednastavit si teplotu a vlhkost. Otevřením okna, na které jsem byl z mládí zvyklý, jsem ostatně tuto příležitost nikdy neměl. Na stránkách http://www.stavebnictvi3000.cz/vypocty/6-vetrani-v-byte-a-dome/ jsem si vypočítal, že pokud budou v místnosti dvě osoby a budou ji využívat převážně pro odpočinek či spaní, budu potřebovat vyměnit přibližně 90 m3 vzduchu za hodinu. Začal jsem tedy hledat a nejlepší odpovědí pro mě byla jednotka KORAVENT 100.

Technické údaje
Výška467 mm
Šířka270 mm
Hloubka132 mm
Hlukový útlum (DIN EN 20140-10)Dn,e,w = 50 dB
Vzduchový výkon s ventilátorem Stupeň 1Stupeň 6Stupeň Max
cca 30 m3/h cca 60 m3/h180 m3/h
Hlučnost (DIN EN ISO 3741)17 dB (A)24 dB (A)41 dB (A)
Příkon2 W5 W30 W
Elektrické připojení230 V ~ / 0,15 A
Třída filtruG3 / F5 / aktivní uhlí
Barva plastu jednotkybílá

Z výše uvedeného mě zaujaly především následující věci: poměrně malé rozměry, velký hlukový útlum, velký vzduchový výkon (schopnost přivést do místnosti až 180 m3 vzduchu za hodinu), velmi malá hlučnost (pouze 24 dB při výkonu 60 m3/hod) a 3 volitelné filtry: hrubý prachový filtr, filtr s aktivním uhlím, jemný pylový filtr. V neposlední řadě pro mě byla zajímavá i cena jednotky 10 823 Kč včetně DPH. V případě, že by někdo chtěl jednotku bezdrátově propojit se senzorem kvality vzduchu SENSOBOX wave, je možné pořídit KORAVENT 100 W za cenu 13 104 Kč včetně DPH. Já si ale vybral tu základní za 10 823 Kč. Záruka je podobně jako u jiných zařízeních 2 roky.

Součást balení

V balení na mě čekala vlastní větrací jednotka, hrubý prachový filtr, trubka z PVC (průměr 80 mm, délka 500 mm, krycí mřížka – barva bílá, kotvící materiál (hmoždinky, vruty), montážní šablona, montážní návod a návod k použití.

Součásti v balení

Instalace

Podobně jako u jiných jednotek, sliboval i KORAVENT 100 poměrně jednoduchou instalaci, která začínala vybouráním otvoru do obvodové zdi. Oproti jiným jednotkám však zde byla velká výhoda. Otvor byl kruhového tvaru o průměru pouhých 82 mm. Zastavil jsem se tedy do půjčovny nářadí, kde jsem obsluze sdělil svůj požadavek. Následně jsem nadiktoval i několik dalších parametrů. Tloušťka zdi je 50 cm a skládá se z cihly a cca 15 centimentrové izolace. Na základě těchto informací jsem obdržel patřičný nástroj, zaplatil vratnou kauci 10 000 Kč a jel domů pustit se do práce.

S patřičným nástrojem, který jsme si vypůjčili v půjčovně nářadí, byl hotový otvor ve zdi během 10 minut. Vratná kauce 10 000 Kč, půjčovné 500 Kč za 1/2 dne.

Vše šlo rychle a prostup zdí byl hotový během 10 minut. Nástroj jsem tedy brzy vrátil, dostal zpět svoji kauci a zaplatil 500 Kč za půjčení na 1/2 dne.

Otvor ve zdi průměru 100 mm byl hotový během 10 minut.

Do otvoru jsem následně vložil PVC trubku a prostor kolem ní vypěnil montážní pěnou. V dalším kroku jsem díky montážní šabloně lehce vyznačil otvory pro hmoždinky a zdí přivedl elektřinu (KORAVENT 100 má sice poměrně dlouhý kabel, který bych mohl nechat z jednotky viset a zapojit přímo do prodlužovačky na podlaze, ale nejspíš bych s tímto řešením nepochodil u přítelkyně).

Po vložení PVC trubky do otvoru se prostor kolem ní vypěnil montážní pěnou.

Zabudovávání nového vypínače, vysekávání drážek do omítky, instalace nového kabelu, a následné zaomítání a finální úprava zabrala přibližně 2–3 hodiny. Celková instalace nepřesáhla 4 hodiny.

Asi nejpracnější částí bylo zabudovávání nového vypínače, vysekávání drážek do omítky a instalace nového kabelu.

Co možná na internetu nenajdete, ale stojí za to vědět

1) KORAVENT 100 je větrací jednotka, která do místnosti přivádí čerstvý vzduch, ale neodvádí ten vydýchaný. Funguje tedy na principu přetlaku, kdy si vydýchaný vzduch hledá cesty kudy ven (přes otevřené dveře či mezerami pod zavřenými dveřmi do vedlejších místností a následně do ventilátoru v koupelně či digestoře v kuchyni).

2) Díky principu fungování této jednotky je v místnosti cítit, že se vzduch lehce pohybuje. Ještě více to tak dodává pocitu čerstvosti vzduchu. Věřím, že se tento fakt ocení nejvíce v letních měsících, kdy je zejména před bouřkou vzduch venku nehybný a do místností se dostává těžce.

3) Podobně jako rekuperační jednotka nasává KORAVENT 100 čerstvý vzduch z blízkého okolí domu. V případě, že by byl přívod čerstvého vzduchu na jižní straně domu a fasáda tmavá, mohlo by to být v létě nepříjemné. Vzduch v okolí této fasády bývá v parních letních měsících horký a domů si ho pouštět nechceme.

4) Ačkoliv se to možná nezdá, KORAVENT 100 má “pouze“ 7 stupňů výkonnosti. Oproti jiným zařízením to je sice dvojnásobný počet, ale z technických údajů se jich dá očekávat více. Stupeň 6 s výkonem 60 m3/hod je totiž druhý nejvyšší a pak už následuje pouze výkon 180 m3/hod a hlučnost 41 dB. Za sebe bych tedy uvítal i něco mezi tím. Na druhou stranu stojí za zmínku, že při měření hladiny oxidu uhličitého výkon 60 m3/hod stačil (měřeno pro 2 osoby v místnosti s obsahem 50 m3 vzduchu).

Osazení KORAVENTu 100 bylo díky použití montážní šablony velmi jednoduché.

Osobní zkušenosti s provozem jednotky

Po nainstalování se mi potvrdily věci, kvůli kterým jsem jednotku vybral. KORAVENT 100 má vysoký výkon, velký hlukový útlum a není hlučný. Zejména do stupně 6 s výkonem 60 m3/hod ho není prakticky slyšet, ani když usínáte.

Hlučnost v místnosti se tak výrazně snížila. Projíždějící auto či náhodný kolemjdoucí v dobré náladě, dříve dovedli zvednout hladinu hluku i na 70 db. Nyní nepřesáhnou 45 db.

Hladina CO2 v místnosti pak při provozování na stupeň 6 dosahuje maximálních hodnot kolem 700 ppmv (do 1000 ppmv je zdravotně akceptovatelná koncentrace CO2. Doporučuje se pobývat v prostředí do 700 ppmv).

Finální úprava a vzhled jednotky KORAVENT 100.

Tím nejdůležitějším pro mě však je, že se tato fakta projevila prakticky od prvního dne na kvalitě spánku a snížené doby potřebné k odpočinku.

Pohled zvenku.

Literatura:

[1] http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/zdravotni-ucinky-hluku

Autor: Honza Hejhálek
Foto: Jan Hejhálek