Plastové okno patří v dnešní době mezi vyhledávaná řešení (foto cigdem)

Plastová okna. Průvodce výběrem, profily a zasklením

Plastová okna jsou díky nenáročné údržbě, dobrým vlastnostem a příznivé ceně stále vyhledávanější. Velké množsví okenních profilů a zasklení nám umožňuje vybrat si okno na míru dle individuálních požadavků. Jak se ale v široké nabídce jednotilivých výrobců vyznat a na co se při výběru zaměřit?

Počátky plastových okenních profilů sahají až do poloviny minulého století a výrobci neustále přicházejí s inovacemi a novými nápady, které zlepšují jejich technické vlastnosti i vzhled. Plastová okna jsou velmi populární především díky nenáročné údržbě, výborným tepelně a zvukově izolačním vlastnostem, snadnému ovládání a širokému spektru využití. Ceněna je též jejich příznivá cena.

Základem plastového okna je profil

Plastová okna se vyrábějí z tzv „okenní profilů“, které dodává několik málo výrobců (Veka, Rehau, Trocal, Deceuninck ...). Při výběru je vhodné vsadit na profily třídy A, které mají tloušťku vnější stěny 3 mm. U „úsporných” profilů třídy B nebo C s tloušťkou stěny 2,5 mm či dokonce méně je potřeba počítat s horšími mechanickými vlastnosti a s kratší životností. Totéž co u profilů platí i o dalších „optimalizacích, jako je např. kolísavá odolnost ocelových výztuh profilů, u nichž se navíc šetří i na tloušťce pozinkování. U malých sklepních okýnek s dvojsklem problémy nastat nemusí. Potíže se dostavují tím dřív, čím je okenní křídlo větší (dnes nejsou výjimečná ani okna na celou výšku podlaží) a těžší (s vyššími nároky na úsporu tepla také stoupá hmotnost skel). Výjimky mohou představovat inovativní řešení v podobě kompozitních materiálů či v použití tepelně izolační a zároveň ztužující tuhé pěny v komorách profilů; obecně však doporučujeme být při „šetření na materiálu“ na pozoru.

Nezapomínejte také na to, že kvalita zakoupených a zabudovaných oken závisí též na továrenské výrobě, tedy na samotné produkci plastových oken z okenních profilů, kdy dobří výrobci pracují na svých linkách s výjimečnou přesností na 0,1 mm.

Z profilů VEKA Softline 82mm jsou vyráběna například plastová okna Stavona Centro. V řezu je vidět systém těsnění, jednotlivé komory i výztužný profil

Důležitý není počet komor, ale hloubka profilu

Není tomu tak dávno, co se jednotliví výrobci předháněli s počtem komor. Z tepelně-technického, ale i z mechanického hlediska, je v dnešní době mnohem vhodnější vycházet ze stavební hloubky, případně z informace, zda-li jsou některé komory místo vzduchu vyplněny PUR pěnou či jiným izolačním materiálem. Pro obytné prostory se dnes doporučuje rám hloubky od 80 mm výše bez ohledu na to, jde-li o okno z plastu, dřeva či z jiného materiálu. Ekonomická řešení mohou být v rozsahu od 70 do 80 mm, profily pod 70 mm jsou bývají většinou technicky i morálně zastaralé. Tepelně-technické srovnání různých systémů lze pomocí součinitele prostupu tepla rámu – Uf (pozor na záměnu se součinitelem prostupu tepla oknem – Uw).

S rozšiřováním energeticky úsporných domů probíhá též inovace v konstrukci oken, díky čemuž i profily se stejnou stavební hloubkou mají různé izolační schopnosti. Kromě zmíněného vyplňování dutin izolací se většinou vše točí kolem ocelové výztuhy rámu, která byla ještě donedávna nedílnou součástí všech plastových profilů. Průkopníkem v této oblasti je například REHAU se svým kompozitem RAU-FIPRO, díky kterému se povedlo ocelové výztuhy nahradit (výjimku tvoří jen velkoformátová okna) a tím i zlepšit vlastnosti okenních profilů. Jiné řešení představují plast-hliníkové profily Trocal, u kterých hliník netvoří pouhé opláštění plastového profilu, ale také zvyšuje statické meze a umožňuje použití menší výztuhy.

Designová řešení plastových oken

Moderní velké prosklené plochy, které působí otevřeným dojem a rozšiřují obytný prostor za jeho reálné hranice, vyžadují speciální řešení. Nejde jen o rozměry okenních tabulí, ale i o výsledný vzhled, který by neměl být rušen rámy oken. Pro velkoplošné, průběžné zasklení s maximálním podílem skla mají někteří výrobci vytvořenu ucelenou řadu. Zájemce o bližší informace odkážeme například na článek Maximální otevřenost vůči individuálním snům o bydlení, který popisuje systém PANORAMA HX 300.

V případě specifických požadavků na design neexistuje vždy vyhovující řešení v podobě plastových oken. Základem systém PANORAMA HX 300 z obrázku je dřevo

Není sklo jako sklo

U oken určených pro obytné budovy jsou obvykle při výběru skla zvažována následující kritéria – úspora energie, tepelná pohoda, prostupnost slunečního záření, zvuková izolace, bezpečnost. Zvážit je rovněž zapotřebí prostupnost světla. Předpokládá se totiž, že okna budou propouštět do interiéru velké množství denního světla a slunečních paprsků i sloužit jako bezplatný zdroj tepelné energie v období topné sezóny. Celkově jde o široké téma, kdy je minimálně potřeba brát v úvahu následující parametry:

  • součinitel prostupu tepla zasklením Ug [W/m²/K] – tento parametr ovlivňuje množství tepla, které bude procházet ven z interiéru
  • plošnou hmotnost m [kg/m²] – především u velkých ploch může těžké zasklení znesnadňovat manipulaci (otevírání/zavírání)
  • solární faktor g [%] – určuje množství sluneční energie, která projde do interiéru
  • světelnou propustnost [%] – množství světla, které okno propustí

Trojskla jsou těžší a v obecné rovině méně propouštějí teplo, světlo i sluneční energii. Zajímavý je i fakt, že v našich zeměpisných podmínkách mohou i „obyčejná“ dvojskla z prohledu tepelné bilance přinášet v období topné sezóny více zisků než ztrát a mít tak kladnou tepelnou bilanci. Volbě skla, a to nejen v případě okenních výplní, věnujeme samostatný článek Výběr skla a jeho tepelná bilance.

Tepelně-izolační vlastnosti plastových oken

Jak již bylo zmíněno výše, okna tvoří kombinace rámu a zasklení. Z hlediska tepelné izolace je tak podstatný součinitel prostupu tepla celým oknem – Uw (W/m²/K). V této souvislosti je nutno podotknout, že velkou roli hraje poměr plochy rámu ku ploše zasklení a to z důvodu lepších izolačních vlastností skel, kdy trojsklo má Ug například 0,5 W/m²/K, zatímco rámy Uf třeba na hodnotě 1 W/m²/K.

Z pohledu norem je dobré zmínit i požadavky na okna, kdy pro nízkoenergetické domy by doporučená hodnota prostupu tepla pro celé okno neměla přesáhnout 1,2 W/m²/K. U pasivních domů doporučuje norma volit okenní prvky v mezích 0,6 až 0,8 W/m²/K.

Klíčová je správná montáž oken

Při výběru a montáži oken se vždy vyplatí přímá spolupráce s výrobcem okenních systémů, který může využít přímé podpory dodavatele daného profilového systému, s nímž má možnost konzultovat jakékoliv technické požadavky. Výhodou tohoto postupu je i fakt, že v případě reklamace nebude mít možnost výrobce oken shazovat vinu na montážní firmu a naopak.

Ani to nejkvalitnější okno totiž nepřinese očekávaný výsledek, jestliže nebude dodržen technologický postup při zabudování do stavebního otvoru. Správně provedená montáž musí též respektovat české normy. Instalace okna hraje velmi důležitou roli, a přestože správná instalace představuje 80 % veškerého úspěchu, bývá často podceňována. Je-li montáž plastových oken provedena profesionálně, splní nová okna přesně to, co se od nich očekává. V opačném případě mohou přinést mnoho komplikací a nepříjemností.

Obvyklým postupem montáže, který je samostatně naprosto nevhodným řešením, je přichycení okenního rámu ke stavební konstrukci a následné vyplnění spáry polyuretanovou pěnou. Spára se poté začistí, a to zpravidla maltou nebo štukem. Užíváním vnitřních prostor totiž vzniká určité množství vodní páry, kterou je třeba odvádět ven. Použitá malta a pěna mají tzv. spojitou pórovitost a vodní pára je schopna procházet pěnou a omítkou tam i zpět. Jestliže uvnitř narazí na kritickou teplotu rosného bodu, začne kondenzovat. Pěna začíná nasakovat, čímž se zhoršují tepelně izolační vlastnosti, a můžou vznikat skvrny v ostění, plísně či dojde k odpadávání omítky. Správný postup tedy vyžaduje, aby připojovací spára byla zevnitř interiéru utěsněna paronepropustně – například fólií, a zvenku uzavřená proti pronikání vody.

Připravené otvory před osazením plastovými okny. Foto je z průběhu výstavby naší redakce

Tipy před stavbou

Je nutné si uvědomit, že nezastíněnými okny vniká v letním období do interiéru velké množství sluneční energie. Chceme-li se vyhnout nadměrnému vzestupu teplot, je zapotřebí sluneční záření zastavit ještě dřív, než dopadne na okna budovy a začne je ohřívat či jimi prostupovat do interiéru. Z pohledu stavební připravenosti je proto nutné počítat s instalací stínicí techniky a zabudovat „kastlíky“ pro exteriérové rolety/žaluzie. Vnitřní stínicí technika je totiž ve srovnání s vnější mnohem méně efektivní.

Související články

Autor: Jiří Hejhálek ml.
Foto: Archiv redakce