Rekonstrukce kamenné kopule barokní kaple Nejsvětější trojice v Praze

Barokní kaple Nejsvětější trojice je nepostradatelnou součástí sakrálních památek Prahy. Tato poměrně drobná trojlaločná stavba se zvoncovitou střechou kaple s lucernou nás překvapí nejen ladností a důmyslností tvaru, ale například i svou pozoruhodnou kamennou drenáží, jež využívá přirozené svažitosti okolního terénu. Dnes tuto stavbu naleznete v parčíku obklopenou vilami, avšak dříve byla posazena mezi vinicemi, jež obklopovaly Prahu, a byla dominantním bodem celého okolí.

Kaple je nejen urbanistickou pozoruhodností, ale také úkrytem pro významnou ukázku výtvarného umění 19. století. Vnitřní část kopule je totiž vyzdobena malbami Josefa Navrátila - významného českého koloristy, který zde na objednávku proboštví svatovítské kapituly namaloval několik figur svatých a váz s květinami. Celková rekonstrukce této významné památky byla provedena podle projektu Václava Váni. Součástí tohoto citlivého obnovení byla i překládka původní střechy prejzou TONDACH. O tuto práci se s bravurní řemeslnou zručností postaral pokrývač Karel Markvart, pro něhož tato práce nebyla žádnou novinkou. Mezi jím provedenými pokládkami prejzových střech na kamenných kopulích nalezneme například barokní rotundy Kaple nalezení sv. Kříže ve Stodůlkách, Kaple sv. Barbory v Praze nebo Hřbitovní kapli v Úněticích. Rekonstrukce střechy kaple Nejsvětější trojice byla provedena mezi 16. srpnem a 5. zářím roku 2001. 

Práce byla zahájena očistěním pláště střechy od starých prejzů. V tomto kroku musela být strhnuta stávající prejzová krytina, jejíž přibližné stáří odhadl pan Markvart na 70 let. Poté byla nahrubo očištěna opuka z níž je kopule vystavěna. Opuka pro pražské stavby byla oblíbeným materiálem již od poloviny 12. století, kdy se z opukového kvádříkového zdiva začaly stavět domy románskou stavební technikou. Jako stavební materiál byla ideální pro svou snadnou opracovatelnost a dostupnost, neboť se těžila nejprve na Petříně, později na Bílé Hoře a v Přední Kopanině. Před

 položením nové prejzové střechy TONDACH byla kopule očištěna zametením a spláchnutím smetí, zbytků suti a prachu vodou. Klenba byla vyrovnána vyplentováním a střešní plášť před pokládkou pečlivě rozměřen neboť je zásadní dodržet přesnou linii žlabu.

Pokládka nové prejzové krytiny TONDACH byla provedena do hrubé vápenné malty, jejíž spotřeba při pokládání na lože je přibližně 100 kg/m2 střechy. Rozloha střechy je 95 m2, avšak při výpočtu spotřeby prejzů je nezbytné započítat 30 % navíc, což se potvrdilo i při rekonstrukci této barokní kaple. Dnes si tedy můžete prohlédnout tuto perličku pražské barokní architektury s kopulí zářící prejzovou střechou TONDACH, která příjemně ladí se světlostí omítky kaple i okolních vil, modrou oblohou a zelení v níž je ukryta.

Diskuze a dotazy

Nejnovější články ze stejného zdroje

Střešní krytiny, střešní materiály