11. ročník soutěže Stavba roku

Letos je to již pojedenácté, co se nejlepší stavby zrealizované za uplynulý rok budou ucházet o cenu Stavba roku. Statut soutěže i podmínky pro prezentované stavby jsou stále zaměřeny na nejlepší stavební realizace, bez rozlišení kategorií dle finančního objemu nebo druhu staveb.

Podmínky, které sleduje porota, jsou tradičně zaměřeny na kvalitu dokončených prací, kvalitu a vhodnost architektonického řešení a jeho zvládnutí dodavatelem stavby, spokojenost investora a uživatelů stavby. Prestižní titul Stavba roku je každoročně udělován pěti stavbám, bez rozlišení pořadí, jako ohodnocení komplexní kvality dokončeného stavebního díla - architektury. Ocenění Stavba roku je připevněno v podobě plakety na stavbu. Nominované stavby, stavby, které dostaly ocenění jednotlivých vypisovatelů i cenu veřejnosti organizovanou na internetových stránkách ABF a především nositelé titulu Stavba roku, byly mnohokrát publikovány. Od loňského roku začala Rada programu pracovat i s digitální prezentací staveb a výstava oceněných staveb obcestovala řadu výstavních síní.
Desetileté období soutěže přineslo na pět set posuzovaných staveb a na pět desítek staveb nesoucích titul Stavby roku. Když jsme loni odhalovali jednu z cedulí, označující dům titulem Stavbu roku 2002, položil mě jeden z přítomných novinářů zdánlivě jednoduchou otázku: »Co přineslo 10 let soutěže Stavba roku české architektuře? Jak se změnilo české stavebnictví?«
Pro odpověď je třeba nejprve připomenout situaci, ve které soutěž vznikala. V roce 1992 úspěšně probíhala privatizace stavebních firem, která byla dokončena ve stavebnictví jako vůbec v prvním průmyslovém oboru. Velké regionální a oborové projektové ústavy se rozpadly a projektová zodpovědnost přešla z velkých ústavů, právnických osob, na autorizované fyzické osoby, které zastřešily ČKA a ČKAIT.
Nabídka stavebních výrobků se téměř zcela otevřela západnímu trhu a to mělo za následek že se stavební trh v letech 1992 až 1997 meziročně obohacoval o 50 až 70% nových výrobků. Nabídka, ze které mohli čerpat architekti i dodavatelé staveb, se prudce zvyšovala, mnohdy rychleji než znalosti jak nové výrobky a technologie správně využívat. Průvodcem tohoto procesu se stal veletrh FOR ARCH a jeho regionální podoby sdružené do For systému. V této době se novým výrobkům učili na veletrhu i zkušení projektanti a realizátoři staveb. Nově se tehdy objevil i soukromý investor, který začal významně ovlivňovat tradiční typologické druhy, ale výrazně ovlivnil i veřejného investora: stát a stále vrůstající podíl obcí.
Za této situace vzniklo první zadání soutěže: Podpořit snahu po evropské kvalitě u nově se formujících a transformujících se stavebních firem. Podpořit poznání a správné využívání nových výrobků a technologií. Zaměřit se na komplexní hodnocení kvality staveb a dokumentaci a presentaci dosažených kladných výsledků.
Již první ročník přinesl široké vymezení od úpravy nového městského tržiště v Třebíči, kde byla hodnotou hlavně aktuálnost a jednoduchost celé stavby až po rekonstrukci jedné z předních pražských památek, budovy Rudolfina.
Od začátku soutěže byla diskutována otázka, zda jde o soutěž architektonickou, nebo o specifický způsob hodnocení jakosti staveb. Ano, soutěž byla od začátku směřována k hodnocení práce dodavatele, ale brzo se ukázalo, že součástí kvality stavební dodávky je i kvalitní architektonické a technické řešení projektu. V průběhu poměrně složitého a důkladného procesu hodnocení, ve kterém porota v několika kolech posuzuje na základě dokumentace a po podrobných prohlídkách staveb dosažené výsledky, je architektonické hledisko vždy nakonec tím rozhodujícím a integrujícím kritériem dosažené kvality. Nejde přitom jen o cílené posuzování architektonického konceptu a jeho originality, jako je typické u klasických architektonických soutěží, a proto v soutěži neuspěly některé stavby, které nebyly prvotřídním provedením řemeslné práce stavební firmy nebo nebyly kladně přijaty investory. Stalo se již ověřenou skutečností, že u většiny nejvýše ohodnocených staveb je ze strany projektanta, dodavatele i investora zdůrazňován fakt »mimořádné« souhry, spolupráce a porozumění celého realizačního stavebního týmu. Oceněná Stavba roku je skutečně kolektivním dílem a jako taková je i hodnocena. Lze si jen přát, aby ony »mimořádné« podmínky se stále více stávaly řádnými.
Tradice uplynulých deseti let této soutěže je příslibem i pro jedenáctý ročník. Kvalita staveb prošla až revoluční změnou a stala se všeobecně uplatňovanou základní podmínkou při posuzování přihlášených staveb. To zpětně posílilo i důraz na kvalitu architektonického konceptu stavby. Za deset uplynulých let se tak soutěž stala výběrovým průvodcem novodobé české architektury, stavebního inženýrství a stavitelství jako celku. Stala se dokladem kvality, citlivosti a tradice českého přístupu pro rekonstrukci. V oceněných stavbách jsme mohli najít stavby high tech, stavby postmoderní, novofunkcionalistické i jakýsi český venkovský romantismus. Významnou kategorií každoročně jsou i stavby inženýrské: dálnice, mosty, metro, telekomunikační a energetická zařízení apod. V takovýchto stavbách dominuje technické řešení nad tradičním výtvarně chápaným pojetím stavby. Což ale není krásný most nebo věž přímo nadčasovou architekturou? Patří ke kvalitě soutěže, že se mezi posuzovanými stavbami téměř neobjevily stavby, které stále častěji zahrnujeme pod pojem »podnikatelské baroko«.
Dosavadní historie Stavby roku se stala jakousi přehlídkou typologických druhů staveb a dokumentací jednotlivých investičních cyklů, tak jak je zaznamenalo české stavitelství.
Prošli jsme období výstavby bank, benzinových pump, hotelů; toto období je zdá se již za námi. Je příjemným zjištěním sledovat přehlídku kulturních a sociálních staveb jako jsou divadla, knihovny, léčebny, speciální formy bydlení, uplatnily se i sportovní stavby. Samostatnou kategorií by bylo možno označit postupně se vyvíjející budovy administrativní a průmyslové areály. Velkou skupinu představují stavby dopravní a stavby technické infrastruktury. Jejich význam je pro rozvoj evropského regionu »Česká republika« při evropské integraci snad nejdůležitější. Je zajímavé, že téměř chyběla v soutěži meganákupní střediska a zemědělské venkovské stavby, ale poměrně málo jsou zastoupeny i stavby pro bydlení. Změní to 11. ročník?
Stavba, stavba domu patří mezi lidské činnosti, které odedávna dokumentují lidské snažení a úroveň společnosti a doby ve které vznikly. O mnohých národech víme jenom to, co umíme přečíst ze zbytků jejich staveb. Realizace stavby, účast v tomto procesu, patří mezi ty lidské činnosti, které přinášejí jejím účastníkům lidské naplnění, pocit užitečnosti a štěstí.
I letošní ročník je vypsán čtveřicí tradičních vypisovatelů: Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, časopisem Stavitel společnosti Economia a.s. a ABF - Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství, která je také organizátorem celé soutěže (www.abf.cz). Tradičním generálním sponzorem je ABF, a.s. organizátor letos již 14. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2003, v průběhu jeho konání budou i letos výsledky soutěže slavnostně vyhlášeny.
Je si proto přát, aby i letošní jedenáctý ročník byl bohatě obeslán zajímavými stavbami!
Autor: Ing. arch. Jan Fibiger, CSc.
Foto: Archiv ABF a.s.