![]() |
Mohou sádrové materiály ovlivňovat vnitřní vlhkost (III)
| Autor: Jiří Hejhálek Zdroj: Stavebnictví a interiér 8/2004 Fotografie: Archiv firmy Kontakt: Vega společnost s ručením omezeným | ![]() |
| Sádrové materiály zaznamenaly v posledních nebývalý nárůst poptávky, což vyplynulo z nástupu rychlých a montážně snadných technologií tzv. suché výstavby, při které jsou hojně používány sádrokartonové a sádrovláknité desky. Začíná se ale mluvit o dalším argumentu ve prospěch použití sádry při výstavbě, totiž o regulaci či stabilizaci prostorové vlhkosti na úrovni, která je vhodná pro pobyt lidí. |
Jisté je, že sádra zaujímá mezi rozšířenými a tudíž cenově přijatelnými materiály výjimečné postavení. Je to hygroskopický materiál, který si se vzduchem vyměňuje vlhkost v takovém množství, které může prostorovou vlhkost v místnostech citelně ovlivnit. Platí to hlavně v případech, když je místnost chráněna před nadměrnou infiltrací vnějšího vzduchu, což je případ rekonstrukcí s výměnou oken a dveří.
Shrnutí z minula
V minulých číslech [1] a [2] jsme uvedli, že výměnu vlhkosti ve formě vodní páry mezi vzduchem a sádrovou konstrukcí standardní teplotě 25 °C můžeme stanovit, jestliže známe chemickou rovnici, podle které probíhá protisměrná hydratačně dehydratační reakce, a její rovnovážnou konstantu. Předpokládali jsme rovnici, kdy z molekuly sádrovce vzniká sádra a uvolní se 1,5 molekuly vodní páry a naopak, viz rovnice (2) v [2], a tedy rovnovážnou konstantu ve tvaru:
1)
kde y/x je molární poměr mezi sádrou a sádrovcem v konstrukci, p částečný tlak vodní páry ve vzduchu, R = 8,3145 J·mol-1·K-1 (plynová konstanta) a T = 298,15 K (25 °C) je termodynamická teplota. Experimentálně jsme stanovili poměr y/x = 0,2889 při teplotě 25°C a relativní vlhkosti 50 % a dopočítali K25(g) = 4,6776 10-6 (mol/l)1,5.
Výpočty
Se znalostí rovnovážné konstanty K25(g) můžeme pro daný částečný tlak vodní páry p > 0 spočítat podle (1) rovnovážný molární poměr y/x. Nechť je hmotnost sádrové konstrukce M. Vzroste-li nyní izotermně částečný tlak vodní páry na p’, klesne obsah sádry o
molů a o stejné množství vzroste molární obsah sádrovce tím, že na sebe naváže 1,5
molů vody ze vzduchu. Jestliže je relativní molekulová hmotnost sádry 145,15 a sádrovce 172,17, lze po trochu trpělivější úpravě odvodit vzorec pro látkové množství:
2)
Množství navázané (+) resp. uvolněné (-) vody je pak dáno součinem:
3)
kde mr(H2O) = 18 je relativní molekulová hmotnost vody. Při izotermní změně vlhkosti je podíl částečných tlaků vodní páry p/p‘ roven podílu relativních vlhkostí vzduchu. Tato skutečnost velmi zjednoduší výpočet.
Teplotní změna rovnovážné konstanty
Zatím jsme uvažovali, že veškeré děje se odehrávají při konstantní teplotě 25 °C. Z termodynamických úvah odvodil VAN´T HOFF závislost rovnovážné konstanty na teplotě. Pro reakce za konstantního tlaku a za předpokladu, že je reakční teplo nezávislé na teplotě, platí:
4)
O změně rovnovážné konstanty K s teplotou tedy rozhoduje molární reakční teplo .H° (molární enthalpie). Při zvýšení teploty v endothermních reakcích (
H° > 0) rovnovážná konstanta roste, v exothermních (
H° < 0) klesá. Předpokládejme, že se reakční teplo
H° v rozmezí reálných teplot od 0°C do 50°C mění zanedbatelně a pokládejme jej za konstantní, stejně podíl
H°/R = C. Tabulková hodnota standardní molární enthalpie je podle [3]
H° = 83,17 kJ·mol-1K-1. Potom platí, že C = 1,0·104 K. Z experimentální rovnovážné konstanty K100 stanovené při teplotě 100 °C lze pak přímo dopočítat, C = 8,08·103 K. V dalším textu se budeme držet experimentálních údajů. Je-li rovnovážná konstanta při 25 °C (298,15 K) rovna K25 = 4,6776 10-6 (mol/l)1,5, potom z (4) plyne:
5)
Hodnoty rovnovážných konstant při různých teplotách spočítaných podle (5) uvádí tab. 1
S rostoucí teplotou rychle rostou hodnoty rovnovážné konstanty a tudíž i množství vodní páry, které sádrová konstrukce může uvolnit. Vodní pára, která se při vyšší teplotě z konstrukce lépe uvolňuje, kompenzuje rychlý pokles relativní vlhkosti ohřátého vzduchu. Pokud známe rovnovážné konstanty KT1 a KT2 při různých teplotách T1 (v kelvinech) a T2 a částečné tlaky p1 a p2 ( v Pa) vodní páry při těchto teplotách, můžeme stanovit obecný vzorec pro množství pohlcené (+) nebo uvolněné (-) vody
ze sádrové konstrukce o hmotnosti M kg při přechodu z jedné do nové rovnováhy, podobně jak to stanoví vzorec (3) pro izotermní změny vlhkosti:
6)
Hodnoty částečných tlaků lze zjistit např. pomocí tabulkových hodnot tlaků syté páry, viz např. [3], [4]. Pro stanovení množství navázané (+) resp. uvolněné (-) vody pak platí vztah (3), do něhož se dosadí
z (6).
Pro ilustraci uvedeme závěrem příklady spočítané dosazením konkrétních hodnot do vzorce (6).
- Vzroste-li teplota z 20 °C při 50 % rel. vlhkosti na konečných 30 °C v místnosti, která si nemůže vyměňovat vlhkost s venkovním vzduchem, může se ustálit relativní vlhkost nejníže na hodnotě 28,5 %. Je-li ale v místnosti přítomna sádrová konstrukce o hmotnosti 1 tuny, potom jestliže dojde k ustálení relativní vlhkosti na hodnotě 50 % (při 30 °C), pohltí konstrukce 0,3 kg vodní páry. Jesliže klesne vlhkost na 40 %, konstrukce už uvolní 10,1 kg páry a při poklesu na 30 % rel. vlhkosti uvolní dokonce 26,3 kg vodní páry. Uvolňování takových množství vodní páry proces vysýchání při zvýšení teploty výrazně zpomalí.
- Jestliže naopak klesne teplota z 20 °C při 40 % rel. vlhkosti na 10 °C, pohltí sádrová konstrukce 10,1 kg vodní páry, pokud konečná prostorová vlhkost bude 50 %. Při konečné rel. vlhkosti 60 % pohltí 17,2 kg a při 70 % 22,3 kg vodní páry. Pohlcování takových množství vodní páry proces zavlhání zpomalí.
Pohled z výroby sádrokartonu. Foto KNAUF
Je dobré poznamenat, že při každé teplotě a relativní vlhkosti vzduchu, které přicházejí v úvahu, existuje nenulová rovnovážná konstanta. Vždy se tedy ustaví nějaký rovnovážný poměr mezi obsahem sádry a obsahem sádrovce, který je větší než nula.
Vzdušná vlhkost nemůže sama o sobě tedy vést k postupnému nazadržitelnému vlhnutí sádrového materiálu. Výjimkou je trvale vlhkém prostředí (100 % rel. vlhkosti), kdy dochází k nepřetržitému srážení vody a kdy sádrové materiály díky vysoké hydrofilitě vsakují kapalnou vodu, kterou nejsou schopny odpařit.
Pohled na montáž sádrokartonu. Foto KNAUF
Závěr
Princip akce a reakce vede v případě sádrových staviv k výměně relativně velkých množství vodní páry se vzduchem.
Při zvýšení vlhkosti vzduchu sádrová konstrukce páru pohlcuje a naopak při snížení prostorové vlhkosti uvolňuje. Sádrové materiály, jsou-li použity v dostatečném množství, mohou účinně přispět ke stabilizaci prostorové relativní vlhkosti.
Uvolňování vodní páry ze sádrovce je endothermní, tj. teplo vyžadující reakce. Při zvýšení teploty tedy sádrová konstrukce uvolňuje vodní páru a zamezuje tak relatívnímu vysýchání vzduchu. Uvolňování probíhá jen do určité hodnoty vlhkosti vzduchu, při níž se zastaví a při jejímž (umělém) překročení je pára opět pohlcována. Při teplotních změnách přispívá sádrový materiál k příznivé regulaci vzdužné vlhkosti.
Při obzvlášť rizikovém ději, kdy v místnosti s těsnými okny a dveřmi ztlumíme či vypneme vytápění a prostorová teplota výrazně klesne, mohou sádrové konstrukce pohltit velké množství vzdušné vody a snížit nebezpečí kondenzace.
Tab.1 Hodnoty rovnovážné konstanty K systému sídrovec - sádra při různých teplotách
Literatura a zdroje:
[1] Jiří Hejhálek: Mohou sádrové materiály ovlivnit vnitřní vlhkost?, Stavebnictví a Interiér 5/2004, str. 16.
[2] Jiří Hejhálek: Mohou sádrové materiály ovlivnit vnitřní vlhkost (II)?, Stavebnictví a Interiér 6/2004, str. 24.
[3] Jiří Vohlídal, Alois Julák, Karel Štulík: Chemické a analytické tabulky, Grada Publishing 1999
[4] Milan Rochla: Stavební tabulky, SNTL, Praha 1987
Vega společnost s ručením omezeným
Akad. Heyrovského 1178, 500 03 Hradec Králové 3
Tel.: +420 495 518 802
Fax: +420 495 518 804
E-mail: vega
vega.czDiskuze a dotazy
Nejnovější články ze stejného zdroje
• Úvodník 04/2012• Výrobek roku 2012 zná vítěze
• Veletrhy fensterbau/frontale a HOLZ-HANDWERK 2012 za námi
• Úvodník 03/2012
• Výstava Stavitel 2012 a soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO
![]() |
Zdicí materiály
Z cihel plněných minerální vatou se staví developerské projekty
30. 4. 2012 | Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. (Stavebnictví a interiér 4/2012)
Jednoduchá a rychlá výstavba s využitím těch nejmodernějších materiálů, přesně taková může být z cihel plněných minerální vatou POROTHERM T Profi. Výborné tepelněizolační vlastnosti těchto cihel umožňují pořízení nízkoenergetického i pasivního bydlení bez nutnosti dodatečného zateplení fasády. V současné době se z nich staví i developerský projekt Vilapark Jesenice.
Bez reakcí čtenářů, 0 hlasůZdicí tvárnice PORFIX daly nový domov seniorům
23. 4. 2012 | Redakce Stavebnictví a interiér (Stavebnictví a interiér 4/2012)
V obci Sokoleč u Poděbrad stojí nový Senior Park. Stavitel pan Jaroslav nabízí seniorům nový domov. Pro výstavbu tohoto objektu si vybral zdicí systém PORFIX. Zeptali jsme se pana Jaroslava, jaké má s materiálem PORFIX zkušenosti.
Bez reakcí čtenářů, 0 hlasůTest cihel Heluz Family 50 2in1 s různými izolačními výplněmi dutin
16. 4. 2012 | Jiří Hejhálek) (Stavebnictví a interiér 3/2012)
Důležitou informaci o míře kondenzace v cihlovém termoizolačním zdivu s dutinami vyplněnými vzduchem nebo tepelnými izolacemi získal rakouský Bautechnisches Institut v Linci. Na cihlách Heluz Family 50 2in1 otestoval výplně z minerální vlny, pěnového polystyrénu, polyurethanu a perlitu. Test simuloval skutečné zimní podmínky a jeho závěr byl, že "přírůstky kondenzované vlhkosti jsou velmi malé, pod 0,6 hmotnostních procent."
Bez reakcí čtenářů, 0 hlasůModerní stavební systém LIVETHERM
5. 4. 2012 | Karel Bína (Stavebnictví a interiér 3/2012)
Novinkou společnosti BETONOVÉ STAVBY – GROUP, s.r.o. je kompletní stavební systém LIVETHERM s nadstandardní tepelnou izolací zdiva, jež dosahuje již při tloušťce 400 mm součinitele prostupu tepla U = 0,19 Wm-2K-1.
Bez reakcí čtenářů, 1 hlas







