Tvárnice pro moderní, rychlé a přesné zdění

Cihla vzniká výpalem cihlářské hlíny z jemného křemičitého prachu (křemen, živec a slída) a jílu (různých variací hlinitokřemičitanů) za přítomnosti vápence (CaCO3). Chemicky to nápadně připomíná „cementový” diagram (SiO2) – (Al2O3) – (CaO) z chemie betonu. Materiál, o kterém je dále řeč, není v pravém smyslu slov ani betonem, ani cihlou, je někde uprostřed.

Cihle po chemické stránce podobný materiál je smísen, ale místo výpalu je zde fáze ztvrdnutí aplikována horkým a vlhkým autoklávováním při teplotě do cca 190 °C. Jde o materiál, jehož blízká chemická příbuznost s cihlou je více než nápadná. Ano, jde o pórobeton, který je považován za novodobý stavební materiál, i když má za sebou historii už několika lidských pokolení. Jeho pórovitá struktura ho předurčuje pro hrubé nosné nebo výplňové zdivo, kde si pro svou absolutní jednoduchost (bezodpadového) zdění získává spokojené příznivce.

Materiálová báze a technologie

Základem je, a to už od samého vzniku tohoto materiálu, plnivo – křemičitý písek, dále pojivo – vápno a cement a konečně přísady: Z nich jsou nejdůležitější sádrovec (ovlivňuje výslednou pevnost) a hliníkový prášek (vytváří póry). Novinkami jsou dispergační a plastifikační přísady a silikátové příměsi zvyšující pevnost materiálu.

Radikální změny nastaly ale v technologii výroby, hlavně ve strojním vybavení, a také v kvalitě surovin používaných při výrobě. Tady lze říci, že došlo k podstatným a významným změnám. Byly přijaty nové harmonizované legislativní a technické specifikace, kde základní normou pro pórobeton je evropská norma EN 7710 – 4 Specifikace zdicích prvků. Část 4: Zdicí tvárnice z autoklávovaného pórobetonu. Od roku 2013 je pak v platnosti Nařízení EÚ č. 305/2011, které stanoví podmínky uvedení stavebních prvků na trh. Do procesů výroby a následného užívání byly zavedeny systémy managmentu jakosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, kde je monitorován proces výroby od vstupů až po hodnocení spokojenosti zákazníka.

Moderní výroba

Výrobně-technologický proces je dnes řízený počítači, a to i vzhledem k četnosti operací, velkému množství průběžně sledovaných údajů a náročnosti, i pokud jde o přesnost. V rámci inovací, jejichž cílem je zvyšování produktivity a kvality, byly do výroby zavedené automatizované procesy – ve formě částečně nebo úplně samočinných linek. Výrobou však celý proces ještě nekončí, výrobky je třeba důkladně napaletovat, zabalit, vhodně uskladnit a zajistit logistiku přepravy k zákazníkovi.

Vlastnosti pórobetonu

Právě vysoká technologická disciplína a zvýšená přesnost umožňuje výrobu více druhů materiálu se specifickými vlastnostmi, které je předurčují ke konkrétnímu použití. Firma PORFIX vyrábí základní zdicí materiál ve dvou pevnostních a čtyřech objemových třídách.

Pevnostní třída P-2 je charakterizována střední hodnotou pevnosti v tlaku zdících tvárnic 2,0 N/mm2 a materiál této pevnostní kategorie je určen na výplňové zdivo a nosné zdivo standardních dvoupodlažních objektů.

Zdicí materiál pevnostní třídy P-4 je charakteristický hodnotou pevnosti v tlaku 4,0 N/mm2 a je určený na nosné zdivo s vyšším zatížením – příkladem jsou subtilní konstrukce a exponované zdivo, jaké se aplikují třeba u standardních trojpodlažních bytových domů.

Druhým základním parametrem je objemová hmotnost, přičemž obecně lze říci, že úměrně s objemovou hmotností stoupá i pevnost pórobetonu. Jiná významná zákonitost zní, že úměrně se snižováním objemové hmotnosti pórobetonu se vylepšují jeho tepelně izolační vlastnosti.

Tepelná technika a pórobeton

Právě zvyšující se legislativní a technické požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb (které upravuje směrnice 2010/31/EÚ o energetické náročnosti budov transformována do národních zákonů a norem, a dále a hlavně pak národní norma ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin) vedly k vývoji a výrobě nových materiálů a rozšíření sortimentu.

Do této kategorie se řadí u firmy PORFIX výrobní řada Prémium, která objemovou hmotností 400 kg/m3 patří ke zdicím materiálům s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Jeho součinitel tepelné vodivosti ve vysušeném stavu je λ10, dry = 0,083 W/(m.K) a tato hodnota v provedení stavby s tloušťkou zdiva 500 mm umožňuje realizaci obvodového pláště s velmi dobrými parametry i bez zateplení. Zdivo z těchto tvárnic, i když nezapočítáme omítky, nabízí hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,16 W/(m2K). Pro srovnání: doporučené hodnoty obvodového zdiva pro pasivní domy jsou v rozmezí U є <0,18 až 0,12> W/(m2K). Tloušťka 500 m zároveň vytváří zvýšený objem a tudíž i hmotnost zdiva, která je zárukou vnitřní teplotní stability.

Pro zastánce sendvičových konstrukcí, i přes jejich zvýšenou pracnost a nákladovost při realizaci a údržbě, jsou v nabídce i tvárnice Prémium tloušťky 375 a 300 mm. Nízká objemová hmotnost, kromě výborných tepelněizolačních vlastností, má i další přednosti a benefity. Mimo jiné umožňuje snížení hmotnosti stavebních konstrukcí a tedy i dimenzování jiných souvisejících konstrukcí (zvláště u skeletů).

Snadná, přesná a rychlá výstavba

Typická je také mnohem lehčí a snazší opracovatelnost při řezání, broušení a drážkování a vůbec podstatně nižší pracnost při zdění v porovnání s jinými materiály. S tím úzce souvisí až bezkonkurenčně vysoká využitelnost a zpracovatelnost zakoupeného pórobetonového materiálu. Jmenované vlastnosti spolu s tím, že je pórobeton dokonale izotropní (s totožnými vlastnostmi ve všech směrech), umožňují pórobetonové tvárnice snadno a přesně dělit a při zdění převracet a natáčet. Při pozorné výstavbě tak vzniká po hrubém zdění minimum odpadu, který se vejde do jediného stavebního kolečka...

Na druhé straně je dobré dát pozor při přepravě, vykládce, uskladnění a manipulaci s těmito výrobky na stavbách. Nízká objemová hmotnost znamená i zvýšenou křehkost, a proto je vhodné akceptovat pokyny výrobce na přepravu a manipulaci – materiál při přepravě důkladně zajistit s použitím plastových rohů, během jízdy kontrolovat a dotahovat stahovací pásy a kurty, manipulovat s materiálem jen prostředky k tomu určenými – dostatečně prostorově tuhými jako vysokozdvižnými vozíky nebo jeřábovými vyvažovacími vidlicemi (vyhnout se improvizaci jako traktor bagr, jeřáb s textilními popruhy…) a materiál ukládat pouze na rovný a dostatečně zpevněný podklad.

Výše uvedené dobré vlastnosti materiálu PORFIX spolu s rozsáhlou technickou podporou, komplexním balíkem služeb a jednoduchou zpracovatelností vytvářejí všechny předpoklady i pro rychlou a přesnou realizaci staveb svépomocí.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Archiv PORFIX