Velká energetika větrných elektráren
Společnost KV VENTI se zabývá velkými větrnými elektrárnami, které jsou na sloupu vysokém až 125 m a osazeny vrtulí o průměru také přibližně 100 m. Výkon takových elektráren je kolem 3 MW. Větrné elektrárny využívají obnovitelné energie - větru. Tím šetří docházející fosilní zdroje a chrání ovzduší před skleníkovými plyny a škodlivinami. Ač se proti větrným elektrárnám zvedla vlna mediálního odporu, letos by mělo přibýt 12 a příští rok dokonce 65 nových velkých větných elektráren (dnes jich funguje 5) s potenciálem nahradit tepelné elektrárny.
Pro úplnost uveďme, že vedle velkých větrných elektráren se staví také střední a konečně i malé (rodinné), jejich výkon začíná v řádu kW.
Pustit se do stavby velkých větrných elektráren není snadné a to si také uvědomil jednatel a zakladatel společnosti KV VENTI David Jozefy. Proto nejdříve začal sbírat zkušenosti nejenom u nás, ale hlavně v zahraničí a tam, kde se s větrnými elektrárnami pracuje již dlouhou dobu. Navštívil některé evropské výrobce větrných elektráren, jako jsou například: Vestas, Enercon, NEG Micon, Lagerway, Nordex, HSW, Jacobs, Bonus a tzv. větrné parky v Evropě a v USA - ve státech Kalifornie, Nevada, Texas a Arizona. Zároveň navštěvoval veletrhy větrných elektráren v německém Husumu a Hannoveru a ekologické výstavy v Nizozemsku. V roce 2003 byl David Jozefy na stáži v USA. Snaha využít získané teoretické a praktické zkušenosti ho dovedla k založení firmy KV VENTI s.r.o. Od dubna 2005 je pak členem předsednictva České společnosti pro větrnou energii.
Získané zkušenosti z celého světa se promítly do profesionality společnosti, která nabízí komplexní služby nutné k výstavbě větrných elektráren na klíč:
- měření rychlosti větru ve vytypovaných lokalitách,
- upřesňování vhodných pozemků pro výstavbu větrných elektráren,
- vypracovávání studií proveditelnosti projektů,
- zjišťování možnosti zapojení větrných elektráren do energetické sítě,
- přípravu podkladových materiálů pro výstavbu větrných elektráren,
- zpracováním podnikatelského záměru pro výstavbu větrných elektráren,
- zpracováním projektové dokumentace pro výstavbu včetně zajištění stavebního povolení,
- realizací projektů na klíč,
- energetické audity projektů výstavby větrných elektráren,
- provoznětechnickým servisem větrných parků či jednotlivých větrných elektráren, při kterém využívá softwarového know how německé firmy zabývající se provozováním větrných elektráren v Německu,
- pomoc zákazníkům, kteří jsou zároveň investory, při zajišťování úvěru na výstavbu, včetně garancí (úrok již od 3,5 %, délka úvěru až 14 let),
- zajištění pojištění větrných elektráren s pojištěním výpadku výroby až na 6 měsíců,
- zajištění servisu větrných elektráren partnerskou organizací.
Kdo má vhodný pozemek, může se s touto nabídkou pustit do stavby. Stačí, když ho osloví následující myšlenky a přednosti větrné energie:
- vyšší energetická soběstačnosti a menší závislost na globálních dodavatelích energie,
- nižší nulové náklady za nákup centrální energie,
- šetrný přístup k životnímu prostředí,
- zachování fosilních zdrojů energie – ropy, plynu a uhlí – pro budoucí generace.
Větrná energie dobře poslouží k získání alespoň části energetických potřeb a to bez rušivého vlivu na životního prostředí. Vítr fouká bez závislosti na člověku a je pouze na člověku, jestli vítr využije nebo jej nechá foukat bez užitku.
Řeklo by se, že v dnešní době je rozhodnutí ve prospěch využití energie Slunce a větru samozřejmé. Vždyť bez ohledu na již zmíněné skutečnosti se energie získaná z fosilních zdrojů a distribuovaná prostřednictvím globalizovaných energetických sítí stala strategickou komoditou, jejíž cena podléhá nejen tržním, ale i politickým vlivům. Centrální energie se brzy stane také předmětem ekologického zdanění a skrze její ceny budou ovlivňovány ceny zboží, ale i existence celých výrobních odvětví a i životy lidí. Přesto se proti větrným elektrárnám zvedla nepochopitelná vlna odporu od ekologistů i jejich oponentů na opačné názorové straně. Hlavní, vesměs zcestné a nepravdivé výtky proti větrným elektrárnám jsou:
- větrné elektrárny ruší krajinný ráz,
- větrné elektrárny ruší okolí hlukem,
- v okolí větrných elektráren hynou brouci, žížaly a vadne tráva,
- větrné elektrárny hubí ptáky,
- vedle větrných elektráren musí existovat záložní fosilní a atomové zdroje v současné síle,
- větrné elektrárny jsou drahé.
Šíří je bez jakýchkoliv zábran různí humanisté v našich masmédiích, takže skoro každá babička, když se dozví o výstavbě větrné elektrárny, se skoro ošije hněvem. Přes to, že by jinak určitě zvedla hlas pro obnovitelné zdroje, kdyby jí redaktoři – většinou docenti a profesoři, ovšem jen uměleckých a humanitních směrů – dali úplné a korektní informace. Ve skutečnosti jsou při citlivém přístupu negativní dopady na životní prostředí z větrných elektráren minimální nebo žádné, ale rozhodně ne větší, než při jiných průmyslových aktivitách.
Co se týče krajiny, určitě ji větrná elektrárna ovlivní. Tuto výtku vyslovují hlavně peciválové, kteří za život nevycestují z české kotliny. V Německu, Dánsku, Švédsku, Rakousku i jinde neruší větrné elektrárny o nic víc, než továrny, vedení vysokého napětí, plynovody, dálnice, retranslační stanice, obytná sídliště atd. Lidé vždy ovlivňovali krajinu, jen je přitom nutné bez demagogie volit vhodnou míru.
Tvrzení, že větrné elektrárny ruší okolí hlukem, je třeba také chápat v širším kontextu. Hluk, který elektrárny vydávají, se ze vzdálenosti 200 m dá srovnat se šuměním lesa. Existují však mnohem hlučnější a zvířatům i lidským sídlům mnohem bližší aktivity, jako je dopravní hluk z dálnic, silnic a železnic, továren či příležitostných zábavních akcí. Proč musíme zavrhnou právě relativně velmi tichou větrnou elektrárnu?
Doslova hitem poslední doby s velmi tuhým životem je ztřeštěný „poznatek” humanistů, že v okolí větrných elektráren hynou brouci, žížaly a vadne tráva. Rada všem, kteří tyto bludy šíří zdí: vezměte motyku a fotoaparát, zajeďte k nejbližší větrné elektrárně, vrtejte se chvíli v zemi a všem ukažte, co jste viděli a vyfotografovali.
Kromě trávy a žížal větrné elektrárny prý hubí ptáky. Nedá se to vyloučit, ale zároveň nelze přesvědčovat, že větrníky jsou pro ptáky závažným nebo dokonce hlavním nebezpečím. Podle výzkumů v zahraničí nemá elektrárna žádný negativní dopad na zvěř a ptáky. Ze zkušenosti víme, že některá zvěř si zvykne i na silný silniční provoz a nerušeně se pase v těsné blízkosti dálnice. Přes některé úseky dálnic byly vybudovány migrační mosty pro zvěř, která přes dálnici přechází, přesto, že automobily jsou v pohybu a vydají daleko víc hluku než větrné elektrárny. Vrtuli zvěř také nevnímá a ptáci se jí dokáží vyhnout. V některých případech ptáci vrtulí ve hře schválně a úspěšně prolétávají. Je ovšem předpoklad, že se velké větrné elektrárny nepostaví v místech přirozených tahů ptáků do svých hnízdišť.
Další tvrzení, že vedle větrných elektráren musí existovat záložní fosilní a atomové zdroje, je v principu rozumné, ovšem nikoliv jako argument proti zakládání větrných elektráren. Správný pohled je, že čím více využijeme energie větru, tím méně spotřebujeme fosilních zdrojů a ty pak vydrží déle. Také se uvolní méně skleníkových plynů do ovzduší. A až se budoucnu podaří realizovat rozlehlou, propojenou uzemní síť větrných (a slunečních) elektráren, dojde i na snížení počtu stávajících elektráren na uhlí a olej, protože není možné, aby v daném okamžiku a všude bylo bezvětří, pod mrakem a tma.
S předcházejícím tvrzením je spjata myšlenka, že větrné elektrárny jsou drahé. Pravděpodobně pochází od nějakého naivního ekonoma, který spočítal, že se nevyplatí mít větrníky a zároveň uhelné elektrárny (a proto větrníky zrušíme!). Je hloupá už v samém principu. Hlavním zdrojem pohybu a činorodosti na Zemi, nejsou peníze, ale sluneční energie, kterou nás Slunce doslova zalévá zadarmo. Jeden z jejích projevů je vítr. Když se lidem finančně nevyplatí postavit technologii na přímé vyžití energie větru, slunečního záření a obnovitelné biomasy, budou se muset – až dojde uhlí a ropa – vrátit do doby kamenné.
Pro koho jsou větrné elektrárny určeny
Větrné elektrárny si mohou pořídit například obce, které mají nízký rozpočet pro svoji zprávu a jsou v lokalitě, kde jsou dostatečné větrné podmínky pro stavbu. Výkup elektrické energie a její ceny je garantován státem na dobu 15 let. Návratnost investice bez státních a evropských dotací je přibližně 8–9 let, ale životnost větrné elektrárny před opravou je přibližně 20 let a po opravě elektrárna slouží dál.
Služby KV VENTI
Společnost KV VENTI nabízí stavby větrných elektráren na klíč, zajistí úvěry i pojištění a ostatní náležitosti. Projekty a výstavbu řeší společnost formou subdodávek, které však jsou přísně kontrolovány a usměrňovány podle zkušeností získaných po celém světě. Příprava a projektová dokumentace musí být dokonalá a úplná. Bez toho dochází při stavbách k improvizacím, které nemusí být vždy perfektní. Výhodou společnosti je její nezávislost na výrobcích větrných elektráren, což s sebou přináší nezávislé a nejlepší rozhodování při výběru nejvhodnějšího typu elektrárny pro dané lokality a jejich podmínky. V republice se vyskytují výrobci větrných elektráren, kteří připadají v úvahu při výběru vhodného typu elektrárny pro danou lokalitu při požadavcích investora na jejich velikost a prosperitu. Jsou to společnosti: VESTAS, ENERCON. Vývoj a výroba větrných elektráren je v poslední době překotná a také zde se projevuje globalizace při vzájemném prolínání, spolupráci i fúzích firem.
Technický vývoj a novinky
Vývojem velkých větrných elektráren se v České republice dosud nikdo důkladně nezabýval, proto zde nejsou zkušenosti z vývoje i provozu. Mohou je však nabídnout zahraniční společnosti, které je uplatňují v konkrétních technických řešeních. Pro maximální využití síly větru jsou nutná účinná technická řešení. Jejich výzkum a vyzkoušení stojí mnoho finančních prostředků, které se pak odrazí v cenách za speciální nástavby na listech vrtulí za účelem maximálního využití síly větru. Instalovaný výkon větrných elektráren se dnes přiblížil k hranici 2–3 MW. Výzkum se projevil také v novince společnosti VESTAS, která vyrobila listy vrtule z uhlíkových vláken, a proto je možné vyrobit průměr vrtule 100 metrů, s listy dlouhými 49 metrů. Tato elektrárna je vhodná do slabších větrů.
Vývoj jde kupředu a například taková maličkost, jako je připevnění hliníkového žebříku na ocelový tubus podstavce elektrárny, je vyřešeno pomocí permanentních magnetů upevněných na tubusu, na které se žebřík prostě přicvakne. Konkrétní řešení znamená ale zvládnout několik důležitých detailů: v opačném případě se žebřík odlupuje traktorem.
Podmínky pro stavbu větrných elektráren v ČR
Jsou velmi dobré, samozřejmě ne všude, ale ve vybraných lokalitách. Velmi dobré lokality ke stavbě větrných elektráren jsou na Vysočině, v Jeseníkách, na Liberecku, v Krušných horách a jinde. Lokality se musí vyhledávat.
Návratnost elektráren je do 10 let. Náklady na menší elektrárnu jsou kolem 30 mil. Kč, na 100 metrů vysokou elektrárnu jsou přibližně 80 mil. Kč. Garance výkupní ceny státem je na 15 let, výkupní cena v současné době je 2,46 Kč/kWh. Ceny elektrické energie v EU jsou vyšší a je proto předpoklad vzrůstu výkupních cen. Životnost větrné elektrárny je do první větší opravy 15–20 let.
Dispečink větrných elektráren
Společnost KV VENTI připravuje dispečink větrných elektráren, který by měl začít pracovat od srpna letošního roku. Tím vznikne přímá a okamžitá kontrola nad provozovanými větrnými elektrárnami a bude v kontaktu s dispečinkem rozvodných závodů. Společnost pomocí dispečinku zastupuje vlastníky větrných elektráren a komunikuje zároveň s výrobci větrných elektráren. Dispečink bude mít několik funkcí:
- Zachování a hlídání provozu připojených elektráren, sledování provozu elektráren.
- Komunikace s dispečinky energetiky. KV VENTI pak bude schopna předpovídat výrobu elektrické energie s poměrně velkou přesností.
Počítá se dvěmi až třemi dispečerskými pracovišti ve špičkové kvalitě, kde budou uplatněny poznatky a zkušenosti ze zahraničních dispečinků podle již výše uvedených zkušeností majitele společnosti Davida Jozefyho.
Výhodou dispečinku bude hlavně schopnost komunikovat s větrnými elektrárnami všech výrobců a jejich technickými výstupy. Komunikace probíhá v němčině nebo angličtině.
Předpověď výroby elektrické energie větrných elektráren se bude dít pomocí speciálního počítačového programu, který na základě údajů z meteorologických stanic v rámci celé Evropy je schopen předpovídat produkci elektrické energie z větrných elektráren v jednotlivých lokalitách. Zároveň je celý systém navržen tak, že každá větrná elektrárna bude současně meteorologickou stanicí, která bude poskytovat potřebné informace. Při faktu, že první větrné elektrárny jsou již instalované v hraničních horách na západních i východních hranicích a totéž je na severu i jihu, plyne, že je celá republika co do okamžité síly větru dobře zmapovaná. O to budou přesnější i předpovědi, které budou porovnávány se skutečností a případné odchylky korigovány.
Současné a budoucí výkony větrných elektráren jsou v řádech stovek MW, což jsou již výkony tepelných elektráren. Počítá se s tím, že tepelné elektrárny budou za určitých podmínek nahrazeny větrnými a provozovatelé elektrizační sítě budou muset s touto „větrnou” kapacitou počítat v rozvodech. V současné době je v republice postaveno již 5 velkých větrných elektráren, v letošním roce by mělo být postaveno 12 elektráren o výkonu 2–3 MV a pro příští rok je objednáno již 65 větrných elektráren.
O společnosti KV VENTI
Společnost v dubnu úspěšně ukončila certifikační audity ISO 9001, 14 001 a 18 001. V přípravě je certifikace na utajení informací a dat. Společnost pracuje na zvýšení kvalifikace lidí a kolektivních služeb poskytované firmou v oboru větrných elektráren.
Zájemci se mohou přesvědčit na vlastní oči, jak větrné elektrárny slouží. Například v Pavlově u Stonařova v regionu Jihlava, kde je vidět zařízení od firmy VESTAS. Zde jsou nejmenší větrné elektrárny V 52, s průměrem rotoru 52 m s instalovaným výkonem 850 kW, výška tubusu je 65 m a zároveň vedle jsou 105 m vysoké elektrárny o výkonu 2 MW o průměru rotoru 90 m.
