Vliv kvalitních tepelných čerpadel na snižování energetické náročnosti staveb

Před lety se vedly diskuse, jakým směrem by se měla ubírat výstavba s ohledem na snižování energetické náročnosti staveb. Razilo se heslo, že budoucnost mají jen „pasivní domy“ a musí se proto podporovat. Podpora jiných domů byla zamítnuta, i kdyby byly energeticky „nulové“, ale neplnily byť jen jediný parametr pasivních domů, i toho, který s energetikou nesouvisí. Jenže se ukázalo, že lidé cestou pasivních domů moc nekráčejí a že se zajímají i o jiné domy, zejména ty, jejich energetická náročnost se blíží nule.

Takových řešení je více, ale bez obnovitelných energií to je problém. Zaizolovat a utěsnit dům, aby byl „pasivní”, neřeší jeho energetické nároky, jako jsou vytápění, chlazení, příprava teplé vody, větrání a osvětlení, které navíc jsou velmi individuální.

Chytrá zařízení – tepelná čerpadla

Nakonec i zastánci pasivních domů připustili, že je třeba pojmout řešení komplexněji, tedy včetně využití technologií, které dokáží přinést do objektu čisté obnovitelné energie a tím minimalizovat energetickou náročnost, měřeno spotřebou fosilních paliv, až k NULE.

V tomto článku bych se rád dotkl „chytrých zařízení”, známých jako tepelná čerpadla, která dokáží s vysokou efektivitou zajistit provozní energie z obnovitelných zdrojů, a to s minimálním podílem pohonné elektrické energie buď ze sítě, nebo lépe z vlastní fotovoltaické elektrárny umístěné na vlastní střeše.

V oboru tepelných čerpadel jsem už dlouho, první jsem instaloval již v roce 1990, tedy v době, kdy pojem „tepelné čerpadlo” byl sice znám, ale těch, co si dovedli představit, o co jde, bylo pramálo. Dovezli jsme prvních pár desítek tepelných čerpadel MARKUS 2 500 ze Švédska, která byla v provedení „s přímým odpařováním” s měděnou trubkou kolektoru, která se ukládala přímo do výkopů a k překvapení jejich majitelů to skutečně topilo. Jejich výkon byl sice jen 2,35 kW, ale v případě potřeby většího výkonu se daly propojit do kaskády. Ale proč to zmiňuji? Protože kdyby byly v té době pasivní domy, bylo by to perfektní spojení. Životnost, s ohledem na pístový kompresor se udávala cca 15 let, ale některé se „dožívaly” i přes 20 let a některé dokonce pracují dodnes. Škoda, že jejich výroba byla ve Švédsku v roce 1999 zrušena.

Vytápění a chlazení v jednom

Mezi technologiemi snižujícími energetickou náročnost staveb mají kvalitní tepelná čerpadla zásadní a dominantní postavení. Snad se výrobci jiných úsporných technologií nebudou na mne zlobit, ale upřímně, kterým zařízením lze topit i chladit, celoročně a ve dne i v noci, získávat energii z místně dostupných zdrojů, jako je země, voda nebo venkovní vzduch, případně využívat energii z technologických procesů, větrání, odpadních vod a podobně? Pro tyto skvělé vlastnosti si zaslouží větší pozornost a rozšíření jejich instalací jak v novostavbách, tak ve stávajících objektech v rámci jejich rekonstrukcí, nebo přechodu na bezuhlíkové technologie.

Jako bych slyšel námitku některých čtenářů: ..ale vždyť je to drahé... Toto rčení má svůj původ v dobách asi tak před rokem 2000, kdy prakticky jediným vhodným systémem celoročně použitelného tepelného čerpadla byl systém země-voda, nejčastěji s vrty. Tehdy instalovaná tepelná čerpadla byla jednak vyšších výkonů, s ohledem na tepelné ztráty tehdy stavěných domů, které se pohybovaly kolem 12 až 15 kW. Tomu pak odpovídaly délky a ceny vrtů. Pak samozřejmě kompletní instalace tepelného čerpadla se pohybovala v úrovni 400 až 500 tis. Kč a to samozřejmě nebyla žádná láce. Tato představa o ceně samozřejmě odrazovala od pořízení tepelného čerpadla.

Tepelná čerpadla DIMPLEX

Jenže v roce 2000 nastala zásadní změna, když jsem na český trh dovezl první tepelná čerpadla systému vzduch-voda, zn. DIMPLEX, která dokázala ekonomicky a spolehlivě pracovat i při venkovních teplotách vzduchu –25 °C! To bylo něco nevídaného a konkurence tomu nechtěla uvěřit. Ano, byl to zásadní zvrat v nabídce na trhu, kdy pro tepelné čerpadlo nebyly nutné sovisející zemní práce, ať již pro pokládku plošných kolektorů, nebo do hlubinných vrtů.

To mělo zásadní vliv na ceny instalací tepelných čerpadel vzduch-voda a jejich počet meziročně stoupal, především pro vytápění RD. Vesměs všichni evropští výrobci tepelných čerpadel začali postupně přecházet od systémů země-voda na vzduch-voda. Jenže na náš trh se začala dodávat i tepelná čerpadla, mající svůj původ v klimatizačních jednotkách určených především pro chlazení a tedy vhodné do jižních přímořských oblastí, ale ne k nám.

Mezinárodní značka kvality

Tím v podstatě nastal „nepřehled” o tom, co které čerpadlo umí, k čemu se hodí, protože nebylo podle čeho posuzovat. A protože to byl problém prakticky v celé EU, spojily se síly a znalosti předních odborníků v Evropské asociaci tepelných čerpadel, na základě kterých se stanovila měřitelná kriteria, podle kterých se dalo stanovit, které tepelné čerpadlo je kvalitní a vhodné pro naše klimatické podmínky a takovému pak bylo možno přidělit mezinárodní značku kvality EUROPEAN QUALITY LABEL FOR HEAT PUMPS, uznávanou prakticky v celé EU. O přidělení značky kvality může požádat každý výrobce tepelného čerpadla, pokud se domnívá, že jeho výrobky splní předepsaná kriteria.

Od roku 2009 se tedy započalo s přidělováním značek kvality v EU a také u nás. Tím lze objektivně posoudit, která tepelná čerpadla mají značku kvality a patří do elitní skupiny a která ji nemají a zákazník jen musí věřit tomu, co mu prodejce sdělí. Toto je poměrně závažná informace při rozhodování o tom, co a za jakou cenu si pořídit.

Životnost tepelných čerpadel

Často se diskutuje o tom, jakou mají tepelná čerpadla životnost. Tak jako u všech zařízení s delší dobou užívání, dražší zpravidla vydrží déle, protože se u nich používají kvalitnější součástky.

S tím souvisí zásadní otázka, jestli bude náhradní díl k dispozici, až bude potřeba. Stává se, že se doveze zásilka „levných” jednotek, ta se rozprodá a firma se ztratí. Nejsou náhradní díly ani servis, jen z okna vyhozené peníze.

Naopak u výrobků s mezinárodní značkou kvality je výrobcem garantováno, že po ukončení výroby některého z typů tepelných čerpadel, budou po dobu dalších 10 let pro ně k dispozici náhradní díly. To je významná podpora.

Jak jsem uvedl, první TČ vzduch-voda zn. DIMPLEX byla u nás instalována v roce 2000. A mluvíme-li o životnosti, neodpustím si konstatování, že teď se píše rok 2018 a až na drobné výjimky téměř všechna běží. To je na jedné straně skvělá zpráva, na druhé se obávám, že ti, kdož si pořídili levnou klima jednotku a v rámci „kotlíkových dotací”, se zavázali, že jim vydrží 10 let v provozu, budou muset po kontrole dotaci vrátit.

Uvědomuji si, jak je pro člověka, který není odborníkem v daném oboru, nesnadné zorientovat se v tom množství tepelných čerpadel na našem trhu, v jejich parametrech a vlastnostech. Samostatnou problematikou, o které by se dalo diskutovat, je hlučnost některých typů tepelných čerpadel. Ta může způsobovat problémy a obtíže, což opět platí především u TČ bez značky kvality.

Modulární TČ DIMPLEX serie M

Na závěr bych jako naprostou novinku pro rok 2018 na našem trhu chtěl představit modulární tepelné čerpadlo DIMPLEX serie M. Toto zařízení má řadu předností, jak se na pořádné tepelné čerpadlo sluší a patří, ale to čím se od ostatních opravdu liší, je jeho elegantní design, za který mu byla udělena prestižní cena: GERMAN DESIGN AWARD 2018.

Toto tepelné čerpadlo je určeno především pro nízkoenergetickou výstavbu se šokující „tichostí” pouhých 17 dB(A)! Pro představu, je to něco mezi šelestem listí na stromech při velmi slabém vánku a šuměním volné přírody za bezvětří.

Hybridní tepelné čerpadlo ZERO

Jinou novinkou, a to doslova světovou, je hybridní tepelné čerpadlo s označením ZERO. Jeho unikátnost spočívá v tom, že získává primární energii ze vzduchu, země a odpadního vzduchu a podle výhodnosti ho využívá pro topení, chlazení a ohřev vody. Tím dosahuje extrémně vysokých parametrů a ekonomické návratnosti v délce cca 3 roky i bez započtení dotací!

Závěr

Tepelné čerpadlo nevyrábí teplo pálením paliv, ale odebírá teplo ze vzduchu, vody a země a pak ho předává tam, kam potřebujeme: do otopné vody, čerstvému vzduchu ap. Množství přečerpávané energie násobně převyšuje energii, kterou čerpadlo potřebuje k svému chodu. Aby čerpadlo čerpalo, nepotřebujeme pálit uhlí nebo štěpit jádro ve vzdálené elektrárně: postačí ostrovní fotovoltaická elektrárna. Je smutné, že stát ztrácí čas a peníze propagací a dotováním nedobrých řešení a domů, místo aby se zaměřil na výhodná a účinná řešení.