Volyně - mezinárodní seminář Dřevostavby přilákal rekordní účast

Rekordních více než 560 účastníků z deseti zemí světa se účastnilo 10. ročníku odborného semináře Dřevostavby, který ve svém areálu uspořádala Vyšší odborná škola ve Volyni ve dnech 12. a 13. dubna 2006. I přes pokrok při zformování akceschopné lobby, která má zájem na výstavbě ze dřeva, se dřeva používá ve výstavbě stále málo. Zejména v inženýrských stavbách má přitom dřevo největší možnosti uplatnění.

Pravidelný dvoudenní seminář Dřevostavby je pravděpodobně největším setkáním odborníků na dřevostavby nejen v České republice, ale i na celém světě a zcela ojedinělý je zejména tím, že akci pořádá škola v menším městě, vzdáleném od hlavních politických, průmyslových a obchodních center. Přestože jde o odborný seminář, má v současné době významný vliv na popularizaci dřevostaveb mezi obyvatelstvem České republiky. Letošního semináře se účastnili přednášející z Austrálie, Kanady, SRN, Rakouska, Finska, Estonska, Slovenska, Švýcarska, Lucemburska a České republiky.

Obr. 1: Ilustrační foto. Masivní srubové stavby, jako je tato a podobné se stále častěji objevují v dnešní tuzemské výstavbě rodinných domů. Oblíbené jsou také roubené stavby, nebo stavby, kde jsou obvodové stěny tvořeny z nosných dřevěných trámů, vyplněny silnou vrstvou izolace a uzavřeny deskami na bázi dřeva nebo sádry. Všechny typy dřevostaveb mohou být buď prefabrikovány a nebo, což je ve světě nejčastější, stavěny přímo na místě.

Podíl dřevostaveb na úrovni jednotek procent

Podíl dřevostaveb na celkové bytové a občanské výstavbě v roce 2004 je podle příspěvku od Vladimíra Bílka² 1,6 %, z toho připadá na rodinné domy 2,6 % a bytové 0,5 %. Celkový podíl dřevostaveb se oproti roku 2003 meziročně zvýšil o 0,2 procentního bodu; oproti roku 2001 pak o 0,6 procentního bodu. Dřevo se zatím bohužel vyhýbá dalším občanským stavbám, jako jsou školy, školky, obchody, úřadovny, a další stavby do čtyř podlaží (současná norma dřevěného stavění do vyšších pater). V okolních srovnatelných zemích je podíl dřevostaveb 15 až 25 %.

Velice efektivní je dřevěná výroba nízkoenergetických a pasivních domů. Tyto domy mají velmi nízkou provozní energii (zejména na vytápění) a nízkou energii, která se spotřebuje na výrobu a dopravu materiálů a vlastní výstavbu, pokud se dřevo nevozí příliš z daleka. Díky nízkým provozním nákladům se investiční náklady vrátí (oproti tradičně zděným stavbám) za deset až 15 let, při započítání „výrobní energie" ještě dříve - za 5 až 8 let. Dřevěná nosná část staveb přitom musí být doplněna dostatečnou vrstvou tepelné izolace.

Další předností dřevostaveb je ekologická šetrnost - průměrný dům o 100 m² dává až 200 až 25 tis. Kč úspor zejména na již zmíněné výrobní energii ve srovnání se silikátovou variantou (cihelné stěny a betonové stropy). Z jiného pohledu takový dům představuje snížení emisí skleníkového plynu CO₂ cca o 50 t nebo omezení nákladní dopravy nejméně o 2000 tunkilometrů nebo omezení stavebního odpadu cca o 100 t atd.

Ve srovnání s okolním světem brzdí větší výstavbu dřevěných domů přežité české protipožární předpisy. Kvůli nim jednak stále přetrvává mylný dojem o vysoké požární nebezpečnosti dřevostaveb a také kvůli nim hasiči brání této výstavbě. Dřevo sice hoří, ale jeho požární odolnost, což je doba, po kterou konstrukce dokáže odolávat plně rozvinutému ohni (jsouc přitom staticky namáhána tak, jak je tomu ve skutečné stavbě), je mnohem větší, než je tomu např. u betonu nebo oceli.

To, že podíl dřevostaveb je u nás tak nízký, má kořeny v minulosti. Tzv. ohňové dekrety z 18. století u nás zakazovaly výstavbu dřevěných staveb v centrech měst. V 50. a 60. letech minulého století pak pod celostátním heslem úspory dřeva ve výstavbě došlo až k 90 % snížení jeho použití ve stavebnictví. Průlom obou klateb pro dřevo nastal až v 70. letech, kdy do tehdejší ČSSR byla dovezena z Německa licenční výroba montovaných domů typu OKAL.

Současná úroveň vědění o dřevostavbách je na velmi dobré úrovni. Také úroveň zhotovitelských firem rychle roste a díky konkurenčnímu prostředí, ve kterém působí i výrobci a dodavatelé z tradičních zemí dřevostaveb (zejména z Německa), je srovnatelná s Evropou. Těžiště dalších aktivit při popularizaci dřevostaveb v České republice bude především ve zvýšení informovanosti o výhodách bydlení v dřevostavbách mezi možnými budoucími investory, tj. mezi širokou veřejností.

Užití dřeva ve výstavbě

Kamil Trgala³ ve svém příspěvku uvedl, že ačkoliv stavění na bázi dřeva zaznamenává v poslední době viditelný růst, ačkoliv dochází k prolamování informačních bariér i zvyšování kvality dodávaných staveb, je v širších ekonomických souvislostech podíl dřevostaveb u nás stále neuspokojivý. Počet podniků, které se zabývají výrobou dřevěných konstrukčních dílců či prvků nebo výstavbou ze dřeva je ve srovnání s celým českým stavebnictvím zanedbatelný. „Ve srovnání s celkovým objemem stavebních prací zaujímá stavebně tesařská a truhlářská výroba necelá dvě procenta. Na stavebním trhu se v současné době pohybuje více než 180 podniků s 10 a více zaměstnanci zabývajících se dodávkou kompletních staveb na bázi dřeva. Na jednu z nich připadá zhruba 300 běžných stavebních firem. Přibližně 90 % dodavatelů dřevostaveb se orientuje na výstavbu rodinného bydlení," uvedl Kamil Trgala s odvolávkou na průzkum, který provedla Fakulta stavební ČVUT mezi 20 vybranými firmami, které se orientují na dodávky dřevostaveb. Dále řekl, že české stavebnictví vykazuje v mezinárodním srovnání zásadní odchylky, když vykazuje vysoký podíl inženýrských staveb (financovaných z veřejných zdrojů) a nízký podíl bytové výstavby. Strukturu stavebních prací v roce 2004 podle ČSÚ je na obr. 2.

Obr. 2: Struktura stavebních prací v roce 2004 (zdroj ČSÚ)

Dominantní zaměření spotřeby dřeva pouze v bytové výstavbě je na jednu stranu možností k zaplnění tržní mezery (po dostupném bydlení), na druhé straně je ale znakem opomíjení možností jeho uplatnění v jiných sektorech stavebnictví ze strany veřejnoprávních a jiných velkých investorů.

Přestože se uvedený průzkum týkal statisticky malého vzorku, jeho výsledky se nejspíš blíží obecné skutečnosti. Při průměrném počtu 16 pracovníků na jednu firmu je pouhých 1,5 vysokoškoláků, průměrná doba podnikání firmy v oboru je 8 let, problémy s přesvědčováním zákazníků má 25 % firem, v 65 % se firmy potýkají s nedostatkem odborníků, problémy s neprůhlednou legislativou cítí 82 % firem. Všech 20 dotazovaných firem očekává růst poptávky a připravuje se na investice do technologie výroby. 25 % firem se připravuje na zavedení certifikace výroby a 10 % firem již mají výrobu certifikovanou.

Obr. 3: Struktura produkce vzorku 20 dodavatelů dřevostaveb

Z výsledků průzkumu podle Kamila Trgaly také plyne, že na stavebním trhu působí sice malý, ale viditelný sektor stabilních firem, které se připravují na svůj rozvoj. Většina z nich již dnes pociťuje převahu poptávky nad nabídkou. V rozvoji a rozšíření jejich nabídky se cítí limitovány nedostupností investičního a provozního kapitálu. Limitujícím je také vysoká administrativní a organizační zátěž při překročení počtu pracovníků nad 25. Lze předpokládat, že objem výroby většiny podniků v příštích letech dynamicky vzroste.

Největší potenciál pro dřevo - inženýrské stavby

Co se týče rozložení objemu uplatnění technologií na bázi dřeva v jednotlivých segmentech stavebnictví, lze konstatovat, že na českém trhu chybí širší uplatnění dřevěných konstrukcí v inženýrských stavbách a v nevýrobních a výrobních budovách. Je to patrné z obr. 4.

Obr. 4: Schéma uplatnění technologií na bázi dřeva v různých segmentech stavebnictví

Kamil Trgala dále uvedl, že „většina marketingového a reklamního úsilí ze strany dřevařských zájmových skupin je upírána směrem na bytovou výstavbu." Z podaného rozboru ale vyplývá, že pro dřevozpracující průmysl nemůže bytová výstavba představovat nejvýznamnější oblast spotřeby vlastních výrobků a služeb. Naznačuje to už ostatně obr. 4. Na obr. 5 je patrné překrývání výrobkové sféry pro jednotlivé segmenty ve stavebnictví. Je vidět, že největší rezervy skrývají technologie pro inženýrské stavby, haly a vícepodlažní budovy. Předpokladem tohoto rozvoje je však odpovídající základna informovaných investorů, zkušených projektantů a realizátorů inženýrských konstrukcí, dále také dostupnost pokrokových výrobků na bázi dřeva, zejména lepených nosníků.

Obr. 5: Schéma překrývání druhů výrobků na bázi dřeva určených pro jednotlivé segmenty ve stavebnictví

Z výše uvedeného průzkumu také vyplynul zarážející fakt, že polovina českých stavitelů dřevostaveb používá pro své stavby dřevo a velkoplošné materiály od zahraničních dodavatelů.

Poznámka redakce: Skutečnost, že naše dřevozpracující firmy nedokáží cenou, kvalitou a jistotou dodávek uspokojit tuzemskou poptávku po stavebních výrobcích ze dřeva s vysokým stupněm zhodnocení, považují mnozí lidé za vážný nedostatek přinejmenším z národohospodářského pohledu a také kvůli udržení zaměstnanosti. Podle informací Nadace dřevo pro život např. Lesy České republiky s.p. prodávají mimo republiku pouhých 5 až 10 % dřeva, ovšem celkově, když se k tomu připočtou prodeje od dalších lesních společností a zejména pak prodeje prken, fošen a dalších výrobků s nízkým stupněm zpracování od dřevařských podniků , vycházejí prodeje mimo republiku na 75 %.

Krátce pořadateli VOŠ a SPŠ ve Volyni

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ve Volyni poskytuje středoškolské vzdělání v těchto dřevozpracovatelských oborech:

• dřevěné konstrukce a dřevostavby,
• nábytkářství,
• stavební truhlářství

a ve dvou stavebních oborech:

• pozemní stavitelství,
• technická zařízení budov.

Vyšší studium je tříleté. Výuka je členěna na přednášky, semináře a cvičení a probíhá formou vysokoškolského studia s čtyřstupňovou klasifikací. Od druhého ročníku je studentům nabídnuto studium jedné z uvedených dvou specializací - se zaměřením na:

• tvorba nábytku a interiéru,
• dřevěná konstrukce.

Od 1. září 2005 je na škole zřízeno Detašované pracoviště Technické univerzity ve Zvolenu, jehož cílem je zpřístupnit studentům a absolventům Vyšší odborné školy Volyně vysokoškolské vzdělání v příbuzném bakalářském studijním programu Konstrukce dřevěných staveb a nábytku.