» Rubrika: Zdicí materiály

Autor: Iva Nevím, jak to vlastně je, někde se Ytong doporučuje a tady v diskusi http://forum.living.cz/read.php?144,1601780 Ytong-fasáda čtu reakce lidí, že hodně nasákne vodou a podobné negativní reakce.

Autor: Redakce SI

Vlhnutí obvodové zdi může mít více příčin a kondenzace vodní páry v důsledku nesprávného zhotovení tepelné izolace není ani nejčastější a ani nejvydatnější příčinou. Nejzávažnější jsou nesprávně fungující hydroizolace spodní stavby, které vedou ke vzlínání spodní vlhkosti do zdiva nebo dokonce prosakování tlakové vody. Další vážnou příčinou špatná střecha, kdy srážková voda stéká na zeď. Na vlhkosti zdiva se může podepsat také nesprávné zabudování oken (zejména detail napojovací spáry mezi okenním rámem a zdí) a konečně i nevhodné užívání staveb, kdy je stavba obývaná, ale nevětraná, takže se v ní udržuje vysoká vlhkost vzduchu.

V každé jednovrstvé obvodové zdi dochází za nízkých venkovních teplot ke kondenzaci vodní páry (u Ytongu, cihelných bloků i u betonových stěn paneláků). Tato vlhkost se již brzy zjara bezpečně vypaří. Čím je materiál poréznější, tím více vodní páry v něm v tuhých mrazech kondenzuje (u Ytongu to bývají jednotky až desítka ml na jeden metr čtvereční zdiva za 24 hodin při setrvalé venkovní teplotě -15 °C), ovšem při oteplení se tato vlhkost u porézních materiálů zase rychleji vysouší (u Ytongu se zeď vysouší už při cca -5 °C)!

Tenká vrstva (několik cm) tepelné izolace z polystyrenu na zdivu Ytong z venkovní strany kondenzaci ve zdivu za nízkých teplot NEZABRÁNÍ, ale zpomalí unikání páry ven. Důsledkem je, že k vysoušení případné zkondenzované vlhkosti dochází až při teplotě +5 °C.
Teprve silná vrstva polystyrenu, uvádí se 15 cm, zajistí, že se rychlost kondenzace v mrazech sníží na polovinu i méně (oproti nezateplené zdi), že ke kondenzaci nebude docházet ve zdivu, ale v izolaci a konečně že odpařování nastane už za nižších teplot (0 °C a níže).

Závěr: Zateplení malou vrstvou polystyrenu vede k tomu, že při teplotě -15 °C dochází ve zdivu k významně větší kondenzaci, než v nezatepleném zdivu a k odpařování kondenzátu dochází až při teplotách kolem 5 °C. Při zateplení dostatečnou vrstvou polystyrenu (ca 15 cm) dochází k poloviční či třetinové kondenzaci (která se navíc děje v izolaci), než v nezatepleném zdivu a odpařování nastává už při teplotách kolem -5 °C. Větší množství kondenzované vody ve zdivu snižuje tepelný odpor právě v tuhých mrazech, kdy jej nejvíc potřebujeme. Proto se doporučuje Ytong buď nezateplovat a použít silnější zdivo, nebo zateplit silnější vrstvou polystyrenu. Pro použití izolace z minerální vlny platí trochu jiná fyzikální pravidla, ale centimetrové vrstvy izolace jsou i zde přinejmenším ekonomicky neodůvodněné. Na jaře a zejména v létě se však kondenzovaná vlhkost i v případě tenkých izolací bezpečně vypaří.

Ytong je oblíbený a kvalitní stavební materiál, se kterým - tak jako se všemi ostatními materiály - je třeba správně pracovat.

Autor: Michaela Zajímalo by mě, zda postačí pro obvodové zdění domu šířka tvárnic 30cm+10cm polystyrenu. Dle názoru projektanta se v tomto případě jedná již o nízkoenergetický dům. Taky mě zajímá, zda se musí pod vnitřní omítky dávat perlinka - kvůli praskání omítek (na ytongu prý praskají častěji). Děkuji za odpověď.

Autor: Redakce SI

Součinitel prostupu tepla „Vaší“ zdi (tloušťka porobetonového zdiva 30 cm +izolace EPS 10 cm ) je odhadem 0,16 W/(m²K). Doporučované hodnoty, které udává platná stavební tepelná norma ČSN 73 0540, jsou 0,25 W/(m²K) pro těžké stěny, což je Váš případ, a 0,20 W/(m²K) pro lehké stěny, např. u montovaných dřevostaveb. V tomto ohledu je zeď, kterou zmiňujete, výrazně lepší než to, co se doporučuje. Pro výstavbu nízkoenergetického domu by měla stačit.

Aby byl dům nízkoenergetický, nestačí jen dobře tepelně izolující zeď. Hlavním zdrojem úniků tepla jsou okna, dveře a konečně i tzv. tepelné mosty, které bývají v místech napojení různých konstrukcí (např. spára mezi oknem a zdí, napojení zdi na základ či střechu apod), v místech prostupů ve zdi i ve střeše (např. pro anténu, větrání) nebo které vznikají nekvalitní prací.

Není zcela ujednocen pojem nízkoenergetický nebo pasivní dům. Většinou se za nízkoenergetický dům (NED) považuje ten, jehož roční spotřeba tepla vztažená na jeden metr čtvereční plochy, která je v domě vytápěná, nepřesáhne 50 kWh/(m².rok). Tato hodnota se počítá na základě projektu, tedy přímo se neměří na hotové stavbě. Dobře navržená, ale špatně postavená stavba se tak může „tvářit“ jako nízkoenergetická, ale majitel může i při správném užívání „protopit“ více než oněch 50 kWh/(m².rok). Při výpočtu se navíc používají různé metodiky výpočtu, které nedávají stejné výsledky. Známá je např. metoda prof. Feista, Darmstadt, Německo.

Co se týče vnitřních a venkovních omítek, firma Xella doporučuje sádrovou Vnitřní omítku YTONG, která příznivě působí na vnitřní klima včetně vlhkosti a používá se bez perlinky. Při použití jiné vnitřní omítky je třeba věnovat pozornost složení, tloušťce a technologii nanášení omítky. Použití perlinky je vždy na straně bezpečnosti a pro velmi tenké tloušťky omítek může být nutné. Výrobce pórobetonu ale nevylučuje použití běžné vápenocementové omítky tloušťky nad 1,5 cm bez perlinky. Doporučuje se ale konzultace s výrobcem omítky a výrobcem pórobetonu Ytong.
Z vnější strany doporučuje firma Xella - porobeton paropropustnou Venkovní omítku YTONG, jejíž tloušťka je min. 1 cm. To platí jen pro jednovrstvé zdivo (bez tepelné izolace). Ve vašem případě zdiva s tepelnou izolací postačí některá z běžných kontaktních vnějších omítek určená na polystyren.

Autor: J.Veselý Mám rod.domek typ Beta( družstvo Trend Brno) z roku 1980., postavený ze siporexových panelů 260x60x20cm obvodové zdivo. Zvažuji zateplení. Má význam? Co na zateplení nejlépe použít? Děkuji za informaci

Autor: Pavel

Není pevnost jako pevnost... Výrobce udává pouze pevnost v tlaku, která třeba je 2 MPa (čím vyšší pevnostní značka, tím mnohem dražší a těžší), ale stavební konstrukce jsou namáhány občas tahem nebo smykem. Pro tyto případy ovšem výrobce žádné údaje o pevnosti neudává. Má důvod, pevnosti v tahu a ve smyku blíží se totiž k nule...

Z běžných stavebních materiálů se to dá přirovnat snad jen k vepřovicím, což jsou nevypálené cihly uplácané z bláta se slámou (jílovitá zemina na naší zahradě je určitě pevnější). Stačí tedy, aby došlo k nepatrně jinému namáhání než je tlak, a ejhle - zdivo popraská.

Další, málokde zmiňovaná vlastnost, je obrovská nasákavost, která se projevuje objemovými změnami. Zjednodušeně řečeno nasákne => nafoukne, vyschne => smrskne. Výsledkem jsou zase všesměrně orientované praskliny. Vychází mi z toho naprosto nevhodný materiál na nosné konstrukce, dokonce i nenosné příčky bych si z YTONGU či HEBELu nenechal dělat, protože kdo by se chtěl na popraskanou zeď dívat po zbytek života...

Autor: Redakce SI

Pokud jde o pevnostní parametry, předpokládá se, že obvodové zdivo z pórobetonových bloků (totéž platí o cihelných blocích Therm) přenáší hlavně tlaková napětí, nikoliv tahová (přímá nebo v ohybu) nebo smyková. Z tohoto důvodu se také nepromaltovávají styčné (svislé) spáry mezi bloky. Má se za to, že ohybová, tahová a smyková napětí ve zdivu jsou minimalizována správným založením stavby, staticky správným řešením stropních konstrukcí a výztužných věnců ap.

Výrobci zdicích termoizolačních bloků údaj o pevnosti v tahu za ohybu proto neuvádějí. Výjimkou je právě Ytong, který pro pevnostní třídu P2 (pevnost v tlaku 2 MPa) uvádí pevnost v ohybu 0,2 až 0,5 MPa a pro pevnostní třídu P4 (pevnost v tlaku 4 MPa) pak pevnost v ohybu 0,7 MPa.

Pokud jde o přetvoření v důsledku změn vlhkosti nebo dotvoření při dlouhodobém působení tlaku, Ytong má tyto vlastnosti srovnatelné s jinými lehčenými zdicími materiály.

Autor: Irena Máme postavený celý dům z Ytongu. Není v něm ani jedna stěna, včetně příček, která by nebyla minimálně jednou prasklá. Zároveň neznám nikoho, kdo by neměl stejné problémy s tímto materiálem.

Autor: Aluman Mam jiz nekolik let dum z ytongu lambda, nebo lepe receno dva domy a bez jedime trhliny ci praskliny. Chyba je jednoznacne na strane stavitele, ne na strane ytongu. Nejcasteji jsou praskliny zpusobeny spatnym zalozenim stavby a jejim naslednym sedanim a nebo v horsim pripade stavba pracuje v zavislosti na pocasi a teplote (vlivem mrazu se zveda a nasledne opet pada). Nevyhoda ytongu v techto pripadech je velmi mala pevnost ve smyku, jine materialy by mozna byly schopny neduhy spojene se spatne zalozenou stavbou prezit, ale neni to pravidlo, videl jsem popraskane zdi i z cihlovzduchu (porotherm, heluz, poroton, atd).

Autor: MIlan Mareš Můžu jenom souhlasit, dělal jsem rekonstrukci staršího rodinného domu a bohužel se mi moc "nezadařilo" a ytongová stěna mi popraskala, nejspíše vinou počasí a nevhodného materiálu. Přes známého jsem ale dostal kontakt na firmu která dělá zednické práce http://www.rekonstrukce-kvalitne.cz/ která provedla profi práci a velmi rychle a poměrně i levně vše napravila.

Autor: Josef Jaká je dostačující šířka obvodového zdiva ytong? Je třeba tepelná izolace?

Autor: redakce Stavebnictví Při tloušťce pórobetonu YTONG 400 mm v jednovrstvé skladbě zdiva (bez vnější tepelně-izolační vrstvy) docílíte hodnoty tepelného prostupu obvodovou stěnou, která splňuje nejen požadované, ale i doporučované hodnoty nedávno revidované stavební tepelně-technické normy ČSN 73 0540.

Je na Vašem rozhodnutí, jestli např. dodatečnou tepelnou izolací (možná při menší tloušťce Ytongu - např. jen 300 mm) by bylo vhodné snížit tepelnou propustnost obvodové zdi tak, že to umožní postavit např. pasivní dům.

K tomu zbývá říci, že přes zřetelnou propagaci pasívních domů a přes jejich nesporné přednosti jak při úsporách provozní energie tak i v pobytové pohodě, je poptávka po těchto domech stále relativně malá a to i mimo republiku.

Autor: Petra Dobrý den, při rekonstrukci koupelny jsem si nechala nový zvětšený prostor vyzdít Ytongem. Taktéž příčka oddělující WC je z Ytongu. Jakou omítku byste doporučili použít, aby nedocházelo k nasákávání zdi a praskáni?

Děkuji

Autor: redakce Stavebnictví

Váš dotaz jsme postoupili technickému úseku ve společnosti Xella pórobeton, která YTONG vyrábí. Věříme, že Vám brzo odpoví. Než se tak stane, rádi bychom Vás upozornili na možnost použití vnitřní jednovrstvé sádrové omítky YTONG, kterou vyrábí opět Xella pórobeton speciálně pro vnitřní omítání zdicích bloků YTONG, ze kterých máte vyzděnou koupelnu.

Tuto omítku můžete použít i na většinu dalších zdiv (např. cihelné zdivo); ostatně v minulosti byly sádrové omítky často používány. O této omítce se v čísle 9/2004 časopisu Stavebnictví a interiér v článku Vnitřní omítka YTONG - Jistý výsledek píše:

Hladká omítka YTONG se nanáší na rovinný podklad, který musí být zbavený prachu, mastnot a zbytků zdicí malty, nejlépe ve 2 krocích. V prvním kroku se zatáhnou spáry a sjednotí povrch, v druhém se potom ručně nebo strojně nanese omítka ve vrstvě nejméně 4 mm. Ta se nakonec zarovná latí a uhladí houbovým, případně ocelovým hladítkem. Spotřeba sypké omítkové směsi je asi 4 kg/m² při min. vrstvě 4 mm.
Vnitřní omítku Ytong nelze použít v prostorách, které budou vystaveny trvale vysoké vlhkosti. Důvodem je skutečnost, že sádrové materiály, které jsou tvořeny převážně sádrovcem, adsorbují při 100 % relativní vlhkosti vzduchu na povrchu pórů a kapilár vodu, jejíž vysoký obsah uvnitř sádrové omítky vede k znatelnému poklesu pevnosti. Je ale nutno dodat, že stav trvalé 100 % vlhkosti je v obytných stavbách vyloučen a patří leda do kategorie poruch. Sádrová omítka, podobně jako sádrokartonové nebo sádrovláknité desky, má však výjimečnou přednost. Účinně totiž přispívá ke zvýšení pobytové pohody a to v málo zdůrazňované, ale pro život velmi citlivé oblasti, kterou je optimální prostorová vlhkost. Ta by měla být mezi 50 až 60 % relativní vlhkosti.

Stav trvalé vlhkosti, při kterém se použití této omítky nedoporučuje, je v naprosté většině případů velmi vzdálen stavu, ve kterém se nachází běžná koupelna. Naopak koupelny bytových jader nebo také koupelny v rodinných domech - dřevostavbách se dnes běžně stavějí ze sádrokartonu, na kterém je pak keramický obklad nebo malířský nátěr. Stav trvalé vysoké vlhkosti je stav trvalého mokra (např. trvale mokrá, podplavená podlaha) a je typický spíš pro některé technologické prostory, ale ne pro bytové objekty.

Autor: Redakce Co se týče vnitřních omítek, sp. Xella doporučuje sádrovou Vnitřní omítku YTONG, která příznivě působí na vnitřní klima včetně vlhkosti a používá se bez perlinky. Při použití jiné vnitřní omítky je třeba věnovat pozornost složení, tloušťce a technologii nanášení omítky. Použití perlinky je vždy na straně bezpečnosti a pro velmi tenké tloušťky omítek může být nutné. Výrobce pórobetonu nevylučuje použití běžné vápenocementové omítky tloušťky nad 1,5 cm bez perlinky. Doporučuje ale konzultaci s výrobcem omítky a výrobcem pórobetonu Ytong.

Autor: Petr Dobrý den, v diskuzi jsem si přečetl: pevnostní třídu P2 (pevnost v tlaku 2 MPa) uvádí pevnost v ohybu 0,2 až 0,5 MPa a pro pevnostní třídu P4 (pevnost v tlaku 4 MPa) pak pevnost v ohybu 0,7 MPa. Jako laik bych se chtěl zeptat, stačí pevnost v tlaku 2 Mpa pro výstavbu rodinného domu s podkrovím?

Autor: Václav Vetengl Pro výstavbu rodinného domu s přízemím a podkrovím v běžných případech pórobeton třídy P2 stačí. Na obvodové zdivo doporučujeme materiál tř. P2-400 tl. 375 mm. Toto zdivo i bez dodatečného zateplení zároveň splňuje současné tepelně technické požadavky. Vyhovuje i zdivo tl. 300 mm.
Pro vnitřní nosné stěny, zejména při větším počtu a rozměrech dveřních otvorů, bych doporučil spíše materiál tř. P4, i když P2 lze většinou použít také, záleží na dispozici domu.

S pozdravem
Ing. Václav Vetengl
produktový manažer
Xella Porobeton CZ s.r.o.

Autor: Martin Zdravím,
v příspěvku p. Josefa uvádíte šíří zdiva Ytong 400 mm. Mé max. dostupné informace jsou o max. šíři Ytongu 375mm. Prosím o info.
Na jaře 07 plánuji stavbu nízkopodlažního domu (Bungalov) z Ytongu šíře obv. zdiva 375 mm. Chci se informovat zdali je opravdu nutné pro úsporu za vytápění zateplovat polystyrenem. Co je pravdy na tom že dům by měl být z části prodyšný a měl by "dýchat", aby se uvnitř netvořila plíseň ze zapařování právě z důvodu zateplování polystyrenem a aby bylo nutné následné nucené větrání, což není žádoucí právě z důvodu úspor za topení. Prosím o odpověď pouze na mpk03@seznam.cz.

Děkuji, Martin

Autor: Redakce Pokud jde o tloušťku tvárnic Ytong, výrobce tloušťku 400 mm nenabízí. Výrobce Xella nabízí okrajově (v ceníku) řešení, kdy je tvárnice ve zdivu pootočena tak, aby nejdelší její strana tvořila šířku zdiva. Tak lze docílit tloušťky až 599 mm při součiniteli prostupu tepla 0,18 W/(m²K) pro typ P2-400.

Co se týče zateplení YTONGu polystyrenem (a nejen jeho), pak (pro standardní kontaktní zateplovací systém ETICS) je z pohledu stavební fyziky a případné nežádoucí kondenzace nejlepší řešení, kdy je zdivo izolací chráněno tak, že v jeho tloušťce je minimální teplotní spád (teplota zdiva je prakticky na úrovni vnitřní teploty). Potom ve zdivu nedochází ke kondenzaci.

Teplotní rozdíl pak přenáší izolace, kde už ke kondenzaci dochází. Čím je polystytrén méně propustný pro vodní páru, tím v něm kondenzuje méně páry.

U tepeně izolačních zdiv (s vysokým tepelným odporem - YTONG ho má asi třetinový ve srovnání s polystyrénem stejné tloušťky) je požadavek udržení teploty zdiva na úrovni vnitřní teploty realizovatelný jen při (zbytečně) velkých tloušťkách izolace. Při malých tloušťkách izolace se ve zdivu ustálí nejen teplotní gradient (spád), ale i gradient tlaku vodní páry. Z vnitřní strany začne do zdi difundovat pára, ale polystyren, který má v nejlepším případě asi třikrát menší propustnost než YTONG, brání jejímu úniku ven. Ve zdivu v blízkosti izolace pak kondenzuje voda. Po oteplení pak polystyren brání odparu. Více o tom v článku Difúzní a kondenzovaná vlhkost v zatepleném zdivu z pórovitých materiálů.

Výrobce Xella nedává doporučení pro zateplování YTONGu. Případné vlhkostní vady, které plynou z aplikace dodatečné tepelné izolace, nemohou být předmětem reklamace materiálu YTONG. Záleží tedy na kvalitě návrhu zateplení a také dobrém posouzení, jestli je difúze vodní páry zevnitř opravdu jediným zdrojem vlhkosti, která se dostane do zdiva. Pokud do zdiva např. prostupuje zemní vlhkost, pak je zateplení ETISC s polystyrénem rizikové nebo je dokonce - při intenzivním vzlínání spodní vody - hrubou chybou.

K větrání ještě jednu poznámku. Zimním větráním docílíte pouze toho, že snížíte difúzní tok, který z vnitřku vstupuje do zdiva, neboť ohřátý venkovní vzduch je suchý. Tím můžete případnou kondenzaci snížit, v lepším případě zastavit. V naprosté většině ale zimním větráním nedocílíte toho, aby docházelo k vysoušení vlhké zdi odparem její vlhkosti směrem dovnitř. To neplatí jen pro (spíše alarmující) případy, kdy je zdivo tak vlhké, že zkondenzovaná voda se kapilárními pochody dostane až k vnitřnímu povrchu zdiva a odtud je odpařována.

Tato odpověď by neměla vytvářet dojem, že YTONG je materiál, kde hrozí větší riziko vlhkostních vad než u jiných systémů obvodového zdění. Riziková je pouze nesprávně navržená nebo zhotovená tepelná izolace.

S pozdravem
Redakce SaI

Autor: Simona Hlávková Ahoj MArtine,Chtěla jsem se zeptat, jestli už jste se pustil do stavby vašeho bungalovu a jestli budete zateplovat??Máme též něco podobného stavět, ale firma nám právě sdělila, že se od začátku roku 2xzdražil Itong, takže i cena rozpočtu vzrostla...BYl byste moc hodný, kdyby jste mi podal nějaké informace o vaší stavbě

Autor: Robert Peš Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co byste doporučovali v případě kombinace systému YTONG s izolací z minerální vlny. Hodláme stavět nízkoenergetický bungalow a naše představa je 30 cm plus izolace. Slyšel jsem názor, že minerální vlna lépe "dýcha" než polystyren, a je proto vhodnější z hlediska kondenzace a vysoušení stavby. Mužete to potvrdit? Jsou v tomto případě nějaká doporučení ohledně minimální tloušťky izolace? Děkuji, Robert Peš

Autor: Redakce SaI Z pohledu stavební fyziky je mezi pěnovým polystyrénem a minerální vlnou podstatný rozdíl. Polystyrén klade prostupující vodní páře více než 20 krát větší odpor než vzduch, minerální vlna jen 2 krát větší odpor a někde mezi nimi leží YTONG nebo lehčená dutinová cihla typu THERM s odporem 5 až 10 krát větším než má vzduch. Uvažujeme, že prostup páry konstrukcí se děje jen difúzí, přenos páry spolu s proudícím vzduchem uvnitř stěny neuvažujeme. Difúzní odpor se vyjadřuje bezrozměrným tzv. difúzním faktorem (označení je řeckým písmenem µ), který udává, kolikrát větší odpor klade daný materiál difundující páře než nehybný vzduch stejné tloušťky. Difúze vodní páry sama o sobě ničemu nevadí, potíže nastávají, když pára dorazí do chladných míst v konstrukci, kde začne kondenzovat.
Řešení, kdy izolace z vnější strany má menší difúzní odpor než vnitřní zdivo (což je u řešení YTONG - minerální vlna), je vhodné, je-li minerální izolace odvětrávaná, takže pára, která konstrukcí hlavně v zimě nejvíce difunduje, může volně unikat ven. Vyžaduje to však zhotovit větrací mezeru mezi izolací a předsazenou fasádní konstrukcí. Toto řešení při dobrém návrhu (vnitřní zeď by měla mít co největší faktor difúzního odporu) může úplně zabránit kondenzaci i v extrémních mrazech. Na trhu existuje několik systémů odvětrávaných izolací.
Když je na minerální izolaci nanesena kontaktní omítka (což je standarní kontaktní \"zateplovák\" - ETICS s tenkovrstvou omítkou přímo na izolaci), měla by mít tato omítka v ideálním případě ještě menší difúzní faktor než minerální vlna. Zde si je třeba uvědomit, že YTONG i vlna mají oba nízké difúzní faktory (µ = 5-10 resp. µ = 2), a proto je tok vodní páry páry znatelně větší (3 krát i víc), než kdyby byl místo YTONGU použit hutný beton (µ = 22) a/nebo jako izolace polystyren (µ = 20). O to větší by také byla případná kondenzace v minerální izolaci v blízkosti omítky, pokud by se stavební firmě nepodařilo zhotovit omítku s výbornou difúzní propustností. Vlhnutí a podmáčení a promrzání vláknité izolace a omítky v zimě má nepříznivý vliv na jejich funkci a hlavně životnost. Zatímco na difúzní propustnosti omítky na polystyrenu až tak nezáleží, v případě minerální vlny je tato propustnost zásadní. Doporučujeme používat pouze certifikované systémy ETICS bez záměn jejich komponent.

Autor: pipka mám stěnu YTONG z vnější strany zateplenou 5 cm minerální vlny v laťové mříži kryté obkladem z borových palubek. Jak je to s prostupem páry a kondenzací vody v čase zimních mrazů?

Autor: Redakce S&I Vzhledem k vysoké difúzní propustnosti minerální vlny je toto řešení vhodné. Minerální izolace sice obecně posunuje rosný bod do izolace, ale právě pro její vysokou propustnost je částečný tlak vodní páry v izolaci nízký a ke kondenzaci prakticky nemůže docházet. Prostor mezi minerální izolací a obkladem by měl být odvětrávaný, proudící vzduch ale nesmí \'profukovat\' izolaci a do hlouby ochlazovat ji.

Autor: Ivo Odebral jsem pro stavbu svého rodinného domu již druhý kamion přímo z výroby s tvárnicemi YTONG 37,5 a 30 cm (červenec 06 a říjen 06 ). Tvárnice neodpovídá Vašemu fotu (taktéž jako v jiných materiálech - katalozích, web stránkách výrobce apod). Patrný výřez pro vyjmutí prstů z kapsy při usazování tvárnice ve skutečnosti neexistuje. Můžete mi vysvětlit, proč? Je mi snad prodávána jakási druhá jakost? Děkuji.

Autor: Václav Vetengl Určitě není prodávaná druhá jakost.

Existují dvě možnosti, proč tvárnice nemají vyfrézované úchyty:

1) Jedná se o tvárnice hladké.
2) Tvárnice jsou dodávány ze závodů Chlumčany nebo Mělník. Tvárnice z těchto výroben mají jiný tvar úchytné kapsy - ledvinovité vybrání, bez výřezu pro vyjmutí prstů.

V případě nejasností či reklamace doporučuji kontaktovat přímo regionálního zástupce firmy.

S pozdravem

ing. Václav Vetengl
Produktový manažer Xella Porobeton CZ s.r.o.

Autor: Dana Výstavba Ytongem je patrně celkem rychlá záležitost, jedna firma nabízí dům na klíč, zděný Ytongem, za 4-5 měsíců od zahájení prací. Zajímalo by mě, zda je vhodné nechat stavbu \"vymrznout\" přes první nadcházející zimu a nastěhovat se až po té? Děkuji, Dana.

Autor: Jirka Po přečtení všech příspěvků nerozumím jedné věci-podle jedné vaší odpovědi je ideální tloušťka zdi,bez dodatečného zateplení,aby splňovala předepsanou normu, 400 mm (což neexistuje). V jiném článku 375 mm a dokonce v tomtéž článku je že stačí tloušťka 300 mm (bez zateplení).Neřikejte mi že rozdíl 100mm ,z hlediska tepelné prostupnosti, nehraje žádnou roli?!Prosím o vysvětlení.

Autor: Redakce SI Blok pro tloušťku zdiva 400 mm Ytong opravdu nenabízí, nejsilnější zeď s tímto materiálem je 375 mm, tedy o 2,5 cm tenčí. Ytong ale od roku 2007 připravuje rozšíření nabídky i o bloky pro větší tloušťy zdiva, podle našich informací také 500 mm.
Co se týče druhé části dotazu, pak tloušťka 300 mm i bez zateplení splňuje požadovanou hodnotu tepelného prostupu (0,38 Wm^-2K^-1) tepelně technické normy ČSN 730540-2. Tloušťka o 100 mm větší s dobrou tepelně izolační omítkou normu splňuje také, ale blíží se nebo dokonce překračuje i DOPORUČENOU hodnotu (0,25 Wm^-2K^-1).

Autor: Jakub Dobrý den, chci stavět rodinný dům z Ytongu tloušťky 37,5cm a chtěl bych ho izolovat vrstvou z minerální vaty. Z vašich článků jsem se dozvěděl, že je potřeba v tomto případě udělat odvětrávací mezeru mezi Ytongem a minerální izolací. Zajímalo by mne jakým způsobem by se mělo toto odvětrávání nejlépe udělat. Dále by mě zajímalo, zda a o kolik je toto řešení lepší než izolace z polystyrenu přilepeného na zeď bez vzduchové mezery. Předem díky za odpověďi.

Autor: Reakce SI Hezký den pane Jakube,
naše články ani nenaznačují možnost provádět větranou mezeru mezi vnitřní nosnou zdí z Ytongu a tepelnou izolací z minerální vlny. Takovou věc nejenže nedoporučujeme, ale považujeme ji za nerozumnou.
Minerální vlna velmi snadno propouští vodní páru, (vatu dokonce profouknete ústy). Z toho plyne, že pokud na Ytong použijete tep. izolaci z minerální vlny, potom by bylo vhodné izolaci kontaktně připevnit na zeď a větranou mezeru umístit až na venkovní straně izolace, tzn. pod nekontaktní fasádní plášť. Příkladem takového řešení jsou např. systémy Sendwix, Novabrik a další.
Pokud chcete použít ke zdění Ytong, potom doporučujeme (v souladu s doporučením výrobce) nezateplovat. Ytong v roce 2007 má přijít s novými tvárnicemi, které i bez zateplení budou mít lepší tepelně technické vlastnosti.
V praxi se často objevuje zdivo Ytong kontaktně zateplené pěnovým polystyrenem. V tom případě je třeba věnovat pozornost návrhu i zhotovení izolace, více o tom viz zde nebo také zde. Na taková řešení výrobce zdiva většinou nedává záruky.

S pozdravem redakce

Autor: Luboš Sobotka Přečetl jsem si tento článek a jako stavař musím reagovat, neboť tento článek nemá s odbornou informací nic společného a jeví se spíš jako reklama podomních prodejců nabízejících zaručené a kvalitní výrobky „známé z TV reklamy“! Jako technik v oboru jsem zhnusen takovým to přístupem výrobce stavebního materiálu vůči neodbornému zákazníkovi!

Rád bych uvedl na pravou míru některé informace:
1. Můžete zmást zákazníka zahraničnímu výrazy a jejich následnému využívání ve svůj prospěch:
Text: "…izolačních vlastností jsou jen 2,5 krát nižší, než jsou u speciálních izolačních materiálů (foamed expanded polystyrene or mineral wool), …" Reakce: názvy v závorce mají i český překlad a to extrudovaný polystyren a minerální vata – takto jsou známy v zemích českých. Jejich porovnání (izolačních materiálů) s nosným prvkem je zavádějící a nepřesné, parafráze je, jako by jste porovnávali ve výkonu autobus a traktor, protože oba jsou automobily (v praxi však slouží zcela jiným účelům, tudíž porovnání není přesné).
2. Můžete mást superlativy, které nejsou pravdivé:
Text: …v kombinaci s velkou pevností… Reakce: To už mě dovádí k smíchu! Říkat něčemu co má 2MPa (Max. 6 MPa) vysoká pevnost, to už je fakt moc. Pro porovnání; cihla ve střepu má pevnost 6-10 MPa a cementopísková kolem 12 MPa, beton standardně užívaný pro nosné kce má pevnost v tlaku od 25 MPa ( často však i 37-45 MPa)! Argumentovat vysokou pevností… Asi nevíte, co výraz pevnost znamená. Doporučuji učebnici stavebních materiálů pro 1. ročník SPŠ.
3. Přepočet pevnosti na hmotnosti T815 spíš připomíná matematické výpočty reportérů TV Nova v přepočtu na vagónky a fotbalová hřiště. Jedná se pouze o marketingový výpočet využívající obecnou fyziku. Opět upozorňuji, že jediným porovnatelným výrazem je pevnost materiálu v tlaku (viz bod 2). Vaším výpočtem mi vychází při stejných rozměrech výrobků, že CPP (pro vysvětlení: cihla plná pálená. Uvádím to zde, neboť Vaše odbornost v oboru je pravděpodobně zcela minimální!) unese až pět T815! A beton dokonce 10 T815!
4. Tepelné izolační vlastnosti tohoto výrobku nejsou špatné, ovšem jsou využívány pro porovnávající výpočty s 5-ti % vlhkostí, které se v konstrukci těžko docílí. Je zajímavé, že jste zde neuvedli převážné vlastnosti a to negativní:
a. objemová stálost: tato tvárnice používána ve velkých blocích, vede k velkým objemovým změnám na jeden dílec, což vede k poruchám na fasádě! Takto lze již z dálky určit dle poruchy fasády výrobek, který byl pravděpodobně užit ve výstavbě.
b. odolnost vůči vlhkosti: tento materiál je velice nestabilní v porovnání s ostatními materiály při namáhání vlhkostí. Lze občas vidět děti, jak si po častých deštích malují na chodník úlomky tohoto super materiálu!

Závěr: Tato reakce je opravdu negativní, neboť zkušenosti s tímto materiálem nejsou zrovna nejlepší a tento článek se o něm vyjadřuje jako o super úžasném materiálu kosmického věku. To už bylo opravdu moc přehnané! Tento materiál je více vhodný na nenosné konstrukce uvnitř stavebních objektů, kde nejsou rozdílné tepelné a vlhkostní hodnoty rozdělených částí objektů. A navíc tento článek využívá fint podomních prodejců nabízejících výrobky na rohožce a odbornost autora mě opravdu nepřesvědčila o kvalitě tohoto materiálu. Místo toho, aby jste zaujali potencionálního zákazníka jako profesionální a odborná firma, řadíte se spíš k TV prodejcům ultimativních kuchyňských výrobků!

S pozdravem
Luboš Sobotka, stavbyvedoucí, stavební technik

Autor: Munka Peter Pán Sobotka. Som laik a všetko co o stavebných materiáloch viem,viem len z prospektov. Preto ma zaujíma Váš odborný názor na Durisol a porovnanie s Yton-gom.Ďakujem

Autor: Rosťa Děkuji panu Sobotkovi za pohled i z druhé strany a přidávám se k přechozímu dotazu, díky,

Autor: Luboš Sobotka Dobrý den, můj názor na porovnání vlastností materiálu Ytong a Durisol. Nerad bych se vyjadřoval pouze o tomto konkrétním výrobku, ale obecně o této konstrukci. Materiál Ytong popisovat nebudu, k tomu jsem se už vyjádřil. Durisol (atd.) je konstrukce ztraceného bednění, tzn. konstrukce je tvořena vibrolisovanou tvarovkou, která se používá jako bednění, které zůstává součástí konstrukce. Tvarovka může mít i tepelněizolační vložku. Tato vložka je pouze v místě dutiny, tím nám v konstrukci kde je tvarovka ztužená vzniká menší tepelný most. Zbytek dutiny se pak „přibetonuje“. Výsledná konstrukce má v případě správného provedení, vysokou pevnost, únosnost a tuhost, neboť se jedná o monolitickou konstrukci. Tepelněizolační vlastnosti jsou na slušné úrovní a akumulační vlastnosti také. Nevýhodou je je velmi nesnadná přestavba hotové konstrukce .V porovnání s Ytongem má vyšší pevnost a akumulační vlastnosti, ale nižší tepelnou izolaci a nižší schopnost dodatečné přestavby. To je jen ve zkratce… Osobně jsem zastánce této konstrukce: Pevnostní cihelné zdivo ( tvarovky bez vylehčení ) s dodatečným zateplením. Výsledkem je konstrukce s vyšší pevností, dobrou akumulací a tepelněizolačními vlastnostmi. Podle mého názoru nejlepší kompromis mezi všemi vlastnostmi. Jen závěrem jsem zdůraznit, že vše má své pro a proti. Vždy musíte volit nějaký kompromis. S pozdravem Luboš Sobotka

Autor: Luboš Sobotka Tento názor hodnotil pouze hotovou konstrukci. Realizace stavby z těchto materiálu je věc druhá… S Ytongem se bude pracovat určitě lépe, je „tvárnější“ a hlavně nebudete mít na stavbě tolik mokrých procesů-betonáží. Atd… S pozdravem Luboš Sobotka

Autor: Jiří Hejhálek Nedá mi, abych nereagoval na tvrzení pana Sobotky. Přestože je technik, jeho argumentace a vyjadřování vyznívá ke škodě věci netechnicky, což může čtenáře mást.
Vedle několika poznámek ironizujících styl autorovy komunikace s veřejností (autor Petr Mareček je uznávaným technikem a stavitelem) se pan Sobotka zabývá pevností cihel a pórobetonu.
Cihla plná pálená (CPP) má skutečně takovou pevnost, jak pan Sobotka píše, ale z plných cihel se dnes již téměř nestaví. Dnešní tepelně izolační (TI) a super tepelně izolační (SI nebo STI) bloky jsou hustě děrované velké cihly s tenkými stěnami mezi dutinami. Cihelný střep je lehčený, pórovitý. Kvůli malé styčné ploše v ložné spáře, která je jen zlomkem celkové ložné plochy bloku, a kvůli lehčenému, porovitému střepu, je pevnost bloku TI a STI jen zlomkem pevnosti CPP. Díky tomu ale tyto cihelné bloky - podobně jako porobeton - oficálně vykazují jen 2 až 3 krát nižší tepleně izolační vlastnosti, než EPS.
Nikdo nemá pocit, že se porovnává autobus a traktor.

Panu Sobotkovi a všem čtenářům přeji hezký den.

Autor: Luboš Sobotka Dobrý den, já vím, reakce byla velmi negativní a to z toho důvodu, že s tímto \"materiálem\" mám velice špatné zkušenosti z praxe. A pokud jsem užil útoku na autora, tak to bylo proto, že článek byl psán takovým stylem, že člověk, který není odborníkem, nebo nemá zkušenosti s tímto materiálem, tak musí mít pocit, že se setkává s tím jediným, nejlepším a božským materiálem. Opravdu, styl článku vyzněl, stejným stylem jako používají podomní prodejci. Abych jen nehanil, tento materiál má své využití v interiérech nebo v nenosných výplní skeletů. Kritika nebyla myšlena na tepelněizolační vlastnosti, ale na ty ostatní, přečtěte si ho pořádně! Opravdu si myslím, že materiál s pevností 2MPa nemá \"VYSOKOU PEVNOST!\" Jestli jsem užil neodborné termíny, bylo to proto aby to bylo čitelné i pro neodbornou veřejnost. Nevím jaký je autor odborník v oboru, ale takhle se technik vůči neodborné veřejnosti vyjadřovat nemůže!Je to nepravdivá informace!

Autor: Linda Pane Luboši, děkuji jako nezávislý čtenář a budoucí investor vysněného rodinného domku za Vaše reakce. Uznávám Váše zkušenosti. Chci se zeptat a poprosit o radu. Mám hotovou základovou desku a nyní zvažuji zda obvodové zdi mého budoucího rodinného domu postavit z Ytongu Lambda nebo s Porothermu. Prosím o Váš nezávislý odborný názor. Vynechejte otázku projekt.dokumentace. Jen Váš názor.Děkuji.

Autor: Luboš Sobotka Pokud vynechám otázku statiky... únosnosti základové konstrukce, tak bych určitě volil keramický střep. Já osobně bych ale nevolil tepelněizolační tvarovku ale spíš nosnou-s vyšší pevností a tepelnou izolaci bych zajistil dodatečnou vnější TI. Pokud máte pouze dvě varianty Ytong a Porotherm určitě bych volil Porotherm. Jen chci zdůraznit,že s výrobcem Wienerberger nemám nis společného. :-)

Autor: Tomaš Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli mužu postavit komín z ytongu?DO vnitř bych dal vatu a shiedel. Díky za odpověd

Autor: jarin Dobrý den. Neustále se diskutuje o dvou či třech materiálech na stavbu rod. domu, ale o ostatních materiálech ani zmínka. Proč je tomu tak ?? Nikde není možné najít odborné srovnání vlastnostívíce druhů stav. materiálů. Stále dokola je to YTONG či POROTHERM ( HELUZ, atd. )Copak jsou jiné materiály tak špatné ? Plánuji také výstavbu rod. domu a všude se ptám a hledám co je lepší. Šlo by o stavbu svépomocí a tak v podstatě mohu vyloučit jako stav. materiál dřevo. Zaujala mě nabídka stav. materiálů od firmy BS Klatovy která nabízí tvárnice SUPER IZO nebo IZO PLUS o tlouštce 30 cm se stejnými, ale i lepšími vlastnostmi než výše zminované typy materiálů. O tomto materiálu se dočítám pouze ze stránek výrobce. Je možné zde požádat o nezávislé zhodnocení a porovnání ???? Děkuji.

Autor: Luboš Sobotka Jedná se o vibrolisovanou tvarovku s vnitřní tepelnou izolací... Zhodnocení je výše v otázce ohledně materiálu Durisol... Je to svým způsobem obdoba. Ač jsem betonář, pro výstavbu RD bych ho nedoporučoval...viz výše.

Autor: jarin Dobrý den. Moc děkuji panu Sobotkovi za odpověd. Jistě jste skvělý odborník ve svém oboru a máte mnoho zkušeností. Přesto by mě ještě zajímala Vaše odpověd na několik otázek. Předem děkuji. 1. Pokud není dostatečné množství financí na výstavbu domu a je k dispozici odborná pracovní síla téměř zadarmo ( příbuzenstvo, atd. )tak jaký stavební materiál by vyšel na stavbu domu nejlevněji.Počítám i s co nejlepšími či aspon srovnatelnými vlastnostmi jako ostatní možná dražšími materiály. 2.Tvárnice od BS Klatovy se zdí na maltové lože dírama dolů a betonovat se nemusí. Je tato tvárnice o 30 cm dostatečně pevná na stavbu domu ( bungalovu ) ? Patří celkově mezi nejlevnější materiály ?

Autor: jarin Dodatek k předchozím otázkám pro pana Sobotku. Jsem laik, ale již zmíněný Durisol se musí plnit betonem což jsou náklady navíc. Tvárnice od BS Klatovy se maltují, viz. předchozí dotaz. Co z toho vyznívá lépe ? Na obvodové zdi chci použít možná tvárnice od BS Klatovy či Porotherm ( Heluz.... ). Levněji vychází asi BS Klatovy. Jaký je Váš názor ?? Je možné stavět ze dvou materiálů ? Příklad : Obvodové zdi - BS Klatovy a vnitřní zdi Ytong. A co napojení těchto dvou zdí ? Je možné ? Stačí udělat klasické zámky a nebo dát perlinku přes všechny spoje ? Ještě jednu otázku. Je nutné perlinkovat zdi z Ytongu co jsou uvnitř domu ?? Ještě jednou mockrát děkuji za případné odpovědi na mé obsáhlé dotazy. Maroušek

Autor: Luboš Sobotka Předem se omlouvám, že Vám neodpovím tak jak čekáte. Pro posouzení je nutné zvážit konkrétní projekt ( počet podlaží, dispoziční řešení atd. ), tzn. pro různé stavby vycházejí jiné parametry. Jestli jsem správně pochopil jedná se o jednopodlažní nepodsklepený objekt. V ten moment lze použít prakticky jakýkoliv řádně vyráběný materiál. Jen je důležité vyřešení tepelných mostů atd. Opět bych navrhoval pevnější materiál s dodatečným zateplením. Důležité je také promyslet, zda nehodláte v budoucnu objekt objekt rozšiřovat, přistavovat nebo \"zvedat\" o odlaží, v ten moment se mění celková statika a zatížení objektu a stávající materiál už nemusí být tolik únosný.

Autor: Luboš Sobotka P.S.: Nebojte se obrátit na výrobce, z vlastní zkušenosti vím, že Vám určitě rádi poradí s konkrétním objektem, poradí nejvhodnější výrobek z jejich sortimentu a poradí i s řešením detailů. Ještě jednou se omlouvám, ale bez znalosti konkrétních informací o projeku či objektu by jakékoliv konkrétní \"rozhřešení\" bylo nekorektní a nehodné technika.

Autor: František Kaláb Při čtení příspěvků k Ytongu mě napadlo, zda tento materiál je podobný či totožný s pórobetonem, který se prodával v sedmdesátých letech pod názvem Siporex?

Autor: Redakce S&I Podle informací, které má redakce od výrobce, je porobeton dnešních značek YTONG a HEBEL opravdu bývalý SIPOREX. Základy technologie výroby tohoto materiálu byly položeny v bývalém Československu. V České a Slovenské republice je tento materiál také mnohem více rozšířen, než v jiných zemích. Xella tento materiál začala nedávno úspěšně nabízet v Německu - zejména nový produkt Ytong-Lambda přitáhl velkou pozornost.

Autor: Tomáš Pavlas Siporex nebyl Československý. Vyrábělo ho družstvo TREND Brno ve švédské licenci.

Autor: David Gořula Krásný den přeji. Realizuji novostavbu z Ytongu 375 mm. Chtěl bych se zeptat, jaká by byla nejlepší tloušťka izolace polystyrén. Aby to nebylo málo, ale ani zbytečně moc? Děkuji

Autor: Redakce Dobrý den,
tloušťka tepelné izolace závisí na požadovanám výsledném tepelném odporu. Samotná tvárnice tl. 375 již splňuje normu. Pokud chcete splnit i doporučení normy, je třeba izolovat minimálně 5 cm vrstvou polystirénu. Konkrétní hodnoty tepelného odporu si můžete spočítat na http://si.vega.cz/vypocty/tepelny-odpor-zdiva.php.

Autor: Ivo Bylo by technicky možné neupravovat v interieru zdivo ytong péro drážka vnitřní omítkou či obkládáním, ale pouze by se upravilo stávající holé zdivo vysprávkovou maltou ytong a následně barvami tak, že by se přiznaly veškeré spáry zdiva, tak jako se to provádí u režného zdiva. Pokud ano, můžete poradit nejvhodnější barvy apod. Děkuji.

Autor: Josef Chtěl bych se zeptat na případné zkušenosti s obložením vnějších stran zdiva YTONG páskami z lícových cihel, případně jaký postup použít. Děkuji za radu.

Autor: Redakce SI Obecná odpověď je, že vnější stranu je možné takto obložit, ale existuje mnoho řešení, která se liší podle konkrétních podmínek stavby a požadavků investora. To platí pro všechny typy obvodových stěn, (z betonu, cihel, dřeva atd.) porobetonové zdivo nevyjímaje. Je vhodné, aby bylo před zahálením prací provedeno odborné posouzení a navržen technicky správný postup kvalifikovaným stavebním inženýrem.
Odborník musí navrhnout řešení, které vyhoví požadavkům a) na mechanické a b) stavebně fyzikální vlastnosti.
V případě a) si řešení musí poradit z různou teplotní roztažností pásků, lepidla a podkladu (v konkrétním případě pórobetonu) a navrhnout odpovídající materiály (lepidla) a u větších ploch dilatační spáry.
V případě b) musí řešení předejít riziku hromadění kondenzované vlhkosti na rozhraní zdivo - obklad. V mrazech by vlhkost mohla vymrznout v lepeném spoji nebo jeho blízkosti a obklad by opadal.
Nejbezpečnější řešení (stavebně ale obtížnější) je nechat mezi zdivem a obkladem větranou vzduchovou mezeru.

Autor: Lucie Krejsová Chtěla bych se zeptat na rozdíly mezi ytongem a porothermem.Stále se nemůžeme rozhodnout z čeho postavit baráček.Děkuji

Autor: Redakce Dobrý den, porovnání Porothermu a Ytongu je věnován článek Pórobeton nebo cihly pro rodinný dům?

Autor: Petr Dobry den, chystam se stavet rodiny domek stavbu budu provadet svepomoci zajimalo by mne z jakeho materialu se doporucuje stavbu provadet z ohledem na tepelne izolacni vlastnosti a cenu, je lepsi palena cihla nebo ytong. dekuji

Autor: Redakce Jednoznačná odpověď pro každého a pro každý stavební případ asi neexistuje. Doporučujeme prostudovat článek Pórobeton nebo cihly pro rodinný dům?, kde pro Vaše konkrétní potřeby možná naleznete na Vaši otázku odpověď.

S pozdravem a přáním hezhého dne
Redakce SI

Autor: Ladislav Četl jsem zde řadu informací o praskání omítek při použití zdiva z Ytongu. Zajímalo by mě zda se tomuto dá zemezit použitím perlinky na vnitřích i vnějších stěnách a zda se to doporučuje. Zdali lepidlo, které se používá pro perlinku neuzavře stěny tak, že přestanou dýchat a bude docházet k nadměrné kondenzaci vlkosti. Děkuji za informace Ladislav

Autor: Tomáš Nový Dobrý den,chci stavět malou stavbu pro chov exotického ptactva a zajímá mě, zda stačí obvodové zdivo o šířce 200mm. Stavba bude mít rozměry - 4m široká, 7m dlouhá a 2,25m vysoká. Jestli to tvárnice unesou? A pokud tam v zimě bude teplota mezi 10 až 15 stupni, zda nebudou velké ztráty? Děkuji

Autor: čepelák Jiří Chtěl bych se zeptat, jaký je možný maximální přesah obvodové zdi šířky 375 mm přes základovou desku při zakládání řady. Základ bych chtěl zateplit a následně obložit.Děkuji

Autor: Redakce Co se týče pevnosti, jsou tvárnice YTONG - podle vyjádření výrobce - navrženy tak, aby při tloušťce obvodové nosné zdi 375 mm vyhověly požadavkům na únosnost bytových domů o výšce do 5-ti podlaží bez dalších podpůrných konstrukcí. Pokud máte na mysli RD o 1 až 2 podlažích, pohodlně vyhoví i tloušťka stěny YTONG 300 mm. Z toho vyplývá, že přesah 75 cm, který umožňuje použití tepelně izolačních desek tl. 80 mm na svislou stěnu základové konstrukce, je u obvodových kvádrů 375 mm dostatečně bezpečný. Větší přesah pro aplikaci silnější izolace základů, doporučujeme konzultovat se statikem nebo s oddělením technické podpory Xella-pórobeton Dodavatel tepelných izolací EPS - Perimetr určených pod povrch země uvádí, že stejný efekt má vodorovné řešení, kdy jsou tepelně izolační desky v šířce cca 80 cm až 1 m umístěny vodorovně podél obvodové základové stěny těsně pod zem (např pod chodníkem apod.), viz článek Spolehlivý sokl – přání každé stavby nebo Tepelná izolace soklu – univerzální řešení pro jednovrstvé i vícevrstvé stěny.

Autor: Pavel R. Budeme přestavovat lodžii v řadovém domku. Stávající nenosné čelní zdi budou posunuty na hranu lodžie, které tímto zrušíme. Uvažovali jsme o YTONGU tl. 15 cm v kombinaci s polystyrenem tl. 8 cm, ale tady jsem se dočetl, že by mohl být problém s vlhkostí zejména v zimě (jedná se navíc o ŘD v podhůří Krkonoš). Jakou kombinaci tl. YTONG + polystyren byste prosím doporučoval? Děkuji za odpověď!

Autor: Redakce Riziko nebezpečné kondenzace u obvodových stěn s tenkou vrstvou vnější kontaktní tepelné izolace z EPS je vyšší než u neizolovaných stěn nebo stěn s velkou tloušťkou izolace. Ještě větší riziko spočívá v tom, že případná kondenzovaná vlhkost z takové stěny se hůře odpařuje.
Pokud místnost, kterou zeď odděluje od venkovního prostředí, není vlhká nebo užíváním namáhaná vlhkostí, pak by Vámi uvedené řešení mohlo vyhovovat. Přesto doporučujeme zvážit další možná řešení, které mají vyšší tepelnou izolaci a riziko pomalého odpařování případné kondenzace menší:

a) použít místo YTONGu tl. 15 cm tloušťku 37,5 cm a nezateplovat,

b) použít silnější izolaci, min. 10 cm nebo více, např. 15 cm.

U nás se menší tloušťka než 10 cm již téměř nenavrhuje, větší tloušťka tepelné izolace není o moc dražší, zato výsledek je mnohem lepší. V Rakousku a Německu se používá 15 nebo 20 cm. Místo běžného Ytongu lze použít novější materiál YTONG Lambda s větší tepelnou izolací (20 cm Ytong Lambda = přibližně 10 cm EPS).

Autor: D.T. Chci letos stavět,rozhoduji se pro zdící materiál. Nnež se definitivně rozhodnu pro ytong rád bych ještě viděl protokol o shodě. Můžete-li, zašlete mi ho. Děkuji D.T.

Autor: Redakce Velmi se omlouváme za opožděnou odpověď, dotaz jsme i k naší lítosti dlouho nezatregistrovali.
Prohlášení o shodě vlastností kupovaného výrobku s obecnými požadavky technických předpisů na stavební výrobky Vám před prodejem musí na požádání předložit prodejce. Pro výrobky zn. Ytong si můžete prohlášení o shodě stáhnout na adrese http://www.xella.cz/html/czk/cz/ytong_ke_stazeni.php?service_area_id=83

Autor: Ondřej Špulák Dobrý den, prosím Vás, chystáme rekonstrukci části vnitřní nosné zdi o tloušťce 30 cm v přízemí patrové 100 let staré rozměrově nadstandardní vily (půdorys cca 150 m2, strop 320 cm, celková výška nad terénem cca 17 m, výška střešní konstrukce cca 8 m). Uvažujeme o cihle Ytong, chtěli bychom se však dřív ujisitit, že pevnost tohoto materiálu v tlaku je pro tyto účely dostatečná. Prosím Vás o radu. Děkuji.

Autor: J.H. velikosti, detail, vystužení, váha, doplňková izolace.

Autor: Pavel Šrůt Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jestli je ytong vhodný pro výstavbu horní části zahradního krbu. Chtěl bych postavit nástavbu na šamotové cihly cca 50cm nad ohništěm, tak by mě zajímolo zda to teplo vydrží a nezačne praskat nebo jinak strácet na kvalitě. Předem děkuji za odpověď.

Autor: honza taky by mně moc zajímalo zda mohu použit ytong na stavbu vrchni části krbu ( komínu ), který bude nad ohništěm, na komín chci natáhnout síťku a pak fasádu, nebude mi praskat?

Autor: Jakub H. na vrchni díl komínu bych to stejně nedoporučoval, to uz by byl lepší brulapor, či výrobky z liaporu...

Autor: Marie Prosim o odbornou odpověd ohledně Siporexových tvárnic ze kterých máme postavený domek z roku 1979 jelikož by jsme chtěli nástavbu chci vědet jak je tento materiál kvalitní a zda je dosti pevný z čeho se skládá děkuji

Autor: Redakce Co se týče chem. složení a technologie výroby, je Siporex shodný s materiálem Ytong. Odlišnosti různých tvárnic starých i nových typů, jsou hlavně v objemové hmotnosti, tedy ve stupni vypěnění. Těžší materiály mají větší pevnosti (v tlaku, ohybu, tahu).
Výrobce Ytongu uvádí, že při dodržení obecných zásad stavební statiky lze z Ytongu (a zřejmě i ze Siporexu) vytavět až pětipodlažní dům jako samonosnou konstrukci, tedy bez potřeby podpůrných konstrukcí.
To ještě není odborná odpověd na Váš dotaz ohledně nástavby na Vašem domu ze Siporexových tvárnic, i když je zřejmé, že pokud by šlo např. o nástavbu 2. nadzemního podlaží, je toto řešení časté.
Zdali je to možné i ve Vašem případě, Vám nejlépe řekne na základě místního ohledání stavební inženýr - statik.

Hezký den přeje
Redakce SI

Autor: František Šibrava Postavil jsem přístavek z tvárnic Ytong.Lepeny dle návodu.Prosím o radu jak provést omíky.Zdi nebudou zatepleny. Je třeba, nebo je lepší provést na zdi perlinku a pak omíku nebo štuk? Jaké použít materiály ve vnitř a venku?Je třeba tvárnice něčím penetrovat? Děkuji za pomoc.

Autor: Redakce Co se týče vnitřních omítek, spol. Xella doporučuje sádrovou vnitřní omítku YTONG, která příznivě působí na vnitřní klima včetně vlhkosti a používá se bez perlinky. Při použití jiné vnitřní omítky je třeba věnovat pozornost složení, tloušťce a technologii nanášení omítky.
Použití perlinky je vždy na straně bezpečnosti a pro velmi tenké tloušťky omítek může být nutné.
Výrobce pórobetonu ale nevylučuje použití běžné vápenocementové omítky tloušťky nad 1,5 cm bez perlinky. Doporučuje ale konzultaci s výrobcem omítky a výrobcem pórobetonu Ytong.

Autor: Jiří Kobr Pokud nebudete zateplovat tak je potřeba zdivo podetřít disperzí potom postupovat stejně jako by jste měl zatepleno ,lepidlo perlinka lepidlo a potom můžete přímo venkovní štuk ,já mám vyzkoušeno že do štuku přidám ještě trochu lepidla.Samozřejmě ,že nemusíte dávat dvě vrstvy lepidla ,ale první vrstvu natáhnete natahovacím hřebenem perlinku do nej vtlačíte a hladítkem zatáhnete.Když nedáte perlinku po čase vám bude omítka praskat ve spárách .Dále se dá taky použít speciální omítka používaná přímo na Ytong.

Autor: Lada T. Dobrý den, plánuji stavbu rod. domu (s parametry NED domu).Jako zdivo jsem zvolil ytong lambda 375 + vnější izolaci...plánuji nejspíše vatu. Je možné mi říci kolik cm je nutné dát,aby bylo splněno kryterium NED domu - můj plán by byl cca 8-12cm (aby tlouštka byla do 0,5m),ev. nejlepší způsob lepení na zed vč. povrchové úpravy. A je lepší vata se svislými nebo vodorovnými vlákny?Předem všem děkuji.

Autor: Monika Dostala se nám informace, že existují 2 druhy Ytongu šíře 37,5cm. Jeden je běžný a druhý má zvýšenou tepelnou itzolaci a samozřejmě je o něco dražší. Je to pravdivá inf.? Pokud ano, tak o kolik je cena vyšší? Děkuji.

Autor: Redakce Stavebnictví Vaše informace je pravdivá. Ten druhý produkt s vyšší tepelnou izolací je YTONG Lambda, který byl uveden na trh před rokem a půl. Jeho cena je mírně vyšší.
Bližší informace najdete v článku na http://si.vega.cz/c2154. Cenové informace Vám sdělí výrobce materiálu Ytong.

Autor: Marcela Dobrý den, máme RD postavený z bílých tvárnic,které se vyráběli v roce 1990 v Chlumčanech. Obvodové zdi máme vyzděné na 40 cm. Zajímalo by mě, jakou má dům tepelnou ztrátu a zda je nutné dům zateplit, popř.jak tl.izolaci použít.Děkuji za odpověď.

Autor: Jarda Dobrý den,máme postavenou hrubou stavbu z Ytongu.Zajímá mě dopad vyšších teplot na tento materiál.Slyšel jsem,že pokud nejsou odizolovány prostupy kouřovodů z krbových kamen nebo krbu-Zdivo se po čase rozpadá naprach?Nicméně tento fakt nikdo o kom vím a má postaveno z Ytongu neřeší.Pokud by to byla pravda,jak je to dále se zdí za krbovými kamny a průchodem komínu typu Schiedel tímto zdivem?Děkuji za odpověď.

Autor: Zdenek Stačí na stavbu zahradní boudy o rozměru 5x5m s jednou příčkou tvárnice šířky 200mm? Obvodní zdivo i příčka by na horní straně byla zakončena betonovým věncem a nesla dřevěný krov se šindelem. Tepelné vlastnosti netřeba brát v potaz, jedná se o boudu na nářadí a zahradní techniku.

Autor: David kolik vazi tvarnice na pricky tl.50,75,100mm?

Autor: Redakce Dobrý den,
příčkovky Xella vyrábí s objemovou hmotností 500kg/m3. Hmotnosti vychází takto:
tvárnice (tl. 5 cm) - 50x249x599 mm, cca 3,7 kg
tvárnice (tl. 7,5 cm) - 75x249x599 mm, cca 5,6 kg
tvárnice (tl. 10 cm) - 100x249x599 mm, cca 7,5 kg

Autor: vladimir Chtěl bych vědět jaka je spotřeba lepidla na 1m2 příčky tl.10cm. děkuji.