Foto: stockfoto, Shutterstock

Architektura režné pálené cihly na příkladu slezských chrámových objektů

Projíždíte-li polnostmi a obcemi Horního Slezska, nemůžete přehlédnout různě velké a z hlediska potřeb využitelné stavby z červených neomítnutých cihel. Jsou z nich postaveny sakrální stavby, hospodářské a tovární budovy, školy, hostince i další veřejné objekty, venkovské domky, ohradní zdi či bývalé hornické kolonie.

Zejména pro Hlučínsko je tato režná pálená cihla typická. Stalo se tak přináležitostí tohoto území k Prusku. Právě v severním Německu byla ostře pálená cihla oblíbená už od středověku a tamní architektura určila i podobu pruské neogotiky. Po sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století se šířila do všech pruských provincií, tedy i do Horního Slezska. Tento styl dominoval německé architektuře až do začátku 1. světové války, tedy do roku 1914.

Pár slov k samotné cihle s lidovým názvem klinkerka: pochází z německého slova klingeln (v překladu zvonit) a při poklepu vydává zvonivý zvuk. Také zdejší cihelny vyráběly kromě klasických cihel i dekorativní tvarovky, glazované cihly, obklady a střešní tašky.

Kostel v Chuchelné, foto: Zdeněk Svoboda

Chuchelná

Z celé škály staveb jsme pro vás vybrali několik příkladů chrámových objektů. Naše první zastavení patřilo zajímavé historické a soudobé výstavbě v Chuchelné. Jde o Mauzoleum s kaplí sv. Kříže a kostel Povýšení sv. Kříže. Zatímco mauzoleum bylo postaveno v roce 1903, vedle stojící kostel byl vysvěcen v roce 1996, což dokládá, že režná cihla inspiruje i současné stavaře. K samotnému mauzoleu ještě dodáváme, že má výrazný pískovcový portál s rodovým erbem knížat Lichnovských. Interiér je členěn do dvou etáží – dolní hrobka a horní kaple položená na ochozu.

Mauzoleum Chuchelná, foto: Zdeněk Svoboda

Ludgeřovice

Druhé naše zastavení proběhlo v malé obci Ludgeřovice s její nepřehlédnutelnou dominantou novogotického kostela sv. Mikuláše z roku 1907. Je největším kostelem na Hlučínsku a třetím největším v Ostravsko-opavské diecézi. Uhodnete, jak dlouho byl stavěn? Pouhý rok. A co je též k nevíře: výstavbu financovali místní farníci milionem marek.

Kostel v Ludgeřovicích, foto: Zdeněk Svoboda

Hlučín

Do třetice jsme v rámci návštěv tzv. červených kostelů zvolili bývalý evangelický kostel z roku 1862, který je situován v samotném městě Hlučíně. Na první pohled nenápadná stavba v novogotickém slohu má půdorys ve tvaru kříže. Nese věžičku zakončenou jehlanem. Po rekonstrukci, tedy od roku 1996, je využit k různým kulturně společenským akcím.

Evangelický kostel v Hlučíně, foto: Zdeněk Svoboda

Sudice

Už jen tyto příklady na relativně malém území ozřejmují specifiku možného použití klinkeru. Přesto si dovolíme doporučit ještě jeden skvost architektonického historismu, a to kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích, kterému chybí k zařazení do oblasti katedrál pouze o něco málo větší rozměry.

Kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích, Foto: vladkaku, Shutterstock
Autor: Zdeněk Svoboda
Foto: Zdeněk Svoboda, Shutterstock