Co přinese Nová zelená úsporám

Necelé 3 miliardy Kč ročně by měly téct do programu Nová zelená úsporám. Příjem žádostí začne v srpnu 2013 a poslední výzva k podávání žádostí bude v roce 2021. Program podpoří hlavně zateplování do pasivního standardu a výměny starých zdrojů tepla. Formy podpory se mohou měnit s každou novou vyhlašovanou výzvou na základě analýzy potřeb a potenciálních žadatelů.

Po zkušenostech se starým programem ZÚ se tentokrát nad zprávami o programu Nová zelená úsporám (dále také Program) euforie nekoná. Ani mezi odborníky, obchodníky, firmami ani potenciálními žadateli. Starý program sice bývá komunikován tak, že pomohl přemostit krizi započatou v letech 2008–2009, jiné zdroje ale uvádějí, že ji jen oddálil, a pak prohloubil a prodloužil tak, že trvá dodnes.

Ministerstvo životního prostředí a jeho poradci již mají jasno komu, kolik a za co dát, komu méně a komu nic. Na otázky redakce odpovídá ministr životního prostředí Tomáš Chalupa:

Koncem minulého roku jste oznámil vznik programu Nová zelená úsporám, který se má týkat „rodinných a bytových domů a veřejných budov,” přičemž příjem žádostí má být zahájen v srpnu 2013. Jak dlouho očekáváte, že program potrvá, a jaké budou do něho alokovány prostředky.

Program potrvá minimálně po dobu 3. obchodovacího období s emisními povolenkami (EUA) v rámci sytému EU ETS, tj. 2013–2020, resp. do roku 2021, kdy by měla být vyhlášena poslední výzva k podávání žádostí. Očekávaná výše příjmů z aukcí emisních povolenek (EUA) závisí na mnoha faktorech (mimo jiné i na opatřeních EK a trhu vůbec), na základě současné ceny EUA na burze by se po přerozdělení výnosů zdroje Programu pohybovaly okolo 26,8 mld. Kč. Těžko se dá dopředu přesněji predikovat celkový výnos z prodeje EUA.

Bude se program týkat hlavně nevratných dotací, nebo spíš podpory při sjednávání úvěrů či snížení úroků z půjček?

Podpora v rámci Programu bude poskytována formou dotace na realizaci schválených opatření, další formy podpory se v současné době analyzují a mohou být různé dle typu realizovaného opatření a segmentu žadatelů s tím, že budou upřesněny v každé z vyhlašovaných výzev.

Ve zprávě ČTK z loňského listopadu se píše, že podpora se má týkat „například zateplování” a „nové výstavby v pasivním energetickém standardu”. Bude podporována také výstavba »domů s téměř nulovou spotřebou energie«, které nejsou nutně pasivní, nýbrž především „ekonomické” a k nimž se ČR zavázala v rámci plnění směrnic EU?

Jelikož každá nová výstavba představuje nový zdroj emisí CO₂ a potenciální zátěž pro životní prostření, bude Program zaměřen výhradně na podporu vysoce kvalitních projektů. Cílem této podpory je motivovat stavebníky k tomu, aby se nespokojili pouze s výstavbou v legislativou požadovaném standardu, ale aby zvolili koncept šetrné budovy. Nastavení jednotlivých technických parametrů je v současnosti konzultováno s odbornou veřejností a bude se pravděpodobně blížit nastavení z Programu Zelená úsporám (oblast podpory B – výstavba v pasivním energetickém standardu).

Mohou investoři očekávat i podporu na dodávky technických zařízení, které řeší potřebu energie (nejen na vytápění) z obnovitelných zdrojů, tedy ze slunce a odvozeně z biomasy, větru apod.? Případně na řešení, která na základě obnovitelných zdrojů zajistí vysokou až úplnou energetickou soběstačnost domu (sluneční fotovoltaika a termika, tep. čerpadla, větrníky, palivové články, Stirlingovy motory ...)?

Vzhledem ke stále vysokému počtu domácností, které k vytápění používají staré neekologické zdroje na tuhá fosilní paliva, jejichž provoz zvyšuje lokální znečištění ovzduší v obcích, bude Program rovněž zaměřen na výměnu těchto nevyhovujících zdrojů za nové, ekologicky šetrné (zdroje na biomasu, účinná tepelná čerpadla) a na instalaci termických solárních systémů pro přípravu teplé vody s volitelnou možností podpory vytápění. V rámci Programu se nepočítá s podporou fotovoltaiky, větrných elektráren, palivových článků a Stirlingových motorů.

Převezme nový program po starém také institut Seznamu odborných dodavatelů výrobků a stavebních prací? Mnoho lidí jej považovalo za zdroj administrování, průtahů a úplatků, který dubloval práci projektanta a systém posuzování shody u výrobků či systémy řízení jakosti u firem.

Jelikož je podpora vyplácena z veřejných prostředků, musí ministerstvo zajistit maximální možnou kvalitu dodávek realizací podporovaných opatření i použitých výrobků a materiálů. Z tohoto důvodu je i v návrhu Programu počítáno s instituty Seznamu odborných dodavatelů (SOD) a Seznamu výrobků a technologií (SVT). V současné době jednáme s odbornými a profesními organizacemi působícími na trhu o případných změnách v nastavení těchto institutů.

Dotace Zelená úsporám z roku 2009 vedla mimo jiné i ke zdražení souvisejících výrobků a nárůstu množství služeb i jejich cen. Z odstupem doby – po nástupu krize, kterou konec dotace ještě prohloubil – bylo často zřejmé, že by stejný objem prací pořídil investor i bez dotace levněji a rychleji. Dokážete vyloučit, že podobně dopadne i program Nová zelená úsporám?

Program má za cíl reagovat na aktuální stav spotřebního chování domácností, které je v současné době velice zdrženlivé. Předpokládáme, že spuštění Programu tak může vyvolat výdaje domácností, které by v opačném případě nebyly vůbec realizovány vzhledem ke zvýšenému sklonu domácností k úsporám. Podpora na opatření ke snižování energetické náročnosti budov (zateplení) bude nově stanovena dle rozsahu opatření a bude omezena maximálními jednotkovými cenami dle typu konstrukce. Konkrétní nastavení Programu, včetně určení těchto jednotkových cen a míry podpory pro jednotlivé oblasti podpory, konzultujeme s odbornými a profesními organizacemi tak, aby byl vliv na ceny stavebních prací a materiálů na trhu co nejmenší. K efektivnímu finančnímu řízení Programu bude využívána precizace podmínek každé jednotlivé výzvy. Obecně je však vždy na rozhodnutí potenciálního žadatele, zda možnosti získat podporu využije či bude realizovat bez státní podpory.