Jednotlivé místnosti renesančního torza jsou osazeny kovářskými pracemi.   Zdroj: studio BoysPlayNice; www.atelier-r.cz

Efektní modernizace hradu Helfštýn za použití cortenu a skla

Hrad Helfštýn patří k nejvýznamnějším památkám přerovského regionu. Po dvou stoletích chátrání a třech letech rekonstrukce doznala stavba významné proměny založené na unikátním zakomponování moderních materiálů do historické struktury. Přestavba torza původně renesančního hradního paláce byla dokončena v loňském roce. Hrad nyní nabízí prosklené zastřešení i unikátní výstavní prostory.   

Na hradě Helfštýn na Přerovsku se otevřel zrekonstruovaný renesanční palác, jehož torzo muselo být od roku 2014 uzavřeno. Odpadávající zdivo ohrožovalo bezpečnost návštěvníků a degradovalo památku. K návrhu rekonstrukce původně renesančního hradu byli osloveni architekti z olomouckého studia atelier-r. Opravy zchátralého renesančního paláce Helfštýna započaly v září 2017. Rekonstrukce trvala tři roky a stála přes 90 milionů korun. Správa Helfštýna si od ní slibuje zvýšení návštěvnosti hradu. 

Celý proces rekonstrukce byl veden s respektem k historii objektu a snahou o zachování jeho původního rázu. Současná architektura spolu s původní budovou představuje symbiózu historie a současnosti, která v Česku nemá v takovém rozsahu obdoby. „Nový“ hrad byl zpřístupněn návštěvníkům poprvé v srpnu minulého roku. 

    
Zdroj: studio BoysPlayNice; www.atelier-r.cz  

Založení hradu

Hrad Helfštýn je po Pražském hradě druhým největším hradním komplexem v České republice. Vypíná se do výše nad zalesněným kopcem nedaleko Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Jeho založení se datuje do poslední čtvrtiny 13. století. Zakladatelem a zároveň prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy, který se zmocnil v tomto kraji části majetku pánů z Drahotuš a vybudoval na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, malý hrad s oválným půdorysem.

Přítomné rody a rozvoj hradu

Hrad Helfštýn byl postaven na ploše o rozloze přibližně 50 metrů a šířce 30 metrů. Už tehdy ho chránila silná hradební zeď, doplněná mohutnou okrouhlou věží.  Na severní straně byl umístěn prostý hradní palác, který měl mimo sklepy ještě dvě podlaží.  K významnému rozšíření hradu došlo na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy hrad vlastnili Kravařové, za jejichž vlády se Helfštýn proměnil v gotickou pevnost. Další rozsáhlou gotickou přestavbu provedli až Pernštejnové.  Za posledních majitelů, kterými byli Bruntálští z Vrbna, byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Během třicetileté války následně obsadilo hrad stavovské vojsko a později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván pouze k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V polovině devatenáctého století proběhly první úpravy hradu, které ale narušovaly jeho historický vzhled.  

Díky snímkování celého hradu ze všech úhlů byl vytvořen 3D model. Ten nahrazoval klasické zaměření hradu, které by vzhledem k jeho nepravidelnému tvaru a nestejným tloušťkám zdí bylo téměř nerealizovatelné. Z 3D modelu pak byly generovány půdorysné i svislé řezy stavbou, aby bylo možné do stávajícího torza paláce přesně navrhnout potřebné úpravy. Snímky sloužily také ke zmapování stavu a rozsahu zachovaných jednotlivých typů omítek, což bylo nezbytné pro  návrh jejich sanace.  Foto: studio BoysPlayNice; www.atelier-r.cz  
  

3D projekt

Základním požadavkem zadavatele projektu bylo statické zajištění památky a nově také zastřešení hradního paláce. Památkový ústav podmínil rekonstrukci za podmínky, že se zachová torzální charakter objektu. Zastřešení paláce bylo povoleno pouze částečné a nesmělo přesahovat úroveň obvodového zdiva.

Projekt byl připravován za základě unikátního 3D modelu hradu, vytvořeného z tisíců fotografií z dronu. Při rekonstrukci byly zpevněny porušené konstrukce hradu a restaurátorsky obnoveny zachovalé prvky. Cílem bylo citlivé spojení historické stavby se současnou architekturou. Do již existujících otvorů palácového torza byla vložena zcela nová konstrukce prohlídkové trasy, jež propojila přízemí s dosud nedostupnými úrovněmi stavby.  Díky novým prohlídkovým trasám mohou návštěvníci nahlédnout do dosud nepřístupných částí Helfštýna.  

Hrad Helfštýn z 14. století se tyčí na skalnatém vrcholu nad údolím Moravské brány. Má podobu rozsáhlé pevnostní stavby s množstvím věží, budov a bran. Zdroj: Pecold,Shutterstock 

Patinující ocel, sklo a výhled na nebesa

Architekti atelieru-r pod vedením Miroslava Pospíšila pracovali se třemi základními materiály. Pro zastřešení byly zvoleny skleněné střechy na ocelových nosnících. Nově vkládané střechy jsou téměř ploché. Architekti se rozhodli pro pískované sklo. Jeho výhodou je snadnější údržba i to, že rozptýlené světlo poskytuje vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici. Výjimkou je prostor kaple, jež je zastřešena pomocí skla čirého s ohledem na symboliku otevřeného nebe.   

 
Třešinkou na dortu je vyhlídková plošina, jež supluje střechu. Dá se vystoupat na její plochu a poskytuje výhled do údolí Moravské brány. Zdroj: studio BoysPlayNice; www.atelier-r.cz  
     

Konstrukce schodišť a lávek o úroveň níž je řešena cortenem (patinující ocel). Umělecké kovářství je s Helfštýnem tak silně spjato, že použití železné konstrukce bylo logickým výsledkem. Helfštýn je známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů "Hefaiston", která se zde každoročně konají. V přízemí hradního paláce vede trasa po chodníčcích z leštěného betonu. Interiér Helfštýna nově slouží jako lapidárium, kde jsou umístěné kovářské exponáty. Součástí expozice jsou tak i archeologické kamenicko-sochařské články jako žebra, konzoly nebo svorníky. Nové prostory paláce by měly v budoucnu sloužit také pro pořádání koncertů nebo výstav.  

Fotogalerie

Autor: Mgr. Kateřina Saidl 1)
Foto: studio BoysPlayNice; www.atelier-r.cz

1) redakčně upraveno