Zimní výhled z Velké Deštné. Foto: jiri.sulcek, Shutterstock

Rozhledny, dobové turistické chaty i tvrze Orlických hor

Kdy jindy vyrazit objevovat krásy hor než teď v zimě? Vydejte se s námi navštívit vybrané rozhledny, vyhlídky, chaty či tvrze Orlických hor. Ať už se vydáte prozkoumat ikonické stavby těchto hor na běžkách nebo pěšky, odměnou vám budou výhledy na nádherná panoramata a zasněžené scenérie v okolí.

Velká Deštná: nejnovější rozhledna

Nejnovější a v poslední době turisty nejnavštěvovanější rozhlednou Orlických hor je bezpochyby ta na Velké Deštné — nejvyšším vrcholu Orlických hor. Původní dřevěná rozhledna již nesloužila své funkci, a tak ji nahradila nová, jejímž estetickým motivem byl déšť unášený větrem.  Rozhledna je podle ankety Klubu přátel rozhleden Nejkrásnější rozhlednou roku 2019. Je vysoká 19 metrů a tvoří ji ocelová konstrukce obložená dřevem. Návštěvníkům poskytuje výhled na Rychnovsko, Krkonoše či Ještěd.

Ocelovou konstrukci rozhledny zakrývá opláštění z modřínových hranolů, které symbolizuje déšť ve větru. Zdroj: Richard Semik, Shutterstock

Anenský vrch: rozhledna z místních modřínů

Jedinečné výhledy také nabízí Anenský vrch, kde se od roku 2010 nachází nová rozhledna Anna. V letech 1766-1937 zde stála kaple sv. Anny, někdy před rokem 1910 byla pak vedle kaple vystavěna dřevěná věž s vyhlídkovou plošinou. Kaple byla posléze přemístěna o 2 kilometry dále, původní věž zanikla někdy v období mezi rokem 1917 a druhou světovou válkou.

Nově postavená rozhledna Anna dosahuje výšky 17 metrů a stojí ve výšce 991 metrů nad mořem. Na stavbu sloupů byly použity modříny z okolí Rychnova nad Kněžnou. Podlahy odpočinkových plošin tvoří dubové dřevo, výplně zábradlí pak borovice. Z rozhledny jsou výhledy na Suchý vrch, Králický Sněžník, do Polska a samozřejmě i na vlastní hřeben Orlických hor. [1]

Suchý vrch: nejmohutnější rozhledna

Nejmohutnější rozhlednou Orlických hor je ta na Suchém vrchu. V roce 1928 zde byla postavena chata, která dostala jméno podle tehdejšího prvorepublikového předsedy vlády, Karla Kramáře. V letech 1931–32 vyrostla v těsné blízkosti chaty 32 metrů vysoká vodárenská věž, kterou architekt Patrman zároveň koncipoval jako rozhlednu.

Rozhledna má dva vyhlídkové ochozy, přičemž málokterá stavba podobného typu u nás si prošla tolika stavebními úpravami jako právě tato. Po roce 1938 vystřídala rozhledna hned několik majitelů a jmen. V šedesátých letech byla druhá vyhlídková plošina rozhledny zakryta proskleným pláštěm a později zmizela také celá vrchní část pod kuželovitou nástavbou. V roce 2003 byla přiléhající uzavřená chata poničena požárem. V roce 2012 se dokončila rekonstrukce chaty i rozhledny. Pro panoramatický výhled na Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky či Praděd musíte zdolat 130 schodů. [2]

Výstavba Kramářovy chaty se stala demonstrací síly českého turistického hnutí. Zdroj: suchak.cz

Feistův kopec: ozdoba Olešnice

V Olešnici v Orlických horách můžete zavítat na novou rozhlednu Feistův kopec, která se nachází na stejnojmenném kopci 710 metrů nad mořem ve skiareálu Hartman. Postavena byla teprve v roce 2018 a díky své výšce 30 metrů se stala výraznou dominantou této oblasti. Materiálem věže je konstrukce z žárově zinkové oceli. V konečném sedmém patře rozhledny se nachází vyhlídková plošina opatřená střechou. Skrz zasklená okna dohlédnete na viadukt v polském Lewinu Klodzkém, přehradu Rozkoš na Náchodsku, Orlické hory, nebo Panský vrch. [3]

Rozhledna na Feistově kopci (711 m. n. m) v Olešnici v Orlických horách.

Masarykova chata: unikát z 20. let

Orlické hory zdaleka nejsou jenom plné vyhlídek a rozhleden, na Šerlichu se nachází rovněž proslulá Masarykova chata. Její základní stavební kámen byl položen 14. 6. 1924 a náklady na stavbu se vyšplhaly k necelému milionu korun. Střecha chaty byla původně kryta šindelem, jenž byl později nahrazen plechovou krytinou. Jinak zůstal vnější vzhled chaty prakticky beze změny.

Chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci Králové podle projektu architekta Fuchse. Veřejnosti se otevřela dne 14. 9. 1925 za účasti spisovatele Aloise Jiráska. Krátce po slavnostním otevření byla na bývalé pruské straně postavena nová chata Hindenburgbaude, kterou Češi nazývali "trucbaude", jelikož měla konkurovat české Masarykově chatě. V roce 1945 však vyhořela. V roce 1938 byla původní chata přepadena nacisty a přejmenována na Hitlerbaude. Za války zde bydlely rodiny fašistických pohlavárů a nacházelo se tu dokonce i středisko Hitlerjugend. Masarykovo jméno nese chata opětovně až od roku 1990. [4]

Stavební kámen a materiál byl připravován na pile Šerlišského mlýna, odkud byl koňskými potahy dopravován na Šerlich. Zdroj: Maciej Schulz, Shutterstock

Dělostřelecká tvrz Hanička: dobové expozice

V Orlických horách si přijdou na své i milovníci vojenských opevnění. Ve druhé polovině 30. let minulého století se pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor. První pevnosti se ve zdejším pohraničí začaly objevovat v roce 1936.

Největší pevností v Orlických horách je železobetonová tvrz Hanička. V podzemí hlubokém až 36 metrů pod úrovní terénu se nacházejí původní chodby, šachty i sály. Jde o jeden z nejzachovalejších objektů v celé republice. V expozici pevnosti lze zhlédnout zbraně používané naší armádou po roce 1938. Součástí výstavy je také dobová sbírka uniforem. V rámci prohlídky je možné nahlédnout do kasárenských sálů, ošetřovny nebo jídelny. V roce 2019 navíc došlo k modernizaci tvrzi a doplnění unikátní dobové expozice. [5]

Dělostřelecká pevnost Hanička leží zhruba 5 kilometrů od Rokytnice v Orlických horách. Zdroj: kaprik, Shutterstock

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Viz popisky