Foto: Photopetra

Zámek Nové Hrady aneb  Schönbrunn poblíž Litomyšle

Ve východních Čechách lze mimo mnohé jiné navštívit i zámek se stálou expozicí nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Zámek Nové Hrady u Litomyšle je navíc jednou z mála posledních rokokových stavebních památek u nás. Pozoruhodná stavba, k níž přiléhá rozsáhlý přírodní areál, nabízí kromě majestátního zámku i turistické atraktivity v podobě Muzea motokol, Galerie klobouků nebo zámeckých stájí. Celý zámecký areál je zasazen do krásné a civilizací málo dotčené krajiny. 

Rozsáhlý zámecký areál se nachází v Pardubickém kraji, přibližně 15 kilometrů západně od Litomyšle. Rokokový zámek byl vybudován v letech 1774–1777 hrabětem Jeanem–Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel. Zámek obklopuje unikátní rokokový areál nazývaný někdy jako „české Versailles“ nebo „malý Schönbrunn“. Roku 1779 byl k zámku přistavěn pozdně barokní špýchar a zámecká kaple s oltářem od Josefa Procházky.

Po roce 1989 byly Nové Hrady navráceny potomkům původního majitele, textilního továrníka Josefa Bartoně. Ti zámek v roce 1997 prodali manželům Kučerovým, díky kterým prochází zámecký komplex postupnou rekonstrukcí a modernizací. Veřejnosti byl zámek slavnostně zpřístupněn v roce 2001.

Nové Hrady vznikly na svahu pod původním starým zámkem. Do zámku vstoupíte rozlehlou trojlodní halou s křížovými klenbami. Zdroj: Pecold, Shutterstock

Rokoko: elegance, zdobnost a důmyslné detaily

Rokoko (pozdní baroko) představovalo jako umělecký sloh další vývoj baroka v letech 1735 až 1790. Název směru vznikl z francouzského slova rocaille, kterým byl označován charakteristický ornament složený z lasturovitých útvarů. Osobitý dekorativní sloh byl nástupcem pompézního stylu Ludvíka XIV., jehož vnuk Ludvík V. byl znám svou zálibou v kráse a dvorném umění. Umělecký směr se dále rozšířil do Evropy i do jedinečného prostředí carského Ruska Kateřiny Veliké, kde svými bohatými štukami zlehčil monumentální styl barokních staveb.

V interiérovém designu bylo rokoko naplněné uměním – v interiérech nechyběl nádherný zdobný nábytek, dekorativní předměty či luxusní tapety. Stěny a stropy byly často zdobeny nástěnnými malbami. Rokoko bylo stylem asymetrie a křivek, jež jen zdůrazňovaly jeho dekorativní hravost a volnost. Nábytek rokoka se snaží zjemňovat dekor a používat odlehčené materiály.

Také interiéry Nových Hradů jsou vybaveny historizujícím rokokovým a klasicistním nábytkem a mnoha drobnými uměleckými předměty.  Rokoko však brzy nahradil chladný klasicismus, který byl zosobněním přísného osvícenství. Zámků v rokokovém stylu je v České republice pomálu. Rokokové interiéry lze u nás kromě Nových Hradů najít také na zámku v Českém Krumlově. Z českých zámků je možné jmenovat ještě rokokový zámek Dobříš nebo Vraný v okrese Kladno.

Rokokový nábytek se vyznačoval především zvlněným povrchem a štíhlými nožkami. Zdroj: VAndreas, Shutterstock

Půvabné zahrady i přírodní amfiteátr

Do zámku vstoupíte rozlehlou a hojně zdobenou trojlodní halou s křížovými klenbami. Rozsáhlému zámeckému areálu vévodí samotný zámek, který zahrnuje vstupní bránu s francouzskou zahradou a správními budovami, altán a špýchar. Hlavní budova zámku má mansardovou střechu a detailně zdobenou přední fasádu, které byla v rámci rekonstrukce obnovena reliéfní štuková a kamenná sochařská výzdoba.

V postranních budovách se nachází zámecká restaurace a kavárna s venkovním posezením.  Zámecký komplex v sobě ukrývá více než 10 druhů okrasných rozlehlých zahrad. Od roku 1997, tedy od počátku rekonstrukce celého areálu, se současným majitelům již podařilo zvelebit velkou část přilehlých prostranství, ale budování a revitalizace dalších pozemků jsou stále živým projektem pro nastávající roky.

Přímo pod zámeckými okny se rozprostírá pečlivě udržovaná francouzská zahrada vyplněná rozchodníky a letničkami. Projít se také můžete anglickým parkem s Křížovou cestou vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu, užitkovou zeleninovou zahrádkou, rozáriem s více než osmi sty růží či italskou zahradou, které dominuje charakteristické terasovité uspořádání. V italské zahradě nechybí voda tryskající z malých fontán ani tekoucí voda ze svahové kaskády. Při procházce areálem si dále nemůžete nepovšimnout romantické bylinkové zahrady včetně unikátního zeleného bludiště – labyrintu, jehož cesty měří asi 600 metrů. Labyrint slouží podle slov majitelů zámku nejen pro pobavení návštěvníků, ale symbolizuje také lidské putování životem, protože i to je nekonečným hledáním správného směru. 

V parkánové zahradě se potom nachází přírodní amfiteátr, kde se v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl pravidelně konají barokní večery. Divadlo je tvořeno stříhanou zelení a do stupňovitého hlediště se usadí až 150 diváků. Originální prostor však hostí i příležitostné koncerty a svatební obřady. A konečně, uvnitř zadního nádvoří vlevo od zámku narazíte na kouzelné zámecké leknínové jezírko s pergolou. Vodní hladinu tu dnes zdobí bílé, růžové a fialové lekníny a vodní tráva. Ani zákoutí s pergolou nebylo původní součástí zámecké zahrady, ale vybudovali jej současní majitelé zámku.

Stavba z roku 1777 si zachovala svou ryzí architektonickou podobu, která může připomínat zámek ve Versailles či Schönbrunn. V současnosti má hlavní budova novohradského zámku vyzdobenou přední fasádu a mansardovou střechu. Zdroj: Ilona Bradacova, Shutterstock

Typová rozmanitost

Jak se od sebe liší jednotlivé typy zdejších okrasných zahrad? Patrně nejvýznamnějším architektonickým útvarem jsou okouzlující italské renesanční terasovité zahrady. Ty charakterizuje, jak jsme zmínili výše, tzv. kaskádovité uspořádání. Pomocí ornamentálních schodišť, soch a vodních kaskád je na umělém pahorku vytvořena zahrada s vyvýšenou plošinou. Vzhled těchto zahrad byl původně ovlivněn olivovými sady a vinicemi, jež jsou také pěstovány v terasách na slunných svazích.

Druhým typem zahrad, které lze v areálů Nových Hradů najít, jsou ty francouzské, jejichž úprava je založena na symetrii a geometrické přesnosti. Francouzský park je několika hlavními cestami, které jsou často lemovány nízkými živými plůtky, rozdělen na části. Typickou stavbou zde jsou altány a pergoly. Okázalé francouzské zahrady a parky zkrátka dávají najevo, že majitel je movitý šlechtic.

V okolí novohradského zámku také narazíte na park anglický, který je jakýmsi protikladem k francouzským úpravám zahrad. Anglické zahrady nahradily strojenou a symetrickou francouzskou zahradní architekturu. Při návštěvě anglických zahrad na vás dýchne kouzlo přírodního stylu kombinovaného s precizním zahradním uměním. Hlavní součástí anglické zahrady bývají sekané trávníky na loukách v kontrastu k vodním plochám na lesním pozadí. V těchto parcích často nechybí ani napodobeniny památek a chrámů a další architektury.

Od roku 1997 je zámek v soukromém vlastnictví Kučerových a celý areál prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Chloubou zámku je pestrost zahrad, které majitelé nestále rozšiřují. Zdroj: Ilona Bradacova, Shutterstock

K bohaté zámecké expozici budete potřebovat mapu

V prostorách zámku je umístěna stálá expozice historického nábytku (od baroka až po secesi) ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Při procházce zámeckým areálem narazíte taktéž na stylové Muzeum motokol, jenž je umístěno v historické budově barokní sýpky. Dámy si naopak přijdou na své v elegantní Galerii klobouků. Ta se nachází v budově oranžerie naproti labyrintu, kde je též k vidění velká voliéra s papoušky. K zámku patří dále farma s chovem jelena lesního a daňka evropského. Zvěř můžete zahlédnout na pastvině nad Muzeem cyklistiky, kde je umístěna dřevěná vyhlídka. Stáda jsou částečně ochočená a na přítomnost lidí zvyklá. K zámkům také neodmyslitelně patří od nepaměti koně. V novohradských zámeckých stájích můžete narazit na jezdecké koně plemene českého teplokrevníka. Majitelé se už několik let také zabývají chovem koní Kinských. Pokud se vydáte na prohlídku interiérů zámku, můžete se těšit na výklad o historii sídla, jeho probíhající rekonstrukci, návštěvu slavnostního sálu, přilehlých soukromých prostor i expozice nábytkového umění.

Související články

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock