Foto: Pyty, Shutterstock

Jičín: město pohádek i architektury

Městská památková rezervace Jičín je považována za jedno z nejkrásnějších měst v Česku. Obec usazená v půvabném kraji Českého ráje nabízí množství dochovaných stavebních památek vysoké historické i umělecké hodnoty a roce 2016 dokonce získala titul Historické město roku. Pojďte se s námi na ni podívat blíže.

Krajina Jičínska je obydlena už téměř osm tisíc let, avšak první zmínky o Jičíně se v písemných pramenech objevují v souvislosti s rokem 1291, kdy se královna Jitka stala držitelkou Velíšského panství s osadou Starý Jičín. Od té doby utvářelo dějiny tohoto města několik šlechtických rodů. Už za vlády Trčků z Lípy zde proběhla výstavba Valdické brány, největší rozkvět však tato obec zaznamenala za dob Albrechta z Valdštejna.

Valdická brána

Hlavní dominanta Jičína, Valdická brána, vyrostla na místě původní starší brány z dob založení města. Vybudována byla v letech 1568-78 a od té doby sloužila jako jedna ze tří vstupních bran do města skrz jinak neprostupné městské opevnění. Jediná se zachovala do dnešní doby. Její součástí je nepřehlédnutelná renesanční věž tyčící se do výšky 52 metrů. Jsou-li současní návštěvníci ochotni vystoupat celkem 156 schodů, mohou za malý poplatek navštívit její ochoz s lomenými oblouky a z blízkosti si užít autentický zvuk zde umístěných hodinových zvonů.

Věž Valdické brány je vyzděna z kamenného zdiva a tyčí se do výšky 52 metrů. Foto: Helena Široká

Původně dvoupatrová hranolovitá budova věže s průjezdem několikrát vyhořela. Po jednom z požárů, roku 1589, byla při rekonstrukci navýšena o třetí patro s bytem věžného a zakryta střechou ve tvaru báně, přibyl tehdy i ochoz. Po jiném požáru došlo k dalším úpravám a zvýšení věže o další patro, do podoby objektu zasáhl například i pražský architekt Filip Heger. Své současné podoby pak doznala brána v roce 1840. Architekt Josef Oppolzer tehdy navrhl dostavbu dřevěného ochozu a střecha získala jehlancový tvar. K významné rekonstrukci došlo ještě v roce 1999, kdy bylo zakonzervováno a opraveno drolicí se zdivo a malta. Roku 2007 pak byla zajištěna pět metrů dlouhá trhlina ve zdi, která stavbu staticky ohrožovala, a opraven dřevěný ochoz.

Odjakživa jde o neomítnutou stavbu s bosážovitými kvádry v přízemí. Vyzděna je z nepravidelného kamenného zdiva, jehož součástí jsou také fragmenty původní věže z 14. století. Průjezd (spojující Valdštejnovo a Žižkovo náměstí) disponuje pozdně gotickou křížovou klenbou s dvojitými žebry a letopočtem dostavby věže. Pod ochozem jsou umístěny hodiny. Existence věže byla významně ohrožena za panování Albrechta z Valdštejna, který měl v úmyslu ji zbořit, aby mohlo být zvětšeno náměstí směrem k východu. Po smrti panovníka však již tento plán nebyl realizován, a tak věž dodnes zdobí jičínské Staré město.

Kostel svatého Jakuba Většího

Hned v sousedství věže i zámku, o kterém bude ještě řeč, se nachází Farní kostel svatého Jakuba Většího. O jeho výstavbu se zasloužil Albrecht z Valdštejna a základní kámen byl položen roku 1627. Stavba navržená v duchu italského manýrismu architektem Giovannim Battistou Pieronim má půdorys řeckého kříže a stropy pokryté iluzivní malbou, která evokuje existenci kopule, jež původně měla být součástí objektu, ale po smrti Valdštejna k její realizaci nedošlo. Autorem maleb je Josef Kramolín, malíř rokoka a nastupujícího klasicismu. Celkem pět oltářů bylo v době vzniku kostela objednáno v dílně pražského sochaře Ernesta Hanse Heidelbergera.

Také kostel postihly požáry, jež si vyžádaly rozsáhlé opravy. Během nich byly v patře nad sakristiemi zřízeny dvě nové panské oratoře. Jedna pak byla v roce 1768 propojena s panským sídlem – sousedním zámkem – obloukovou spojovací chodbou. Na začátku 20. století byly ještě doplněny například oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně po jižních stěnách příčné lodi (jde o pozdně barokní práci řezbářské dílny Jelínků v Kosmonosích z polychromovaného dřeva a umělého mramoru). Pozdně romantické varhany na kůru pocházejí z roku 1903 z Prahy a zvony byly do kostela pořízeny až roku 1992.

Hned v sousedství věže se nachází Farní kostel svatého Jakuba Většího navržený v duchu italského manýrismu. Foto: Dawid G, Shutterstock

Valdštejnský palác

Minout nelze ani zdejší klasicistně upravený zámek situovaný na jižní straně náměstí se třemi nádvořími. Původně renesanční křídlo jičínského zámku bylo postaveno na počátku 17. století v době, kdy zde vládl rod Smiřických. Za jejich působení došlo v roce 1620 k výbuchu střelného prachu ve sklepeních, jehož následky zcela napravil až Albrecht z Valdštejna, který objekt mimo jiné rozšířil o další křídla a také například o jízdárnu či zbrojnici. Architektem přestavby byl Andrea Spezza. Zachoval například prostor arkádového nádvoří. Nechybí ani zámecký park, jehož podoba vychází z velké části z projektu architekta Čeňka Musila. V roce 2010 byla dokončena jeho revitalizace a nyní je zde provozována kavárna a organizovány různé kulturní akce.

Arkádové nádvoří Valdštejnského zámku. Foto: Helena Široká

Valdštejnovo náměstí

Město však toho nabízí mnohem více. I jen pouhá procházka po Valdštejnově náměstí lemovaném řadou renesančních a barokních měšťanských domů s podloubím je zážitkem. V prostoru je umístěna korunovační kašna v empírovém stylu vystavěná na počest císaře Ferdinanda IV., který tudy projížděl cestou na svou pražskou korunovaci. Má podobu malého chrámu o výšce 7 metrů a autorem je inženýr Josef Fritz. Ve východní části náměstí je umístěna také další, klasicistní kašna, jež pochází z roku 1835 a je dílem novopackého sochaře Jana Suchardy. Od roku 1702 se zde tyčí také šestimetrový Mariánský sloup se sousoším Panny Marie usazené na korintské hlavici, okolo stojí čtyři andělé.

Výhled z věže na Valdštejnovo náměstí. Foto: Helena Široká

V blízkosti náměstí leží také bývalá jezuitská kolej, která se pyšní například raně barokním trámovým malovaným stropem, bývalé jezuitské gymnasium ze 17. století, bývalý jezuitský seminář nebo raně barokní stavba arciděkanství se střechou z roku 1774. Pozoruhodná je také bývalá Valdštejnská mincovna se svou bohatou historií či Valdštejnský dům – původně renesanční pivovar s dochovanými sklepy ze 16. století a pozdně empírovým průčelím, který byl později přestavěn na raně barokní palác pro Maxmiliána z Valdštejna. Vydáte-li se z Valdštejnova náměstí ulicí Chelčického, dorazíte tak k dalšímu kostelu – svatého Ignáce – v gotickém slohu, který je zároveň nejstarší dochovaným objektem Jičína. Vybudoval jej ve 14. století Petr z Varntenberka, který se zasloužil mimo jiné i o stavbu hradu Kosti.

Synagoga v Jičíně je od roku 2008 znovu zpřístupněna veřejnosti. Foto: Pecold, Shutterstock

Židovská čtvrť

Z náměstí se lze vydat také do Židovské ulice, která je pozůstatkem židovského osídlení Jičína. To je zde doloženo od poloviny 14. století. Místní synagoga je jednou z nejlépe zachovaných památek této kultury v Českém ráji. Pozdně barokní stavba z 18. století disponuje pozdější klasicistní výmalbou. Svou funkci plnila do roku 1941, následně chátrala a využívána byla převážně jako skladištní prostor. Od roku 2008 je znovu zpřístupněna veřejnosti. Nachází se zde také židovská škola se stálou expozicí Židovští spisovatelé, dramatici a kritici nebo útulná kavárna.

A více

To a mnohem více nabízí Jičín. Děti kupříkladu jistě ocení návštěvu místa, kde v jejich oblíbené pohádce žil švec Rumcajs v dobách před zahájením své loupežnické kariéry. Prostory pravé ševcovské dílny s hernou pro děti či Cipískovou ZOO naleznou v uličce Pod Koštofránkem. Město, o kterém psal i český prozaik Karel Václav Rais, jehož pamětní deska visí ve zdejší Husově ulici, zabaví celou rodinu, a proto nelze než doporučit jeho návštěvu. Rozhodnete-li se pro ni, přejeme příjemný pobyt!

Fotogalerie

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Helena Široká, Shutterstock