Analýza vývoje obyvatelstva v České republice, s těžištěm vývoje v letech 1991 – 1999, byla uvedena dlouhodobou retrospektivou počínající prvním novodobým sčítáním lidu na našem území v roce 1869 a analyzovala jednotlivá desetiletá intercensální období až do posledního populačního censu v roce 1991. Podrobněji se zabývala obdobím 1945 – 1989, na něž navazoval rozbor poslední etapy od roku 1989 do roku 1999. Tento časový úsek byl analyzován na pozadí ekonomického vývoje, charakterizovaného nejdůležitějšími ukazateli jako hrubý domácí produkt, vývoj počtu pracovníků v národním hospodářství podle odvětví, hrubými hmotnými investicemi, zemědělskou produkcí, průmyslovou výrobou, stavebními pracemi, výkony dopravy, vývojem měsíčních a ročních mezd, indexy životních nákladů domácností, zaměstnanců a důchodců a stavební výrobou reprezentovanou časovou řadou dokončených bytů. Tyto ukazatele vyjadřovaly sociálně ekonomické podmínky vývoje obyvatelstva v České republice.

Po celkové charakteristice populačního vývoje v tomto období následoval podrobnější rozbor jednak přirozené změny obyvatelstva, jako je jeho stěhování. Celkový vývoj byl dokumentován jak pětiletými průměry, s nimiž je spojováno vyloučení eventuálních ročních výkyvů, tak údaji za jednotlivé kalendářní roky. Ukázalo se, že ve vývoji obyvatelstva nedocházelo k větším meziročním odchylkám, takže celé období bylo možno označit jako období jednoznačných depopulačních tendencí. To bylo pak dokazováno na vývoji jednotlivých složek populačního vývoje jako je sňatečnost, rozvodovost, porodnost, potratovost a úmrtnost. Bylo k tomu použito kromě absolutních ukazatelů i ukazatelů analytických od hrubých měr až po věkové specifické ukazatele.

Stěhování obyvatelstva bylo analyzováno na základě údajů o zahraničním i vnitrostátním stěhování. U zahraniční migrace, která je statisticky aktivní, bylo poukázáno na zřejmé podcenění složky vystěhovalých osob do ciziny, založené na počtu osob, které při odchodu ze země odevzdají českým státním orgánům jako důkaz úmyslu vystěhování svůj občanský průkaz. To však vysoce znehodnocuje údaje o emigraci a ukázalo se to při sčítání lidu k 1. březnu 2001, kdy počet bydlících obyvatel byl značně nižší než počet bilancovaný každoročně Českým statistickým úřadem. Cenné jsou retrospektivní údaje o struktuře přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel včetně salda migrace podle pohlaví, věku a vzdělání. Kromě toho, že statistika zahraničního stěhování prokazuje, že ČR se stává ze země emigrační zemí imigrační, bilance zahraniční migrace je pozitivní i strukturou jak z hlediska věku, tak z hlediska vzdělání migrantů a jejich salda.

Vnitrostátní (vnitřní) stěhování bylo charakterizováno z hlediska objemu jako klesající, a to hlavně z důvodu ekonomického útlumu země v druhé polovině decennia. Mírné zvýšení migrace v posledních třech letech bylo spojeno s růstem počtu a podílu migrantů z důvodů bytových, kde navazující analýzy migrace ukazují odliv obyvatelstva z měst na venkov, spojenou se suburbanizací nejen největších měst, ale i měst střední velikosti. Na 1 000 obyvatel se nyní stěhuje ročně 20 obyvatel proti 24 v letech 1990 – 1994, na jednu obec připadá migrace 32 obyvatel proti 44 v letech 1990 – 1994. Zajímavé je, že dlouhodobě zůstává zachován – i při změně objemu vnitřní migrace – podíl migrací na krátké, střední a větší vzdálenosti v podobě 56 % stěhování z obce do obce na území okresu, 20 % stěhování z okresu do okresu na území kraje a 24 % migrací z kraje do jiného kraje na území republiky.

Po analýze celostátních ukazatelů následují rozbory podle krajů, podle okresů a podle velikostních skupin obcí. Ty jsou provázeny klasickými ukazateli reprodukce obyvatelstva i stěhování, avšak s vědomím, že krajům – a v nich okresům a obcím – budou věnovány samostatné rozbory.

Celostátní analýza bytové výstavby se zvláštním zaměřením na stavby pro bydlení je členěna na rozbor dlouhodobého vývoje bytové výstavby charakterizované počty a intenzitními ukazateli dokončených bytů, zahájených bytů, rozestavěných bytů a to jednak v republikových ukazatelích, ale také podle krajů a okresů, zde pak samostatně ve »strukturálně postižených okresech«, v »hospodářsky slabých okresech« a podle »typologických skupin okresů« v nomenklatuře Evropské unie a modifikované Terplanem pro vnitrostátní potřeby. V bytové výstavbě jsou sledovány samostatně jednak rodinné domy, jednak bytové domy, v obou případech také jejich nástavby, přístavby a vestavby, u nichž se ukazuje v posledních letech zajímavý a bilančně důležitý vzestup. Od roku 1995 je možno sledovat a analyzovat výstavbu bytů i z hlediska jejich využití jako je výstavba pro vlastní potřebu (hlavně rodinné domy), pro komerční využití, pro prodej, pro sociální bydlení.

Bytová výstavba je územně sledována podle velikostních skupin obcí, což umožňuje posoudit změny v alokaci bytů jako předpokladu urbanizace, suburbanizace, dezurbanizace, eventuelně ruralizace bytového fondu apod. Dokončené byty jsou sledovány z hlediska kvalitativních ukazatelů jako je jejich velikost a struktura, obytná a užitná plocha, technická vybavenost, nosné konstrukce, doba výstavby, od roku 1995 také nebytové prostory nově vznikajícího bytového fondu. Od roku 1995 lze také sledovat průměrné pořizovací náklady na výstavbu jednoho bytu v novostavbě nebo přístavbě rodinného domu, bytového domu, náklady na 1 m2 obytné a užitné plochy, a to jak z hlediska okresů a krajů, tak i velikostních skupin obcí.

Jak svazek o vývoji obyvatelstva, tak svazek o vývoji bytové výstavby mají rozsáhlé tabulkové přílohy (kromě analytických tabulek v textu) a přílohy grafické.

Krajské svazky analýzy populačního vývoje i bytové výstavby mají jednotnou osnovu a strukturu, umožňující mezikrajová srovnání všech ukazatelů. Mají textovou část s analytickým obsahem a analytickými tabulkami, rozsáhlou tabulkovou část a bohatou část grafickou. Na konci každého svazku jsou vždy závěry a doporučení vyplývající z analýzy příslušného kraje.

Svazky vývoje obyvatelstva začínají dlouhodobými retrospektivami za sčítání 1869 až 1991 za kraj, jeho okresy a města od 10 000 obyvatel. Následuje analýza současného věkového složení kraje a okresů, ekonomická struktura kraje a okresů, přirozená měna, stěhování, úhrnná bilance 1991 – 1999 a hlavně prognózy vývoje obyvatelstva, kraje, okresů a měst nad 10 000 obyvatel do roku 2020 v pětiletých časových odstupech. Poslední svazky obsahují i srovnávací tabulky kraje s ostatními kraji v republice a charakteristiku začlenění příslušného kraje do územní jednotky České republiky NUTS 2 podle usnesení vlády č. 707/1998 pro statistické a analytické účely a pro potřeby Evropské unie.

Krajské analýzy umožňují jednak mezikrajová srovnání, pro něž podklady obsahuje každý krajský svazek, a v kraji lokalizaci jevů nejen podle okresů a velikostních skupin obcí, ale i za každé město (obec) od 5 000 obyvatel jmenovitě. Grafická část obsahuje kartografické vyjádření hlavních ukazatelů dokonce za každou obec v kraji. To znamená, že představitelé jednotlivých obcí v kraji mají možnost porovnání i těchto územních aspektů za hlavní ukazatele reprodukce obyvatelstva a bytové výstavby.

Krajské svazky o bytové výstavbě 1991 až 1999 mají rovněž jednotnou strukturu, která navazuje na strukturu celostátního rozboru bytové výstavby, tedy kapitoly jednak retrospektivní od roku 1961 do roku 1991, jednak mezikrajové srovnání 1991 – 1999, na něž navazují kapitoly o dokončených, zahajovaných a rozestavěných bytech, a to v rodinných a bytových domech a v jejich nástavbách a přístavbách i bytech mimo bytové stavby. Následuje podrobnější rozbor bytů dokončených v letech 1995 – 1999 v bytových stavbách jednak pokud jde o kvalitativní ukazatele bytové výstavby (rozloha stavebních pozemků, obytné plochy, doba výstavby, technická vybavenost, pořizovací hodnoty), jednak pokud jde o územní rozmístění bytové výstavby v kraji podle velikostních skupin obcí, a to jmenovitě u každé obce od 2 000 obyvatel, což neumožňuje dosud nikde žádný jiný přehled.

Soubor krajských publikací o vývoji obyvatelstva a bytové výstavby představuje kvalitní územní encyklopedii obsahující ukazatele za dva mimořádně důležité okruhy sociálně ekonomické reprodukce obyvatelstva ČR.