Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Bohuslav Fuchs, architekt, urbanista, designer a teoretik architektury

V loňském roce uplynulo čtyřicet let od smrti architekta Bohuslava Fuchse (24. 3. 1895 Všechovice pod Hostýnem – 18. 9. 1972 Brno), kterého lze označit za předního tvůrce moderní podoby Brna i tvůrce tzv. Bílé čtvrti lázní Luhačovice.

V Praze ani v dalších českých městech žádná z jeho významných prací není, přesto, že se úspěšně účastnil řady soutěží, např. již v roce 1921 na regulaci Letenské pláně v Praze apod. Realizovaná díla jsou převážně v Brně a dalších moravských městech a proto je Bohuslav Fuchs považován za moravského architekta a vzpomínkové akce na jeho život a dílo se konají převážně v Brně. V roce 1995 tam ke stému výročí narození proběhla mezinárodní konference nazvaná Pocta Bohuslavu Fuchsovi, ke které byl vydán i sborník referátů [1].

Studium v Praze

Bohuslav Fuchs [2] se narodil na moravském venkově a až na šestiletý pobyt v Praze byl celý život Moravě věrný. Získal podobné vzdělání jako Adolf Loos – chodil do obecné školy, v Brně vystudoval stavitelskou průmyslovou školu a získal výuční list zedníka. V roce 1916 odešel do Prahy do ateliéru Jana Kotěry [3], kde tři roky studoval a další tři roky byl Kotěrovým spolupracovníkem. Z té doby pochází Fuchsovy první nerealizované pražské projekty, studie stavby nové sněmovny na Malé Straně z roku 1919 a návrh na regulaci Letenské pláně z roku 1921. Poté se Fuchs vrátil do Brna, ale celý život si vážil Kotěrova díla a u příležitosti stého výročí Kotěrova narození mu věnoval obsáhlou monografii a navrhl pamětní desku.

Architekt Brna

Brno, které již od poloviny 19. stol. budovalo okruh kolem historického centra, se v počátečním období Československé republiky rozvíjelo rychleji než Praha. Na Vysoké škole technické byl již v roce 1919 založen odbor architektury a v rámci Stavebního úřadu města Brna vznikl první československý útvar hlavního architekta. Tento úřad v roce 1925 Bohuslav Fuchs převzal a již v letech 1926–27 vytvořil vítězný návrh na regulaci města Brna, ze kterého město dosud vychází.

Současně s touto činností se věnoval projektům vlastních staveb, kterými se rychle proslavil. Jedněmi z prvých byly budovy Masné burzy a Obřadní síně brněnského hřbitova, obě z roku 1925, po kterých následovala slavná Zemanova kavárna postavená v roce 1926 na Kolišti v Brně. Kavárna byla jednou z prvých zcela funkcionalistických staveb nejen v Brně, ale v celém Československu. Bohužel byla pod záminkou výstavby nového Janáčkova divadla odstraněna, ale v roce 1994 byla zahájena výstavba její repliky na místě poblíž původního a v den stého výročí Fuchsova narození v roce 1995 byla slavnostně otevřena [6] (obr. 1, obr. 2).

Obr. 1: Zemanova kavárna Brno, celkový pohled
Obr. 2: Zemanova kavárna Brno, terasa

Mistrovským dílem z tohoto období Fuchsovy tvorby je hotel Avion postavený v roce 1928 na velmi úzké parcele v České ulici v centru Brna (obr. 3). Dvě spodní podlaží zabírá kavárna, v horních podlažích jsou hotelové pokoje. Fuchs zde poprvé použil prvky, které umožňují světelné průhledy a prostorové efekty.

Obr. 3: Hotel Avion Brno

Pro brněnské výstaviště navrhl Pavilon města Brna realizovaný v letech 1927–28, který dnes slouží jako pošta (obr. 4). Současně si v Brně postavil i vlastní vilu na Hvězdárenské ulici č. 2. Byl i jedním z autorů, kteří v téže době realizovali zamýšlený projekt Dušana Jurkoviče [4] a poblíž Jurkovičovy vily v Žabovřeskách projektovali skupinu moderních rodinných domů pod názvem Nový dům.

Obr. 4: Pavilon města Brna (Wikimedia Commons)

Projekty v Luhačovicích

Fuchs pracoval i pro lázně Luhačovice, kde jsou v tzv. Bílé čtvrti nad hotelem Palace dochovány čtyři penziony z let 1927–29 podle Fuchsových projektů, jedná se o penziony Radun, Avion, Viola a Charleston (původně nazvaný Iva), které po restitucích a následných rekonstrukcích opět slouží svým účelům (obr. 5, obr. 6). V Nádražní ulici v Luhačovicích je od Bohuslava Fuchse ještě vila Sáva (obr. 7).

Obr. 5: Penzion Radun, Luhačovice
Obr. 6: Penzion Charleston, Luhačovice
Obr. 7: Vila Sáva, Luhačovice

A znovu Brno

Na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století se Bohuslav Fuchs účastnil řady soutěží na veřejné budovy a zařízení v Brně. V letech 1928–29 vyhrál soutěž na Masarykův studentský domov s internátem postavený v letech 1929–30 či na Moravskou banku na náměstí Svobody v Brně, dnes Komerční banku, dokončenou v roce 1931, na které jako materiál fasády převládá sklo (obr. 8). Na interiérech spolupracoval s A. Wiesnerem.

Obr. 8: Moravská banka Brno

V roce 1929 Bohuslav Fuchs opustil práci v úřadě a otevřel si vlastní ateliér. V něm pokračoval v rozpracovaných a nových projektech a brzy se stal vůdčí postavou brněnské architektury. Ve spolupráci s J. Poláškem navrhl řadu škol, od mateřských až po školy s internáty, např. školu pro ženská povolání Vesna v Brně Pisárkách realizovanou v letech 1928–31, ke které později připojili i internát nazvaný Domov Elišky Machové. V městské části Brno-Zábrdovice byly podle Fuchsova projektu postaveny městské lázně s koupalištěm, které poskytovaly hygienické služby okolním obyvatelům žijícím převážně v bytech bez hygienických zařízení. Pracoval i pro další města, je např. autorem Městské spořitelny v Třebíči nebo zotavovny Morava v Tatranské Lomnici.

Tvořil také jako designer nábytku a drobných bytových doplňků a napomáhal vzniku podniků na jejich výrobu jako byl Standard bytové společnosti (SBS) založený v roce 1926 či Dílny umělecké keramiky (DUK) založené roce 1934. Bohuslav Fuchs byl od roku 1928 vůdčí osobností Skupiny výtvarných umělců v Brně a několikrát jejím předsedou, projektoval instalace výstav a spolupracoval s výtvarníky na dotváření svých architektonických děl. V roce 1934 založil Magazín AKA, který propagoval funkcionalistický životní styl.

Velkou Fuchsovou prací z poloviny třicátých let byl projekt nového lázeňského centra v Trenčianských Teplicích, ze kterého se však realizovala pouze výstavba termálního koupaliště Zelená žába. Koupaliště bylo materiálově i tvarově přizpůsobené přírodnímu prostředí a je považováno za jednu z významných staveb organické architektury. Ve stejné době a ve stejném pojetí Fuchs projektoval i několik brněnských vil.

V rámci architektonických soutěží Bohuslav Fuchs navrhl např. československý pavilon pro Světovou výstavu v Paříži (1936) a New Yorku (1939), pro Brno budovu nového českého divadla (1936) a další, ale tyto projekty se nerealizovaly. Uplatnění našly projekty na textilní dílny, hydrocentrálu ve Skryjích u Tišnova (1938–40), loveckou chatu v Drahoníně či hotel Vlčinu ve Frenštátě pod Radhoštěm (1940). Všechny tyto stavby měly také organickou podobu a vycházely z tradic lidového stavitelství Vysočiny a Beskyd. Měly i určitý romantický přídech podobně jako dříve postavená chata na Šerlichu v Orlických horách nebo Klostermannova chata v Modravě na Šumavě. Pro Brno v té době navrhl ještě budovu Zemského vojenského velitelství, budovu nádražní pošty postavenou v roce 1938 (obr. 9) a palác Alfa (obr. 10).

Obr. 9: Nádražní pošta Brno
Obr 10: Palác Alfa Brno

Pedagogická a další činnost

V letech 1938–40 Bohuslav Fuchs také přednášel na Škole umění ve Zlíně a během druhé světové války pracoval na svých projektech, ale většina jeho návrhů se nerealizovala. Po osvobození republiky se stal předním učitelem na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně, kde byl roku 1947 jmenován profesorem. Současně se věnoval vědecko-výzkumné a publikační činnosti i projektování. V letech 1948–49 vypracoval projekt brněnského autobusového nádraží, který však byl realizován jen zčásti.

I v padesátých letech se účastnil různých soutěží na kulturní domy, školy, sídliště apod. V roce 1953 pro Brno architektonicky řešil pomník Osvobození, jehož sochařskou část vytvořil Vincenc Makovský a který je považován za nejzdařilejší dílo socialistického realismu u nás. Účastnil se i prvého kola soutěže na československý pavilon pro světovou výstavu EXPO 58. Ale stejně jako tento návrh i jeho další projekty nebyly realizovány a profesor Fuchs byl roku 1958 odvolán z místa profesora archchitektury.

Proto se více věnoval památkové péči. Účastnil se založení a činnosti brněnského ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů a pracoval na projektech rekonstrukce některých památkových objektů v Brně. V letech 1962 a 1964 vytvořil pro Prahu návrh architektonicko-urbanistického řešení zástavby kolem Národního divadla. Přesto, že jeho návrh včetně projektu společenské budovy kvalitou převyšoval všechny ostatní, nebyl realizován.

Bohuslav Fuchs do své smrti v roce 1972 vytvořil téměř 100 urbanistických návrhů a kolem půl tisíce architektonických projektů, z nichž více než 150 bylo realizováno. Sedm z jeho brněnských staveb bylo v roce 1963 schváleno a zapsáno jako kulturní památky ČR.

Literatura

[1] Pocta Bohuslavu Fuchsovi. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně. Vydavatel: město Brno, a Fakulta architektury VUT Brno v nakladatelství Petrov Brno, redakce doc. PhDr. Jan Sedlák. 1995.

[2] Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. Paseka, Petr Meissner, 1999, ISBN 80-7185-245-7

[3] Milan Kašpar, Alena Michálková: Výročí Jana Kotěry. Stavebnictví a interiér 19. 2011, č. 6, s. 33–35

[4] Milan Kašpar, Alena Michálková: Architekt Dušan Samo Jurkovič (2. část). Stavebnictví a interiér 21, 2013, č. 6, s. 62 – 64.

[5] http://poznejbrno.cz/fuchs

[6] http://www.zemanka.cz

¹) Doc. Ing. Milan Kašpar, CSc., Fakulta stavební ČVUT Praha, kasparm@fsv.cvut.cz; Alena Michálková, kaspmich@volny.cz
Autor:
Foto: Alena Michálková, Wikimedia Commons