Společnost Velux v Kanadě realizovala první aktivní dům na světě
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Boj o téměř nulový dům (úvodník 05/2011)

Přesněji řečeno o dům „s téměř nulovou spotřebou energie”. Stavět jen a pouze takové domy, počínaje rokem 2020, nařizuje upravená směrnice o energetické náročnosti budov, známá pod anglickou zkratkou EPBD 2. Už vloni ji schválila Evropská rada.

Proč je třeba o tento dům bojovat? Směrnice ho totiž nedefinuje. Jen naznačuje, že energie z obnovitelných zdrojů (OZE) se do spotřeby nepočítá, přesněji že se započítává se záporným znaménkem. Je na každém členském státu, jak si to přebere.

V ČR si hned po zveřejnění směrnice EPBD 2 vzali slovo příznivci pasivní výstavby – těsných domů s tlustou izolací a strojním větráním. Pasívní dům nabízejí jako jediné řešení. Úloha zvaná EPBD 2 má však víc řešení.

Může jím být dům, stavebně dejme tomu jen na požadované úrovni tepelné normy. Topení a ohřev vody se v něm ale děje pomocí slunečních termických kolektorů a spalováním dřeva (a jiné biomasy) v kogeneračním topidle, které, např. ve spojení se Stirlingovým motorem, vyrábí elektřinu. Další elektřinu vyrábí střešní fotovoltaická elektrárna. Dům nečerpá primární (= neobnovitelnou) energii, zato z obnovitelných zdrojů vyrábí víc energie, než potřebuje; přebytek prodá. Někdo mu říká aktivní dům. K přírodě je šetrnější, než ten pasivní.

Směrnici mohou splnit různé kombinace tepelněizolačních stěn a technických prostředků (zpracovávajících OZE) za rozumné náklady, nazývaných jako energeticky efektivní domy.

Bylo by hloupé už teď tesat do sbírky zákonů jedno vyhraněné řešení na technické úrovni první dekády milénia, když má zákon platit až za devět let.

Proč vlastně Unie řídí výstavbu v ČR? Odpověď dává slovo boj v nadpisu úvodníku. Ano, EPBD je součástí boje proti globálnímu oteplování. Za jeho viníka byl sice mylně, ale účelně ocejchován CO2, který uniká při hoření fosilních paliv. Proto EU utahuje energetické kohouty.

Málokdo tušil, že když Brusel převezme zdánlivě okrajové kompetence k ochraně motýlů a žížal, zkrátka životního prostředí, že tím jednou bude rozhodovat o všem. Co a kde se bude a nebude stavět, vyrábět, pěstovat a chovat. Míchá se do energetiky, ekosměrnicí může paralyzovat dopravu. I peníze utopené v sociálnu může přepočítat na CO2 a potenciál oteplování a plést bič nejen na zbytky svobodné vůle, ale i na nemohoucí.

Roztleskávačem v tomto boji je panel IPCC, který pod deštníkem a za peníze OSN sdružuje „vědce”, přesněji světové bankéře, jimž tvoří stafáž horliví ekonomové a právníci. Většina fyziků ale považuje tento boj za omyl (film The Great Global Warming Swindle) či podvod: ani úplné spálení fosilních paliv by katastrofu nezavinilo. A že by lidstvo zašlo tím, že pak zůstane bez energie?

Za hodinu dodá Slunce Zemi tolik zářivé energie, že by to lidstvu stačilo na rok. Pomocí fúze lze vyrábět obrovské množství energie takřka z vody. Nejen Země a Slunce, i Galaxie a celý vesmírný časoprostor jsou bezbřehou zásobárnou energie. Lidstvo ji může buď nalézat, čerpat a vyvíjet se, nebo jako neudržitelný druh zanikne.

Směrnice EPBD 2 může naštěstí dobře sloužit, ač je nedemokratická a jejím cílem není blaho bydlících. Snad ale posílí proces, na jejímž konci může být nezávislost domů na centrálních dodávkách energie. Vyžaduje to odvážný a průkopnický postoj k životu a smyslu lidské existence, nikoliv utahování kohoutů a šetrné přešlapování v koutě.

Autor:
Foto: archiv Velux