Budma 2002: Okno do polského stavebnictví

V situaci tíživé hospodářské recese, ale za mimořádné pozornosti vystavovatelů a návštěvníků, se konal v Poznani ve dnech 15. až 18. ledna mezinárodní stavební veletrh BUDMA 2002. Jde pravděpodobně o nejvýznamnější a největší veletržní akci svého druhu v rámci kandidátských zemí na vstup do EU. Účastníci této jedinečné akce hledali vedle nových obchodních možností i signály obratu k lepšímu.

  BUDMA letos přitáhla 1329 přímých a 48 nepřímých vystavovatelů z 33 zemí z celého světa: Běloruska, Belgie, Britského království, Číny, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Itálie, Jugoslávie, Kanady, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Taiwanu, Turecka, Ukrajiny a Spojených států. Návštěvníci měli možnost se seznámit s jejich výrobky a službami na ploše 50 578 m². Počet návštěvníků nebyl do uzávěrky oficiálně zveřejněn, ale bezesporu k nim patřily nejvýznamnější osobnosti stavebního průmyslu, hospodářského a společenského života.
   Sečteno: v Poznani na Budmě se v mrazivých lednových dnech sešli všichni, jejichž aktivity utvářejí obraz polského stavebnictví. Ve čtvrtek 17. ledna k nim přibyli také polský a ruský prezident Aleksander Kwaśniewski a Vladimir Putin. Celodenní návštěvou veletrhu a prohlídkou některých expozic dali oba prezidenti najevo, že stavebnictví a spolupráce Polska a Ruska v této oblasti je v popředí zájmu jejich úřadů.
   Dokázala letošní BUDMA odpovědět na otázky, jež se točí v hlavách výrobců stavebních materiálů, stavebních firem, architektů, projektantů, investorů a konečně i všech laických občanů? Je už tolik očekávané oživení stavební výroby na tomto velkém trhu a zároveň křižovatce mezi Západem a Východem v dohledu?

České výrobky na Budmě 2002
   Podobné otázky napadaly nejspíš i 12 přímo vystavujících firem z České republiky a několik dalších, jejichž výrobky byly prezentovány prostřednictvím polských distributorů. Tradičními vystavovateli z ČR byly v Poznani zastoupeny firmy RAKO, CHLUMČANCKÉ KERAMICKÉ ZÁVODY, TONDACH CZ, KM BETA, CZ SKLOPAN LIBEREC, CIDEM, FAB, JUTA a PRECOLOR. Nováčky ti byly firmy NEVA, COSTRUCTSOFT a RIGIPS DÄMMSYSTEME CZ.
   Přes blízkost jazyků a podobnost kultur a zvyků není čtyřicetimiliónový polský trh pro české firmy snadným oříškem. Snaží se tu prosadit firmy z celé Evropy i zámoří a navíc ani Poláci nespí a investují do rozvoje vlastní technologie. Z pohledu např. českých výrobců stavební keramiky to podle obchodního ředitele firmy Rako, a.s. Petra Stejskala znamená, že „Polsko se z tradičního dovozce stavební keramiky rychle změnilo v silnou exportní zemi.“ V tomto a následujícím čísle se u některých expozic z ČR zastavíme.

Lasselsberger, s.r.o.: Tlačenice na polském trhu
   Rychle expandující a v České republice stále známější nadnárodní skupina Lasselsberger (LB) prezentovala na Budmě značku BohemiaGress z Chlumčanských keramických závodů, a.s (CHKZ) a značku Keramika HOB z Keramiky Horní Bříza, a.s. (HOB). Zejména výrobky z vysoce slinuté keramiky z Chlumčan si získaly v Polsku velkou oblibu a silné postavení na trhu mezi domácí i zahraniční konkurencí. Ročním prodejem přes 2 mil. m2 dlaždic, který na polském trhu realizuje prostřednictvím svého výhradního zástupce KERPOL Sp. Z o.o., se mezi českými výrobci stavební keramiky suverénně řadí na první místo. Dnes CHKZ stojí před výzvou obhájit v Polsku získané pozice: „Musíme zde čelit obrovskému tlaku tradičních či nově vzniklých místních výrobců, kteří v několika posledních letech nákupem moderních technologií několikanásobně zvýšili polskou výrobní kapacitu i jakost,“ řekl Jaroslav Sysel, ředitel marketingu LB, a pokračoval: „Tak masivní rozšíření výrobních kapacit v Polsku mi připadá až nelogické. Poláci budou muset prodávat stavební keramiku v cizině. Zatím prolomili směrem dolů - dřív víceméně stabilizovanou - úroveň cen. Pokud jde o nás, jednoho z největších zahraničních dodavatelů stavební keramiky na zdejší trh, Polsko stále zůstává naší prioritou, ale daří se nám úspěšně pronikat i na další velice perspektivní východní trhy.“
   Společnost LB připravila na Budmě 2002 architektonicky vkusně řešenou a pro návštěvníky velice přehlednou prezentaci vybraných typů keramických obkladaček a dlaždic z dnes již velmi početné kolekce užitných programů a materiálových sérií od obou výrobců - CHKZ a HOB. S úplným sortimentem značek BohemiaGres a Keramika HOB se zájemci mohli seznámit ve speciálně pro termín Budmy vydaných výrobkových katalozích 2002. Šíře výrobkových programů a pestrost designů může velmi překvapit i odborníka, který sortiment obou firem sleduje pravidelně. Obklady a dlažby značek BohemiaGres a Keramika HOB se dnes oprávněně pyšní řadou sympatických přívlastků – jsou veselé, pestré, hravé, ale také moderní, elegantní, luxusní… Zájemce si může vybírat z bohaté nabídky barev a dekorů; může volit různé formáty a samozřejmě nezbytné doplňky - listely, inzerta, linky, bordury, schodové prvky atd.

Rako, a.s.: Dobré výsledky v Polsku nepřeceňujeme
   Akciová společnost Rako představuje v Poznani podle slov obchodního ředitele Petra Stejskala luxusní kolekci pro náročnější zákazníky. Expozice Rako, jež zabrala podobně jako v případě dvojlístku CHKZ - Keramika Horní Bříza relativně skromnou plochu, byla architektonicky řešena ve stylu typickém pro Rako. Pořadatelům veletrhu tento styl, velmi přívětivý k návštěvníkům, natolik padl do oka, že jej ocenili přední cenou jedné z doprovodných soutěží o nejlépe zhotovený stánek.
   Na naši otázku o pozici keramiky značky Rako na polském trhu řekl obchodní ředitel Petr Stejskal: „Nejprve uvedu holá fakta: v roce 2001 vzrostl celkový objem prodaného zboží proti roku 2000 o 5 %, naše výrobky jsme prodávali za vyšší jednotkové ceny a to vše se dělo v situaci, kdy poptávka v Polsku zápasila s poklesem v řádu desítek procent. Potud je to tedy skvělý výsledek. V zájmu korektnosti ale musím dodat, že naši pozici na zdejším trhu teprve budujeme a náš prodaný objem je výrazně nižší než třeba v případě chlumčanské keramičky.“ Na naši další otázku, jak vidí další upevňování pozice firmy Rako v Polsku v kontextu zdejšího ekonomického vývoje, odpověděl Petr Stejskal, že Rako zde bude rozvíjet pozici výrobce luxusnějšího zboží, postupně se zapisovat do hlubšího povědomí lidí a kvalitními službami a partnerským přístupem získávat nové zákazníky. Na brzké oživení polského stavebnictví a z něj plynoucí nárůst prodejů příliš nevěří: „V Polsku není stále ukončena tzv. velká privatizace. Proto se velcí investoři sem již nehrnou a podle mě se na tom nic nezmění ani letos. Navíc není jisté, že současná polská vláda nesáhne pod tíživou hospodářskou situací k líbivým krokům, např. k omezení investičních výhod nebo dokonce revizi již vydaných záruk na ochranu investic,“ uzavřel Petr Stejskal.

Stínicí předměty NEVA v Polsku zabodovaly
   Poprvé na veletrhu Budma se představila prostějovská firma Nesvadbík + Vrána, jež vyrábí a distribuuje stínící předměty značky NEVA a která v Poznani představila své řešení protisluneční ochrany. Tradice této firmy sahá do roku 1991, kdy se zprvu začala zabývat dodávkami a montážemi žaluzií a sítí proti hmyzu. Od roku 1997 se intenzivně věnuje systémům protisluneční ochrany, které se nyní staly hlavním výrobním programem firmy. V současné době jako jedna z mála ve střední Evropě vlastní tato firma počítačem řízenou válcovací trať na výrobu venkovních tzv. domykatelných žaluzií. Firma je tak v krátké době schopna dodávat venkovní žaluzie při zachování velmi příznivých cen a smluvním partnerům dodávat lamelovinu a další komponenty potřebné k realizaci venkovních žaluzií. Mezi nejnovější produkty firmy, uvedené na trh teprve v loňském roce, patří venkovní žaluzie Z- 90, Z-70 a C-80 vyrobené na rozdíl od původních stejnojmenných typů z hliníku.
   „Pokud jde o výstavy, vynecháváme letos Českou republiku, kde nás všichni rozhodující odběratelé už znají. Vystavování ostatně není laciná záležitost a my pečlivě rozvažujeme jeho návratnost. Teď jsme na Budmě a na jaře se chystáme ještě do Bratislavy na Coneco. Budma má úroveň, obdobou jsou brněnské Stavební veletrhy, a polský trh je navíc veliký. Proto tu jsme,“ říká obchodní manažerka firmy Ing. Jana Trundová a optimisticky pokračuje: … „Poláci mají zájem. Trh s roletami je tu slabý, konkurence skoro žádná. To se dvojnásob týká i předokenních žaluzií, naší nosné produkce. Myslím, že to se zdejším stavebnictvím není tak špatné a za dveřmi je oživení. Naším cílem je v Polsku rychle vybudovat funkční síť obchodních zástupců,“ uzavírá Jana Trundová.
   Atraktivní vzhled výše zmíněných širokých lamel nabízí architektům nejen decentní prvek pro moderní řešení vzhledu fasád. V létě předokenní žaluzie nejúčinněji zatemní vnitřní prostor a až z 85 % zabrání nevítaným tepelným ziskům ze slunečního záření. Naopak v zimě, zejména v noci, brání těsně přiléhající lamely žaluzií tepelnému vyzařování zevnitř do venkovního prostoru a navíc, díky snížené cirkulaci vzduchu mezi zasklením a plochou lamel, přispívají ke zvýšení tepelné izolace.V Polsku, zejména u bytových staveb, je úspora energií velmi hlídána, takže je možná jen otázkou času, kdy se z žaluzií NEVA stane silný exportní artikl firmy Nesvadbík + Vrána. Kontakt: Ing. Jana Trundová, tel.: 0508/337 529, 333 915.

CZ Sklopan Liberec: v Polsku obchody
   Na rozdíl od předcházející značky jsou stroje na opracování plochého skla a kamene značky SPL od české firmy CZ SKLOPAN LIBEREC a.s. s podílem exportu okolo 80 % tradiční exportní komoditou. Podle obchodního manažera Andreje Titova z Divize sklářské stroje „jsou Poláci i přes propad stavebnictví přístupnější k výdajům než třeba Ukrajinci či Bělorusové. Onen propad v Polsku ostatně není, z pohledu firmy CZ Sklopan, ani tak markantní jako třeba v Německu, přestože v roce 2001 činil proti roku 2000 dobrých 40 %, když spadl z 10 mil. tržeb na pouhých 6 mil. USD.“ Pro firmu CZ Sklopan roste obchod v současné době hlavně v Rusku, kde je trh stabilizovaný a nabírá obrátky. Čtyřicetimilionový polský trh je však pro libereckou firmu i přes pokles mimořádně perspektivní.
   Firma CZ Sklopan Liberec se s poslední době orientuje zejména na stroje pro opracování skla ve stavebnictví. Jde zejména o řezací stoly pro ploché a vrstvené sklo vhodné pro sériovou i kusovou výrobu, kompletační linky pro výrobu izolačních skel včetně plnění plynem, vrtačky do skla a pásové brusky. Tyto stroje jsou používány stavebními firmami orientujícími se na realizace fasádních konstrukcí. Kontakt: Andrej Titov, tel.: 048/242 94 15.