ZŠ Mikoláše Alše v Suchdole, kde měření kvality vnitřního prostředí probíhalo

Co je to opravdu zdravá škola? Neztraťte se v dílčích pojmech

To, že trávíme 90 % svého života v budovách, je obecně známý fakt. Málokdo z nás si ale uvědomuje, jaký je důsledek této reality. Vnitřní prostředí budov nás ovlivňuje celou řadou faktorů. Minimálním požadavkem na zdravé místnosti je čistý vzduch, vhodná teplota a vlhkost, dobře řešená akustika a správné osvětlení. Na tyto čtyři základní ukazatele se zaměřuje projekt Zdravá škola, který připravila Česká rada pro šetrné budovy společně s odbornými partnery.

Projekt Zdravá škola začal zprvu jen jako jedna z dílčích aktivit Rady a její pracovní skupiny Zdravé vnitřní prostředí. V průběhu času jsme se ale rozhodli využít vstřícnosti a zájmu vedení dvou škol: ZŠ Mikoláše Alše v Suchdole a ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna zjistit reálný stav a změřit kvalitu prostředí v jejich třídách.

Pilotní měření ukázala katastrofální stav

V obou školách jsme monitorovali hladinu CO2, teplotu, vlhkost, odborníci na akustiku změřili délku dozvuku ve třídě i na chodbě, byla ověřována též kvalita osvětlení. Výsledky měření potvrdily obavy, které ředitelé obou škol měli. V jedné ze škol byla přípustná hladina CO2 překročena už po 18 minutách vyučování, ve druhé dosahovala míra hluku 82 dB, což je jen o 2 dB méně, než je hluk motorové pily. Společným problémem bylo nedostatečné osvětlení tabule a nepřiměřená kombinace přirozeného a umělého světla.

Nekvalitní vnitřní prostředí negativně ovlivňuje celkovou pohodu, soustředěnost a nemocnost dětí i učitelů. Mezi nejrozšířenější symptomy spojované se špatnou kvalitou vzduchu patří snížení výkonnosti a pozornosti, 2× vyšší náchylnost k respiračním onemocněním a 1,5× vyšší riziko vzniku alergií. Ve výsledku to znamená vyšší absenci jak u žáků, tak u učitelů.

popisek

Opomíjené jsou světlo i akustika

Při nevhodně řešeném osvětlení žáci zbytečně namáhají zrak, což může vést k větší chybovosti a nedostatku pozornosti. Nedostatek denního světla negativně ovlivňuje kvalitu a délku spánku, i celkové mentální zdraví. Studie Fraunhofer-Institute dokonce uvádí, že dostatek denního světla pozitivně působí na proces uzdravení a zkracuje pobyt v nemocnici. Akustika je pravděpodobně nejvíce opomíjeným faktorem vnitřního prostředí, přesto má velmi vážné účinky na zdraví dětí a učitelů. Špatná akustika může způsobit poškození sluchu, ovlivnit srdeční tep i zvyšovat krevní tlak, a obecně snižuje výkonnost a komfort lidí v místnosti.

Učebna před úpravami nezahrnovala systém řízené ventilace, docházelo k pravidelnému překračování povolené hladiny CO2 v místnosti. Také osvětlení prostoru včetně tabule bylo nedostatečné.
Po úpravách učebny je na první pohled patrné zlepšení v oblasti osvětlení. Kvalita vzduchu je kontrolována čidlem se světelným indikátorem, který upozorní na nevhodnou teplotu, vlhkost či zvýšenou koncentraci CO2.

Od pilotu ke komplexnímu projektu pro všechny školy

Po jednáních s oběma školami se členové Rady zapojení do projektu rozhodli k dalšímu kroku, tedy nejen změření a konstatování, že prostředí je nevyhovující. V pilotních dvou třídách navrhli a realizovali úpravy, které zjištěné nedostatky měly vyřešit. Ve třídách byly instalovány akustické panely zároveň s novým osvětlením. Řešení kvality vzduchu bylo složitější, protože vyžadovalo větší zásah, proto v Suchdole byla zvolena alternativa monitoringu CO2, teploty a vlhkosti čidlem, které světelným signálem ve dvou úrovních indikovalo zvýšenou koncentraci. Ve Slavkově byla zkušebně umístěna rekuperační jednotka se zpětným ziskem vlhkosti. Následné měření potvrdilo účinnost a vhodnost opatření.

Členové Rady ale nezůstali u dvou pilotních škol a podpořili rozvoj projektu Zdravá škola, který za minimální prostředky umožní zjistit skutečný stav vnitřního prostředí ve školách a navrhne potřebná opatření, poskytne metodiku a zajistí expertní podporu.

Cílem je nabídnout všem zřizovatelům a ředitelům komplexní řešení, které zajistí prostředí, kde se budou žáci a učitelé cítit dobře a komfortně, a které pozitivně přispěje ke kvalitě výuky a také správnému a efektivnímu využití investic do školních budov,” říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy a dodává: „V kvalitě školních budov má Česko ohromný potenciál. Školy navíc často fungují jako jakési spolkové domy', takže ukázka kvalitního provedení z pohledu vnitřního prostředí může sloužit jako příklad pro ostatní veřejné i soukromé domy a byty. Nepromarněme tuto šanci.

Veškeré informace na internetových stránkách www.zdravaskola.cz

Autor: Simona Kalvoda
Foto: Česká rada pro šetrné budovy