Difúzně otevřené konstrukce – mýtus, módní trend nebo budoucnost?

Lednová konference Dřevostavby a Fermacell 2007 i dubnový seminář ve Volyni otevřely jedno v poslední době často diskutované téma – difúzně otevřené konstrukce. O něm více v článku.

Protože se tento typ konstrukcí týká obvodových plášťů a plášťů podkroví, je zřejmé, že je s ním u odborné veřejnosti v oblasti výroby montovaných dřevostaveb spojena řada otázek. Je to budoucnost dřevostaveb, jaké jsou zkušenosti, jak ovlivní tento druh konstrukcí kvalitu a samozřejmě cenu stavby? Jako vždy neexistuje jednoznačná odpověď, přesto se už dnes stává nabídka difúzně otevřené konstrukce marketingovým nástrojem, jehož cílem je přesvědčit méně zkušeného investora stavby o jedinečnosti tohoto řešení. Vždyť stačí jen říct, že nemusí větrat, vlhkost projde stěnou, že už nebude mít z domu skleník apod. Výjimkou nejsou ani případy, kdy takovýto investor nutí dodavatele stavby do realizace této „nejmodernější” metody bez podrobných znalostí výhod a nevýhod. Tuto argumentaci proti dřevostavbám jako nedýchajícím skleníkům využívá nejčastěji cihlářská lobby. Řešením je vždy buď najít argumenty pro současný systém (srovnání tepelného toku a difúze vodní páry u jednotlivých typů konstrukcí ukazuje obr. 1) nebo použít jiné materiály, samozřejmě s vyšší cenou. Řada vystoupení na semináři ve Volyni, zejména od kanadských výrobců, názorně ukázala, že lze realizovat perfektně dýchající dřevostavbu i bez použití difúzně otevřených konstrukcí. Jednoznačná odpověď na budoucnost těchto konstrukcí neexistuje – jako ostatně vždy, mají své výhody a nevýhody.

Než se výhodami a nevýhodami difúzně otevřených konstrukcí budeme zabývat podrobněji, bude dobré ozřejmit samotný princip, které difúzně otevřené konstrukce využívají. Difúze je prostup plynů mechanismem molekulárního přenosu, tedy kondukce. Fyzikálně probíhá jedině u směsí plynů, ve stavebnictví nejčastěji mezi suchým vzduchem a vodní párou. Právě z toho důvodu odpadá parozábrana, kterou používají současné konstrukce obvodových plášťů.

Tyto konstrukce jdou tedy proti systému dokonalého utěsnění a perfektně fungující řízené cirkulace vzduchu.

Jaké jsou tedy hlavní výhody a důvody použití difúzně otevřených konstrukcí?

  • pohyb plynů nevyhovuje plísním, houbám a různým mikroorganismům a zlepšuje kvalitu vnitřního ovzduší v budovách,
  • zejména v zimním období dochází k vysušování konstrukce,
  • zlepšují se užitné vlastnosti plášťových konstrukcí.

A nevýhody?

  • nedostatečná zkušenost realizačních firem,
  • používání nevhodných metod a materiálů,
  • mizivé zkušenosti projektantů s komplexními nároky, které tyto konstrukce při navrhování vyžadují.

Při realizaci difúzně otevřených konstrukcí je proto pro minimalizaci výše uvedených nevýhod nutné dodržovat tato základní pravidla:

  • konstrukce musí být směrem ven difúzně otevřené,
  • důležitá je správná volba vnitřního a venkovního opláštění (materiálu),
  • vyplatí se spolupráce se specialisty a odborníky v oboru stavební fyziky,
  • využití vhodného softwaru (např. WUFI – simulace).

Dipl – Ing. (FH) Jaroslav Benák, projekční konzultant společnosti Xella, systémy suché výstavby, prezentoval i na lednovém semináři v Třebíči základní doporučení pro správný návrh a realizaci difúzně otevřených konstrukcí: „Při navrhování je velmi důležité plánování spár a napojení, pečlivé plánování detailů, koordinace a spolupráce všech řemesel, zajištění neprůvzdušnosti, vhodná skladba konstrukcí bez kondenzátu, odvětrávaná konstrukce a samozřejmě správné topení a větrání. Při plánování spár a napojení platí, že čím míň je spár, průchodů a napojení, tím je jednoduší uhlídat správnost jejich provedení. Důležité je i dobré plánování instalací v konstrukcích nebo užití předsazené stěny pro vedení instalací. Pozornost vyžaduje i plánování detailů – napojení jednotlivých konstrukcí, napojení jednotlivých materiálů, průchody instalací, kotvicí prostředky, spáry... Svůj význam má i dobře naplánovaná koordinace na stavbě včetně vyjasnění si pojmů, co to vlastně dřevostavba je či vzájemná spolupráce všech řemesel. U neprůvzdušnosti platí: kontrolovat – vysvětlovat – kontrolovat. Neprůvzdušné vrstvy je nutno neprůvzdušně napojit, nevyplácí se podcenění kontroly na stavbě, detailů, školení montážníků a vysvětlení dopadů jejich špatné práce. Skladby konstrukcí bez kondenzátu nelze realizovat bez dobře navržené skladby konstrukcí, spolupráce s odborníky a správné volby a umístění materiálů ve skladbě. Klíčové je zachovat pravidlo: konstrukce musí být směrem ven difúzně otevřené! Při realizaci odvětrané konstrukce se vyplatí vyřešit velikost, druh, detaily přívodů a odvodů vzduchu, detaily konstrukcí, kontrola montážníků při montáži a zajištění neprůvzdušnosti konstrukce z venkovní strany. Správným topením a větráním je nutné zamezit, aby relativní vlhkost vnitřního vzduchu překročila hranici 70 %. Otázkou samozřejmě je, jak?”

Přes řadu otázek, obav a pochybností jsou difúzně otevřené konstrukce řešením, které opět zlepšuje už dnes velmi vysoké užitné vlastnosti moderních dřevostaveb. Je proto zřejmé, že i společnost Xella, systémy suché výstavby na tento trend současnosti reaguje.

Podobně jako u klasických konstrukcí pomáhá Xella, systémy suché výstavby i realizátorům difúzně otevřených konstrukcí. K dispozici je metodický pokyn s návodem jak postupovat při certifikaci, samozřejmostí jsou certifikované materiálové charakteristiky desek FERMACELL, statický předpis pro dimenzování konstrukcí, výsledky zkoušek a posudky požárních konstrukcí, výsledky akustických zkoušek pro optimální skladbu konstrukcí, tepelně technické posouzení konstrukcí, katalog detailů FERMACELL s 32 normálními konstrukcemi a 51 difúzně otevřenými konstrukcemi. Standardem je i poradenský a metodický servis.

Autor: Ing. Peter Šovčík
Foto: Archiv firmy