Dřevěná eurookna EUROLEX® jsou stálicí na českém trhu

V sedmdesátých a osmdesátých letech tohoto století, kdy na západě »zuřila energetická krize«, se hledala řešení pro zlepšování zateplování domů. Kromě jiného přišla na řadu i okna. Konstrukční prvopočátek z let před II. světovou válkou rozvinutý technologicky v padesátých letech dostal díky svým vlastnostem zelenou.

Historický přehled a vývoj

Charakteristickým rysem prvních eurooken byla, oproti dosavadním oknům, robustnější konstrukce vyznačující se tvarově stabilním okenním rámem i křídlem. To umožňovalo osazení izolačním sklem a celoobvodovým kováním, které usnadňovalo manipulaci s křídlem a zajišťovalo společně s celoobvodovým těsněním lepší neprodyšnost. V požadavku byla také dokonalá a na údržbu nenáročná povrchová úprava. Postupně se tomuto výrobku začalo říkat eurookno, ať už bylo ze dřeva, hliníku, plastu...

Do popředí se nejrychleji dostala objemem produkce plastová okna. Byla levná, příliš se nezkoumalo, jaké vlastnosti má mít správný plast, jaké zátěže může dlouhodobě snášet a co s plasty, když doslouží. Samotná produkce se dala rychle rozvinout v široké míře s menšími investicemi do technologie i do zaškolení pracovní síly. Produkce dřevěných eurooken vyžadující více finančně náročnějších technologií a dlouhodobější zapracování pracovníků na úrovni vysoké řemeslné dovednosti se rozbíhala pozvolněji. Objem produkce se v mnohém nekryl s objemem spotřeby v daném území. Nejnázornější může být například srovnání produkce a spotřeby odděleně ve »starých a nových« spolkových zemích Německa v posledních deseti letech.
Na našem území bylo počátkem devadesátých let jen několik výrobců dřevěných eurooken. Větší rozmach nastal až v jejich druhé polovině. Podle statistik tvoří nyní dřevěná eurookna asi polovinu celkové produkce oken v České republice.

Vlastní konstrukce

Dřevo prožívá ve stavebnictví renesanci. Vedle estetických hodnot je při současném precizním opracování a dokonalé povrchové úpravě znovuoceňované i z hlediska konstrukčního, hygienického a ekologického. Za poslední desetiletí byly vyvinuty špičkové technologické postupy, které dopomohly dostat dřevěná eurookna do popředí zájmu architektů, projektantů a v neposlední řadě také uživatelů.

Nejpoužívanější dřevinou pro výrobu eurooken je dnes tuzemský smrk, dále indonéské meranti tmavé nebo světlé a dub evropský. Okrajově je používán modřín, olše, americký dub, seraya, framire, hemlok, americká třešeň, sibiřský smrk, nordický smrk, ruská borovice, baskická borovice. Naše borovice, z níž se okna tradičně vyráběla a dobře se opracovává, má příliš pryskyřice. Současné nátěrové systémy na bázi vodou ředitelných lazur si s tím zatím neumí spolehlivě poradit.

Dřevo používané pro výrobu okenních křídel i rámů by mělo být vždy složeno do třívrstvého okenního hranolu. Jeho správné sestavení je důležité pro zajištění tvarové stability. Uspořádání let musí být takové, aby veškeré přirozeně působící vnitřní síly byly využity k dokonalé tvarové stabilitě. Zároveň musí na povrchu a především na namáhaných hranách zůstat dřevo radiální (léta jsou vůči povrchu co nejvíce kolmo). Suky se mohou vyskytovat jen pevně vrostlé, ne větší než 1 cm a mohou být nejvýše tři na jednom běžném metru lamely.

Nejvíce se rozšířil a zdokonalil systém IV 68. 68 mm - to je výsledná síla hranolku, z něhož jsou vyráběna jak křídla, tak rámy. Pro tento systém je vyvinuto nejvíce strojů a technologií, včetně počítačových programů navzájem kompatibilních od obchodníka a přípravy výroby, přes dodavatele skel a kování, až do vlastní produkce. To usnadňuje a zpřesňuje komunikaci.

Opracování dřeva

Pro dokonalé a přesné opracování se dnes používají velmi přesné a výkonné dřevoobráběcí stroje, většinou řízené počítačem. Jejich technická úroveň, kvalita nástrojů a správné seřízení je rozhodující při prvotním opracování hranolků. Některé chyby se už v průběhu dalšího technologického procesu nedají odstranit a projevují se jako vady na hotovém výrobku. Přebroušení by mělo být provedeno na dobře seřízených bruskách (včetně vnitřních falců). Ruční broušení nebo broušení za pomoci ručních brusek je nutné omezit na minimum a provádět ho s řemeslnou zručností. Na hotovém výrobku lze snadno ruční broušení odhalit, zvláště, když se používá hrubé brusivo. Kvalita broušení je limitující podmínkou pěkné a trvanlivé povrchové úpravy. Na »chlupatém« dřevě nelze nanést souvislou a stejnoměrnou vrstvu lazury a v místě prominujících vláken (»fousů«) dochází v několika letech k jejímu kritickému ztenčení.

Vhodným doplňkem lepených čepovaných spojů jsou v úžlabí přiznaných spár tzv. plnidla – stále pružné tmely, které vytváří spolehlivý podklad pro vrstvu povrchové lazury i v případě extrémního zatížení elementů s možností vzniku mikrotrhlin ve spojích.

Správná úprava vnějších hran křídel i rámů je velmi důležitá pro trvanlivost povrchové lazury a odolnost vůči extrémním povětrnostním vlivům (kroupy apod). Podle posledních výzkumů Institutu pro okenní techniku v Rosenheimu zodpovědného pro EU se doporučuje, aby hrany měly minimální rádius 4 mm. V případě produktů EUROLEX® je to řešeno novým profilem SOFTline.

Standardní součástí správného dřevěného eurookna je také krytí celého spodního profilu rámu i křídla hliníkovými okapnicemi s těsně přiléhajícími a podtmelenými koncovkami. Samozřejmostí je přerušení tepelného mostu na rámové okapnici. Vývojové proudy bez použití okapnic, nebo okap-nic s malým přesahem zaslouží odvržení. Je to jen cesta, která vede ke snížení ceny na úkor častější potřeby obnovy nátěru na spodní části oken a při jejím zanedbání na úkor celkové trvanlivosti.

Povrchová úprava

Povrchová úprava dřeva završuje řemeslnou zručnost mistrů výroby. V případě produktů EUROLEX® jsou dobře zužitkovány předchozí nábytkářské zkušenosti. Stejně však jako estetická hodnota je důležitá dokonalá a dlouhodobá ochrana dřeva před povětrnostními vlivy.

Používá se dvoufázový nátěrový systém. Nejprve se vysušené dřevo ponoří do konzervační lázně, kde si nasaje potřebné ingredience, které ho chrání proti hnilobě, plísním atd., a také přijme pigment. Po usušení a opětovném přebroušení se na výrobky pomocí speciálního vysokotlakého zařízení nanáší silnovrstvá lazura na bázi vodní emulze akrylátů. Po uschnutí zůstává lazura stále pružná, nepraská, neloupe se. Odpuzuje vodu, přičemž dřevo může »dýchat«.

Ke konzervaci povrchů jsou vyvinuty prostředky na bázi tekutých vosků, které se jednoduše aplikují jedenkrát ročně po umytí oken. Regenerují lazuru a významným způsobem prodlužují její životnost. Povrch je vhodné čas od času zkontrolovat, a když dojde vlivem povětrnostních podmínek ke ztenčení lazury, doporučuje se přidat novou vrstvu. Podklad není třeba opalovat ani obrušovat, jen se po vyčištění nanese štětcem nová vrstva. Výběr značky povrchové úpravy je na každém výrobci.

Kování

Zakování oken se provádí, stejně jako následné zasklení, vždy až po provedené povrchové úpravě dřeva. Všechen povrch dřeva, i na místech, která budou následně zakryta, musí být ošetřen povrchovou úpravou. Nákup oken bez povrchové úpravy je hazard.

Kování je zpravidla celoobvodové, s vysokým komfortem ovládání. Maximální a minimální rozměry pohyblivých součástí vycházejí, s ohledem na bezpečnost a deklarovanou funkci, z norem DIN a garančních podmínek výrobců kování. Limitní rozměry by měly být zaneseny v používaném softwaru výrobce, nebo jinak pohlídány. Všeobecně norma povoluje u dřevěných eurooken, díky tuhosti konstrukce rámů i křídel, větší rozměry pohyblivých elementů než u oken plastových a díky několikanásobně nižší tepelné roztažnosti dřeva lze také kování dřevěných eurooken lépe a přesněji seřídit i u rozměrnějších prvků, jakými jsou např. vstupní dveře.

Ve standardu je kování v souladu s požadovanou hygienickou normou o minimální výměně vzduchu v obytných místnostech; spárové (štěrbinové) větrání se uvádí do čtvrté polohy kličkou, vedle polohy zavřeno, otevřeno a ventilace. Přitom ve čtvrté poloze je okno zabezpečeno proti vniknutí zvenčí a dokáže odolat nárazovému dešti. Různé větrací mřížky skrz profil rámu se neosvědčily pro nežádoucí kondenzaci s následným zamrzáním při extrémně nízkých teplotách.

Zasklení

Dnešní nabídka izolačních skel je opravdu velmi široká. Výběr je možno provést z mnoha typů tepelně-izolačních skel, od standardu s k = 2,8 W/m2.K přes 1,6-1,4-1,3-1,1 (nejčastěji používaná), až po k = 0,7 a dokonce 0,4. Skla mohou mít různý zvukový útlum (32 - 42 dB), různý stupeň bezpečnosti, tónování, reflexi, dekor. Podle konkrétního požadavku lze skla optimálně kombinovat (asi 1,5 mil. kombinací).

Důležité je správné provedení zasklení. V místě distančního rámečku by měl být samozřejmostí dilatační pásek z měkkého polyuretanu, který navíc přerušuje tepelný most. Zasklívací lišty se přistřelují pomocí speciálních sponek v drážce, která je následně kryta silikonovým lemem a nedochází k jejich korozi, tak jak toho jsme svědky u hřebíčků. Silikonový lem musí být na obou stranách izolačního skla proveden čistě a s dostatečnou rezervou materiálu pro případné napínání v důsledku tepelných změn ve skle a rámu. Do roviny setřený silikon neskýtá záruku, že se v důsledku těchto změn neutrhne od skla, či rámu a nedojde k zatékání do dřevěné konstrukce křídla, či rámu v případě pevného zasklení.

Montáž a servis

Správná montáž, kvalitní a technicky dokonalá má významný vliv na spolehlivost a dlouhodobou životnost oken. Proto je u produktů EUROLEX® prováděna výhradně prostřednictvím autorizovaných firem. Stejně tak i garanční prohlídka ve 2,5 - 3 letech po montáži, eventuální potřebné zákroky v průběhu pětileté záruční doby a pozáruční servis včetně obnovy lazury.

Montáž dřevěných eurooken je nejlépe provádět až v době, kdy jsou ukončeny hlavní mokré technologické procesy a stavba je proschlá. V každém případě je nutné po montáži stále dobře větrat, k oknům se chovat jako k nábytku, hlavně je chránit proti působení vápenných směsí. Přitom nesmí zůstat oboustranně uzavřena pod krycími fóliemi. Pro upevnění fólií se mohou používat jen určité typy lepicích pásek TESSA® na dobu nezbytně nutnou - nejdéle jeden měsíc. Lépe je použít APU leiste®, které se nyní už stávají téměř samozřejmou součástí při zabudování oken. Za jejich pomoci se fólie upevňují pohodlně a bez rizika ulpění lepidla z pásky, dá se lehce vytvořit čistý detail napojení okna s ostěním a rám je v omítce uložen pružně.

Při volbě každého stavebního materiálu, tedy i okna by se mělo hledět jak na tradici a kvalitu výrobku, ale i na výběr spolehlivé realizační firmy, která je schopna kvalifikovaně zvolené okno či dveře zabudovat. Po té může zákazník či investor klidně usínat ve svém domě.

Autor: Dr. Vladimír Zeman
Foto: Archiv firmy