Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Dřevohliníková okna a trojskla, jasný trend

Chování zákazníků se v oblasti oken během krátké doby nápadně změnilo. Vzrostl zájem o dřevohliníková okna a standardem se stala trojskla. Zájem přitahuje i pestrá nabídka vchodových dveří. Tak hodnotí období od loňského srpna společnost TTK, která je u nás nejen předním výrobcem oken a dveří, ale také popularizátorem a šiřitelem pokrokových technických a estetických řešení.

Nejde o přehnané tvrzení. Společnost se totiž zabydlela nejen na trzích v Evropě – od Skandinávie, přes Německo, Rusko, Ukrajinu, Švýcarsko až po Řecko, ale i mimo ni, např. i v dalekém Japonsku. To jí mimo jiné dává obrovský přehled a nadhled nad celou problematikou: od designu a technických řešení až po prováděcí zvyklosti ve výstavbě a důraz, který různé země kladou na různá hlediska.

Od roku 1942 firma zahájila vývoj a od roku 1945 výrobu kompresorů ATMOS, které vyvážela do celého světa

Dřevohlíníková okna

Co se týče zmíněných dřevohliníkových oken, na celé produkci oken TTK se nyní podílejí 30 %; většina míří do zahraničí, ale znatelný vzestup je i u nás, řekl pro Stavebnictví a interiér jednatel společnosti TTK CZ s.r.o. Tomáš Kunert. Ten také uvedl, že podle vlastních zjištění je společnost zřejmě už na 1. místě v dodávkách dřevohliníkových oken a vchodových dveří na trhu v České republice.

Na stránkách časopisu Stavebnictví a interiér byly již podrobněji popsány modely TTK alu, TTK alu plus a TTK alu therm. Poslední dva jsou vhodné do nízkoenergetických, model TTK alu therm pak i do pasivních domů.

Tradiční okna s okenicemi

Pro společnost TTK CZ jako dřevoobráběcí firmu jsou typická tradiční špaletová nebo tradičně otevíravá dvojkřídlá okna, která jsou vyráběna často jako celek i s okenicemi. Výsledkem je věrný původní vzhled a s ním i soudobé užívací zvyky, které nacházejí zájemce zejména v případě starších nebo historicky cenných budov. Není bez zajímavosti, že najdou uplatnění i na moderních stavbách.

Obr. 1: Tradičně otevíravé okno se skládanou okenicí

Okno se skrytým rámem – Black frame

Jde o jeden z posledních modelů oken TTK, který je velmi přitažlivý svým pohledovým řešením a technickou kvalitou. Jde o okno, jehož rám a křídlo leží ve stejné rovině. Jsou dvě možnosti jeho zabudování do fasády: rám může být buď skryt v ostění okna, takže při otevření není zvenku rám okna vidět. Alternativně je okno s rámem zabudováno v rovině fasády. Obě řešení působí nezvykle a elegantně. Tepelnětechnické vlastnosti tohoto okna s trojsklem jsou na úrovni Uw = 0,79 W/(m2K).

Okno vzniklo na objednávku a ve spolupráci s předním designovým architektonickým ateliérem MOLO ARCHITEKTI s.r.o. a původně bylo určeno výhradně pro potřeby studia. V době, kdy vznikal tento příspěvek, bylo okno zpřístupněno široké veřejnosti.

Obr. 2: Black frame – okno se skrytým rámem v expozici společnosti TTK CZ s.r.o. na mezinárodním stavebním veletrhu architektury, materiálů a systémů BAU 2011 v Mnichově

Vchodové dveře a balkonová okna

Další důležitou otvorovou výplní jsou balkonová okna a vchodové dveře. Společnost TTK jich nabízí na 400 typů, kterým je věnován samostatný katalog. Vedle samotných dveří se zárubní nabízí TTK CZ i rozsáhlejší dveřní nebo vchodové sestavy. Ukázka vchodových dveří typ TTK F4216-4 v expediční dílně je na obr. 4.

Obr. 4: Sortiment vchodových dveří a dveřních sestav TTK CZ čítá na 400 velmi rozmanitých typů. Nemělo by se na ně zapomínat nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích a modernizacích

Okna a dveře pro domy s »téměř nulovou spotřebou energie«

Řeč je o domech ve smyslu směrnice 2010/31/EU (o energetické účinnosti budov) nařizující stavět od konce roku 2020 všechny domy s »téměř nulovou spotřebou energie«. Směrnice se má aplikovat až od konce roku 2020. Už dnešní modely oken TTK alu plus a TTK alu therm se zesíleným rámem 96 mm a trojsklem nejspíš už vyhovují požadavkům směrnice. I když to se ukáže, až u nás vstoupí v platnost. Proč tento optimismus?

Zdá se, že před přijetím směrnice do českých zákonů u nás převládá názor, že požadovaný dům je vlastně vylepšený pasivní dům a to tak, že jeho potřeba energie na vytápění je nula. Což znamená, že je vytápěn biologickým teplem bydlících osob a mechanicky větrán. Stavitelé pasivních domů mu už dlouho říkají „nulový dům” a teď využívají podobenství s pojmem »dům s téměř nulovou spotřebou energie«, který zavedla směrnice. Posilují ve veřejnosti mylnou víru, že Evropa chce vypilovaný pasivní dům.

Evropa chce ve skutečnosti dům, který dosahuje „minimální celkové spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání a ohřev vody při docílení cenově optimální úrovně”. Přitom „energie získaná ze slunce, pomocí tepelných čerpadel a spalováním biomasy má pozitivní vliv (the positive influence)”, tzn. že je odečítána. Dozví se to, kdo se prokouše 22 stránkovým oficiálním zněním směrnice.

Pasivní dům někdy vůbec nemusí směrnici vyhovovat. Jednak řeší důsledně jen spotřebu tepla na vytápění, do níž navíc nezapočítává pozitivní vliv energie z tzv. obnovitelných zdrojů. A k tomu všemu některé pasivní domy bývají drahé a tedy vzdálené optimální cenové hladině.

To však neznamená, že by se vhodně adaptovaný pasivní dům do směrnice nevešel. Ta totiž očividně dává prostor mnoha variantám a jejím čitelným cílem je šetřit hlavně energii z uhlí, ropy a zemního plynu (neobnovitelných zdrojů). Jen tak se může uplatnit třeba i na Kanárských ostrovech, které se také řídí unijními pravidly a kde by neřešil spotřebu energie na vytápění stejně naléhavě, jako ve Skandinávii.

Vydýchaný vzduch a jak ho větrat

Dům s novými, těsnými okny vyžaduje i v zimním období vydatné větrání. Ukažme si to na domě, jehož vnitřní objem je 300 m3. Může to být i výše řečený pasivní dům, kde jsme odkázáni na strojní větrání, které v nejlevnější variantě větrá s konstantní intenzitou, kdy se za hodinu vymění polovina objemu vzduchu.

4-členná rodina, jejíž členové dohromady váží 240 kg, vydýchá v době spánku za jednu hodinu 240 kg × 0,399 g CO2/(kg·h) =<0x000A>= 95,8 g CO2 za hodinu. Představuje to objemový přírůstek 0,018 obj. % CO2 za hodinu. Pokud se všichni zabývají činností typu utírání prachu, viz tab. 1, vydýchají již 229,4 g CO2/h (obj. přírůstek 0,041 %/h).

Abychom udrželi množství CO2 na zdravotně doporučené úrovni 0,07 obj. % (700 ppmv), musíme větrat v prvním případě tak, že za hodinu vyměníme 59 % z celkového objemu 300 m3. V druhém případě musíme vyměnit za hodinu 1,37-násobek objemu domu. S větráním odvádíme i vodní páru, která se hromadí nejen dýcháním, ale i mytím, vařením a přítomností rostlin.

Naopak, když rodina nevětrá vůbec nebo minimálně, může během večera a dlouhé zimní noci překročit nejen krátkodobě akceptovatelnou mez 0,12 obj. % (1200 ppmv) CO2, ale překročit i rizikovou hranici 2500 ppmv. Pro delší pobyt je nebezpečná mez 5000 ppmv, při 25 000 ppmv se organismus už dusí. Vydechovaný vzduch obsahuje 35 000 až 50 000 ppmv CO2.

Tab.: Ukázkové srovnání klimatického zatížení střechy sněhem (Zdroj: ČHMÚ Odbor klimatologie)
fyzická činnostCO2 mg/(kg·h)H2O mg/(kg·h)
Odpočinek nebo spánek39913,1
Sezení v klidu50616,6
Psaní, sledování televize70323,0
Vaření, mytí, utírání prachu95631,3
Luxování146347,9
Jízda na rotopedu, pomalá187961,5
Drhnutí podlahy219471,8
Jída na rotopedu, pomalá3093101,2
Tab. 1: Vydechovaný oxid uhličitý a hodní pára při pohybových činnostech. Převzato z [1]

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek Jiří: Vydýchaný vzduch a jak ho správně vyvětrat, www.stavebnictvi3000.cz/c3292.

[2] Kolektiv: Vydýchaný vzduch v bytě a jak správně větrat, www.stavebnictvi3000.cz/v6.

Autor:
Foto: Archiv firmy