Dřevostavby pod drobnohledem (II)
V řadě zemí se dřevostavby tradičně těší velké oblibě. Pro dřevo jako stavební materiál je přitom typické, že jeho obliba nezáleží na klimatickém pásmu; dřevěné domy jsou hojně rozšířeny v oblastech poblíž polárního kruhu i v tropech. Podstatná je většinou dostupnost vhodného dřeva. Ne náhodou se tématem dřevostaveb budou zabývat také letošní Stavební veletrhy Brno.
Ve Spojených státech například tvoří dřevostavby cca 65 % celkového objemu bytové výstavby. Mimořádnou popularitu, umocněnou teoretickými i praktickými zkušenostmi a účinnými zákony, získávají dřevostavby v zemích se silným ekologickým cítěním, především ve Skandinávii. Skutečnost, že se dřevostavby dlouho a s úspěchem uplatňují ve všech podnebních pásmech, je jejich nejlepší vizitkou pro jejich masovější uplatnění i v České republice.
Evropská vesnice ve znamení dřevostaveb
Tzv. Evropská vesnice vznikla jako ambi-ciózní projekt v rámci výstavy o bydlení BO 2001, která se konala od poloviny května do poloviny září 2001 na vyklizeném území bývalé průmyslové zóny a přístavu v Malmö. Jejím účelem bylo přilákat do tohoto místa zájemce o bydlení. Proto zde město Malmö nechalo vybudovat dočasný, ale vkusně řešený výstavní areál s bohatou rostlinnou a květinovou výsadbou, do níž byly ponořeny futurologicky laděné expozice s environmentální tématikou. Evropská vesnice, jejíž myšlenku šířil po Evropě sám švédský ministr pro bydlení, ležela poblíž mořské pláže a tvořilo ji 23 parcel pro výstavbu řadových domů. Na 12 z nich postavily některé evropské země včetně České republiky domky, které vyjadřovaly národní tradice a zároveň měly být co nejohleduplnější k životnímu prostředí. Parcely i se stavbami byly určeny také na prodej. Na rozdíl od nejistého obchodního úspěchu projektu byl zde zřejmý jiný fakt: největší a opravdu masové pozornosti se v Evropské vesnici těšily dřevostavby, zvláště domky Polska a Švédska a zejména Norska, jehož technickému řešení a propagaci věnovali Norové mimořádnou pozornost.
Norský dřevěný dům v obležení
Norové přirovnávají dům k živému organismu, který dýchá, pije, jí, vyměšuje a reguluje vlastní teplotu. Do domu vcházejí během jeho existence stavební materiály, nábytek, různé předměty, potraviny, nápoje, vzduch, energie atd. a když jej zužitkovány opouštějí, musejí nalézt místo v přírodním koloběhu. V tomto duchu vyzníval projekt norského domu. Hlavním záměrem bylo minimalizovat spotřebu energie a nerecyklovatelných materiálů. Projekt ukazuje, jak dalece lze tuto minimalizaci ekonomicky uskutečnit při použití snadno dostupných materiálů a současných technologií.
Masivní dřevo - zdravý materiál
Dům je důsledně koncipován jako modulová stavebnice. Svislé nosné konstrukce se skládají z prefabrikovaných dřevěných masivních třívrstvých dílců, podlahy jsou složeny z masivního laminovaného dřeva a jsou akusticky izolovány. Jednotlivé prvky a dílce mohou být snadno demontovány a následně použity jinde. Obě čelní zdi krajního řadového domku jsou nenosné, hrázděné a opatřené okenními a dveřními otvory. Podél celé otevřené boční stěny domku, která je obrácena k jihu, je přistavena prosklená nevytápěná lodžie, uvnitř které je schodiště spojující obě podlaží. Lodžie umožňuje cirkulaci vzduchu mezi podlažími, zachytává sluneční energii, zpomaluje a snižuje únik tepla a jako zimní zahrada slouží jako prvek výrazně ovlivňující komfort bydlení.
Hmota masivních dřevěných dílců pomáhá stabilizovat teplotu uvnitř domu během celého cyklu noc a den. Slunce skrze prosklenou jižní stěnu za dne zahřívá silné dřevěné zdi, které, dík velké tepelné setrvačnosti dřeva, pomalu uvolňují teplo v noci. Toto řešení - lodžie z izolačních dvojskel, jež v celé ploše chrání jižní nosnou stěnu s vysokým podílem prvků z masivního dřeva - je na této stavbě vůbec poprvé testována v praxi (!) a bude zřejmě předmětem velké pozornosti.
Teplou vodu pro spotřebu i k vytápění zajišťují vodní sluneční kolektory umístěné na svislé části střechy. Ve všech místnostech je realizováno podlahové, svou podstatou vysoce akumulační teplovodní vytápění. Kombinace výborných tepelně akumulačních schopností a příjemné dotykové teploty (i za studena) je jedinečná vlastnost podlahy z dřevěného masivu. Základní zdroj energie - sluneční záření - je doplněn o plyn (přitápění a vaření) a elektřinu (osvětlení, elektrospotřebiče). Otopný systém je řízen automaticky a od uživatelů se očekává pouze nastavení požadované teploty v jednotlivých místnostech.
Norský dům vyžaduje o 15 % méně energie než srovnatelný dům v Malmö. Z ní je ovšem 30% kryto bezplatnou a obnovitelnou sluneční energií. Dům také využívá pasivního tepla ze slunce, které je zachyceno v prostoru prosklené lodžie, akumulováno dřevenou konstrukcí a které předehřívá čerstvý vzduch při větrání. Pomocí uzavíratelných větracích panelů je řízena teplota v lodžii. Jinde v domě je při temperaci kombinováno vytápění a větrání. Ložnice a obývací místnost jsou zásobovány filtrovaným a předehřátým vzduchem. Podle spotřeby energie k otopu jde podle evropských kriterií o tzv. pasivní dům. Pro bližší informace mohou zájemci kontaktovat redakci tohoto časopisu.
Návrat ke dřevu, cesta rozumu
Nejen odborníci, ale dokonce i většina laických ekologických pěšců na celém světě dnes věří, že lépe je využít narostlé dřevo pro výstavbu obydlí, než je nechat v lese hnít. Toto poznání bylo urychleno desetiletým hledáním cesty, jak ochránit ovzduší před rostoucí produkcí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého, CO2), které vznikají při výrobě energie. Všechny země víceméně uznaly, že se musí něco dělat, má-li na planetě zůstat zachován život. Avšak průmyslová lobby, zejména v USA, odmítla připustit, že by se na ochraně atmosféry měla podílet snižováním emisí i ona, na základě čehož neratifikovaly USA jako jediná země přijaté mezinárodní dohody o ochraně ovzduší (blíže o tom ve Stavebnictví a interiér 1/2002, str. 54). Nouzovým východiskem ze situace byl - spíš než závazek - apel, aby se s omezováním škodlivých emisí začalo alespoň tam, kde je to nejsnazší - tedy úsporami energie za vytápění v kombinaci s vysazováním lesů, které spotřebovávají CO2 ke svému růstu. Tím se dostáváme na začátek této úvahy: nahromaděné dřevo je ideálním materiálem pro výstavbu domů s minimálními požadavky na energetickou spotřebu.
Téma dřevostaveb otvírají Stavební veletrhy 2002 Brno
Pokud jde o naši republiku, může se dnes pochlubit dvojnásobkem vzrostlého dřeva vhodného pro těžbu oproti roku 1950. Je to proto, že dřívější mladé porosty dnes dorostly. Současné tempo těžby kryje přitom pouhých 73 % přírůstku dřeva v našich lesích. Lze si jen přát, aby tato skutečnost dala konečně dřevostavbám v České republice zelenou.
Je sympatické, že úlohy vlivného propagátora dřevostaveb u nás se ujala největší česká veletržní organizace Veletrhy Brno a.s., která se tomuto tématu bude letos věnovat v rámci Stavebních veletrhů 2002 na brněnském výstavišti v době od 23. do 27. dubna. Široká a odborně řízená popularizace dřevostaveb je stále jasnější ekologickou i ekonomickou nutností a bylo jen otázkou času, kdo na toto téma otevře veřejnou diskusi jako první. Jestliže tak učinily Stavební veletrhy Brno, pak to potvrzuje nejen jejich postavení nejvýznamnější veletržní akce ve stavebnictví v ČR, ale také vedoucí roli propagátora progresivních technologií výstavby při respektování požadavků trvale udržitelného rozvoje.
