Jednovrstvé cihelné zdění pro pasivní domy

Rychle se zpřísňujícím požadavkům na minimalizaci tepelného prostupu obvodovými konstrukcemi se přizpůsobují i výrobci cihelných zdicích prvků. Na Veletrhu energetických úspor ve Welsu (Rakousko) byl představen jednovrstvý zdicí systém s efektivním součinitelem tepelné vodivosti l = 0,08 Wm^-1K^-1, který lze použít při výstavbě pasivních domů.

Novou termoizolační cihlu představila ve velkoryse řešené výstavní expozici ozdobené bohatým zábavním a odborným programem cihlářská firma ZIEGELWERK EDER. Zvýšení tepelného odporu svého cihlového termoizolačního bloku docílila jemnějším žebrováním a specifickou geometrií žeber, respektive dutin. Detail žebrování je na obr.

Technici firmy EDER si dobře uvědomili, že žebrování cihelného bloku není jen mechanickou výztuží zajišťující jeho tuhost a pevnost. Žebra, jež vedou kolmo k teplotnímu spádu,

zásadním způsobem ovlivňují sálavou složku šíření tepla v cihelném bloku. Uveďme extrémní ilustrativní příklad. Kdyby hypotetická obvodová konstrukce, oddělující vnitřní prostředí o teplotě +20 ⁰C a vnější o teplotě +10 ⁰C, byla tvořena dvěma paralelními cihelnými deskami, oddělenými pouze 50 cm tlustou nepřerušovanou vzduchovou mezerou, prostupoval by touto konstrukcí celkový tepelný výkon přibližně 4,8 Wm^-2K^-1, což odpovídá efektivnímu součiniteli tepelné vodivosti l = 2,4 Wm^-1K^-1 (!). V transportu tepla by totiž vedle konduktivní složky silně převážila sálavá složka, jejíž velikost téměř nezávisí na vzdálenosti desek, zato ale silně na absolutní teplotě vnitřního i vnějšího prostředí. Úplně naopak by tomu ale bylo při vzdálenosti desek 1 cm. Tepelný prostup by pak sice byl větší (7,15 Wm^-2K^-1), ale při tloušťce 1 cm by to odpovídalo efektivnímu součiniteli tepelné vodivosti l = 0,075 Wm^-1K^-1. Diametrální rozdíl v efektivních tepelných vodivostech obou modelů spočívá v tom, že v druhém případě převažuje už vliv vlastní tepelné vodivosti vzduchu s l = 0,024 Wm^-1K^-1. Vtip řešení firmy EDER je v návrhu husté geometrie žebrování, kdy se sálavá složka uplatňuje při dostatečné tuhosti bloku co nejméně a kdy je zároveň ztíženo i vedení tepla žebry. Pozorný čtenář si jistě všimne, že hlavní žebra bloku opisují lomené křivky (viz obr.), které jsou spojené můstky v místech největších odstupů. Vedení tepla v hlavních žebrech se tak děje po delší dráze částečně i proti směru sálání a je tak ztíženo, čímž je celkově ztížen prostup tepla tuhými částmi bloku.

Vlastní technické provedení, odladění optimální geometrie, příprava surovin atd. je pak na celé věci asi vůbec nejsložitější. Výsledek však stojí za to. Při použití bloku EDERPLAN XP 50 (tloušťka 50 cm) s 4 cm tlustou termoizolační omítkou se docílí součinitele prostupu tepla U = 0,15 Wm^-2K^-1 a při použití bloku EDERPLAN XP 38 s toutéž omítkou pak U = 0,22 Wm^-2K^-1. Je to možná dobrá zpráva pro ty, kteří upřednostňují klasickou středoevropskou »kamennou« výstavbu, kteří upřednostňují pocit bezpečí a příjemné pobytové klima s dobrou tepelnou akumulací. To vše i bez toho, že by museli ustupovat od myšlenky nízkoenergetického nebo až pasivního domu, pro které jsou tyto výrobky určeny. A bez toho, že by se museli vzdát jednoduchého jednovrstvého zdění.