Kontaktní a odvětrané vícevrstvé zdivo z tvarovek systému KB BLOK

KB BLOK je označení pro stavební systém betonových tvarovek aplikovaných tradičním skládaným zděním s všestranným použitím při výstavbě rodinných domů. Jako jeden z mála systémů tohoto typu dostupných v České republice má KB BLOK dokonale vyřešen - fyzikálně, technicky i z hlediska realizačního zpracování - způsob tepelné izolace obvodových konstrukcí, které jsou zásadně navrhovány jako vícevrstvé.

Společnost Keramický a betonový blok, s.r.o., která systém betonových tvarovek KB BLOK vyrábí a prodává, tak během několika let soustředěného vývoje překonala jedno ze slabých míst současné výstavby, kdy jsou pod ekonomickým i společenským tlakem hromadně používány nejrůznější, sice kvalitní a certifikované zateplovací systémy, ale mnohdy nesystémově prakticky na cokoliv. Vývojáři z této společnosti si rychle uvědomili, že způsob zateplení a volba izolačních materiálů musí především vytvářet systémový celek s nosnou konstrukcí.

Systém vícevrstvého zdění KB BLOK

Pod tímto pojmem se rozumí několik do detailů - fyzikálně i technicky - promyšlených řešení obvodového i vnitřního zdiva, při nichž jsou použity betonové tvarovky ze sortimentu značky KB-BLOK systém. Systém dokonale splňuje požadavky na tepelnou izolaci staveb a nabízí vysokou úroveň tepelné, akustické a obecně pobytové pohody s příjemným vnitřním mikroklimatem. Vzhledem k nízkému tepelnému odporu vlastních betonových tvarovek (typ KB 1-20 A má hodnotu tepelného odporu R = 0,197 m2K/W a KB 1-15 A má R = 0,166 m2K/W) je nutné zvolit formu vícevrstvého pláště s tepelnou izolací.


Obr. 1: Jednoplášťová vrstvená skladba je určena zejména pro vnější obvodové nosné nebo výplňové stěny prostorů s normálním vlhkostním zatížením. Z hlediska tepelného odporu vykazuje skladba nadstandardní vlastnosti. Tepelně technické vlastnosti pro standardní podmínky:
  • tepelný odpor R = 3,85 m2KW-1,
  • součinitel prostupu tepla U = 0,249 Wm-2K-1,
  • množství zkond. vodní páry Gk = 0,055 kgm-2rok-1,
  • množství vypařené vodní páry Gv = 1,108 kgm-2rok-1.

Systém KB BLOK představuje trojvrstvou skladbu stěny s vnitřní a vnější nosnou částí vyzděnou z betonových bloků, mezi nimiž je umístěna tepelně izolační vrstva. Toto originální řešení má dva základní typy - kontaktní a nekontaktní. Rozdíl mezi nimi je patrný z názvu, první nemá vzduchovou mezeru a druhý ano. V závislosti na typu pak systém stanoví tepelný izolant se slučitelnými vlastnostmi: pro kontaktní typ bez odvětrávané mezery se použije pěnový polystyrén a pro typ s mezerou izolant z minerálních vláken.

Nevětraná skladba

Pěnový polystyren v jednoplášťové nevětrané skladbě odolává vlivům periodicky se tvořícího kondenzátu lépe než výrobky z minerálních vláken. Provedení nevětrané stěny je patrné z obr. 1, který ilustruje nejčastěji vyhledávanou skladbu 20-15-15 (čísla reprezentují tloušťky vnitřní zdi, izolace a vnější zdi v cm). Pro vnitřní zdivo se používá tvarovka KB 1-20 A, tepelná izolace z expandovaného pěnového polystyrenu se provede ve dvou vrstvách s vystřídáním styčných spár a pro vnější pohledovou zeď se použije tvarovka KB 1-15 B. Celková tloušťka této sestavy je 500 mm.


Obr.2: Dvouplášťová vrstvená skladba je určena zejména pro vnější obvodové nosné nebo výplňové stěny. Větraná vzduchová vrstva zlepšuje její vlhkostní režim a umožňuje i použití při vyšší vlhkosti vnitřního prostředí. Z hlediska tepelného odporu vykazuje skladba nadstandardní vlastnosti. Tepelně technické vlastnosti pro standardní podmínky:
  • tepelný odpor R = 3,47 m2KW-1,
  • součinitel prostupu tepla U = 0,272 Wm-2K-1,
  • množství zkond. vodní páry: vodní pára nekondenzuje.

Odvětrávaná skladba

Dvouplášťová, tj. větraná skladba s mezerou alespoň 40 mm mezi vnější zdí a izolantem z rohoží z minerální vlny, vylučuje při správném provedení tvorbu kondenzátu i v nejextrémnějších teplotních a vlhkostních podmínkách. Tepelná izolace se provede ve dvou vrstvách s vystřídáním styčných spár. Vzduchová vrstva přitom musí být průběžná ve svislém směru a pohledová fasádní betonová zeď musí být opatřena větracími otvory, které se pro naše klimatické podmínky navrhují s celkovou průřezovou plochou asi 0,4 % z celkové pohledové plochy fasády po odečtení plochy výplní otvorů. Větrací otvory se rozmísťují do paty (nejnižší úroveň) a koruny (nejvyšší úroveň) fasády a dále pod a nad výplně otvorů, podle potřeby též pod a nad podchycení vnější vrstvy, vždy tak, aby vznikla svisle průběžná vzduchová mezera bez nevětraných kapes a dutin. Otvory pro přívod a odvod vzduchu je možné řešit např. vynecháním maltování ve styčných spárách tvarovek KB BLOK vnějšího pláště. V tomto případě je někdy nutné realizovat větrací otvory ve více řadách nad sebou z důvodu dostatečné dimenze větrání nebo kvůli riziku ucpání spodní řady. Velmi účinné je zajištění přívodu vzduchu a odvětrání vzduchové vrstvy průběžnými štěrbinami, např. pod oplechováním atiky a parapetů oken. Takové větrání zajišťuje rovnoměrné proudění vzduchu a snižuje riziko vzniku nevětraných kapes. Po statickém posouzení lze větrací otvory realizovat vynecháním celé tvarovky a jejím nahrazením mřížkou shodného rozměru. Větrací otvory též slouží k odvedení srážkové vody ze vzduchové vrstvy. Přívodní otvory musí být alespoň 150 mm nad terénem s ohledem na zapadání sněhem. Vlhkostní stav v navržené větrané vzduchové mezeře musí být vždy posouzen výpočtem podle ČSN 730540:94. Odvětrávanou skladbu 20-15-15 ukazuje obr. 2. Používají se stejné tvarovky jako předcházejícím případě nevětrané konstrukce, celková tloušťka této sestavy je 550 mm.

Autor:
Foto: Archiv firmy