Keramobetonový strop POROTHERM s vložkami Miako
Již desítky let používání prověřily dobrou kvalitu keramických želetobetonových stropních desek. Spojují výhody vysoké únosnosti a tuhosti a prakticky neomezené půdorysné variability jako u klasické železobetonové konstrukce.
O tom, že tuhá stropní deska se vyplatí, není pochyb. Řada tragédií po nedávném zemětřesení v Itálii (a následně v menší intenzitě zemětřesení i na Slovensku) je toho jasným důkazem. A takovou prostorovou tuhost, jakou poskytuje celoplošná monolitická železobetonová stropní deska, nemůže dosáhnout žádná jiná varianta zastropení, a to včetně panelových stropů. Pod panelovými stropy by měl být také proveden železobetonový roznášecí věnec, takže se ani zde nevyhneme někdy zdůrazňované technologické přestávce.
Montáž keramobetonových stropů
Montáž stropů POROTHERM s vložkami MIAKO je jednoduchá a nenáročná na speciální techniku. Postup realizace stropní desky je schematicky vyjádřen na obr. 1, kde je zakresleno uložení obvodových věncovek, tepelné izolace a těžkého asfaltového pásu. Věncovky lze využít jako obvodové bednění pro strop. Optimální variantou zajištění stability při betonáži je zajistit věncovky po obvodě provizorním rozepřením.
V praxi se také osvědčilo pokládat věncovky na pěnu POROTHERM DRYFIX a touto pěnou je i propojit ve svislé spáře. Při opatrném betonování obvodového věnce je obvykle takovéto provedení dostačující i bez dalšího zajištění. Podél věncovek je umístěna po obvodě tepelná izolace. Součástí přípravy pro pokládku stropu je samozřejmě i položení těžkého asfaltového pásu – jeho použití je vhodné jak pro vylepšení akustických vlastností stropu, tak z hlediska statiky pro umožnění natočení stropní desky. V případě použití tepelné izolace z polystyrenu by se ho neměl tento asfaltový pás dotýkat – mohlo by dojít k chemickému narušení polystyrenu.
Před položením stropních trámečků je nutné připravit soustavu podpěr (obr. 2). Pro lepší představu o možném řešení podpěrné konstrukce podpor je na obrázku kreslena první podpěra prakticky podél zdi – ve skutečnosti je max. vzdálenost podpor 1,8 m, a to platí samozřejmě i pro první podpěru podél stěny. Na tomto obrázku je také znázorněno položení stropních trámečků. Soustava sloupků a trámečků slouží jako podpora při montáži a betonáži. Po zatvrdnutí betonu je možné pokračovat v dalších pracích. V případě, že je třeba odstranit podpěrné lešení, lze jej postupně odstraňovat podle podmínek (teplota, třída betonu) dříve než za doporučovaných 28 dní. Provádět demontáž je potom optimální tak, aby prostřední trámečky byly odstraněny jako poslední. V případě, že je dodržena lhůta tvrdnutí betonu pro dosažení plné pevnosti (28 dní), je postup demontáže libovolný.
Na obr. 3 je naznačeno položení stropních vložek, výztuže věnce a celoplošné betonářské sítě. Pokud nezvažujeme jejich statické využití (návrh podle statického výpočtu), stačí konstrukční např. 5/200 – 5/200. Osobně však doporučuji menší oka, optimální je např. 4/100 – 4/100.
Na obr. 4 je znázorněn strop po zabetonování. Další řadu cihel je opět vhodné založit na těžký asfaltový pás – opět je nutné vyvarovat se jeho kontaktu s polystyrenem.
V případě, že je strop navržen s využitím jeho možností, vzniknou i staticky náročné konstrukce při zachování výhody jednoduché realizace.
Při troše pečlivosti lze stropní desku doplnit vloženou tepelnou izolací a dosáhnout tak skoro ideální oddělení venkovní (ochlazované) a vnitřní konstrukce.
