Která stavba letos získá Českou cenu za architekturu? Ve hře je 25 nominací

Rodinné domy, školy, kulturní centra, obnovené historické objekty i místa, kolem kterých lidé procházejí každý den. Právě mezi nimi se letos skrývá stavba, která získá Českou cenu za architekturu 2026. Porota nyní vybírá z 25 nominovaných realizací, které ukazují, jak pestrá současná česká architektura dokáže být.

Česká cena za architekturu je soutěžní přehlídkou, kterou pořádá již 11. rokem Česká komora architektů. Nezaměřuje se pouze na vzhled budov, ale také na jejich vztah k okolí, kvalitu provedení, společenský přínos nebo způsob, jakým reagují na potřeby konkrétního místa. Důležitou roli proto hraje nejen samotný návrh, ale i to, jak stavba funguje v každodenním životě.

Konkurence je letos opravdu velká

Do 11. ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo 301 realizací, z nichž mezinárodní porota poslala dál pouze 25. Do užšího výběru se dostaly stavby, které nezaujmou jen na první pohled, ale mají promyšlený koncept, dobře pracují s místem a často přinášejí něco navíc i lidem ve svém okolí. Mezi nominacemi najdeme novostavby i citlivé rekonstrukce, velké veřejné projekty i menší soukromé realizace. Zastoupena jsou velká města i malé obce, takže letošní výběr ukazuje současnou českou architekturu v celé její šíři. Nominované projekty porota představila 16. června během večera v pražském CAMPu.

Bydlení všech podob

Výrazné zastoupení mají letos stavby pro bydlení, a to od rodinných domů až po větší rezidenční projekty. Mezi nominovanými je například brněnský dům DESÁTKOVÁ, který vznikl proměnou starší stavby a zároveň dotvořil zakončení celé ulice, kompaktní dům Truhlík citlivě usazený v krajině nebo pražský projekt Minimální maximum, jenž ukazuje, co všechno lze dostat i na velmi malý pozemek. Do užšího výběru se dostala také Rezidence Juliska se třemi objekty kolem poloveřejného dvora a modulární dřevostavby ve Žďáru nad Sázavou, které spojují udržitelnější výstavbu s dostupným bydlením. Porota ocenila i citlivé zásahy do starších domů, například vilku v Liebigově městečku v Liberci, kde nová přístavba nechává vyniknout původnímu domu z roku 1914.

Architektura pro školy, kulturu i volný čas

Výrazné zastoupení mají letos také stavby určené veřejnosti. Mezi nominacemi jsou hned tři projekty pro vzdělávání dětí – mateřská škola ve Fulneku, svazková základní škola LOŠBATES v Louňovicích a základní a mateřská škola VIA v Berouně. Vedle nich se do užšího výběru dostala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě, hasičská zbrojnice pro Psáry a Dolní Jirčany, Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce i kulturní centrum v Kralupech nad Vltavou, které ukazuje, že historické vrstvy a současná architektura spolu mohou fungovat velmi přirozeně. Každá z těchto staveb má jinou podobu i účel, spojuje je ale snaha dobře zapadnout do místa a nabídnout lidem kvalitní prostor.

Zachování a obnova tradičního

Výrazným tématem letošního ročníku je také proměna staveb, které už mají svou historii. Místo demolice architekti hledají cestu, jak je citlivě doplnit, přizpůsobit novému využití a přitom zachovat to, co na nich bylo hodnotné. Mezi nominovanými je rekonstrukce Žitného mlýna v Boršově nad Vltavou, který doplnila nová výstavba i veřejná a poloveřejná prostranství. Ve Valašských Příkazech se zase běžná výrobní hala proměnila v nové sídlo společnosti Janošík. Rozšíření kanceláří studia Monolot v Praze nechává vyniknout industriálnímu charakteru bývalé továrny a v obci Slabce stačilo několik přesných zásahů, aby se původní zahradní domek změnil v současný rekreační prostor.

Od parků po náplavku

Architektura se v letošním výběru neomezuje pouze na budovy. Nominaci získaly i projekty, které mění veřejný prostor a vytvářejí nová místa pro setkávání, odpočinek nebo pohyb. V Plzni se mezi vybrané projekty dostalo oživení Radbuzské náplavky. Úpravy postupně zpřístupnily nábřeží a doplnily je o promenádu, kavárnu, skate plochu a další místa pro veřejnost. V Praze uspěl park U Vody v Holešovicích, rozšíření hřbitova v Hostivaři i projekt Pilotní oblouk 036, který oživuje prostory pod Negrelliho viaduktem v Karlíně. Mezi nominovanými jsou také Pivovarské terasy ve Vimperku, které citlivě pracují s krajinou a historií místa, nebo liberecké Lesní koupaliště, jehož obnova vyrostla z místní komunitní iniciativy.

Nominované stavby najdeme po celé republice

Nejvíce nominovaných realizací se nachází v Praze, konkrétně sedm. Pět projektů leží ve Středočeském kraji, po třech zástupcích mají Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Další nominace míří do Jihomoravského, Libereckého, Plzeňského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Téměř vyrovnaný je také poměr investorů. Třináct realizací bylo financováno z veřejných zdrojů a dvanáct ze soukromých. Rozdílné jsou i investiční náklady. U čtrnácti projektů nepřesáhly 30 milionů korun, zatímco deset nominovaných staveb stálo více než 100 milionů korun.

Rozhodnou osobní návštěvy poroty

Porota nebude o finalistech rozhodovat jen podle fotografií, výkresů a podkladů. Na konci srpna všech 25 nominovaných realizací osobně navštíví. Bude tak moci posoudit jejich skutečné provedení, fungování i vztah k okolnímu prostředí. Teprve po těchto návštěvách vybere finalisty a vítěze hlavní ceny. Výsledky budou slavnostně oznámeny 12. listopadu 2026 na galavečeru ve Foru Karlín./

Všechny nominované stavby naleznete na webu České ceny za architekturu, kde zároveň můžete až do 31. října podpořit svého favorita v Ceně veřejnosti.