Město Shakespearova Romea a Julie hostilo svátek mramoru, žuly - kamene; 36. ročník prestižního mezinárodního veletrhu MARMOMACC

Stále sílícím trendem posledních měsíců nejen u architektů a odborníků, ale především u investorů a široké veřejnosti, je návrat k čistým přírodním materiálům jako je dřevo, keramika a stále ve větší míře i mramor, žula a přírodní kameny. V Itálii, kde má mramor snad nejdelší tradici a vysoký potenciál těžby, opracování a následného zpracování kamene se každoročně koná světově uznávaný veletrh MARMOMACC.

  Na rozsáhlé ploše výstaviště Veronafiere v půvabném městě Shakespearova Romea a Julie ve Veroně se 27. září 2001 otevřely brány již 36. ročníku této prestižní výstavy mramoru, kamene a technologií jejich zpracování, za účasti předních italských, ale i zahraničních vystavovatelů, architektů a fundovaných odborníků. Výstava trvala do 30. září 2001, kdy návštěvní doba byla denně od 9:00 do 18:00 hod. Pro zahraniční návštěvníky byl po předregistraci vstup zdarma. Ocenit lze i samotný systém vstupu. Každý příchozí obdržel kódovou kartu a za přispění pomoci příjemných hostesek mohl vstoupit do areálu. Tímto způsobem zpráva výstaviště zabezpečila plynulost vstupu návštěvníků a přesný součet příchozích bez dubl součtu.
   Na celkové ploše téměř 60 tisíc m² se představilo 1445 vystavujících firem, z nichž 480 bylo ze zahraničí z 52 zemí světa. Čísla to jsou opravdu vysoká, uvědomíme-li si, že se jedná o úzce specializovanou výstavu. O oficiálních výsledcích návštěvnosti budeme informovat v nejbližším čísle našeho časopisu, jakmile je po certifikaci autorizovanou německou firmou FKM uveřejní veletržní zpráva.
   Na nejvyšších metách zahraniční produkce mramoru, žuly a jiného přírodního kamene figurovalo vedle Itálie i Španělsko, Turecko, Indie, Čína a mnoho dalších zemí světa. V oboru technického kamene zastupovala Českou republiku společnost TECHNISTONE z Hradce Králové, která svou pestrou nabídkou zdaleka přesahuje hranice jednoho státu.

MARMOMACC – příležitost k setkání špiček kamenářského oboru
Každoročně se na MARMOMACCu set-kávají vědecké kapacity, prestižní výrobci, obchodníci, prodejci, zástupci specializovaného tisku a investoři. Prezentují se zde všechny obory související s těžbou a zpracováním mramoru, žuly a jiného kamene, architekturou, ochranou a restaurováním architektonických památek z kamene, technologiemi, stroji a zařízeními pro práci s kamenem. Zdaleka však výčet oborů nemůže zprostředkovat atmosféru, která na MARMOMACCu panovala. Některé desky přírodních kamenů by se daly přirovnat doslova k uměleckému dílu nejlepších mistrů. Sama příroda se takto stává architektovi inspirací pro budoucí projekt například luxusního interiéru.

Nomenklatura oborů:
• mramor, kámen a žula;
• mramorové aglomeráty a konglomeráty;
• stroje a zařízení pro těžbu;
•stroje a zařízení pro tovární a dílenské zpracování;
• brusiva, nástroje a příslušenství pro mramorářský a kamenický průmysl;
• dopravní a výtahová zařízení;
• náhrobky, umělecké práce z oceli a bronzu;
• informační technologie;
• opatření pro ochranu životního prostředí a filtrační systémy;
• odborné instituce a asociace;
• technologie pro restaurování uměleckých objektů;
• specializovaný tisk.

Na MARMOMACCu se udílely ceny Architektury kamene 2001
Letošní ročník opět, jako každoročně, přinesl mnoho zajímavých doprovodných programů v podobě konferencí, seminářů, workshopů, setkání se specialisty z oborů a snad nejvýznamnější akci – udílení prestižní ceny Architektury kamene 2001.
   Když se před patnácti lety veletržní zpráva Veronafiere rozhodla k organizaci této soutěže jistě netušila, jak silnou tradici si tímto krokem buduje. Pocta kamenu a umění člověka podrobit si ho, se uděluje každý druhý rok konání výstavy. Všeobecně se považuje tato soutěž za nejvýznamnější součást MARMOMACCu. Letošní již VII. ročník opět nezklamal. Na setkání mezinárodní jury ve složení architektů Francesca Dal Co, Bernarda Hueta, Wernera Oechslina, Vincenza Pavana a Dietmara Steinera v Benátkách, na akademické půdě fakulty architektury a oddělení historie architektury, bylo dne 6. dubna 2001 oceněno 37 projektů dokončených za poslední 2 až 3 roky v deseti různých zemích světa. Oceněna byla jak architektonická kvalita, tak i expresivní využití kamene včetně návrhu typologie v mezinárodním měřítku. Slavnostní udílení se konalo dne 29. září 2001, kde ocenění architekti prezentovali před náv-štěvníky své zkušenosti užití kamene v architektuře. Jednotlivé projekty pak byly k vidění přímo na veletrhu v pavilonu 1, bohatě doplněny grafickými návrhy i doprovodnými fotografiemi realizací. Ochuzeni však nebudou ani ti, kteří se veletrhu neúčastnili. Na základě této soutěže byla vydána i prestižní dvojjazyčná publikace (angličtina/italština), která do posledních detailů bude tlumočit každý z oceněných projektů.

Mezinárodní porota ocenila následující projekty:
• Fernando Távora, The Extension of the Portuguese Parliament, Lisabon, Portugalsko, 1999.
• Kengo Kuma & Associates, Stone Museum, Tochigi, Japonsko, 1996-2000.
• Gilles Perraudin, Wine Cellars, Vauvert, Francie, 1998-1999.
• Franco Mancuso, The Renovation o Piazza Grande, Palmanova, Itálie, 1997-1999.
   Zároveň byla jako již tradičně udělena cena »ad memoriam« architektu Gordonu Bunshaftovi, za projekt architektonicky spjatý s kamenem – Beinecke Rare Book and Manuscript Library, Yale University, New Hawen, USA, 1963.

Výstava KAMENNÝ OSTROV (stone archipelago)
Pohlazení vody: Lázně, sauny a turecké koupele
   Kámen - mramor a smysluplnost jeho užití pulzovala již celou antickou kulturou od uměleckého ztvárnění podobenství lidského těla, jejž představovaly sochy, přes honosné paláce, interiéry a exteriéry, sloupoví, až po rozložité lázně pro několik osob. I dnes v moderní době na nás dýchá duch starověku. Lázně, sauny, či turecké koupele, k nimž se dnešní člověk navrací, s velkou libostí v sobě spojují dva základní prvky – kámen, především v podobě mramoru, a vodu.
   V době, kdy je silně vnímán návrat k přírodě a přírodním materiálům, nastal čas i na znovuobjevení krásy a smyslného kouzla mramoru. Vzrostla touha oprostit se od strohého studeného stylu posledních let a navrátit do bytových interiérů, míst k odpočinku a regeneraci těla, do lázní, tureckých koupelí, saun, solárií opět závan čisté přírody.
   Zvyšující se zájem o přírodní kámen, zejména o žulu a mramor byl prvotním impulsem k uspořádání experimentální výstavy »The caress of water« (Pohlazení vody). Výstava však neměla odrážet pouze zděděné tradice našich předků, ale především vzbudit touhu moderní tvořivosti v návaznosti na potenciál věčného materiálu, jakým kámen bezesporu je. Zároveň však nesměl zklamat důvěru ve svou skutečnou přirozenost, k čemuž rádi přispěli světoznámí architekti, návrháři, ale i řemeslníci.

USA INSTITUTE 2001- Umění mramorové kultury 2000
Projekt znovu-využití opuštěných lomů – Lessinia - Verona
   Mramor to není jen překrásný, křehký, ale mohutné skalní útvary tvořící se ve vrstevnicích po tisíce let, kam sama příroda vykreslila složitost svého bytí. A snad právě proto by doly, ve kterých se kámen těžil, aby uspokojil nenasytného zákazníka, neměly být zapomenuty. Ba právě naopak, měly by se opět vhodně začlenit do rázu krajiny. Již sedm let se institut »USA INSTITUTE 2001« zabývá »nejenom« znovuoživením kamenných lomů. Na semináři u příležitosti konání mezinárodního soutěže o nejlepší projekt na téma Horské katedrály – Verona – Projekt pro muzeum lámání kamene a znovu využití kamenových lomů a terénu krajiny v Lessinii. Institut USA navázal na loňský seminář s tématem Umění mramorové kultury 2000 a rozšířil ho o již zmiňovaný projekt znovu-využití opuštěných kamenolomů. Konference a přednášky měly oslovit především mladé architekty a projektanty, jež směrují své projekty na téma ekologie životního prostředí a krajinného terénu.

Volba přírodního, či technického kamene závisí vždy na záměru investora
   Veletrh nabízela mimo jiné i širokou přehlídku technických kamenů vyrobených na přírodní bázi. Včetně téměř neomezené palety barev a odstínů, je hlavní výhodou těchto materiálů široké uplatnění jak ve stavebním průmyslu, tak i v interiérech, exte-riérech a v nábytkářství.
   Nelze polemizovat, zda je vhodnější zvolit si čistě přírodní, či technický kámen. Vždy záleží na záměru investora. Každý z těchto materiálů má svůj půvab i odpovídající vlastnosti. U mramoru se však musí dopředu počítat, že je to materiál relativně měkký, porézní a reagující na kyseliny, tudíž se hodí spíše do reprezentačních a méně namáhaných prostor. Oproti tomu je to materiál luxusní a prověřený staletími, kdy staří mistři vnímali mramor jako symbol čistoty. Pokud se projdete ulicemi Verony, všude budete na mramor narážet, a to v podobě dlažby v ulicích, stavebního materiálu, ale i dlažby a obkladů v restauracích, či dekorací v obchodech a hotelích. Snad právě samotné vlastnosti mramoru mu teprve dodávají odpovídající půvab.
   Nejtenčí desky se vyrábějí v tl. 20 mm, o maximální velikosti desky 2000 × 2000 mm. Zajímavostí prezentovanou španělskou společností SYNTONY REAL MARBLE byly dlaždice z přírodního mramoru o tl. 10 mm s vypodložením, aby se jinak měkký a křehký mramor neporušil.
   Žula je oproti mramoru o III. stupně tvrdší. Nabízí velmi široké uplatnění jak v dopravním a pozemním stavitelství, stavebnictví, tak i jako dekorativní materiál. Nachází se po celém světě v různých odstínech, avšak charakteristickou barvou je ve střední Evropě světle a tmavě šedá, nebo brazilská a argentinská bleděmodrá.
   Přírodní materiály měly své místo v architektuře vždy. Na budoucí generaci však stojí, jak se příkladně k mramoru, žule, či kamenu postaví při řešení budoucích návrhů a následných realizacích.
   Veletržní zpráva Veronafiere garantuje výrazné zvýhodnění zahraničních vystavovatelů, jež zastřešuje oficiální autorita – Ministerstvo hospodářství, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a jiné autorizované organizace. Zároveň s vřelostí uvítá zahraniční návštěvníky, kteří mají vstup na výstavní plochu po předregistaci zcela zdarma.