Milánský veletrh nábytku a designu „Salone del mobile“

Protože nechceme v naší projekční činnosti při návrhu interiérů ustrnout na místě, a protože vše, co se točí kolem designu, je i naším velkým koníčkem, vyrazili jsme, tak jako v několika posledních letech, na průzkum nových trendů a směrů v oblasti interiérového designu na „Salone del mobile“.

Veletrh se každoročně koná v italském Miláně, je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších veletrhů nábytku a designu. Už výstaviště z dílny architekta Massimiliana Fuksase je samo o sobě velice působivé. Strukturální organické formy zastřešení, jež připomínají vrcholky Alp, vás vítají hned u vstupů dvojicí Logo a Vela. Tématem letošní výstavy byly kuchyně a vše, co s nimi souvisí, včetně kuchyňských technologií.

Pojďme se společně projít výstavou pěkně postupně, tedy s výjimkou části „Classico”, kterou vzhledem k naší preferenci a zaměření na moderní a minimalistický design již tradičně vynecháváme. Rozhodně by byla chyba minout „Salone satelite”, což je expozice mladých designérů a škol. Jen pro úplnost – v designu a architektuře se pojem mladý používá do věku cca 40 let. Celou touto částí bylo prostoupeno několik společných znaků. Snaha o chytrá a v řadě případů víceúčelová řešení, důraz na použití přírodních materiálů, zejména dřeva a něco co by se dalo nazvat motivem origami. Těžko říci, co převládalo více, jestli duch skandinávského nebo japonského designu. Nás například zaujala názorná ukázka Japonky, která vyráběla dekorativní závěsy pomocí žehličky a igelitových tašek. Dále pak vtipná nástěnná světla ve tvaru hlavy jelena a nosorožce poskládaná z papíru technikou origami.

Koupelny

Pokud se řekne Itálie a interiérový design, co vás napadne jako první? Mě koupelny. Koupelny v podání tohoto veletrhu jsou plnohodnotné místnosti k bydlení. Ne nějaké minimální prostory určené pouze k nutné očistě těla. Projevuje se to jednak poměrně velkorysým prostorovým uspořádáním, častým použitím volně stojících van a umyvadel, ale i množstvím prostorů na odkládání kosmetiky, knížek a dekorativních předmětů. Tyto prostory jsou často i přímou součásti sanity. Také sprchové kouty jsou prostorné, skleněné zcela nebo jen s minimem lišt. Trendem jsou velké sprchové hlavice, často doplněné LED diodami.

Celkové řešení prostoru koupelny je v duchu účelnosti s převahou střízlivých a jednoduchých tvarů. Pokud jde o barevnost, převažuje bílá následována pastelovými barvami. Módní barvou je nyní i fialová. Zajímavostí byly například skříňky pod umyvadla oživené ornamentálním potiskem. V interiéru koupelen bylo často použito dřevo. U sanity jsou zastoupeny jak organické oblé tvary, tak i hranaté, čisté geometrické linie. Umyvadla jsou často součástí desky koupelnového nábytku. Nápadná byla nejen umyvadla, ale i vany, jejichž vnějšek byl černý a vnitřek bílý. Že by ozvěny 60. a 70. let? Zajímavou drobností byly krytky výtoků v barvě sanity, nikoliv z obvyklého kovu.

Kuchyně

Letošní ročník byl věnován kuchyním, a proto byl expozici „Eurocucina” věnován prostor ve dvou výstavních halách. I kuchyňská linka se stává plnohodnotnou součástí obývacího prostoru. Tomu opět odpovídá i obliba volně stojících pracovních pultů nebo varných center. Tvarové řešení se rozvíjí v duchu minimalismu, výjimkou byl poměrně často použitý motiv kulatých rohů. A to jak horizontálně, tak i vertikálně. Pokud jde o materiálové řešení, byly hojně zastoupeny lakované materiály vysokého lesku, dřevo, nerez a nově i sklo. Já osobně jsem byl nadšený z minimalistické betonové kuchyně od rakouské firmy Steininger. Častým prvkem bylo i zavěšení nejen horních, ale i dolních skříněk na stěnu ve snaze o splynutí s obývacím prostorem.

Jediné, co prozradí, že se jedná o kuchyň, je digestoř. Pokud nejste příznivci viditelných odsavačů par, třeba vám udělá radost, tak jako nám, neviditelná digestoř integrovaná do pracovního ostrova. Vysune se z pracovní plochy jen tehdy, pokud jí je třeba. Dalším trendem je dostatečná pracovní plocha, která se projevuje mimo jiné i uspořádáním plotýnek do jedné řady, nikoliv do dvou. Časté byly rovněž i plynové hořáky. Pokud jde o spotřebiče, ty jsou dostupné v celé řadě barev. V technické části výstavy nás nejvíce zaujaly dva výrobky. Skleněná varná deska s důlkem, do které přesně padne pánev vok a výškově nastavitelný salamandr od firmy Miele.

Design a modern

Poslední část výstavy, kterou jsme v Miláně navštívili, byla část design a modern. I zde je znát příklon k jednoduchosti a přírodním materiálům. Přetrvává i obliba plastových židlí a křesílek, která jsme našli v programu všech významných firem. Kartell představil letošní černobílou kolekci, jejíž součástí byla např. Židle „Superimpossible”, která má jednu stranu černou a druhou bílou. Tento motiv byl přítomen i v rámci sanitárních prvků. Příjemným překvapením bylo i to, že výrobci sedacího nábytku jsou si vědomi všudypřítomnosti přenosných počítačů a reagují na to i svými křesílky s podložkami či místem pro notebook. Výrazným prvkem interiéru jsou vestavné skříně. Ty jsou často úplně vestavěné do roviny stěny, běžné je i použití pojezdu křídel se zatažením do jedné roviny. Skříňky buď tvoří celistvou plochu, nebo jsou nepravidelně členěny do soustavy dvířek a poliček. I tady se uplatňují pastelové barvy nebo přírodní materiály, které evokují skandinávskou čistotu a jednoduchost.

Celkové dojmy z veletrhu jsou jako vždy příjemné, kde jinde lze vidět to nejlepší na omezené ploše, s možností ihned vyzkoušet a porovnat. Rádi jsme se s vámi podělili o naše objektivně subjektivní přiblížení veletrhu, který je pro nás zdrojem inspirace pro naše další projekty.