Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Mrakodrap AZ Tower – špičková architektura a technologie

AZ Tower (Brno) s výškou 111 m je přitažlivá, provozně úsporná budova, šetrná k životnímu prostředí. Krom toho, že se v době dokončení stane nejvyšší budovou v ČR, najdete tu i množství pozoruhodných stavebních výrobků a technologií. AZ Tower nabídne prostor pro obchody, kanceláře i bydlení. Velký zájem o ně mj. vypovídá, že se vyplatí stavět vkusně a kvalitně, nikoliv co nejlevněji.

U takto výjimečných staveb přirozeně očekáváme nejvyšší požadavky jak z pohledu architektonického řešení, tak i pohledu kvality stavebních materiálů a jejich technologického zpracování. Zde dvojnásob platí, že dnes tolik žádané úspory by se měly realizovat nejlépe v měřítku dlouhé a bezporuchové životnosti a nízkých provozních nákladů. Budoucí uživatelé tento přístup přijímají; již dnes (začátek ledna 2013) jsou vyprodány všechny byty a většina ostatních prostor.

Mrakodrap AZ Tower v Brně

Architektonicky, výškově a barevně výrazná budova se nachází mezi ulicemi Pražákova a Heršpická v lokalitě, které se již dnes říká brněnský Manhattan. Objekt nabídne přes 17 000 metrů čtverečních obchodních (1. až 3. patro), kancelářských (5. až 23. patro) a rezidenčních ploch (24. až 30. patro). Pro kanceláře je plánováno 9 000 m2, pro obchody zhruba 4 000 m2 a konečně je k dispozici 17 apartmánů velikosti od 64 do 215 m2. Parkování ve dvou podzemních podlažích nabídne stání pro 272 aut. Všechny jednotky v této prestižní a osobité budově jsou určeny k prodeji, v případě zájmu bude možné si je také pouze pronajmout.

Výstavba mrakodrapu AZ Tower

Technologie

Pozoruhodné jsou třicetimetrové hloubkové energetické piloty, které budou v Česku zcela jedinečné. S pomocí tepelných čerpadel budou v zimě jímat teplo a v létě budovu ochlazovat.

Zajímavý je také unikátní systém kombinovaného přirozeného a nuceného větrání v kancelářích a apartmánech.

Fasáda výtahové šachty, která má celkovou plochu 700 m2, je pokryta fotovoltaickými panely, které budou sloužit jako samostatný zdroj elektrické energie a dodávat ji do společných prostor budovy.

Mrakodrap AZ Tower

• Investor: AZ Tower, a.s.
• Projektant: Architektonická kancelář Burian – Křivinka, Kalvodova 13, Brno; zástupce Ing. Arch. Gustav Křivinka.
• Zhotovitel: PSJ, a.s.
• Zhotovitel fasády: Styl 2000, s.r.o.
• Technický dozor investora: AZ Properity, s.r.o.

Velice estetická a svou barevnou čistotou působivá je zavěšená fasáda. Je tvořená keramickými glazovanými obklady v provedení se stínovými spárami. Pod nimi je větraná mezera o hloubce 10 cm, následuje speciální fasádní fólie Stamisol FA a poté 140 mm silná vrstva minerální izolace. Pásy této fólie o šířce 2,5 m a délce 25 m jsou mezi sebou lepeny speciálním lepidlem Stamcoll N 55, prostupy jsou zabezpečeny fasádní páskou Omega, ta je rovněž trvale odolná proti mechanickému stárnutí a působení ultrafialového záření. Vysoké požadavky na fasádní fólii plynou mj. z toho, že nejen během montáže, ale i v běžném provozu na hotové budově se dostává do větrané mezery stínovými spárami mezi keramickými fasádními obklady venkovní rozptýlené UV záření, dešťová voda a v neposlední řadě je fólie namáhána silným prouděním vzduchu ve spáře.

Přítomnost fasádní fólie Stamisol FA zajišťuje nejvyšší možnou účinnost vláknité tepelné izolace tím, že nedochází k jejímu povrchovému ani hloubkovému provětrávání, smáčení dešťovou vodou a že zároveň umožňuje volný odvod vodní páry, která postupuje izolací z vnitřku budovy ven.

Dalšími pozoruhodnostmi této stavby je pět rychlovýtahů, telekomunikační antény, strojní chlazení pro extrémní klimatické podmínky nebo také záložní zdroj elektrické energie. V plánu jsou i větrné turbíny na výrobu elektrické energie. Sami jsme se mohli přesvědčit, že i v klidném, bezvětrném dni se na střeše budovy ve výšce 111 m prohání velmi slušný vítr.

Vlastní budova vyrůstá z třípodlažního podstavce. Fasáda této podnože je v přízemí převážně prosklená (výkladce obchodů a autosalonu), ve 2. a 3. NP je opláštěna vlnitým hliníkovým plechem v kombinaci s omítkou. První tři patra budovy nabídnou plochy pro recepci, obchody, kavárnu, restauraci a fitness. Uprostřed půdorysu obchodní galerie je navrženo kryté atrium, procházející třemi podlažími, které tak vytváří vnitřní komunikační a společenské jádro domu. Součástí podnože budovy bude komplex autosalónů se servisem. Tato část bude zvýrazněna proskleným osmipatrovým hranolem, ve kterém budou vystaveny osobní automobily. Prodejní plocha autosalonů je proděravěna třemi eliptickými světlíky, které propouštějí světlo do středu dispozice a opticky i fakticky propojují všechny úrovně v jeden prostor.

Montáž fasády na mrakodrapu AZ Tower

Lokalita

AZ Tower se nachází mezi ulicemi Pražákova a Heršpická. Lokalita je výborně dopravně dostupná včetně napojení na dálnici D1 (Praha – Bratislava – Ostrava – Vídeň). V docházkové vzdálenosti jsou zastávky městské hromadné dopravy. Po přesunu železničního nádraží do nové jižní polohy bude celé území připojeno i na tramvajovou síť. Plánovaná přestavba železničního uzlu se jeví pro rozvoj a zhodnocení celého území jako přínosná. Věž AZ Toweru vystupuje ze severního rohu třípodlažní podnože, která kopíruje a takřka vyplňuje lichoběžníkový tvar parcely. Hlavní vstupy navazují na pasáže v sousedních budovách M-paláce a Mediahall a reagují tak na nově navrhované náměstí.

Slovo architekta

Za duchovního tvůrce této monumentální stavby, Architektonickou kancelář Burian – Křivinka, nám na několik otázek odpověděl Ing. Arch. Gustav Křivinka.

Přání investora bylo zřejmě mít na daném místě vysokou stavbu. Jak jste k tomuto zadání přistoupili, co Vás vedlo a inspirovalo a to i s ohledem na atmosféru a energii místa, jeho tradici či historii a na jeho okolí?

První studie na toto místo byly velmi odlišné od dnes realizované stavby. Studie spíše ověřovala možnosti v území, byla mnohem jednodušší. Stavba měla jen 20 podlaží, byla racionální bez jakýchkoli zalomení a výškového odstupňování. Objevila se zde ale už dvě mírně pootočená křídla budovy, která mezi sebou svírají komunikační jádro. Investorovi se ale stavba zdála příliš konvenční a projevil přání, abychom návrh přepracovali.

Výška budovy dalším vývojem postupně rostla a s ní i její osobitost, až nakonec skončila na 111 metrech. Stala se tak aktuálně nejvyšší budovou v republice. Rozhodně si neděláme iluze, že toto prvenství dlouho vydrží. Ale už teď můžeme říci, že každá taková stavba je zajímavým technickým dílem, které posouvá naše stavitelství kupředu.

Svou atmosféru i energii si tato část města zatím vytváří. Má však obrovský potenciál a my doufáme, že ho novou budovou pomůžeme nalézt.

Vedle tvarového a barevného řešení zde byly použity zajímavé technologie a stavební výrobky. Jaké považujete za nejvýznamnější?

Jako jedni s prvních jsme použili takzvané energetické piloty, které jsme využili k jímaní tepla a chladu pomocí tepelných čerpadel IVT GREENLINE. Délka aktivních pilot je cca 800 m. V pilotách je nataženo přibližně 12 km potrubí od firmy Gerodur.

Další zajímavou technologií u nás v tomto provedení málo používanou je obklad části jižní fasády únikového schodiště fotovoltaickými panely.

Myslím, že je potřeba se ještě zmínit o způsobu větrání výškové části budovy, kde jsme navrhli tzv. hybridní větrání. To znamená kombinaci nuceného větrání a větrání okny. Okna jsou navržena tak, aby i ve velké výšce bylo možné větrat přirozeně. Osm oken na patře je opatřeno servopohony a je možné je automaticky otvírat i v noci. Okna mohou být využívána k vychlazení kancelářských pater chladným nočním vzduchem. Chlad se akumuluje v betonových stropech a stěnách, v letních měsících tak snižujeme nároky na chlazení.

Za zmínku stojí i realizace fasády z keramických obkladových desek Faveton zavěšené na hliníkový rošt. Desky jsou vylehčené dutými otvory, jsou 3 cm tlusté o rozměrech 30 × 125 cm. Záměrně jsme zvolili dvojí barevnost, aby se budova proměňovala z terakotové barvy směrem nahoru do barvy bílé.

Laika možná napadne, jak to, že tak vysoká stavba nespadne. Jak a podle čeho se vlastně řeší její stabilita? Přečkala by třeba náraz malého letadla?

Cituji slova statika: Účinky větru na budovu jsou řešeny podle platných norem, které udávají tlak větru na pohledovou plochu budovy včetně účinků sání na ostatní plochy budovy (tedy přiléhající i odvrácenou fasádu). U vysokých budov se ke statickému tlaku větru přidávají jeho dynamické účinky a rovněž zvětšené sání vlivem turbulencí větru.

Stabilita budovy byla řešena na prostorovém statickém modelu (ten odpovídá betonové stavbě včetně otvorů, použitých druhů betonů atd.) v interakci s podložím stavby a hlubinnými prvky založení (pilotami). V případě účinků větru byly sestaveny zvláštní zatěžovací stavy, které porovnávaly jednak účinky větru s plně využitým objektem, dále se stálým zatížením jako příznivou složkou zatížení.

Náraz lehkého letadla do budovy jsme neřešili, protože naše normy to nevyžadují. Byl ale řešen náraz aut do sloupů jak v podzemních garážích, tak i u vjezdu.

Zajímavostí je posouzení nosné konstrukce budovy na účinky slabého zemětřesení (Brno se nachází v oblasti s nízkou intenzitou seizmického nebezpečí). Bylo zjištěno, že s výjimkou tří štíhlých prvků v okolí hlavního vstupu od severu jsou účinky zatížení větrem (včetně dynamické složky) větší, než řešené účinky od seizmického zatížení.

Autor:
Foto: Jiří Hejhálek