Na Rychnovsku objeveny vzácné archeologické nálezy z pozdní doby kamenné

Při výstavbě obchvatu Domašína na Rychnovsku objevili archeologové unikátní pozůstatky pravěkého osídlení, jež patřily kultuře se šňůrovou keramikou. Jedná se především o okrouhlé studny a velké množství kůlových jamek, které lze považovat za pozůstatky ohrad a příbytků. Za posledních deset let jde na Rychnovsku o nejbohatší naleziště. Nález nemá obdoby ani v České republice.

Naleziště u Domašína je součástí jedné ze dvou sídelních pravěkých oblastí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Naleziště se nachází na terénní terase nad řekou Bělou. Většina nalézaných objektů je akeramická nebo jen s malým množstvím keramických nálezů, jež slouží jako nejběžnější datovací pomůcky. Záchranný archeologický výzkum na první etapě obchvatu kolem Domašína odhalil kůlové jamky, které lze považovat za pozůstatky ohrad a lehčích konstrukcí příbytků. Jamky obklopují pět válcovitých studen typických pro kulturu se šňůrovou keramikou. Studny mají průměr zhruba 1,5 metru. Hluboké jsou něco přes dva metry. Co se týče keramických nálezů, ty lze datovat až do doby eneolitu (závěrečná fáze doby kamenné) – kultury se šňůrkovou keramikou. Mluvíme tak o době cca 2000 let př.n.l.

Tato situace, popisovaná zatím jen v sousedním Německu, je u nás naprosto unikátní záležitostí. Sídliště kultury se šňůrovou keramikou jsou velice vzácná. Souvisí to se způsobem života nositelů této kultury. Jak doplnila archeoložka Muzea a galerie Orlických hor PhDr. Martina Beková: „Jedná se o poměrně mobilní skupiny obyvatel, jejich obživa byla založena na pastevectví. Jsou to první Indoevropané na našem území. V prostředí Rychnovska se tuto kulturu daří dokládat až v posledním desetiletí.“ Tato kultura zabírala oblast od Rýna až po Volhu, obývala tedy velkou část Evropy.

Výzkum odhalil i kompletně zachovalý půdorys domu se základovým žlabem a žárové hroby tzv. lužické kultury popelnicových polí z doby zhruba 1200-600 let př. n. l. Dle keramických nálezů a pazourkové čepele lze i tento nález řadit k době eneolitu. Překvapením byla pro archeology dále také unikátní sídlištní jáma patřící bezprostředně prvním zemědělcům.

Kostrový hrob z druhé světové války

Dalším pozoruhodným objevem jsou pozůstatky sídliště únětické kultury ze starší doby bronzové. Z nálezů lze jmenovat obilné silo, nejrůznější části nádob nebo keramické střepy. Silo lze datovat až do starší doby bronzové (1800 př. n. l.). Archeologové také objevili izolovaný poškozený kostrový hrob z novověku, který zřejmě pochází z období druhé světové války. Podle Bekové se mohlo jednat o zraněného ruského zajatce, jenž se v Domašíně skrýval nebo o zraněného německého vojáka z nedalekého lazaretu.

Dny otevřených dveří

Unikátní nálezy byly také zpřístupněné široké veřejnosti. V úterý 21. července proběhl Den otevřených dveří na výzkumu obchvatu obce Domašín u Černíkovic. PhDr. Martina Beková seznámila návštěvníky s touto unikátní lokalitou a poskytla k nálezům odborný výklad. Poprvé sem byla veřejnost pozvaná už v dubnu tohoto roku.

Obchvat zlepší životní prostředí v centru obce a naředí dopravu

Obchvat byl v místě archeologického nálezu více než potřebný. Obec Domašín je zatěžována hlavně ve směru od Hradce Králové do zóny Solnice – Kvasiny, kde vedle automobilky Škoda Auto působí i další firmy. Výstavba obchvatu Domašína začala 26. června letošního roku. S výstavbou bylo možné začít až po řádném provedení záchranného archeologického výzkumu, který napsal další stránku nejstarších dějin Podorlicka. Celkové náklady na výstavbu obchvatu činí téměř 135 milionů korun včetně DPH. Silniční obchvat staví společnost EUROVIA CS, která stavbu zhotoví za 64,6 milionu korun bez DPH. Administraci projektu zajišťuje Centrum investic, rozvoje a inovací (CIRI), oddělení průmyslových zón.

Stavba nové komunikace probíhá bez výrazného omezení silničního provozu. Na trase obchvatu vyroste kruhový objezd, který silnici spojí s Černíkovicemi. Stavební práce na téměř dvoukilometrovém úseku potrvají více jak rok. Kraj připravuje do budoucna také obchvat Častolovic, Kostelce nad Orlicí i Rychnova nad Kněžnou. Stavbu obchvatu financuje Státní fond dopravní infrastruktury.