Nadace dřevo pro život - pomoc k využití dřeva v ČR
Dne 23. června 2005 se v Praze konala tisková konference, na níž se představila nově vzniklá Nadace dřevo pro život. Důvod vzniku nadace je nedostatečné využívání dřeva v ČR. Hlavní cíle Nadace je podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a ekologické suroviny.
„Dřevo se musí znovu stát přirozenou součástí našeho života“, řekl předseda správní rady nadace Ing. Tomáš Pařík, a dodal: „Je nutno dostat dřevo z periferie našich zájmů a navrátit mu roli, kterou po staletí mělo v naší kultuře.“ K tomu by měla směřovat činnost Nadace dřevo pro život (dále jen Nadace). Nadaci založili vlastníci a správci lesů a významné dřevozpracující podniky. Cílem Nadace je dlouhodobé a systematické informování veřejnosti o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a možnostech rozvoje šetrného a ohleduplného využívání dřeva.
Oblasti, kterým se Nadace bude věnovat
Hlavní programové snahy, které hodlá nadace programově rozvíjet, lze shrnou do pěti základních bodů:
1. Pomáhat vzdělávacím institucím rozvíjet úctu k přírodě a ke dřevu. Pomáhat rozvoji odborného lesnického a dřevařského školství, vědy a výzkumu.
2. Podílet se na revitalizaci civilizací narušeného životního prostředí, uchování přírodního bohatství a kulturního dědictví. Pomáhat trvale udržitelnému rozvoji venkovských oblastí, pro něž je bohatství lesů často nejvýznamnějším zdrojem jejich sociální a ekonomické prosperity.
3. Pomáhat rozvíjet ekologicky šetrné způsoby využití dřeva. Pomáhat chráněným dílnám a handicapovaným řemeslníkům zpracovávajícím dřevo. Napomáhat záchraně kulturních památek, které minulé generace zhotovily ze dřeva.
4. Pomáhat při realizaci projektů řešících podporu bydlení mladých rodin.
5. Informovat o ekologických způsobech péče o české lesy. Podílet se na utváření důvěryhodného vztahu veřejnosti k problematice ochrany životního prostředí, založeného na vzájemném respektu všech, kteří aktivně využívají krajinu a přírodní bohatství. Napomáhat zapojování občanů do rozhodování o věcech veřejných s důrazem na péči o životní prostředí.
Nadace bude v rámci jednotlivých programů vypisovat granty. „O podmínkách a pravidlech jejich udělování se veřejnost více dozví v nejbližší době z internetových stránek nadace,“ řekl výkonný ředitel Nadace Ing. Jan Řezáč. „Naplněním činnosti nadace bychom rádi předali poselství o dřevu jako o krásném, přirozeném, ušlechtilém materiálu, který má své osobité kouzlo, má svou duši,“ řekl člen správní rady Tomáš Töpfer.
Fakta o Nadaci
Správní rada: Ing. Vladimír Blahuta, Ing. Miloslav Konopík, Ing. Marcela Koubíková, Ing. Zbyšek Kulhánek, Ing. Jan Mičánek, Ing. Josef Myslivec, Ing. Tomáš Pařík (předseda), Ing. Jiří Pohloudek (místopředseda), Ing. Jan Rudolf (místopředseda), Ing. Václav Šebek, Tomáš Töpfer, František Vomočil. Dozorčí rada: Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc., Mgr. Aleš Růžička. Výkonný ředitel: Ing. Jan Řezáč. Sídlo nadace: viz kontakty v záhlaví tohoto článku.
Dřevo a jeho využívání v ČR a ve světě
Mezi evropskými státy zaujímá naše republika 4. místo v zásobě dřeva na 1 hektar (245,8 m3/ha), 6. místo v ročním přírůstu na 1 ha (6,6 m3/ha) a rozloha lesů činí 33,5 % území republiky, čímž se republika řadí mezi 12 nejlesnatějších zemí v Evropské unii. V České republice se dlouhodobě zvyšují zásoby dřeva. Celkový roční přírůst v českých lesích je přibližně 18 mil. m3, přitom se ročně vytěží zhruba 14 – 15 mil. m3, to znamená, že každoročně se zvětší zásoby dřeva nejméně o 3 mil. m3. V roce 2003 činily zásoby 650 mil. m3, zatímco v roce 1930 to bylo podle Nadace pouhých 307 mil. m3. S tím kontrastuje fakt, že ve využití dřeva na jednoho obyvatele se ČR řadí v Evropské unii na jedno z posledních míst, na úroveň Portugalska. Výše nastíněné údaje tedy nekorespondují s tím, do jaké míry dřevo společnost užívá a jak jej vnímá. V Rakousku byl během posledních 15 let zaznamenán vzrůst spotřeby dřeva ročně na jednoho obyvatele z 0,30 na 0,62 m3. Velkého zvýšení využívání dřeva na jednoho obyvatele dosáhly také skandinávské státy, kde je na špici Finsko s 1,00 m3 na jednoho obyvatele. V České republice připadá na jednoho obyvatele 0,23 m3 dřeva ročně. V odborných kruzích Evropy se v současnosti diskutuje otázka možného zvýšení průměrné evropské roční spotřeby dřeva z 0,2 m3 na jednoho obyvatele na hodnotu spotřeby USA a Japonska, která je 0,5 m3 na obyvatele.
Využití dřeva ve stavebnictví
Zatímco v České republice tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1 %, v Německu je to 7 % (z toho v Bavorsku 70 % - podle údajů Nadace), v Rakousku, Švýcarsku 10 %, ve Velké Británii – Anglii, Walesu 15 %, Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a Kanadě dokonce 80 %.
Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví se zhruba 15% podílem na tvorbě HDP a zaměstnává 9 % osob.
Lesní hospodářství a navazující odvětví v ČR
Dosavadní pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR jenom podle jeho podílu na HDP (0,7 %) představuje do značné míry zjednodušený, jednostranný přístup. I přes rostoucí uznání významu mimoprodukčních funkcí lesů tomuto pohledu chybí zahrnutí širších ekonomických souvislostí, kterými jsou hodnocení lesního hospodářství jako prvního článku celého výrobního řetězce, jemuž dodává obnovitelnou, ekologicky čistou surovinu. Lesní hospodářství a navazující zpracovatelská odvětví tak mají do budoucna velké předpoklady stát se sektorem, který fakticky realizuje energetické zdroje pro hospodaření na principu trvale udržitelného rozvoje.
Lesní hospodářství a navazující odvětví v EU
Propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví je z ekonomicko sociálního hlediska silně vnímáno i ze strany Evropské unie, kde se hovoří o lesnictví a na lesních zdrojích založeném zpracovatelském průmyslu jako o jednom sektoru.
V Evropské unii se lesnictví spolu s dřevozpracujícím průmyslem, výrobou papíru a buničiny, zpracováním papíru a lepenky, výrobou obalových materiálů a nově také začleněním polygrafického průmyslu a vydavatelské činnosti podílí na celkové hodnotě výroby, přidané hodnoty a zaměstnanosti podílem přes 10 %.
Environmentální pohled
Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva naváže v procesu fotosyntézy až 250 kg CO2. Při průměrné spotřebě 100 - 150 m3 dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let se jedná o nezanedbatelná množství. Přitom tam, kde se na dřevěný dům vytěžil les, za sto let vyroste les nový a ten váže další tuny tohoto skleníkového plynu. Naopak při výrobě cementu, pálení cihel a vápence, přepravě stavebních hmot apod. se obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují.
Surovinový pohled
Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na každou tříčlennou rodinu 240 m3 dřeva, přičemž ze 140 m3, zpracovaných na užitkové dřevo, lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 m3 lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků (hudební nástroje, hračky, vybavení pro volný čas, dřevěné haly, stáje pro chované zvířectvo apod.).
Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelného stavění, včetně recyklace materiálů pro stavění?
