Návštěva Národní technické knihovny

Klub seniorů ČVUT zorganizoval pro své členy návštěvu nové Národní technické knihovny, která byla otevřena v Praze-Dejvicích v září loňského roku a zahrnuje bývalou Státní technickou knihovnu dříve umístěnou v Klementinu, knihovnu ČVUT a knihovnu VŠCHT.

Prohlídka se uskutečnila dne 19. ledna 2010 a byla vedena paní Mgr. J. Heřmanovou, která nám poskytla velmi obsáhlé informace. Již před otevřením této Národní technické knihovny byla publikována řada článků, ale při naší návštěvě jsme viděli knihovnu při běžném provozu, i když ještě chyběla některá vybavení.

Knihovna pro příští tisíciletí

Nová knihovna vznikla na základě architektonické soutěže, do které bylo podáno 44 návrhů. Zvítězil návrh atelieru Projektil Architekti, hlavní architekt Robert Brychta. Vnitřní design a nábytek je rovněž výsledkem soutěže. Náklady na výstavbu dosáhly dvě a čtvrt miliard korun. Celková plocha pozemku je 11 740 m2, zastavěná plocha 4 740 m2, celková plocha všech podlaží je 51 434 m2 a obestavěný prostor celkem 168 187 m3. Knihovna je umístěna v areálu vysokých škol v Dejvicích (obr. 1).

Obr. 1: Umístění NTK v areálu ČVUT a VŠCHT

Knihovna, která má tři podzemní a šest nadzemních podlaží, má půdorys čtverce o stranách 75 m se zaoblenými rohy. Nápisy nad vchodem a kóty na fasádě jsou z fluorescenční fólie, přes den se nabíjí a v noci světélkují. Knihovna je koncipována jako technická učebnice, kde jsou veškeré rozvody včetně krytalového topení upevněny na stropech a nezakryty, což je jednak levnější, jednak snadno opravitelné.

Provoz je řízen počítačem, na 85 místech jsou umístěna snímací čidla, podle naměřených hodnot se upravují podmínky. Knihovna má 1100 studijních míst a 600 relaxačních míst. Je v ní rozmístěno 250 počítačů pro veřejnost, které budou v krátké době zapojeny a WiFi signál bude po celé budově. Pracuje v ní 157 zaměstnanců.

Provoz knihovny a studovny

Přístup do studovny a půjčování knih je na průkazky Isic, Opencard nebo na vstupní průkazky ČVUT nebo VŠCHT, které se musí aktivovat. Cena aktivace pro studenty či důchodce je 50 Kč na rok, pro pracující 100 Kč na rok. Knihovnu lze také navštívit zdarma přes návštěvnické centrum.

Vstupní hala knihovny je otevřena denně od 7 do 21 hodin, studovna v pracovní dny od 8 do 20 hod., v sobotu zkráceně, ale nepřetržitě funguje tzv. noční studovna vedle vchodu, která má 45 míst a je přístupná opět na vstupní kartičky.

Přízemí – první nadzemní podlaží

Přízemní hala je koncipována jako otevřené náměstí se čtyřmi vchody, šatnou, toaletami a dalším zázemím. Přední část tvoří galerie, která prostupuje dvěma podlažími a slouží i jako výstavní sál. Po obvodu je umístěno návštěvnické centrum, výstavní síň a kavárna. Vedle kavárny je malá prodejna Ikan Partners prodávající drobnou elektroniku zaměřenou hlavně na potřeby studentů. Mezi touto prodejnou a hlavním vchodem je ještě volný prostor, ve kterém má být otevřeno knihkupectví ČVUT a VŠCHT. Na druhé straně vedle vchodu je umístěna Městská knihovna Prahy 6.

Ve středu tohoto prostoru je z jedné strany velká informační tabule na různé vzkazy a z druhé strany vracečka vypůjčených knih (obr. 2). Každá kniha je opatřena čipem, který se při vypůjčení načte do kartičky vypůjčovatele. Při vracení se kniha vloží do vstupu vracečky a kartička do příslušného místa, na kartičce se potvrdí vrácení a kniha putuje po pásu a sklouzne do sběrné nádoby odpovídající podlaží, ve kterém byla vypůjčena.

Obr. 2: Vracečka knih

Z přízemí je také vstup do konferenčního Ballingova sálu, který je vybavený bezdrátovým internetem a využívá se nejen k přednáškám, ale je možné si jej také pronajmout.

Druhé nadzemní podlaží

Sem už se vstupuje na výše zmíněné průkazky. Vejde se do centrální haly, kde jsou umístěny terminály s katalogy knih a dlouhý pult, kde pracují knihovníci (obr. 3). Hala je otevřená až do šestého patra a kolem jednotlivých pater vedou betonové stěny, které sahají jen do části výšky každého patra, takže celá knihovna je takto propojená (obr. 4). Šedé betonové stěny jsou pokresleny černými obrázky, jejichž autorem je rumunský výtvarník Dan Perjovschi. V kontrastu k šedým betonovým stěnám je podlaha všech podlaží barevná a připomíná duhu, ale barvy ukazují statické zatížení jednotlivých míst podlahy. Červená znamená nejvyšší zátěž, modrá nejnižší.

Obr. 3: Pult knihovníků
Obr. 4: Pohled na terminály na druhém podlaží

Třetí až šesté nadzemní podlaží

Nejdůležitějším prostorem pro studující je třetí až šesté nadzemní podlaží, kde jsou umístěny volně přístupné knihy ke studiu a studijní prostory.

Při vstupu na každé z těchto podlaží je na stěně u schodiště a výtahu umístěn přehledný plán podlaží a na kulatých nosných sloupech seznam v regálech umístěných knih. Před regály s knihami je relaxační prostor, který je také využíván jako pracovní. Za ním jsou seřazeny regály s knihami (obr. 5).

Obr. 5: Regály s knihami

Kapacita regálů celkově ve všech čtyřech poschodích je 600 000 svazků, ale nyní je v nich umístěno celkem kolem 230 000 svazků. Všechny knihy v regálech mají čip, při půjčování domů si je vypůjčovatel musí registrovat na svou kartu. Knihy označené červeným puntíkem nelze půjčovat, jsou určené pouze pro studium v knihovně.

Za regály v klidové zóně při obvodové stěně je vlastní studijní prostor (obr. 6), skvěle osvětlený, se stoly vybavenými zásuvkami na připojení vlastního počítače. Jsou zde rozmístěny i počítače knihovny, které po zapojení budou moci používat návštěvníci knihovny.

Obr. 6: Studovna v klidoví zóně

Další zajímavosti

Na každém z uvedených podlaží je něco specifického. Na třetím podlaží je poblíž vchodu v relaxační zóně koutek s televizorem, na kterém se budou promítat různé, zejména dokumentární filmy. Sledovat je bude možné pouze se sluchátky, hlasitý zvuk bude vypnut.

Ve čtvrtém podlaží jsou při jedné stěně malé pracovny, které slouží pro týmovou práci (obr. 7). Mohou je používat jak studenti za poplatek, ale mohou se i komerčně pronajímat.

Obr. 7: Týmová pracovna

V pátém podlaží je umístěna knihovna ČVUT a VŠCHT. Sloučit tyto knihovny s NTK se administrativně nepodařilo, a proto zde pracují knihovníci těchto škol. V plánu je vytvořit zde Mediacentrum, kde bude možné sledovat zahraniční vysílání BBC, CNN a další.

V nejvyšším šestém podlaží jsou umístěny knihy doplňkových oborů jako je matematika, filozofie, psychologie, jazyky apod. Z prostoru knihovny lze vstoupit do dvou otevřených atrií. Také jsou zde malé studijní buňky, které se stejně jako výše zmíněné týmové pracovny pronajímají na určitou dobu za poplatek.

V tomto nejvyšším poschodí byly dobře vidět všechny rozvody včetně rozvodu vytápění, který v létě slouží rozvodem studené vody k ochlazování knihovny. Budova je vybavena klimatizací, ale její provoz je velmi drahý, a tak se využívá pouze při letních příliš vysokých teplotách.

Podzemní podlaží

Ve třech podzemních podlažích jsou umístěny především depozitáře méně žádaných knih a depozitář historických fondů. Nejstarší knihou ve vlastnictví Státní technické knihovny je kniha o perspektivě od Albrechta Dürera z roku 1529. Dále jsou zde vybudované garáže se stáním pro 300 automobilů a 200 kol.

Ocenění knihovny

Knihovna postoupila do užší nominace 15 staveb soutěže Stavba roku 2009 za „vyřešení důležité části technického univerzitního kampusu s nápaditým architektonickým výrazem se zřetelem k energetickému řešení,” dále získala Zvláštní cenu primátora hlavního města Prahy a cenu Státního fondu životního prostředí ČR. Plakety, které vyjadřují toto ocenění, jsou umístěny na stěně prvního podlaží poblíž noční studovny.

1 Doc. Ing. Milan Kašpar, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze, e-mail: kasparm@fsv.cvut.cz
Autor:
Foto: Alena Michálková