Očima redaktora - Slovinsko: malé rozlohou, velké památkami a pohostinností - Dobro došli Slovenija
Jedna ze zemí bývalé Jugoslávie, Slovinsko, je sice malé, s několika málo přes dva miliony obyvatel. Je ovšem bohaté na památkové objekty, architekturu včetně lázeňské i současnou výstavbu. Navíc je pro nás blízko, v sousedství s Rakouskem a Maďarskem. My jsme navštívili tamní nejvýznamnější lázeňské středisko Moravské Toplice, v severovýchodní části regionu Prekmurje.
Předem avizujeme, že název nemá nic společného s naší Moravou, je odvozen od zdejší řeky Mura. Proč právě tam, protože jsou zde největší termální lázně Slovinska. Z komplexu zmodernizovaných nejznámějších hotelů Terme Vivat, Ajda a Livada Prestige nás nejvíce zaujal prvně jmenovaný, pětihvězdičkový. Má v hlavní části rovné střechy krytinu z hliníkového plechu vzhledem k provozním podmínkám s příslušnou vzduchotechnikou. Nové fasády, hydroizolace, přechodový krytý most do dalších budov, pro změnu se šikmými střechami, nelze přehlédnout. V interiéru je 166 pokojů. V jídelně i bazénech je díky světlíkům využíváno přirozené denní světlo. Některé části rovných střech vypadají na první pohled zelené, avšak při druhém pohledu zjišťujeme, že imitaci tvoří umělá zelená tkanina.
Ještě několik slov k objevům horkých léčivých minerálních pramenů – původně sloužily vrty k hledání ropy, ale vždy vytryskla minerálka. Takže místo ropných polí zde mají minerální a ta jim dokonce vyhřívají fotbalový trávník, takže celou zimu na něm hrají a trénují hráči i z okolních států.
Jsme zpátky na vycházce za stavebními prioritami a už z dálky nás upoutá kostel církve evangelické, postavený roku 1627 v neogotickém slohu. Dostali jsme se i do okolních obcí a mohli vyhodnotit zastřešení veškerých staveb. Výsledek? Značnou převahu střešních tašek tvoří bobrovky a to v jednoduchém i dvojitém krytí. Spatřili jsme i plechové střechy, střechy z vlnitého plechu a dokonce dříve běžné, nyní ojedinělé doškové střechy ze slámy. Avšak opravdovou perlou mezi sakrálními stavbami je kostel Nanebevzetí v nedaleké vísce Bogojina, přestavěný v letech 1924 až 1927, dle návrhu známého architekta Jože Plečnika (1872 – 1957), který má svůj rukopis i na pražském Hradě. Můžeme připomenout, že jedním z jeho žáků byl český architekt Karel Řepa, autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho největší realizací byla stavba hlavního vlakového nádraží ve městě perníku.
Zajímavých domů, bungalovů, kempů, apartmánů, hřišť atp. je v Moravských Toplicích a sousedních osadách ještě víc. Nemusíme prozradit všechny, čekají třeba na vaši návštěvu. Nicméně neodpustíme si jednu poznámku a zároveň zdejší prioritu: příběh o čápovi, který je zde absolutně nejoblíbenějším zvířetem. Protože, kde se usídlí, tam nosí štěstí. V podobě suvenýrů, fotografií, vycpanin, modelů a samozřejmě živých exemplářů ho najdete všude. Napadá nás jistý příměr, který náš laskavý čtenář odborných textů jistě promine: v jedné naší rodině měli už šest chlapců, ve druhé šest dívek. Jak je to možné, ptá se děvčátko svého tatínka. No, protože u nás v Česku chlapečky nosí čáp a děvčátka vrána. Po chvilce přemýšlení dívenka praví – "a nemohly byste si ty ptáky vyměnit?" A vo tom to je.
Téma: Stavební památky
