Radostný návrat na Zavadilku v Jaroměři. MŠ se pyšní novou přístavbou

Není to tak dávno, co mateřskou školu Zavadilka v Jaroměři na Náchodsku naplnily radost a očekávání. Po měsících příprav a stavebních prací se tu slavnostně otevřel nový pavilon se spojovacími krčky, který propojuje obě části školky. Děti i učitelky už nebudou muset ven do deště ani sněhu – teď přecházejí mezi budovami v pohodlí, „suchou nohou“.

Nový pavilon vznikl jako reakce na rostoucí poptávku rodičů po umístění dětí do mateřských škol, která v Jaroměři dlouhodobě převyšovala nabídku. Projekt za téměř 70 milionů korun získal výraznou dotaci a celý objekt vyrostl za pouhých osm měsíců. Přístavba v ulici Na Zavadilce přinesla dvě nové třídy pro padesát dětí, moderní vývařovnu, šatnu i zázemí pro zaměstnance. Jak náročné bylo postavit nový pavilon v tak krátkém čase? S jakými komplikacemi se museli stavbaři během zimních měsíců vypořádat? A co bylo na celé stavbě podle stavbyvedoucího nejtěžší?

Závod s časem i počasím

Přístavba školky stála 68,3 milionu korun, z nichž 58 milionů získala Jaroměř z Integrovaného regionálního operačního programu. Na slavnostním otevření nové přístavby nechyběla ani naše redakce, která mohla být u okamžiku, kdy se do školky po měsících stavebního ruchu vrátil dětský smích. Slavnost začala milým vystoupením dětí, které zpěvem potěšily všechny přítomné. Následovaly proslovy, ve kterých zaznívalo hlavně jedno slovo – poděkování.

Starosta Jaroměře Jan Borůvka připomněl, že celý projekt se podařilo uskutečnit v opravdu krátkém čase. „Bylo za tím hodně práce, ale zvládlo se to díky lidem, kteří měli chuť, vůli a srdce. Všem patří velký dík,“ řekl. Poděkování se dostalo i projektantovi Tomáši Valáškovi, který stál u zrodu myšlenky přístavby. Jak uvedl, s plánováním se začalo už v roce 2023 a i přes prostorová omezení se podařilo najít řešení, které působí přirozeně a do areálu školky skvěle sedí. Také vedoucí odboru investic města Jan Žíla ocenil, že nová část školky působí tak přirozeně, jako by tam stála odjakživa.

Na realizaci se podílela firma Stylbau s.r.o., která zvládla náročný termín bez ztráty úsměvu. Jednatel firmy Pavel Šrůtek uvedl, že to byl závod s časem, ale díky sehranému týmu se vše podařilo. Zvláštní poděkování patřilo projektovému manažerovi Jiřímu Hovorkovi a stavbyvedoucímu Janu Kasnarovi, kteří byli na stavbě den co den. Nemalou zásluhu má i Milan Sedláček ze společnosti Renards s.r.o., který pomohl zajistit potřebnou dotaci.

Velké poděkování se dostalo samozřejmě i ředitelce školky Mgr. Šárce Čechové, která se aktivně podílela i na vnitřním uspořádání přístavby. „Chtěli jsme, aby prostory byly praktické, ale zároveň útulné. Aby se děti cítily jako doma,“ uvedla. Dodává, že celá stavba byla pro všechny obrovskou zkušeností. „Chodila jsem sem na kontrolní dny i o prázdninách a nebyla místnost, kde by nebyl aspoň jeden člověk. Byla to obrovská práce všech – od projektantů přes dělníky až po město. Ale stálo to za to.“

Stavbyvedoucí Jan Kasnar o zákulisí stavby

Jaké materiály jste na stavbě použili?

Všechno se dělalo podle projektu, tedy klasika – základové pasy ze železobetonu a ztracené bednění. Základy jsme navrhli proti střednímu radonovému riziku. Hlavní dvoupodlažní část je z keramických cihel Heluz Family, stropy jsou tvořené předpjatými panely Spiroll od Prefa. Nad nimi jsou železobetonové věnce, takže konstrukce je pevná a těžká, jak má být. Spojovací krčky mezi pavilony jsou nevytápěné prostory, stavěly se z nezatepleného Ytongu 25.

Jak jste řešili vlhkost a izolace?

Protože byl objekt místy vlhký, musely se před pokládkou finálních krytin dělat uzavírací penetrační vrstvy, aby beton „nepouštěl“ vlhkost dál. Hydroizolace jsme dělali dvojitě Skloelast a Radonelast. Střecha je klasická plochá, krytá PVC fólií Fatrafol o tl. 1,5 milimetru.

A co vzduchotechnika?

Vzduchotechnika je samozřejmě opatřena protipožární izolací. Vedou tu první dvě potrubí z kuchyně, další z prádelny a skladu potravin, samostatné odvětrání má i sušička.

Jak náročná byla realizace?

Začínali jsme 14. 12. demontáží dětského hřiště a tartanového povrchu. V lednu jsme začali s výkopy základů – to mrzlo, takže jsme řešili, aby nezamrzla základová spára. Betonovalo se po etapách – ráno výkop, večer zalít betonem. Kvůli počasí jsme museli použít beton s vyšší pevností a zakrývali jsme vše geotextilií. V únoru nás bylo na stavbě asi šest lidí, střídali se podle potřeby. Jakmile se oteplilo, pokračovala betonáž a koncem března už jsme pokládali první Spirolly na stropy.

Co bylo podle vás nejtěžší?

Upřímně – termín. Přístavba jako taková šla dobře, ale všechny ty úpravy kolem, přípojky a koordinace s provozem školky, to bylo náročné. Ale díky spolupráci všech – města, školky i našich lidí – jsme to zvládli.

Kdo zajišťoval dodávky materiálu?

Naše Obchodní oddělení Stylbau. Materiál jsme brali převážně od Stamontu a Stavmatu, všechno šlo rychle a bez komplikací.

Kdo měl hlavní slovo při návrhu vnitřního uspořádání nové části školky?

To šlo především za paní ředitelkou Šárkou Čechovou a její zástupkyní paní Gabryšovou. Obě měly jasnou představu o tom, jak by měly prostory vypadat a fungovat. My jsme se snažili jejich požadavky co nejlépe převést do reality. Díky nim je přístavba nejen praktická, ale i útulná – prostě taková, aby se v ní děti cítily jako doma.

Závěrem

Mateřská škola Zavadilka má dlouhou a pestrou historii. Vznikla už v roce 1966 jako jesle a během let se postupně proměňovala i rozrůstala. Díky obrovskému úsilí města, zaměstnanců i stavebních firem se podařilo všechno obnovit a školka dnes září novotou. Dnes patří mezi nejvyhledávanější školky v Jaroměři a nová přístavba je dalším krokem v jejím dlouhém příběhu. V budoucnu se dokonce počítá s navýšením kapacity pro dalších 50 míst. Školce přejeme, aby se jí i nadále dařilo, byla plná dětského smíchu a zůstala místem, kam se děti každý den těší.

Děkujeme Janu Kasnarovi za rozhovor a ochotu podělit se o zákulisí stavby.