Rekonstrukce koupelny suchým systémem FERMACELL
Rekonstrukce bytového jádra je dnes velmi náročnou stavební akcí, do které je nutné se při modernizaci bytu pustit. Je nezbytné podotknout, že začátek je bohužel tím nejsložitějším. Několik řemesel - zedník, obkladač, instalatér elektrikář - vzájemně se překrývajících a často s protichůdnými požadavky hned v začátcích přivádí investora do nesnází. Volbou vhodného systému můžeme řadě nesnází hned v začátcích předejít.
Pro rekonstrukci bytového jádra lze s výhodou použít sádrovláknité desky FERMACELL. Tato technologie, v Evropě známá již 30 let, se v České republice v průběhu posledních několika let rovněž zabydluje a jejích výhod dnes využívá celá řada projektantů, montážních firem ale především uživatelů.
Sádrovláknité desky FERMACELL vykazují vyšší některé fyzikální a mechanické vlastnosti ve srovnání se sádrokartonovými deskami. Sádrovláknité desky jsou z hlediska stavební biologie nezávadné a jsou už z výroby hydrofobizované tj. odolné proti vlhkosti a navíc splňují i požadavky požární ochrany. Lze je tedy s výhodou použít všude tam, kde jsou v těchto směrech kladeny vysoké nároky.
Výhody Fermacellových desek
Především se využívá skutečně suchý stavební proces, kde voda je potřebná pouze k rozmíchání spárovacího tmelu a u technologie lepených spár ani není zapotřebí. Je zajištěna vysoká pevnost desek umožňující provádět pod obklady jen jednovrstvé opláštění a to bez zhuštění nosných profilů. Jeho výborné akustické vlastnosti díky sendvičové konstrukci, vyplněné minerální izolací, dodávají obytnému prostoru akustickou pohodu a regulují faktor difúzního odporu. Nespornou výhodou je i vysoká požární odolnost konstrukce.
Oproti ostatním suchým systémům vynikají sádrovláknité desky Fermacell svou lehkostí zaručující snadnou manipulaci, resp. nízkou hmotnost konstrukcí, pohybující se u příček od hodnoty 27 kg/m2 a snadnou rychlost montáže díky použití deskového materiálu. Strojově vyráběné nosné pozinkované konstrukce a sádrovláknité desky se pohybují v tolerancích desetin milimetru a jsou tak zárukou přesnosti použitého materiálu. Neméně zajímavou výhodou je možnost vedení všech instalací v příčkách bez vysekávání »šliců«.
Padne-li rozhodnutí o zrekonstruování bytového jádra suchým procesem, je jisté, že nastane otázka: Jak na to?
V panelových domech je nutné brát v úvahu, že každý centimetr je důležitý. Možností je příprava plánku a náčrtku budoucí koupelny s kótami. Jedinou »výhodou« umakartových jader byly stěny s tloušťkou 3 cm. Vzhledem k tomu, že tloušťky příček v suché výstavbě začínají od 70 mm (profil šířky 50 mm + 2× deska tl. 10 mm), je toto třeba vzít v úvahu již při návrhu. Pro koupelny a pod obklady se doporučuje použít desky tloušťky 12,5 mm. Pokud do příčky je instalován odpad z umyvadla nebo vany o světlosti 50 mm, vystaví se stěna s tloušťkou 100 mm (použijí se profily šířky 75 mm).
Pokud je koncepce rekonstrukce koupelny jasná, jsou připraveny návrhy, může se tedy začít stavět. Velmi důležité jsou konzultace s odborným zástupcem výrobce, tento krok zajistí správné zacházení a použití materiálu a postupy. Ušetří to řadu pozdějších starostí a nakonec i peněz.
Rozhodující pro vyhovující funkci bytového jádra postaveného suchým systémem je správné provedení detailů a správné provedení izolace. O dobré práci svědčí detaily.
U suchých systémů jsou detaily alfou a omegou, bez jejich správného provedení systém vykazuje vady. U spodní nosné konstrukce pod vodicí UW-profily, kotvené do nosných konstrukcí (panelů), se vždy používá tzv. pěnové těsnění. Toto těsnění tlumí přenos hluku do nosné konstrukce příčky a její rezonanci a pomáhá vytvářet lepší akustickou pohodu. Nikdy se nešroubuje deska do vodicích profilů UW, ale zásadně do svislých CW profilů 8 - 10 cm od stropu nebo podlahy. Důvodem je umožnění dilatace konstrukce. Každý, i panelový strop, má byť i minimální průhyb a pokud je deska přišroubována k UW profilu »na tvrdo«, dojde k tvorbě mikrotrhlin nebo k prasknutí desky ve stěně. Pokud na stěnu chceme zavěsit WC se skrytým splachovačem, použijeme k jeho zavěšení speciální nosnou konstrukci a splachovač se ukryje v předsazené stěně. Rovněž pro zavěšení umyvadla se běžně používá pomocná konstrukce, která se přidělává do CW profilů. Ostatní zavěšené prvky např. vytápění, zrcadlo nebo věšáky se kotví přímo do desek i mimo nosnou konstrukci buď pomocí hmoždinek do dutých prostor nebo přímo šrouby podle zatížení (viz. tabulka). Po montáži nosné konstrukce z pozinkovaných CW a UW profilů se začíná s montáží desek. U sádrovláknitých desek FERMACELL se provádí spárování dvěma technologiemi - tmelením nebo lepením. Sádrovláknité desky FERMACELL mají tupé hrany a pro tmelení se vynechává spára mezi deskami 5 - 7 mm (1/2 tloušťky desky) a tato spára se vytmelí spárovacím tmelem a povrch spáry je přebroušen. U lepených spár se lepidlo nanáší na hranu FERMACELLové desky, která je již přišroubována a spolu s další deskou se přitlačí na lepidlo a celek se přišroubuje na nosnou konstrukci. Důležité je, aby tmel i lepidlo byly naneseny v celém průřezu spáry. Pokud tomu tak není, může ve spáře vzniknout mikrotrhlina se všemi negativními důsledky, které z toho plynou. Lepená spára je výhodnější než tmelená jednak tím, že lepená spára má vyšší pevnost ve spoji než deska samotná a jednak tím, že je ušetřeno jedno pracné tmelení a broušení. V lepené spáře se špachtlí seškrábne vytvrzené vyteklé lepidlo a finální tmelicí pastou se vytmelí. Spáry v rozích mezi stěnami nebo mezi stěnou a stropem vyplníme akrylátovým tmelem, nebo spárovacím tmelem, kde pod tmel se před montáží UW profilů vkládá papírová páska, která se po vytvrdnutí tmelu odřízne. V místech, vystavených působení vody, je vždy použito k tmelení rohů obkladů zásadně silikonový (ne akrylátový) tmel (je nerozpustný ve vodě a nevymývá se ze spáry).
Pozor na vlhkost
Z vlivu vlhkosti v koupelnách na konstrukci postavenou pomocí desek na bázi sádry panují mezi laickou veřejností značné obavy a i montážní firmy mnohdy neví, jak konstrukce správně odizolovat. Mnoho stavebníků se domnívá, že samotné obkladačky a dlažba jsou dostatečnou izolací proti působení vlivu vody, ale není tomu tak. Každá obkladačka a dlažba je byť i jen v minimální míře nasákavá. Správné provedení izolace není nijak složité, vyžaduje však pečlivost. Dnes existují na trhu tzv. tekuté hydroizolační folie (např. PCI Lastogum), které se nanášejí válečkem stejně jako barva. Důležité je překrýt pružným páskem všechny spoje, tj. stěna - podlaha, stěna - stěna, a prostupy instalací překrýt manžetou a provést správně utěsnění okolo vany.
Plocha koupelny je rozdělena na dvě oblasti. První, na kterou působí voda přímo, druhá, na kterou působí vysoká vzdušná vlhkost. Do první oblasti patří zejména podlaha a pak všechny stěny do výšky 15 cm nad podlahou a všechny plochy stěn, kde dochází k ostřiku vodou tj. sprchové kouty, stěny u vany a stěna, na které je umyvadlo. Do druhé oblasti spadají všechny zbývající plochy. První oblast se nejlépe izoluje tekutou hydroizolační folií, druhá oblast běžnou penetrací vhodnou na desky na bázi sádry.
Pokud se i na podlahu použije systém FERMACELL, získáme tak kompletní suchý proces a je možno eliminovat tak vysokou stavební vlhkost v průběhu rekonstrukce. Podlahové prvky FERMACELL jsou vhodné i pro podlahové vytápění. Jejich výhodou je rychlejší náběh teplot a nízká konstrukční výška. Na tyto podlahové systémy je možné lepit dlažbu (v ostatních místnostech i PVC, koberce, parkety a dřevěné lamely).
